Vlákno názorů k článku
Facebook skoncuje s praktikou zvanou "click-baiting"
od Clock - Ač jsem Facebook dříve hojně využíval, profil jsem...
-
Již začátkem 90. let vymyslel Tim Berners-Lee takovou věc, jmenuje se HTML a umožňuje zapisovat odkazy pomocí značky
<a href="…">…</a>URL (i dlouhé) se uvádí v atributu a do textu elementu se dává smysluplný slovní popis, název stránky, pár slov.
WWW prohlížeče zobrazují dole na liště URL odkazu pod myší – a hned na začátku je vidět doména (bez ohledu na to, jak dlouhé URL je), která má na rozhodování zda kliknout či nekliknout největší vliv. Dále pak člověk vidí začátek cesty – tam ve slušných URL bývá něco smysluplného. A i informace, že cesta je příliš dlouhá a nevejde se na obrazovku, má hodnotu pro posouzení důvěryhodnosti odkazu.
Někteří lidé (nebo weby) jsou natolik primitivní, že neumí značku pro odkazy používat a místo toho jen utrousí URL do textu. Komické na tom je, že radši vyplní formulář na webu zkracovače a okopírují ručně URL, než aby napsali značku (nebo kliknuli na tlačítko ve WYSIWYG editoru) a poskytli tím ostatním relevantní informace. Na takové odkazy nemám zapotřebí klikat.
Zkracovače jsou dobré leda tak na posílání odkazů v SMS zprávách nebo diktování do telefonu, případně v tištěných materiálech (tam může být celé URL i zkrácené pro opisování). A i tady je dobré dát přednost vlastnímu zkracovači běžícímu na stejné doméně jako cílové URL, než používat nějaké pochybné služby třetích stran (které navíc šmírují uživatele a taky mohou kdykoli nasměrovat provoz někam jinam – třeba na web někoho, kdo si zaplatil). Když použiješ vlastní zkracovač, tak tím odhaluješ cílovou doménu a opět je to férovější přístup k uživatelům.
