Vlákno názorů k článku
Fakulta informatiky na ČVUT?
od Izak - Tam uci ti lide, co malem masturbuji s...
-
Izak (neregistrovaný)Tam uci ti lide, co malem masturbuji s turingacema a gramatikami ?
Uz pochopili ze paskovy automat nema vubec nic spolecneho s dnesnimy pozadavky na IT odborniky ?
Delaji vedu pro vedu, to jest jsou tak zkostnateli, ze zatuhli u 2 svetove valky a dle vyjadreni prednich odborniku neni ucelem studenta neco naucit, ale resit problemy ..... takze s timto pristupem je uplne jedno co uci.
Mimochodem je zajimave, jak tito lide dokazi hazet pojmy, rikat jak neco funguje a ani programatori jadra netusi co tyto pojmy znamenaji (nebo je alespon nepouzivaji pri popisu) a to co tito lide pouzivaji z se v praxi pouziva je jenom 1% co to jako ze dela a cele je to vyrazne slozitejsi .... a pritom kdyby prisly do nejake implementatorske firmy, tak by dokazali akorat polemizovat a kazdou zakazku zmrvit at jako navrhari, tak kdyby to meli skutecne udelat .... coz mimochodem mi osobne staci, abych si udelal obrazek.
A pritom je tam tolik schopnych adminu, mimohodem troufam si tvrdit, ze na civilkach se tam toho lidi z praxe naucili vic, nez za 5 let, takze lihen IT je z jejich IT odeleni a ne uceben, takze by Rektorat mel zadat granty na umele mista a nechat je o neco se starat a nekoho, kdo by to jako ze vyuzival a simuloval provoz ..... -
Mohu Tě ujistit, že například absolventi minimálně některých kateder FEL znají ten rozdíl velmi dobře - díky studijnímu plánu (a z vlastního zájmu to zná i skoro každý středoškolák). Probírají se tam jak principy bezeztrátové komprese, tak například i ztrátová komprese v JPEG (DCT, do určité míry i princip vlnkové komprese v JPEG 2000) a MPEG, audio i video.V tomhle bych problém neviděl. Problém ale je, že Ing. umí dobře počítat neurčité integrály včetně trojných, křivkových apod. a umí řešit různé el. obvody, ale v praxi by místo toho spíše využil hlubší znalosti v některých oblastech z IT, ke kterým za své studium sotva přičichnul. -
Třeba že se v oblasti databází neproberou víceméně jenom relační model, základy SQL a PL/SQL, ale že se výuka zaměří i na optimalizaci databází, replikace apod. V Paralelních systémech se hovoří (a v rámci cvičení se tak nějak mimochodem využije) o síti Myrinet, ale o implementaci rychlých sítí se student mnoho nedozví. Rovněž existují paralelní programovací jazyky, tak proč si nezkusit paralelní programování i jinak než přes C(++) MPI. V jednom semestru se proberou základy Common Lispu a Prologu, což je chvályhodné, ale proč nejít dál a neukázat jiné přístupy a možnosti - třeba Scheme, Haskell, ML nebo Erlang. Víc do hloubky (teoreticky i prakticky) je možné jít v gramatikách, zabývat se fungováním různých interpretů, ukázat studentům fungování JIT kompilátorů, zabývat se problematikou rozdělování zátěže serverů, zajímavá témata jsou P2P sítě, steganografie, šifrování... Vymyslet zajímavých a užitečných témat se dá spousta.
-
Samozřejmě, že by bylo výborné kdyby bylo možné v té časové dotaci co předměty poskytují vměstnat 10x tolik látky, ale určitě by jste to zvládl? Jak by jste si představoval organizaci přednášek, 100 hodin za semestr/předmět nebo více?
Myslím že mnoho učitelů by bylo raději kdyby se mohli věnovat těm opravdu zajímavým věcem a ne jenom těmi základy, ale vykládat o výhodách a nevýhodách myrinetu lidem, kteří podrobně nezvládají ani ethernet (myslím tím celé portfolio norem 802.3), aby byly schopni ty dvě technologie porovnávat, navíc když ta technologie umírá mi připadá jako ztracený čas, ale to jenom tak do pranice.
Můžeme jít dál, samozřejmě že databáze nejsou jazyk sql nebo pl/sql, ale dokud ten člověk nemá standardní rozsah základních "nástrojů"(vyjadřovacích schopností pro databáze) tak se špatně tvoří vyšší chápání... například výhodné by bylo na začátku databází úplně upustit od implementace a pohybovat se v teoretické rovině a za pomocí matematiky (například) vysvětlovat. Konkrétní implementaci nějakého aktuálního jazyka a seznámení s omezeními těchto konkrétních implementací nechat na nějaké praktikum nebo samostudium ;)
Podobně v tom ostatním...
