Vlákno názorů k článku
Dva způsoby jak sabotovat Linux od aBI - Multiplatformní SW je v principu špatný kompromis. Ukázkou...

Vývoj driveru teprve bude drahý, protože výrobci za jeho vývoj budou muset platit Microsoftu. Však oni to uživatelé windows zaplatí. Komunita na druhou stranu nic takového nechce, ona se dokonce spokojí s pouhým uvedením specifikací hardware a drivery si napíše sama a mnohdy lépe, než ten výrobce hardware. To, že některý hardware funguje lépe a spolehlivěji pod linuxem, je dobře známý fakt.

Tady vidíš k čemu vede komerce. Místo aby spolu výrobce spolupracovali a vyvinuli dohromady kvalitní a pořádný driver (i za přispění komunity), hrají si každy na vlastním písečku a vymýšlejí všichni kolo. Zajisté i ty chápeš, že to není efektivní a zadarmo. Ale co, však oni to uživatelé zaplatí. Open Source je ale především o spolupráci, umoňuje software vyvíjet efektivněj, s nižšími náklady a rychleji, včetně rychlejšího odstraňování chyb. S takovou by se vývoj vyplatil i pro minoritní platformu.

Centrálně plánovaná ekonomika je o spolupráci. Místo aby firmy soutěžily a tupě vymýšlely všechny totéž, lze se sejít, nad vším trochu popřemýšlet, a udělat věci efektivněji. Kolik úsilí se nadarmo zmaří v proklatém tržním systému... Jenomže ono to nefunguje. Chybí zpětná vazba, a systém se postupně dostane do stavu, ve kterém byla třeba ekonomika ČSSR (a vůbec východního bloku). Ty to možná nepamatuješ, ale já ano. S tím co jsi napsal se můžeš dát rovnou k mladým komunistům. Nemá to být urážka, jen hodnotím tvůj postoj. Smutné je, že některým lidem ani 40 let nestačilo, a někteří dnešní mladí se navíc nechají zblbnout stejně, jako před půl stoletím :(

Obavam se, ze ponekud nechapete drobny rozdil mezi dobrovolnou spolupraci a direktivnim rizenim. A to je pak veskra diskuse zbytecna ... :-(

Na budování ČSSR se podílely široké masy, převážně dobrovolně, až s nadšením. Důvod proč to celé nefungovalo byl právě v tom, že každé továrně chyběla bezprostřední ekonomická zpětná vazba od zákazníků. To jsou základní ekomonické pravdy, což věděl už Smith v roce 1776. Jejich testování, od Pařížské komuny, přes ČSSR, bývalý sovětský blok, až třeba po dnešní Kubánskou republiku, vždy dopadnulo stejně tragicky. Smith to již tehdy vystihnul dokonale: Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které plynou jim.

Nemusím ti asi popisovat, že trh SW (stejně jako zbytek světa) funguje přesně tímhle způsobem. A já se znovu ptám, kdo mi u komunity zaručí, že komunita bude řešit *moje* potřeby? U komerční firmy jsou to mé peníze. U komunity se budu dovolávat laskavosti autorů (viz výše)? Pokud ano, tak je zjevné, proč to nebude běhat (opět viz výše).

Centrálně plánovaná ekonomika má formu nařízení, máte uzavřenou skupinu lidí, kteří rozhodují za ostatní, a to působí ony problémy, o kterých vy hovoříte, protože ona "elita" není schopna odhadnout, co se má vyrábět a kolik toho má být. To vede k neefektivnosti ekonomiky. Tržní ekonomika se řídí nabídkou a poptávkou, jejichž střetávání o těchto záležitostech rozhodne. OpenSource nabízí každému možnost participace a změn. Dokonce i těm, kteří neprogramují - mohou kontaktovat vývojáře nebo nějaké najmout. V rámci OpenSource rozhoduje úplně stejně nabídka a poptávka, jako v tržní ekonomice. Nezaměňujme, prosím, nezaměnitelné.

Ty jsi nikdy nebyl za dob ČSSR na stranické schůzi, na zasedání odborů atd.? Továrny patřily všemu lidu, a všechen lid se svým způsobem podílel na jejich řízení. Kecalo se hodně, projevy byly mnohdy plné vášní. Bohužel "politická" diskuze snese, na rozdíl od ekonomiky, skoro všechno.

