To je tak dementni, az to boli.
Spolecnost by mela byt rada, ze se podari cast lidi dostat do prostredi, kde maji mene kontaktu, a motivovat je k tomu.
Jinak BBC o tom psala zde: https://www.bbc.com/news/business-54876526 ale nějak zapomněli odkázat na původní zdroj. Aspoň že autorův email je dobře dostupný (viz první link v článku) a bylo možné se ho na to zeptat než aby to člověk hledal v těch PDF co mají nalinkované.
12. 11. 2020, 18:26 editováno autorem komentáře
No, oni chtějí s tou daní počkat, až bude po pandemii. Nicméně pořád mi to přijde jako nesmysl. WFH má docela významné celospolečenské benefity, snižuje to mobilitu lidí - méně dopravních zácp ve městě, menší potřeba parkovacích míst, není potřeba taková kapacita MHD ve špičkách... danit to a lidi od toho odrazovat? To asi fakt ne.
Paradoxně by to mohlo lidi trochu chránit. Představte si dnešní rodinu, která si kupuje pro čtyři osoby 3+kk o výměře 65 m2 - to není nic neběžného. Když home office přestane být dobrovolným benefitem, ale de facto podmínkou práce, přenesou se výdaje na zaměstnance. Když budou potřebovat pracovat dva, a do toho jim tam budou pobíhat děti, které se do nedostaly do přeplněné školky, pořídí větší - dražší byt. Místo topného útlumu budou topit celý den... A benefit naráz není na straně zaměstnance, ale zaměstnavatele.
To, co píšete, by platilo v méně ochranářské společnosti. Např. v USA. Tam není přísný pracovní zákon - např. si můžete vyjednat mzdu, jakou chcete. U nás musí zaměstnavatel platit všem, na srovnatelné pozici stejné peníze. U nás se nemůžete jednoduše (nenákladně) rozloučit se zaměstnancem, který nevyhovuje, nebo přestal vyhovovat.
MHD je u nás silně dotované, takže zaměstnancům i zaměstnavatelům je šum a fuk, jestli se pokodrcají přeplněným městem. Reálná cena jízdného by byla taky solidní filtr na to, jestli se vyplatí jezdit na pracovní místo, nebo jestli pracovat z domova (to už by si pak každý mohl spočítat, jestli je lepší větší byt s pracovnou, nebo každý den platit solidní peníze za dopravu).
Asi by se k tématu daly uvádět argumenty pro a proti do nekonečna, chtěl jsem jen říct, že to není zas až tak jednoznačně jasné, co z toho je lepší cesta.
Individuálně můžou pracovníky ohodnocovat libovolně, dokud tím systematicky neznevýhodňují určitou skupinu. Platy na stejné pozici můžou být různé, ale pokud se ukáže, že firma dává třeba ženám na stejné pozici v průměru výrazně méně než mužům, může mít problém, to ale neznamená, že musí mít všichni na stejné pozici stejné ohodnocení.
13. 11. 2020, 10:32 editováno autorem komentáře
@Jiří Eischmann
Právěže musí. Nedávno přibyl i rozsudek - Česká pošta dávala řidičům v Praze vyšší mzdy než jinde. Soud to zatrhl. Čím dál víc jdou po tom, jestli se osobní ohodnocení opírá o konkrétní argumenty, a víc se jde po tom, když osobní ohodnocení nahrazuje základní složku mzdy. Neříkám, že nelze platit různé lidi jinak, ale trend je jasný a bude se to čím dál víc nivelovat.
@Jiří Eischmann
Jojo, já jsem to četl a pochopil. K tomu jsem napsal právě to, že jdou i po tom, kdy je základní složka nahrazována tou individuální - což se reálně děje, v některých podnicích je základ malý a vše podstatné je individuální složka.
Mimochodem, existují i rozsudky o tom, že individuální složku, pokud je dávána dlouhodobě, nelze jen tak beze všeho odebrat, ale musí k tomu být objektivní důvody pramenící ve výkonu zaměstnance.
Abyste si nemyslel, já to neschvaluju. Mně se ochranářství zákoníku práce hnusí, je to výsledek socialistických vlád. Ale musíme to brát, že takový stav je.
Ad Česká pošta:
Pošta logicky argumentovala dvěma fakty: 1. že práce v Pražském provozu je náročnější i psychicky - tudíž, že daní zaměstnanci dělají náročnější práci, 2. že životní náklady Pražanů jsou vyšší. Ani s jedním argumentem neuspěla.
