Právě dělat něco jako podnikání tedy se tím živit a nebo něco udělat jen pro to že to dokážu bez ohledu na čas a mnohdy i spoustu zničených věcí než přijdu na správný postup... je propastný rozdíl....
A jen na závěr by bylo co a jak ohledně záruk... na opravu a například ručení že po opravě nevyhoří barák za x mega...
( jsou právní výklady že po opravě by měl servis ručit za celý přístroj )
add rozebiratelnost a manipulace např s 50" telkou je kapitola sama pro sebe.
Co se týká nářadí je dostupnější ale i v hodně různý kvalitě...
U elektroniky je finančně efektivnější ji ve velkým vyrobit než ji individuálně opravovat... důraz by měl být dán na recyklaci...
U elektra kde jsou převážně dráty a větší celky je to reálné opravovat tam kde stačí pracovník s malou kvalifikací....
Jinak k tomu samo domo opravovaní ... pokud se do toho někdo pustí bez toho že má §50 respektive dnes §250 vyhlášku tak pokud se nic nestane tak pohoda ale pokud se něco stane , úraz , požár tak hodně velký problém, stejnjě jako když si někdo bude doma dloubat plyn a udělá to bum :-D. Tedy Představa že výrobci dají k dispozici náhradní díly a lidi si budou opravovat samy ve velkém je nesmyslné....
Nejen elektrika nebo plyn. Ani něco natvrdo připájet nemůžete, protože neseženete bez živnosťáku ani borax. Přivařit sousedovi uhnilý pant u kurníku? Bez svářečáku je to právní sebevražda, získat papíry na potřebné kvalifikace (to množné číslo tam je schválně) je samo o sobě velmi drahý a časově náročný koníček a i tak abyste si bral právníka na sepsání smlouvy, že je to zadarmo, že nelze zaručit kvalitu s daným materiálem ... a spousta zkušených svářečů stejně řekne, že jediné bezpečné řešení je nechat si podepsat, že to není oprava, ale umělecké dílo které není určeno k použítí.
Vůbec snad s výjímkou mikroelektroniky je těch papírových překážek naprosto neskutečně, a každým měsícem další a další.