Rádsi nechám vysvětlit, co povede vývojáře k tomu, aby vytvořil software pro management hotelu. Pokud ho k tomu něco dovede, tak to bude fakt, že má hotel (dost nepravděpodobné). Pokud už něco napíše, tak to budepro jeho hotel o třech pokojích. A protože dotyčný své daňové přiznání podává v hexadecimální soustavě, bude se třeba ovládat z command line. Proč ne, když jemu to tak bude vyhovovat. Ale co když moje potřeby jsou úplně jiné (což je dost pravděpodobné)?

Zpětná vazba bez peněz je stejně vykleštěná, jako za komunistů závodní rada a podobné srandy. Viz Smith.

Ted sis nabehnul demagogu. Linux je vsechno, jen ne centralne planovany a rizeny. To je naopak vlastnost windows. Co ze jsi to rikal o komunistech a neschopnosti se poucit z minulosti? Jestli tu nekdo obhajuje totalitni praktiky, tak jsi to prekvapive ty. Zamysli se nad sebou.

Já napsal pod Linuxem celou diplomku a myslím, že na tom vůbec nesejde :). Když umíš využít toho, co Microsoft poskytuje nevadí ti jisté drobné neduhy, které Microsoft provází, tak buď jen rád.

Mě diplomka v horizontu 5 let nehrozí, ale úkol do němčiny jsem psal asi tak z půlky pod Okny a z druhé pod Xokny. Umím využít toho, co mi Komunita poskytuje a nevadí mi ani velké neduhy.
Jirka

Jo a jsem rád.

Asi si nerozumíme. Já nemám bytostný zájem na tom, aby byl komunitní software lepší. Nejsem členem komunity, nemám zájem hledat technická či jiná řešení. Já přijdu, zhodnotím produkt, a řeknu "tohle mi nesedí, vezmu si raději tamten". Moje služba komunitě spočívá pouze v tom, že řeknu "nesedí mi to z těch a těch důvodů". Jak si komunita (nebo výrobce komerčního SW) problémy vyřeší, to je mi jedno.

Je to jako když přijdu na trh, a vybírám si klimatizaci. Výrobci řeknu, že tenhle model si nevezmu, protože se špatně ovládá, a má 110V napájení, takže bych si musel koupit konvertor napájení. To byla služba výrobci, který na podobné impulzy může reagovat. Nevím, proč bych měl řešit, jestli výrobce vyrábí ve výrobním družstvu, nebo v akciovce, a nevím proč bych mu měl řešit konstrukci zdroje.

Paradoxem ještě je, že ten výrobce bude pečlivě poslouchat, protože když zákazníky neuslyší, tak půjde jeho obchod do háje. Komunita si naopak může dovolit křičet "tohle je ten nejlepší model, ty prašivej debile!", a žádný propad tržeb jí nehrozí. Proto potom open source mnohdy vypadá dost děsivě.

Já přehlídnul, žes mi psal něco jako jestli jsem ten první přísvěvek vymyslel sám, nebo sem to vys*al. To hodně vysvětluje.

Pane JP, promiňte, ale to se opravdu nedá vydržet. Jestli komunita obsahuje více vám podobných tak to je ještě horší než jsem myslel. Scházi vám sebereflexe a to je katastrofa, doufám jenom pro vás. To co tady předvádíte je jen opičí láska k linuxu.

Jak výrobce pečlivě naslouchá je vidět třeba na Microsoftu a jeho přístupu k chybám. Open Source operační systémy záplatují rychleji. Je to také vidět na vývoji IE, kde nijak nedbal požadavkú web designerů ani uživatelů na opravu chyb a doplnění základní funkčnosti. Komerční software je navíc omezen náklady, takže rovněž často vypadá děsivě, zvláště když je určen pro malou cílovou skupinu nebo výrobce dominuje a na uživatele kašle. Ano, komunitě nehrozí propad tržeb a i kdyby ji hrozil, je jí to jedno, protože ona ho nedělá pro peníze. Má jinou motivaci.

Software pro malou cílovou skupinu se dá psát jen komerčně. Kdo myslíš, že tě zaplatí, když budeš psát program na výpočet mezd nebo evidenci výdajů, a uvolníš ho pod GPL? Nikdo. Když ho budeš prodávat na trhu, tak se uživíš, jako se v čechách živí tisíce firmiček.

Software pro malou cílovou skupinu se dá napsat stejně jako pro velkou cílovou skupinu komerčně i nekomerčně, rozhlédni se kolem sebe :-)).

