To je samozřejmě pravda, ale o resilienci apod. se tehdy nikomu ani nezdálo. FAT byl určený pro diskety, které měly velmi malou kapacitu (původně pouhých 180K, pokud se nepletu) a byly extrémně pomalé. Hlavní cíle při návrhu proto byly, aby metadata zabírala pokud možno co nejméně a zároveň aby se při zápisu kromě vlastních dat muselo aktualizovat co nejméně bloků. V tomhle byl FAT dobrý, přitom ve srovnání s jinými disketovými FS v té době byl docela rychlý a uměl data vytvoření souborů, pár flagů i hierarchické adresáře. Celkově mi tak připadá inteligentnější a elegantnější, než byl původní FS z Macintoshe (před HFS) i než původní amigácký FS, což byl absolutní horor. NTFS už je jiná doba, jiná média i jiné požadavky, ale řekl bych, že ten už se na svou dobu moc nepovedl. Extentové žurnálovací FS tehdy už na jiných OS existovaly, a většinou byly rychlejší a snáze rozšiřitelné, než NTFS.