Odpověď na názor

Některé regulace jsou závazné, jiné ne. Například samozřejmě můžete uvést na trh jinou velikost papíru než A4, pokud nebudete klamat spotřebitele a tvrdit že to je A4. Naopak nemůžete uvést na trh šunku která má méně svalové bílkoviny než je předepsáno, nebo používá barvivo.

Inländer-Rum pokud vím musí být vyrobený v Rakousku z cukrové třtiny nebo její šťávy (jak mě někdo opravil, je to z melasy). Původně to byl složením "tuzemák", tj. bramborový líh s karcinogenní směskou vyrobenou destilací dřeva s ethanolem, oxidem manganičitým a kyselinou sírovou. Ale evropská legislativa dávno vyžaduje, aby byl jako rum označován jen produkt vyrobený právě z té cukrové třtiny.

Stejný obal a různé složení je víc pohádka než problém. Existují tři třídy toho problému:
1. Privátní značky. Obchodník chce pod svou značkou prodávat barevnou slazenou vodu, tak jí poptá, a na různých trzích dostane různé nabídky. Produkt se pak trh od trhu liší, protože nebude do ČR vozit stejnou slazenou vodu jako do Portugalska. Liší se použitá sladidla, barviva, konzervanty a poměry přísad (pokud to někdo chce pít, přeji dobrou chuť). Etiketa se moc neliší, protože se prostě použije ta samá nebo velmi podobná, s přeloženými/u­pravenými texty. Podobně u řady dalších produktů, včetně třeba nejlevnější jahodové marmelády, mléka, jogurtu.
2. Rozdíly ve výrobní technologii. Třeba Nutella se vyrábí v Itálii, Německu a v Polsku, a každá má trošku odlišné složení v závislosti na dostupnosti surovin a výrobní technologii. Nejlépe chutná italská, a nejvyšší obsah kakaa má německá, která ale údajně chutná nejhůře. Není realistické mít jedinou továrnu pro celý evropský (nebo nakonec jakýkoliv jiný velký) trh, a není realistické aby byly všechny ty továrny stoprocentně stejné a měly ty samé dodavatele.
3. Záměrné změny složení. Výrobci se většinou ohánějí odlišnými preferencemi spotřebitelů, ale často šlo řekněme o to že mražená pizza v Německu obsahovala mozarellu, italský salám a olivový olej, kdežto v ČR jakýsi sýr, poloviční množství jakéhosi místního salámu a řepkový olej. A ano, tohle byl problém.

Nevím jestli jste si toho všiml, ale EU na podnět adekvátně zareagovala, a výrobci ukončili ty praktiky které jsem popsal jako kategorii 3 a 1. Kategorie 2 řešení nemá, a EU pro tyto případy připouští výjimku.

Když to shrnu, tak zrovna vámi popsaná situace je spíš reklama na to EU správně vyřešila problém, než cokoliv jiného.