A co ti brání prodávat program chráněný GPL? A jak k tomu přijdou ty tisíce malých firmiček, které chce MS vyřadit drahou licencí pro psaní programů pro Windows? Zatím jen pro kernelové moduly (což vyřadí 'jen' hardwarové a low level sw firmičky), později to mohou být všechny sw firmičky, že?

Jak má firma prodávat svůj SW uvolněný pod GPL, když zdroják (a tedy nakonec i ten produkt) může dostat kdokoliv zdarma? Jak pak chceš uživit třeba pět lidí z malé firmičky?

Licence pro psaní software je specialita TrollTechu, jak jsem už psal. Pro Win32, .NET, GTK, Javu a řadu dalších prostředí není problém psát aplikace bez jakéhokoliv licenčního poplatku, stačí jen mít licenci na dané běhové prostředí (nainstalované legální Windows, nebo Javu, a technicky vzato to vlastně ani není striktní podmínka).

Pokud by Microsoft (nebo kdokoliv soudný) účtoval firmám za možnost vyvíjet aplikace, tak by byl sám proti sobě. Rozšířenost platformy je závislá na množství software pro tu platformu.

Jak jste přišel na to, zdrojáky a produkt může dostat kdokoliv zdarma ?!?

Zdá se, že jste nepochopil smysl GPL licence.


Když to shrnu, pak platí po zjednodušení tyto zásady :

- produkt může být i za peníze (nebi snad máte někde v GPL napsáno, že ho může mít "kdokoliv zdarma" ?!?)
- zákazník, který si koupí GPL produkt má nárok dostat i zdrojáky (za cenu médií)


Nsvíc SW firma může celkem slušně vydělávat i na tom, že svůj "obecný" produkt "přiohne" a přizpůsobí konkrétním požadavkům klienta a že mu bude dělat support.


Bojíte se prátství ? Pokud bude cena nastavena slušně, pak zákazníci nebudou mít důvod a snahu produkt šířit dál (protože za něj sami zaplatitli) a další eventuální zákazníci místo pirátění raději produkt zakoupí, protože k němu dostanou kvalitní podporu.

Takhle to celkem dobře funguje, vážený pane !

Hezká utopie, něco jako komunismus. Realita je taková, že výrobce na kvalitu kašle pro zákazníka udělá nezbytné minimum aby nepřešel ke konkurenci. Aby to aspoň trochu fungovalo, je nezbytná silná a kvalitní konkurence, žádné kartely nebo dokonce monopoly jako má Microsoft.

> Asi si nerozumíme. Já nemám bytostný zájem na tom, aby byl komunitní software lepší. Nejsem členem komunity, nemám zájem hledat technická či jiná řešení.

Pak se nediv, ze vyvojari nemaji zadny zajem, abys jejich software pouzival.

Ty si asi neuvědomuješ absurditu situace. Řekneš "ale tohle auto se mi nelíbí z těch a těch důvodů, ale nechci ho vypelšovat, protože to není můj job", a ty k tomu řekneš, že se pak nemám divit, že výrobce nemá zájem, abych to auto používal. Tohle je absurdita, protože výrobce samozřejmě chce peníze zákazníků, a proto se bude snažit uspokojit jejich potřeby. Kdo mi tohle zajistí u komunity? Resp. co mi zajistí, aby komunita myslela na mé potřeby jako zákazníka, a tyto řešila, když to nejsou peníze?

Me prijde absurdni ten fakt, ze pozadujes po nekom, kdo ti nabizi software zadarmo, aby ho zadarmo upravoval podle tvych potreb. Nikdo pro tebe nic zadarmo neudela, zvlaste pak pokud ty nehodlas zadarmo neco delat pro ostatni.

> Resp. co mi zajistí, aby komunita myslela na mé potřeby jako zákazníka, a tyto řešila, když to nejsou peníze?

Podobnost zajmu. Mnoho lidi resi podobne problemy a maji podobne potreby. Kdyz nekteri z nich napisou vhodny software, nebo ho upravi, tak ho ostatni mohou pouzivat.

Jinymi slovy - vyvojari pisi software pro sebe a pozadavky vyvojaru casto silne koreluji s pozadavky ostatnich uzivatelu.

Pokud vsak tve potreby jsou velmi specificke (natolik, ze je zadny vyvojar nesdili a neimplementoval), pak ti zbyva jen to napsat sam, nebo nekoho zaplatit, aby to pro tebe napsal.

