Odpověď na názor
Odpovídáte na názor k článku Evropská komise bude regulovat externí zdroje a nabíječky od roku 2028. Názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Nově přidané názory se na webu objeví až po schválení redakcí.
-
To přece záleží na spotřebiči. Zdroj po připojení koukne na kabel, a pokud má chip, tak ví jestli umí přenést vysoké výkony (jinak se má za to že neumí). Zdroj pak spotřebiči nabídne to co umí a co zároveň snese kabel. Spotřebič pak pošle zdroji požadavek na konkrétní napětí a proud (ať už jakoukoliv verzí protokolu), a pokud to zdroj umí dodat, tak to provede a pošle spotřebiči zprávu. Pokud zdroj neumí dodat co by spotřebi ideálně chtěl, tak spotřebič může fungovat s nižším výkonem. Například notebook s pomalejším nabíjením baterie. Pokud spotřebič nedostane dost šťávy na to aby mohl vůbec nějak fungovat, tak může prostě odmítnout fungovat. To se stane pokud například zkusíte vysoce výkonný notebook (představme si ThinkPak P-series s Xeonem, což je slušné topení) s malým základním zdrojem pro telefon. Ten dodá třeba jen 15W (5V/3A), a notebook řekne "ideál je 100W, ale potřebuju minimálně 60W a jinak ani ťuk, a ty umíš jen 15W, takže dobrou". No a je vyřešeno.
Ty verze USB-PD mi nepřipadají nekompatibilní. Zdroj a zařízení se přece dohodnou na nejvyšší verzi protokolu podporované oběma stranami.