13. 11. 2020, 12:16 editováno autorem komentáře
"U nás musí zaměstnavatel platit všem, na srovnatelné pozici stejné peníze." to je za blbost? To je v ktorom zakone?
Překvapivě v zákoníku práce. Konkrétně § 110:
§ 110
(1) Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.
Řešení je celkem jednoduché a běžně se aplikuje. Základ platu stejný, ale bonus se liší podle výkonu.
U bonusů se dá potom různě zaměstnanec vzít na hůl, třeba regulí, že pokud v den výplaty bonusu již nejste/ nebudete ve firmě, tak zaniká nárok i kdybyste byl ve firmě 11/12 času. To může udělat pohodlně rozdíl i jednoho celého měsíčního platu v normálnějších kvalifikovaných zaměstnáních nebo třeba i celkem zásadní část roční kompenzace na mimořádných pozicích.
V tomto konkrétním případě dokonce posvěcené odborem. Ten holt má zájem především o lidi, kteří se nechají zaměstnat a ideálně podnik opustí až vstupem do důchodu - to dává odboru stabilitu. Ti, co jsou progresivnější a chtěli by jít za novými zkušenostmi a příležitostmi s těmi se samozřejmě nikdo mazat nebude.
1. A kdo hlavně používá/používal tu MHD Dchodci, školáci a lidi na 6 do fabriky ...
2. Pokud opravdu má zaměstnavatel ušetřit, je jisté že zruší kanceláře? Speciálně u menších se spíš jenom sníží obsazení třeba na polovinu ....
... jenom si říkám, zda zde není prostě chyba by design. Nejsem si jistý, že je nejlepší vytvářet co nejpodrobnější zdanění a pak "procentovat" jednotlivé, třeba dočasné, trendy legislativou a hádat se jestli tomu 5 a tomu 7 nebo 15 a támhle tomu 6. Mám na mysli něco jako klasické desátky nebo třicátky - pro politky a prachy nad kterými kralují nedobrá zpráva, jinak celkem fajn bych řekl ...
13. 11. 2020, 10:18 editováno autorem komentáře
Myslím, že jste to špatně pochopil, co WFH dělá. WFH naopak mobilitu lidí zvyšuje, protože se o omezené prostředky nemusíme přetahovat s tolika zájemci. Já vím, je to trochu neintuitivní. WFH snižuje jen potřebu pravidelné mobility. To je velký rozdíl. WFH taky zvyšuje individuální špičky v mobilitě, protože je mnohem vzácnější třeba i jen sednout do auta a někam jet. Zato snižuje ale špičky vznikající davovým chováním, kdy děti i pracující někam jedou kolem 7.-8. hod.
Btw. alternativně k WFH by mohl být více kontinuální den, kdy by i školy i běžné práce byly více rozprostřené do dne - přesně to totiž dělá v mnoha případech WFH. Obojí do jisté míry eliminuje špičky ve všech činnostech, kromě tedy té individuální mobility, která se stane do jisté míry vzácnější.
WFH krátkodobě je celkem výhodný. Zaměstnavatelé podle mě ale rychle zjistí, že nepotřebují různé náklady na reprezentativní a rozlehlé nemovitosti a že umístění sídla už taky není tak extrémně relevantní a jde spíš o to, kde je dobrý úřad, soud atd. Na druhou stranu se zvyšuje konkurence mezi zaměstnanci, protože lidé nejsou nucení se stěhovat a přesto můžou pracovat třeba i pro zahraniční firmu. To může vytvořit tlak na nižší platy. Na druhou stranu v Česku to může určitým skupinám i zásadně přilepšit, protože pro např. Německé firmy je Čech obyčejně levnější, ale podobně kompetentní volba. Taky jistě přijde diskuze o měřitelnosti práce, když v podstatě odpadly hodiny jako rozumě (legálně čistě) měřitelná metrika. Nakonec se asi zájem o byty a domy s více místnostmi (Němci třeba separátní pokoj jako domácí kancelář daňově zvýhodňují) a lepším připojením k internetu, zájem o kancelářský nábytek, displeje, ergonomickou výbavu apod. do domácích kanceláří a pomoc v domácnosti/ au pair/ vychovatel(-e | -ky). Sníží se nejspíš zájem o "druhé" resp. "třetí" auto, zájem o "první" auto se může ale klidně i zvýšit. Zvýší se zájem o alternativní vzdělávání, což vlastně corona jenom akcelerovala, aspoň to je můj dohad.