Vývojáři nepíší romány, neskládají hudbu, neřídí projekty, nejsou managery hotelu, neúčtují, nedělají retuš fotografií, sazbu a pre-press. Vývojáři systémy spíše staví, než aby je používali. Jejich zájmy jsou velmi odlišné od zájmů uživatelů. Uživatel chce napsat tensvůj román, a počítače ho nezajímají. Počítač je pro uživatele nástroj, a starosti s ním jsou nutné zlo. Srovnávat vývojáře a uživatele je tragický omyl.

Proto potřebujeme firmy, které naslouchají zákazníkům, a snaží se najít cesty, jak zákazníkům život ulehčit. Pokud uspějí, zákazníci jim platí. Pokud naslouchají špatně, tak krachují. Představ si rozdíl mezi takovým mechanizmem, a mezi přístupem "já si něco napíšu, a určitě to bude pro ostatní to pravé". A když pak někdo říká, že to pro něj není to pravé, výovjář ho ještě pošle do háje, že je lama. To je ta absurdita, která ve světě obchodu v podstatě není možná.

> Jejich zájmy jsou velmi odlišné od zájmů uživatelů

Myslim, ze kazdy vyvojar je i z casti uzivatel - koneckoncu porad jenom neprogramuje, obcas take cte postu, prohlizi web, retusuje si sve fotografie, prehrava si hudbu a video a pouziva pocitac pro mnoho ruznych konicku.

> Představ si rozdíl mezi takovým mechanizmem, a mezi přístupem "já si něco napíšu, a určitě to bude pro ostatní to pravé"

Ale ten pristup je jiny - spravne je: "ja si neco napisu, a urcite to bude pro mne to prave". Tento pristup je IMHO mnohem lepsi, nez kdyz se vyvojari snazi software psat na miru pro nejakeho 'prumerneho uzivatele' (nebo mozna spise pro predstavu marketingoveho oddeleni, jak takovy prumerny uzivatel vypada). Ac sam nejsem velky vyvojar, tak software vyvinuty podle prvni metodiky me prijde neskonale pouzitelnejsi nez ten, ktery byl vyvijen podle druhe metodiky.

> A když pak někdo říká, že to pro něj není to pravé, výovjář ho ještě pošle do háje, že je lama

Ty znas nejake vyvojare, co te posilaji do haje, ze jsi lama? Takove vyroky spis rikaji tluchubove ve forech.

Jak jsem psal o kus vedle, vývojáři mají jiné potřeby a priority. Vývojáři je jedno, že jeho progam nemá GUI, protože umí s command line. Je mu jedno, pokud je GUI naprosto kryptické, protože ho sám psal, tak ho umí i sám používat. Navíc vývojář typicky interface psát neumí, protože to že umí C++ ještě neznamená, že umí také udělat dobré GUI. A předpoklad, že kdo umí C++, může napsat účetnictví, je chybný. K tomu je totiž třeba mimo jiné znát učetnictví, znát pár jiných programů, jejich přednosti a probémy, umět reálně účtovat, konzultovat návrhy s reálnými uživateli... Vývojáři napíšou kompilátor C/C++, minimální vývojové prostředí, emailového klienta, a pár dalších věcí co používají. A i tyto věci jsou pro ostatní použitelné daleko hůře, než pro ně samé.

Tak kdyz jsem si cetl ten prvni odstavec, tak jsem si myslel ze se jedna o ironii.
Vedlo mne k tomu nekolik let stravenych na vysoke skole mezi budoucimi vyvojari.
Zminim jen to, ze rada z nich rada cte a pise, sklada nebo reprodukuje hudbu, modeluje
a kresli jak na papire tak na PC. To ze pri vyvoji take ridi projekty a jednotlive
aspekty problemu musi znat je snad samozrejmosti.

A dalsi vec je jak moc maji byt uzivate tupi pokud pouzivaji PC? Pocitacova negramotnost uzivatelu
je nejcastejsim problemem pri jakekoliv sprave at uz na Win nebo na Lin, rozdil je, ze Widle se
tvari jako by tyto znalosti nevyzadovaly. Pak se stava, ze uzivatel se proklika napriklad nastavenim
firewallu tlacitky Next -> a vysledny efekt je takovy, jako by vlastne ani zadny firewall nemel.

