Pokud nemá smysl 100 zpráv číst, tak je především nemělo smysl psát... A do jak velkých detailů se to teda má zhustit? 100:2, 100:1 nebo 300 zpráv do jedné...
Tahle "komprimovaná" komunikace musí být ze zásady ztrátová a tudíž nevhodná.
Pokud někdo pochybuje o závadnosti takové technologie, tak je dobré si uvědomit, kam povede taková forma komunikace. Jazyk vznikl proto, abychom si navzájem porozuměli, byli schopni si předat myšlenky a pochopili záměry toho druhého člověka. Z principu je to nedokonalé, protože na rozdíl od technické komunikace, nelze nikdy docílit stejného kódování a dekódování předané zprávy, protože každý člověk interpretuje slova mírně odlišně na základě vlastní zkušenosti, proto jsou také důležitou součástí komunikace emoce, mimika, barva hlasu atd.
Nepochybuji o tom, že na rozvoji mezilidského nepochopení a předsudků mezi těmi nejbližšími má velký podíl používání technologií, které komunikaci okleštily o emoce a naopak přidaly premisu povinnosti okamžité reakce kdykoliv. Odstraňování a zhušťování textu je jen další krok k vytváření vzájemného nepochopení.
Výmluva, že člověk nemá čas se věnovat všemu je zcestná. Tou bezbřehou kvantitou se zcela ztrácí jakákoliv kvalita, které se komprimací nedosáhne.
Btw. nejlepší a nejpřesnější shrnutí všech zpráv zní: "Někdo něco píše."
Ale tak úplně zbytečné to není. Praxe rešerši je zcela běžná třeba v nemocnicích. Doktoři nemají čas se věnovat všemu, nechají si udělat rešerši a teprve když je to zaujme, nebo když to potřebují, tak sáhnou po originále.
Ale já osobně vidím problém v tom, že doktor zná osobu rešeršéra a ví zda se může spolehnout na jeho schopnosti a úsudek, ví, zda je zodpovědný a že nebude halucinovat, když něco nechápe.
Tolik textu a pritom stacilo :
Text kritizuje zhušťování a odstraňování detailů v komunikaci. Autor upozorňuje, že taková „komprimovaná“ komunikace je ztrátová a nevhodná, protože zjednodušuje myšlenky a odstraňuje klíčové prvky, jako jsou emoce a nuance. Jazyk má sloužit k předávání myšlenek a porozumění, což je ohroženo technologiemi, které podporují rychlou, neúplnou a povrchní výměnu informací. Autor zdůrazňuje, že snaha ušetřit čas na úkor kvality vede k nepochopení a povrchnosti v mezilidských vztazích.
:D :D
Díky za praktickou ukázku, jak to nefunguje ;-).
Tohle sumírování zcela odstranilo můj dotaz na potřebný kompresní poměr, takže v diskusi vede k nevhodnému zjednodušování, kdy to vypadá, že jsem militantně proti jakékoliv formě abstraktů.
Zároveň zcela chybí mé zdůraznění, že nedostatek času ke čtení je jen výmluva, což je zásadní argumentační téma.
No a z textu zmizela "zábavná" pointa, ke které to celé směřovalo v poslední větě.
Jinak řečeno je to povrchní blábol, který sice některé myšlenky obsahuje, ale vůbec nevystihuje to, o čem jsem se chtěl bavit a co jsem chtěl zdůraznit.
Já pro tohle pochopení nemám. Možná proto, že nejsem v žádné sociální skupině, kde uživatelé napíši n blábolů a je třeba to nějak shrnout.
Manželka: Kup pečivo, šunku a sýr.
AI: Máš koupit pečivo, šunku a sýr.
Tak mám z jedné zpráv dvě.
Teď už jen jde o to, aby AI nezačal "shrnovat" zprávy, které napsala sama.
Aby to nedopadlo jak v tom vtipu o nákupu... Schválně jsem se zkusil zeptat ChatGPT a výsledek:
Zpráva od manželky: "Kup 10 rohlíků a když budou mít vejce, tak jich kup 30". Kolik rohlíků má manžel koupit? ChatGPT: Manžel má koupit 10 rohlíků, pokud vejce nemají. Pokud vejce mají, má koupit 30 rohlíků. Takže záleží na tom, zda vejce mají nebo ne.
