Vlákno názorů ke zprávičce EU bude revidovat bezpečnost open-source softwaru od kloton - Normálne ľutujem, že ma tá geniálna myšlienka auditovať...

Ta nedovera hovori viac o EU ako o miestnom osadenstve.
Komentáře o chemtrails také vypovídají víc o aerolinkách než o autorech těch komentářů?

Proč sem tahám konspirační teorie? Protože to, co píšete, vykazuje všechny znaky konspiračních teorií. EU si nevybudovala důvěru u části obyvatelstva, stejně jako si ji u části obyvatelstva nevybudovaly aerolinie. „Kontakty na komise, to se pak člověk dozví věcí“ – opět, z toho argumentu nepoznám, jestli zrovna píšete o EU nebo o chemtrails. Stejně jako u chemtrails, chybí v téhle diskusi jeden jediný příklad toho, co EU udělala špatně. To zjevně není něco, co by diskutující považovali za nutné dokazovat, pro ně je to axiom. EU přitom není dokonalá, spoustu věcí dělá diskutabilně a přínos spousty věcí není vidět na první pohled, je potřeba znát nějaký kontext. Takže těch věcí, které by bylo možné uvést jako příklady, je spousta. Jenže to je mimo kontext uvažování mnohých, nemůžete uvádět příklad něčeho a být ochoten o tom diskutovat, když to považujete za axiom.

Teď ještě zbývá si o těch jednotlivých příkladech zjistit fakta a na jejich základě rozhodnout, zda v daném případě jde o prospěšnou věc či nikoli. Vlastně nejprve bude nutné vytřídit ty, které se doopravdy týkají EU – protože cyklostezky odnikud nikam jsou problém čistě náš. EU kontroluje, zda jsou splněna formální pravidla, ale to, zda v daném místě má cyklostezka smysl, nechává na posouzení na místní úrovni. Jednou z klíčových věcí v EU je rozhodovat globální věci globálně, a lokální věci lokálně – protože o tom, kudy a kam má vést cyklostezka, budou v průměru rozhodovat místní samosprávy lépe, než nějaká centrála. Jenže starat se o místní záležitosti, to je moc pracné – nadávat na EU je podstatně jednodušší, že.

Teď ještě zbývá si o těch jednotlivých příkladech zjistit fakta a na jejich základě rozhodnout, zda v daném případě jde o prospěšnou věc či nikoli.

Tak konkretne u zarovek porad jeste cekam a studii, ktera by prokazala, ze se jimi neco usetri. Tedy ze nejake celkove energeticke naklady na zarovku jsou vyssi nez na alternativu s vybojkami. A ty energeticke naklady zahrnuji jak elektrinu na provoz zarovky behem doby jeji zivotnosti, tak na jeji vyrobu a recyklaci. Hlavne mi chybi ta studie, o kterou se to rozhodnuti opiralo. Podle vseho zadna takova neni, jestli neco takoveho je k mani, je to z doby po rozhodnuti.

Take bych rad vedel, cim je ekologicky vyhodna recyklace vyvozem do Ciny, kde to vesnicani pred barakem roztlokaji kladivy, letlampou vytavuji cin, pali plosnak, oddeluji med... A okolo si hraji deti a vsichni vespolek vesele dychaji rtut a prach z luminoforu. Sklo a dalsi sajrajt, ktery ejde prodat nasledne odvezou do nejblizsi rokle, kde z toho dest do spodni vody vyplavi same zdrave latky.

Pokud se tedy ty vybojky nevyvezou do afriky spolu s televizemi a jinym nefunkcnim harampadim, kde to sypou na hromadu a cas od casu zapali, aby se to slehlo.

S ohledem na to, jake procento spotreby elektriny predstavuji zarovky, by soudruzi udelali lepe, kdyby donutili vyrobce ke zvyseni zivotnosti klasicke zarovky, protoze ta je umele snizena podle dohody vyrobcu, kterym by jinak vazly prodeje. Dnesni klasicke zarovky nebo halogenky zapadnich vyrobcu jsou dokonce tak tragicke, ze vydrzi mene, nez stare sovetske zarovky, kterych jsem kdysi koupil bednu nekde ve frcu za par supu.