Problém samozřejmě je kolik lidí by bylo schopno tolik látky během 3 až 5 let vstřebat... určitě ne více než 1/4 obyvatel (cíl bílé knihy), a určitě ne tolik studentů aby to školu jenom ze státních peněz uživilo. Naštěstí vy jste případ člověka který ve svém volném čase mezi školou a spánkem sám se věnuje zmíněným oblastem, protože jej zajímají, a proto si važte toho, že vám vysoká škola poskytuje volný čas při studiu... kdyby vás zahltili tím co by jste chtěl aby vás učili, třeba už by jste si nemohl vybírat co budete ve volném čase studovat a nadával by jste na to, že toho máte mnoho a zrovna jedna konkrétní látka navíc by vás zajímala ale nemáte na to čas ;) -
Inkvizitor (neregistrovaný)Možná jsme si nerozuměli - já nevolám po tom, aby učiva bylo 10x tolik, ale odpovídal jsem na příspěvek, který tvrdil, že Ing. nezná rozdíly mezi ztrátovou a bezeztrátovou kompresí grafiky tím, že jsem řekl, že by bylo možné některé současné předměty vyhodit a místo nich zařadit více IT předmětů. Vím, že se to na FEL do určité míry povedlo a je jasné, že některé moje konkrétní nápady nemusí být nejlepší. Teď už by mi to mohlo být jedno, já mám dostudováno a opravdu se o některá z těchto témat zajímám víceméně v rámci volného času. Ale myslím, že nová fakulta, pokud vznikne, by se mohla některými zabývat více v rámci výzkumu a nabídnout minimálně studentům v těchto oborech témata studentských prací a odpovídající vedení.
-
krik3t (neregistrovaný)
Vite, jaky je jeden z nejvetsich otevrenych problemu informatiky? Rika vam neco P = NP problem? A co by jeho vyreseni mohlo prinest?
Ona informatika neni jen naucit se programovat, skladat pocitace a podobne. I ten obycejny programator by mel mit alespon povedomi o slozitosti, vycislitelnosti a podobnych vecech. A k romu vsemu prave potrebujete znat gramatiky, automaty, TM a podobne.
Co se tyce ciste praktickeho vyuziti techto veci: automaty napriklad hraji vyznamnou roli ve vyhledavani v textu, vyuzivaji se pri parsovani a kontrole syntaxe, programovaci jazyk je vlastne takova velka gramatika... je toho spousta.
Ano, spousta programatoru o tomhle nema ani paru a nijak jim to nevadi. Da se existovat i bez toho. Nicmene to neznamena, ze je to neco prekonaneho, zastaraleho nebo absolutne nepotrebneho.
-
Krásné přirovnání jsem někdy nedávno slyšel od známého.
"silnoproudaři":
Středoškolák - musí přesně vědět co má kde udělat. Že k baráku patří tolik a tolik x ampérových jističů, že drát v domě povede po mědi která má tu a tu vodivost. že uzemnění musí narvat takhle hluboko do země.....
Vysokoškolák - musí vědět proč to ten středoškolák takhle musí dělat, musí vědět jakto že má měď takovou vodivost, podle čeho se určilo že budou takové a takové jističe, co je omezující a naopak jak se to pravděpodobně bude dále vyvíjet....
Ph.D. - řeší jestli je opravdu dobré vodit proud ve vodičích z mědi, jestli nebude lepší použít nějakou látku kterou teď zrovna vyvinuly chemici, jestli vůbec neupustit od přenosu proudu v tělese vodiče :)
Doufám, že jsem dostatečně nastínil co je tím rozdílem... podobně programátor... středoškolák zasedne a programuje, protože zná programovací jazyk a princip konkrétního programování.... vysokoškolák by ovšem měl vědět trochu více. Ne že by měl po těch pěti letech být "výkonnější programátor" než středoškolák s 5 letou praxí datlování... ale měl by vědět více proč se to dělá tak jak se to dělá... kam může směřovat budoucnost a podobně. Ukažte mi například středoškoláka který má sám od sebe nastudovanou diskrétní matematiku a podobné "teorie" a hned při objevení se nového úkolu je schopen odhadnout přibližnou výpočetní náročnost, případně navrhnout způsoby jak by šla vyvinout efektivní heuristika. K tomu ideálně umí číst matematické zápisy, když otevře odbornou literaturu, která podobný úkol řeší... samozřejmě to v praxi nepotřebuje každý pásový kodér ;)