PDF nejen byl, ale stále je dobrý formát. Jestli se ti nelíbí jeho čtečka od Adobe, tak to vůbec nevadí, protože má otevřenou specifikaci a existuje pro něj spousta alternativních čteček, nejen kpdf. To je krásná ukázka toho, jak je dobré mít otevřené formáty a proč je přístup Microsoftu k formátům, jenž se snaží prosadit, špatný. No, ale že Microsoftu na uživatelích nezáleží a kdykoli může, tak je prodá, to je známý fakt, co si budeme povídat.

Qt Designer je vývojové prostředí pro Qt. Qt není jazyk a nevidím jediný důvod, proč by měl Trolltech dělat vývojové prostředí pro Visual C++, s kterým Qt můžeš použít, to je požadavek poněkud na hlavu, ne? :-))

Když si koupíš licenci na Qt, tak aplikaci pod GPL uvolnit lze, stejně jako ji lze uvolnit pod řadou dalších licencí. Trolltech tě nijak neomezuje v tom, pod jakou licencí svou aplikaci uvolníš.

Aplikaci nemůžou uvolnit proto, že by se neuživili. Psal jsem to.

Proč by s neměli uživit. Použít mohou libovolnou licenci, která se jim zdá vhodná. zrovna na účetnictví je dúležitá údržba a podpora software vzhledem k neustálým změnám zákonů a vyhlášek. Pokud by jim GPL nevyhovovalo, mohou klidně použít jinou Open Source licecnci stejně jako nějakou uzavřenou. Znovu opakuji, že Qt ti nabrání si zvolit jakou chceš.

Mám z tebe deprese Marvine. Už se to někomu povedlo? Uveď prosimtě nějaký případ.

Sice to neni Qt, ale ...
http://www.tinyerp.org

Když použiješ otevřenou licenci (GPL), tak musíš dávat zdrojáky, a každý je může šířit. A to včetně změn v programech. Potom není moc důvodů, aby takový software někdo kupoval. Stačí, když si stáhne zdrojáky, a aplikaci zdarma přeloží.

Pokud použiješ uzavřenou licenci, musíš zaplatit desítky tisíc za každého vývojáře. Čísla jsem uváděl, u tří vývojářů a programu pro Linux/Windows to je cca 350 000 Kč. To je pro malou firmičku likvidační. Proto taková firmička zřejmě nemůže použít Qt.

Pokud si někdo zdarma přeloží aplikaci, neznamená to že má právo ji používat. Nepochopil jsi pojem "licence". Licence je na použití aplikace. Pokud budu ke svému licencovanému SW dodávat zdrojáky (mimochodem pro velké zákazníky to stejně řada firem dělá), neznamená to že musí být zdarma.

Pokud aplikaci dám pod GPL, tak jsem jí de facto dal světu zdarma. Kdokoliv aplikaci legálně dostal, může jí šířit, prodat, dělat s ní cokoliv. Firma do té aplikace investovala třeba dva člověko-roky, a ty tím přijdou vniveč. První zákazník může naprosto legálně umístit zdrojáky i binárky na FTP server, a zaměstnanci mé firmy půjdou domů bez platu.

Bránit se tomu lze třeba smísením GPL a ne-GPL kódu, s tím že klíčové věci zůstanou ne-GPL, a bez nich aplikaci nelze provozovat. V praxi asi nic moc.

Nechapu co resis, kdyz ty sam tvrdis, ze za kvalitu se plati. Chuda firma proste pro sve managery nenakoupi jaguary a pro sve vyvojare Qt. :-)

Qt je platforma pro vývoj aplikací, a dialog editorem díru do světa neuděláš. Potřebuješ jazyk a IDE. V ceně licence Qt dostaneš možnost napsat program pomocí IDE, které si seženeš někde jinde.

Qt není žádná vývojová platforma :-). Je to jen sada knihoven pro tvorbu GUI aplikací, ke které dostaneš mimo jiné i návrhář GUI rozhraní. Zjisti si prosím tě nejdřív, o čem tu vlastně diskutuješ.

Hele, ty budeš tulák, že? Vždyť ty sám jsi psal, že za kvalitu je nutno zaplatit. Proč ti tedy vadí, že Qt si nechá za svůj framework zaplatit? Zdá se ti to moc drahé? No, asi je hodně kvalitní. Mně se zase zdají moc drahé zbugované windows a kancelářský balík s příšerným UI, co ale naděláme, prostě si nekupu licenci Qt a já si nekoupím produkty Microsoftu.