Tak konkrétně u těch žárovek můžete začít zde: Mystérium eurounijní energetiky a zákazu žárovek.

Tak konkrétně u těch žárovek můžete začít....

To je sice zajimave, ale ponekud pofiderni. Napriklad tvrzeni "Jenže svícení představuje něco jako 30% spotřeby elektřiny" znamena co? 30% spotreby typicke domacnosti nebo spotreby celkove, nepriklad v ramci EU? Vygooglovat relevantni udaje neni zrovna jednoduche. Lze najit cokoliv mezi 10 az 40%, pricemz casto rovnez neni jasne, ceho je to procento.

Nicmene treba tady: http://annex66.org/?q=node/325 tvrdi: "The residential sector represents about 30% of the total energy demand in Europe. Included in this percentage, lighting consumption is one of the basic end uses in all households and it may come to represents 15–20% of the total electricity bill."

Takze na svetlo padne 4,5 az 6 % elektriny v EU, coz odpovida hodnotam, ktere jsem uz nekde videl. To se v meritku EU muze jevit jako velke absolutni cislo, nicmene relativni cislo je to pomerne male. Uspornymi zarovkami ho muzeme srazit treba az na 2%, ale usetrime tim realne neco? Osobne bych rekl, ze ne. Svitime totiz vetsinou v noci. A v noci spousta fabrik stoji a maji minimalni odber. Nicmene jaderne a tepelne elektrarny vrci porad na plny vykon, ktery je blizky pozadovanemu spickovemu vykonu, protoze se ty elektrarny nedaji dostatecne rychle regulovat. Ve spickach pak pustime vodni a precerpavaci elektrarny, abychom dorovnali par hodin, kdy lide prijdou domu a vari si kafe a jidlo nebo naopak rano snidani. Takze v noci mame k dispozici plny vykon jadernych a tepelnych elektraren, pro ktery nemame odber a kdybychom nasvitili mesta jak Las Vegas, az do obsazeni disponibilniho vykonu, spotrebu neobnovitelnych zdroju bychom nezvysili. Ten vykon proste pujde do zarovek nebo je ztracen - akumulovat takova kvanta elektriny bohuzel neumime.

Cili zaver je ten, ze setrime tam, kde tim nic neziskame. Z hlediska domacnosti je to zajimave jen tim, ze se to projevi na uctu za elektrinu, protoze vetsina domacnosti nema nocni tarif. Nicmene elektrinu v noci by mel dodavatel davat vicemene zadarmo, protoze pro ni nema jinak odber a nevi, co s ni. Mnohem zajimavejsi by bylo, kdyby nekdo vymyslel usporne pracky nebo elektricka topeni, coz ale je mozne jen ve velmi omezene mire v pripade tech pracek, ale topeni jiz ne. Setreni pouzitim uspornymi zarovkami je jen pokryteckym divadlem, ktere nic neresi, ale hezky vypada. Zato ma neprijemne ekologicke dopady vzhledem k tomu, jaka je casto realita te slavne recyklace a vyssi energetickou a surovinovou narocnost na vyrobu uspornych zarovek.

V odkazovaném článku je odkaz na druhý článek, který reaguje na časté námitky. Myslím, že se v něm najdete.

V odkazovaném článku je odkaz na druhý článek, který reaguje na časté námitky. Myslím, že se v něm najdete.

Neco ano, neco ne. Napriklad autor predpoklada idealni pripad opravdove recyklace ve specializovanych provozech. Realita te "recyklace" ale casto vypada takto: http://www.slideshare.net/jessica_orchitt/e-waste-1731924 . EU odpad neni vyjimkou a jeste se na tom predstirani recyklace nejaky sejdir napakuje.

