Jo, ja se taky nestacim divit, jak ty modely (treba geminy) dobre programuji. Ted jsem treba resil rozpoznavani obrazku v obrazku. Za par minut zaklad hotov, jen to doupravit. A jeste radi (obvykle spravne) proc takhle a ne jinak.
Vzhledem k tomu, že to už dávno někdo řešil, bodejť. Na druhou stranu zrovna asi předevčírem jsem potřeboval celkem primitivní rozpoznávání zase jiné (v zásadě najít obrázek v černé ploše) a byl to teda až překvapivý pain, kde bych to ručně pokud bych to know-how měl v ruce udělal udělal nejspíš rychleji.
Říkám si: "Knuth? vždyť ten byl legenda v procesu fosilizace tak před 30 lety. On je ještě živej?" No - evidentně ano, je mu 88, a pro další kapitolu 4. svazku The Art of Computer Programming řeší právě "Hamiltonovské cesty a kružnice".
Proboha, *jak* ? :-D
V tomhle věku!?
V odkázaném originálním PDF je odkaz [3] dále na připravovanou kapitolu (gzipnutý postscript) - má zatím asi 125 stran, a předmluvu k dotyčnému draftu tvoří dvě strany úžasně skromných disclaimerů, předbíhavých "credit where credit is due" a zdvořilých prosbiček o hlášení nalezených chyb. Ten chlap je NEUVĚŘITELNEJ !
Pan Knuth se prostě frajer. Ale znám víc takových, např. pana profesora Hermana z ČVUT, který je jeho vrstevník, a před 15 lety ještě vedl cvičení z diferenciálních rovnic (9 paralelek týdně), do toho nám poskytoval "drafty, průměrně 100 s. textů s milionem rovnic" svých nových učebnic apod... Shodou okolností jsme si na něj tento víkend s kamarádem vzpomněli, a hele on stále učí: https://usermap.cvut.cz/profile/959ea30a-2f5a-4b60-9e0d-416d04df8eb4 :-)