Zase demagogie. Ty jako vyrobce cehokoli si koupis nastroje jake potrebujes a jejich cenu (tedy naklady na vyrobu) zohlednis v cene produktu. Je ciste na tobe jako vyvojari, zda si zvolis Qt nebo GTK.

Spatne se opet chova Microsoft, ktery cenu vyvojovych nastroju rozpousti ve windows a tak za ne musi platit vsichni uzivatele windows a nejen vyvojari. A se tu pak jeste demagogicky ohanis nizkou cenou na jednoho vyvojare.

preco vacsina ludi hned uvazuje pri pouzivani OS vo firemnom prostredi? toto je to najjednoduchsie pouzitie systemu, dajte sekretetarke Linux a bude robit co ma :D, ale vacsina ludi, ako ja chce system pouzivat doma, komp pouziva viac ludi, kazdy ma usera, to akoze zakazem segre nainstalovat si najku hru, alebo softik?

To je jednoduché, nedáš ji administrátorská práva.

Ve Windows je nejen příkazový řádek (a mimochodem silnější, než si lidé pracující na unixu myslí, podívej se na for /?, set /?, if /?). Máš Windows Scripting Host, WMI. Nový shell Monad je v betě.

Klávesnici pro Windows lze vygenerovat pomocí MS Keyboard Layout Generatoru. Uživatelé to běžně nepotřebují, ale je k downloadu.

http://www.microsoft.com/globaldev/tools/msklc.mspx

O klávesnicích je taky http://download.microsoft.com/download/c/5/f/c5ff1811-8889-4b3c-8d43-081494632f06/Unicode%20and%20Keyboards%20on%20Windows_c.ppt

Přepnutí jazyka Windows nebo aplikací je možné, pokud je nainstalovaný MLP (nebývá to pravidlo, je k dispozici jen pro fimy). Není to otázka lokalizace stringů, ale dialogů, plus specialitek typu fonetické vyhledávání, podpora arabského a japonského kalendáře a podobně.

Programy instalované ve Windows se naopak v nabídce Start objeví. V Linuxu kolikrát ne.

Outlook viry nerozesílá, tedy pokud je záplatovaný.

Hahaha, takže sexkretářka si ve Windows chybějící klávesnici vygeneruje nástrojem Microsoftu, který si musí nejprve stáhnout :-)). To už bude mít snadnější zavolat adminovi a požádat ho o doinstalování chybějící klávesnice.

Ve Windows je shell, ale ten ti neumožní se vyhnout cestě GUI, protože ve Windows ti běží v GUI. Navíc ten shell je velmi slabý. 1) Windows nepodporují koncepci všechno je soubor. 2) Nemají tedy velmi užitečné virtuální souborové systémy /proc a /sys. 3) Nemají skoro žádné nástroje příkazové řádky a ty co mají jsou velmi slabé.

WSH není příkazový řádek.

Ano, lokalizace Windows je slabá, většina aplikací pro windows lokalizovaná není. Na rozdíl od Linuxu, kde je lokalizováno kde co, protože je to snadné a není k tomu potřeba programátor, stačí přeložit lokalizační soubor.

Programy instalované ve Windows obvykle položku do nabídky start vloží, stejně tak je tomu i u Linuxových aplikací. Výjimky se najdou na obou stranách. Může to záviset i na pečlivosti tvůrců distribuce. Můžeš mi jen tak namátkou uvést, který GUI program v debianu nevytvoří při instalaci položku v menu.

Outlook viry rozesílá, dá se to jednoduše dokladovat. Záplaty pomohou jen do té doby, než se objeví nová díra.

Nevidím důvod, proč by sekretářka měla vytvářet nový layout klávesnice. Uživatelmůže použít nějaký ze stovek layoutů, které jsou k dispozici.

Ve Windows se neskriptují složitější věci řazením příkazů shellu, ale třeba přes Windows Scripting Host. Tam je k dispozici objektové API. Samozřejmě i příkazová řádka umí zajímavé věci, jen je zřejmě neznáš. Dost nástrojů je třeba v support tools (na CD Windows XP), v Resource Kitu atd. A jak jsem psal, nová verze shellu je v betě.