Vysvetleni "Ad žárovky svítí v noci, kdy je elektřiny nadbytek: už to dávno není pravda, to bylo tak v osmdesátých letech. Obecně se ty špičky rozdílu mezi produkcí a spotřebou dost pohybují. Proto jsou tak super akumulační zdroje jako přečerpávačky, které během pěti minut čerpají nebo vyrábějí… Krom toho se svítí večer, ne v noci a záleží na ročním období. A večer je druhá energetická špička právě proto, že domácnosti vaří, koukají na bednu, svítí." mi nepripada prilis uspokojive. Ano, sviti se vecer, na televizi se kouka vecer atd. Ale to se deje diky tomu, ze lidi odesli z fabrik domu. Spotrebuji ti lide doma elektriny tolik, kolik ve fabrice nebo dokonce vic, aby se muselo setrit, kdyz elektrarny stejne porad vrci na plny vykon, protoze to jinak nejde?

kdyz elektrarny stejne porad vrci na plny vykon, protoze to jinak nejde?
Solární elektrárny večer neběží na plný výkon, „jinak to nejde“ také platí především pro zastaralé typy elektráren.

Solární elektrárny večer neběží na plný výkon, „jinak to nejde“ také platí především pro zastaralé typy elektráren.

Tak i ty by mohly, ale za mesicniho svitu by jejich vykon byl jeste zalostnejsi, nez za slunecneho letniho dne.

Jinak ty zastarale elektrarny, ktere nejdou regulovat, typicky v kazde zemi dodavaji vetsinu potrebneho vykonu, protoze zatim nikdo nevymyslel nezastaralou nahradu, ktera by byla schopna dodavat stabilne takove vykony. Ne kazda zeme ma k dispozici vodu se spadem treba kilometr, aby s tim pohaneli Peltonovy turbiny 24/7, jako Svycarsko. A i tam s tim asi budou mit jiste problemy v Zime a nejspis nakupuji z Temelina nebo Francie. A nedivil bych se, kdyby jim Peltonky dnes uz nestacily ani v lete.

Dotace obecne, konkretne nekolik cyklostezek odnikud-nikam.

Jste si jist, ze EU zamerne udelila dotace na vybudovani stezek tak, aby byly odnikud nikam? Nebylo to spis tak, ze nejaky vykuk hnizdniho typu zazadal o dotaci na projekt budovani cyklostezek, ktere nasledne vybudoval, aby se vlk nazral a stalo to co nejmene a slo to tedy co nejlepe predrazit? On zase takovy eurokrat tezko muze objizdet kazdou zemi, studovat tam plany navrhovanych cyklostezek a na miste posuzovat jejich smysluplnost s ohledem na dopravni situaci daneho mesta.

Nicméně co se týče cyklostezek odnikud nikam a průseru se soláry, to fakt není vinou EU, ale českých politiků a jejich dementních voličů.

Tak politicke solarium je evidentni nesmysl, ale cyklostezky ne. Pokud treba volic hlasoval pro politika, protoze nasliboval cyklostezky, tak za to, jakym zpusobem byly realizovany, nemuze volic, ale politik, protoze je to on, ktery prijima kinkretni rozhodnuti o tom, ktery kamarad vybuduje cyklostesku s cenovkou dalnice v nejake nesmysle lokalite. Holandsko ma cyklostezky a jsou tezce vyuzivany. Patrne o nich nerozhodoval nejaky cesky debil a zlodej.

Je-li systemd dobry jeste neni znamo. EU o tom zatim nevydala rozhodnuti.

To je reakce na mne? Proč nepoužijete něco, co jsem doopravdy napsal, a místo toho mi podstrkujete seznam výroků, z nichž jsem neřekl ani jeden jediný?

Myslienka revizie kodu je pekna. Ale ako vzdy ked sa do niecoho obuje brusel vznikne len dalsia zhovadilost ktorej sa radsej bude kazdy chciet vyhnut.

Predpokladam, ze vydaji specifikace standardniho formatovani zdrojovych kodu a specifikace formatovani a strukturalizace komentaru. Autori, kteri budou chtit, aby se jejich software smel pouzivat v EU, se budou muset prizpusobit, protoze zdrojaky bude nutno vytisknout do oficialnich tiskopisu, aby na ne urednici z Uradu pro softwarovou bezpecnost mohli natisknout razitko.