Odpověď na názor

Eurozóna má poměr dluhu k HDP ve výši 88%. To bych rozhodně neoznačil za předlužení. A meziročně jde o nárůst o 0.3%, což je mimochodem méně než v ČR.
https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-euro-indicators/w/2-21072025-ap

Pokud jde o rozpočtovou odpovědnost, tak občané bohužel hlasují pro rozhazování peněz. Spousta lidí si mne ruce nad problémy Macrona ve Francii, a těší se, že ho ti protestující v ulicích sundají. Ve skutečnosti ti lidé protestují proti úsporným opatřením, a chtějí více rozhazovat státní peníze. A i v ČR budoucí vítěz voleb Babiš slibuje všechno všem, ačkoliv je jasné, že nemá z čeho to zaplatit. Slibovat lidem rozpočtovou odpovědnost ještě nikomu volby nevyhrálo, bohužel.

Uvědomte si ale to, že stát může trvale utrácet víc než vydělává, aniž by zvýšil poměr dluhu k výši HDP. Je to díky inflaci. Doma to takhle ale raději nezkoušejte :)

Pokud jde o Euro, tak ČR je silně zapojená do evropských dodavatelsko-odběratelských vztahů. Škodovky si lidé v zahraničí kupují v EUR, ale pro zaměstnance továrny a řadu dodavatelů musíte směnit EUR na CZK. Ten samý problém řeší každý vývozce. Při dovozu zase koupíte třeba TV nebo jogurty někde v EU za EUR, a v ČR prodáváte za CZK. V tomto případě se tržby v CZK smění na EUR, a opět platíte poplatek za směnu. Nedej bože pokud váš zahraniční dodavatel bere nějaké díly z ČR, a musel směnit EUR na CZK, aby za ně zaplatil. Je to neustálý kolotoč poplatků za směnu, který všichni platíme.

Navíc na tu směnu obvykle dojde až se zpožděním. Škodovka vyrobí auto, zaplatí lidi a dodavatele v CZK, a teprve později dostane ta EUR, která smění. Dovozce jogurtů zase zaplatí v EUR, a teprve později mu zákazníci zaplatí v CZK. Když se pohne směnný kurz o pár procent jedním či druhým směrem, může výrobce nebo obchodník skončit ve ztrátě. Aby pokryl kurzová rizika, může to buď řešit úpravou ceny, nebo si koupí zajištění kurzu, což stojí peníze. V každém případě je to další náklad, který se promítá do cen podstatě všeho.

Argumentem může být stabilita vlastní měny. Jenže ČR je maličký stát, má méně obyvatel než Londýn nebo Paříž, a ještě s daleko menší ekonomickou silou, než ta jmenovaná města. Dobře to popsal Rafał Brzoska z polské firmy InPost: "Když se podíváte na Českou republiku, Slovensko a Maďarsko, tyto tři země jsou pro náš byznys dohromady stejně velké jako Londýn a okolí." Z toho plyne i (ne)důležitost české měny. Pro investory je to emerging-market, řekněme jako vietnamský dong nebo bulharský prachy (který jsou levý, jak ví fanoušci kapely J.A.R.). V případě tržních otřesů je CZK přesně ten typ aktiva, od kterého investoři utečou k něčemu bezpečnějšímu, jako je třeba singapurský nebo hongkongský dolar. Jinými slovy koruna nám v tomhle žádné výhody oproti Euru nepřináší.