Problém se skriptováním unixů je v tom, že je pro uživatele složité, a neřeší praktické úlohy. Uživatel potřebuje vzít data z tabulkového procesoru, něco do nich přidat, a výsledek vložit do textového procesoru. Na skriptování pro uživatele bych ve Windows uvítal nástroj typu Automator z MacOS, viz http://www.root.cz/clanky/mac-os-x-je-taky-unix-10-aplikacni-vybaveni/

Windows jsou lokalizované do tuším 33 jazyků, a podporují 135 locales. Všechny překlady jsou konzistentní a (poměrně) kvalitní. Tím se může pochlubit málo která firma. Lokalizace pak zdaleka nespočívá jen v překladu stringů. Samořejmě jestli autor té které aplikace pro Windows provede překlad do toho kterého jazyka, to není věc Microsoftu. Stejně tak předpokládám Mandriva neručí za to, že všechen software který lze na jejich systému provozovat bude lokalizovaný. Navíc překlady u většiny distribucí jsou velmi hrubé a nedodělané. Nápovědy se nepřekládají skoro nikdy, apikace jen ty nejběžnější, a kvalita je někdy dost mizerná.

Aplikace instalované pod Linuxem mají pokud jsem viděl položku v GUI jen tehdy, pokud jsou určené pro tu kterou distribuci. Obecné balíčky stažené od autorů software často v GUI vidět nejsou.

Outlook viry nerozesílá. Od jisté verze totiž žádá uživatele o potvrzení odesílání emailů, pokud bylo vyžádáno skriptem. Stejně tak z něj už nelze vyhrabávat kontakty. To že se Outlook stal cílem útočníků je pouze důsledkem dobré podpory skriptování a velkého rozšíření. Na Linuxu by stejně mohla být použita jakákoliv command line utilita na odeslání pošty, tedy kdyby byla dost rozšířená.

Dobře tuláku. Tak navážu na naši debatu o lokalizaci sw v linuxu a ve windows. Jak ve windows na příkazovém řádku zjistím, které lokalizační soubory používá? V linuxu je to takto:

[wraith@frodo ~]$ strace gcalctool 2>&1 | grep '\.mo"' -|grep -v '\-1' -
open("/usr/share/locale/cs/LC_MESSAGES/gtk20.mo", O_RDONLY) = 3
open("/usr/share/locale/cs/LC_MESSAGES/gtk20-properties.mo", O_RDONLY) = 3
open("/usr/share/locale/cs/LC_MESSAGES/gcalctool.mo", O_RDONLY) = 11
open("/usr/share/locale/cs/LC_MESSAGES/libc.mo", O_RDONLY) = 17
open("/usr/share/locale/cs/LC_MESSAGES/libgnomeui-2.0.mo", O_RDONLY) = 16
open("/usr/share/locale/cs/LC_MESSAGES/atk10.mo", O_RDONLY) = 16

Všimni si, že oba příkazy které používám, strace i grep jsou obecné nástroje, nic specializovaného pro tento konkrétní úkol. Tvrdit že v Linuxu máš přednastavenou cestičku mi od tebe přijde hodně směšné, zvláště ve srovnání s windows, není to pravda. Linux je naopak mimořádně flexibilní, platí za to o něco obtížnějším ovládáním.

Jen taková všetečná otázka. To platí pro kterou distribuci a ve které verzi?

Pro vsechny distribuce ve vsech verzich pokud maji standardni nastroj strace a grep, coz budou vsechny distra krome tech specialnich typu jednodisketovy router. Kde je reseni pro windows?

??? co to je zavýstup, z čeho, proč?

Jednoduse to dokladuje, jak se v Linuxu snadno dostanete k informaci o tom, jak je aplikace napr. pocestena - kde hledat soubory s pocestenim. Mimo jine si na tom muzete uvedomit jednu zasadni vec - kuprikladu patche neni treba vydavat v nekolika jazycich (jako u Windows, kde clovek musi davat pozor, aby si stahl patch napr. pro ceska Windows !!). Balicek je vzdy jeden a to, zda je napr. pocesten, zavisi pouze na existenci souboru z toho vypisu...
S distribuci tento vystup, ani s verzi nijak nesouvisi. Jsou to standardni nastroje, ktere najdete ve vsech.