Zajímavé je, že když jsem přihlášený (ale bez předplatného), tak to pochopí správně:
Zpráva od manželky: "Kup 10 rohlíků a když budou mít vejce, tak jich kup 30". Kolik rohlíků má manžel koupit?
ChatGPT řekl:
Manžel má koupit 10 rohlíků.
Tato zpráva je malá slovní hříčka. Manželka říká, aby koupil 10 rohlíků a pokud budou mít vejce, tak ať jich koupí 30 – ale tím se myslí, že v případě, že budou mít vejce, má koupit 30 vajec, ne 30 rohlíků.
Nebo můžeš poslat nakupvat Misral, teda pokud nevadí že koupí 40 Le Rohlíků :
Pokud bychom brali doslovně, pak by to znamenalo, že manžel má koupit 10 rohlíků a pokud by vejce byly dostupné, měl by koupit 30 rohlíků. Nicméně, pokud by vejce nebyly dostupné, měl by koupit pouze 10 rohlíků. Ve skutečnosti se zdá, že zpráva je špatně formulovaná a pravděpodobně měla říct něco jako: "Kup 10 rohlíků a když budou mít vejce, tak jich kup 30." To by znamenalo, že manžel má koupit 10 rohlíků a pokud by byly dostupné vejce, měl by koupit dalších 30 rohlíků, tedy celkem 40 rohlíků. Protože však zpráva není jasná, je těžké určit přesný počet rohlíků, které má manžel koupit. Pokud bychom měli jít na jistotu, měl by koupit 40 rohlíků, pokud jsou dostupné vejce, jinak 10 rohlíků.
40 rohlíků... tímto to začíná...
Babka posilá děka na nákup... „Prosím tě, kup tři věci! Chleba, máslo a sýr. Hlavně to nezapomeň, jsou to tři věci!“
Dědek vyrazí a za tři dny se vrací, táhne kamna a rouru od kamen. Babka ho uvidí, spráskne ruce a začne nadávat: „Dědku jeden blbej plesnivej! Co to zase táhneš! Vždyť jsem ti jasně říkala, že máš koupit tři věci! Kde máš ty sirky!"
Telefonická objednávka:
"Prosím smuteční věnec a na stuhu napsat "spi sladce", po obou stranách a jestli tam zbude dost místa, "sejdeme se nahoře".
Na stuze věnce prý bylo napsáno: " Spi sladce po obou stranách a jestli tam zbude dost místa, sejdeme se nahoře "
Prý se to stalo někdy před sto lety :-)
Pěkné. :-D Připomíná mi to něco podobného ze Slovácko sa súdí / nesúdí: http://tyfoza.no-ip.com/slovacko/56_posledni_vula.htm
>>>
"Majstře, mosím splnit poslední vůlu nebožky ženy. Tož jí udělajte pomník z dvúma holúbkama, "Spi sladko!" po obúch stranách a v prostředku "Na zhledanú!" - dyž už to mosí byt!"
...
A potem sa dali do čtení zlatých liter. Přečtli ich a trhli hlavu… Protřeli si oči, zamrkali a začáli znova, že nosem čárali o kameň - a zaséj škubli hlavu zpátky. Tož si nasadili brýle a už po šéstéj slabikovali písmenko po písmenku:
SPI SLADKO PO OBÚCH STRANÁCH! NA ZHLEDANÚ DYŽ UŽ TO MOSÍ BYT!
<<<
Je vidět, že ani přirozená inteligence někdy nestačí, ne ještě ta umělá. :-D
Dle fotky si takhle Gen Alpha prostě bude dávat kopačky. Nedělal bych z toho vědu, rozcházet se neosobním způsobem uměli lidé i ve středověku. Tohle je jen zvýrazněné tím, že on s tím hned musel jak trouba běžet na twitter no a jinej trouba na Ars hned v nadpisu začal plácat něco o "dystopickém AI rozchodu". A přitom se jen dva nám totálně neznámí lidé prostě rozešli. Nic, co by se nestalo miliónu jiných párů v ten samý den. Achjo.