Zní to hezky, ale bohužel to nefunguje. Programy mají často pro různé jazyky různé funkce, třeba pro angličtinu umí hledat podobně znějící výrazy (sounds like), pro arabštinu a japonštinu podpora kalendářů, pro BiDi (arabština) bude mít tabulkový procesor buňku A1 vpravo nahoře atd. Proto ve Windows globalizujeme a lokalizujeme. Globalizovaná aplikace funguje typicky v angličtině, a má podporu BiDi, japonského kalendáře apod. Ta podpora se dá většinou zapínat a vypínat. Lokalizace se dělá přes resource files, které obsahují stringy, dialogy atd. Například český MS Office obsahuje v adresáři 1029 resource files (zkompilovanéjako DLL), nápovědu a řadu dalších věcí. Patche někdy musí obsahovat i nové lokalizační soubory, proto jsou anglické/české.

Windows XP by měly být lokalizované stejně, a vyjma první fáze boot procesu by mělo být vše v resource files a registry (třeba lokalizovaný název pro My Computer). Patcheopět mohou měnit i lokalizační resources, proto opět mohou být pro angličtinu a češtinu odlišné.

Na oplátku prosím popsat, jak je udělaná lokalizace OpenOffice, FireFox, nebo jiných větších produktů. Podle mě neexistuje moc větších produktů, které by používaly jen string tables.

Vidis a jsi v prdeli :-). Staci jedna prakticka ukazka. Hlavne ze mas tolik kecu.

> Ten přístup se nazývá: když jeden může, tak všichni mohou.

S timto pristupem prehlizite objektivni problemy, ktere zpusobuje stabilni vnitrni (mezi jednotlivymi kusy kernelu - napr. mezi ovladaci hardware a zbytkem) ABI (predpokladam, ze vam jde zejmena o binarni stabilitu, nejen zdrojakovou) a ktere closed-source systemy nemaji proste proto, ze jsou closed-source:

- Ruzne kompilatory (nebo i ten samy kompilator s ruznou sadou options) mohou generovat kod, ktery neni navzajem binarne kompatibilni - ruzny alignment struktur, ruzne konvence volani, ... Dale existuji compile-time volby, u kterych ani jedna z moznosti neni obecne lepsi nez druha, ale je treba je mit konzistentne zvolene pres cely kernel a tedy jsou vlastne soucasti vnitrniho ABI (napr. podpora SMP).

V closed source systemu jsou tyto aspekty definovany kompilatorem, kterym byl system zkompilovan. V open source systemu si kazdy muze kernel prelozit sam a zvolit takovy tradeoff, ktery zrovna jemu vyhovuje.

- U open source systemu si uzivatel muze aplikovat takove upravy na zdrojacich, ktere vnitrni ABI rozbijeji (napr. pridanim datovych polozek do struktur, ktere se predavaji v ramci vnitrniho API) (sam jeden takovy patch na nekterych pocitacich pouzivam). Pokud by bylo stabilni ABI, tak by to delat nemohl.



Zaver je ten, se stabilni vnitrni ABI prinasi oproti stabilnimu vnitrnimu source API mnoho problemu, s kterymi se closed-source systemy stejne museji smirit, ale open-source systemy nemuseji. vyvojari kernelu povazuji vyhody stabilniho vnitrniho ABI za minimalni oproti jeho nevyhodam, proto radsi volili nepritomnost stabilniho vnitrniho ABI.


Je vlastne podle vas jeste nejaka jina vyhoda stabilniho vnitrniho ABI, nez ze by binarni proprietarni drivery nemuseli mit kompilovatelny wrapper?

ABI (skoro z definice) může být definované tak, aby alignment nedělal problémy. Podpora SMP nemá s věcí moc společného, driver může být binárně shodný (na jiných systémech je). Dále mi připadá nekonzistentní a nesmyslné modifikovat intefrace vlastními úpravami. Dobrý design by k neměl vést k nutnosti takové věci.

Připadne mi nesmyslné popírat, že absence ABI je politické rozhodnutí FSF, a způsob nátlaku na výrobce, aby dali drivery k dispozici ve zdrojáku. Jenže takhle hodně tlačit lze velmi těžko s tak malým podílem na trhu.

> Připadne mi nesmyslné popírat, že absence ABI je politické rozhodnutí FSF

Myslim, ze FSF ma na vyvojare jadra minimalni vliv (pokud tedy mas na mysli vnitrni kerneli ABI - jak se resi v kontextu teto diskuse).

Kdyby chteli vyvojari jadra provadet takovy tlak, tak mohou zcela zakazat linkovani s proprietarnimi moduly. Soucasna situace zas tak dodavatele binarnich modulu neomezuje - staci dodat zdrojakovy wrapper.