Hlavní navigace

Fakulta informatiky na ČVUT?

Sdílet

Petr Krčmář 4. 4. 2008

Informatikům už začalo být na fakultě elektrotechnické ČVUT poněkud těsno. Vše nakonec vyústilo v odvolání vedoucích celé katedry počítačů a v následné zahájení jednání o vzniku samostatné fakulty informatiky.

„Vzhledem k dlouhodobému a trvalému rozvoji informatiky a jejímu zasahování do všech sfér života moderní společnosti si informační technologie a příslušné vědní obory zaslouží samostatnou fakultu, která se bude věnovat jak vědeckému rozvoji informatiky, tak její kvalitní výuce a přípravě studentů na profesní uplatnění v základních informatických oborech v průmyslu i společnosti,“ píše se na webu ČVUT.

Na stránkách fi.cvut.cz můžete svým podpisem vyjádřit podporu vzniku samostatné Fakulty informatiky. Pod prohlášení se už podepsalo několik stovek lidí.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 4. 4. 2008 14:58

    anonymní
    Od začiatku 60-rokov až do roku 1994 sa výchova informatikov zabezpečovala na Elektrotechnickej fakulte Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave (EF SVŠT).

    1. 4. 1991 bola SVŠT premenovaná na STU - Slovenská technická univerzita a Katedra počítačov bola premenovaná na Katedru informatiky a výpočtovej techniky
    Zmeny názvu neobišli ani Elektrotechnickú fakultu. Od 1. 11. 1994 nesie názov Fakulta elektrotechniky a informatiky (FEI).

    Samostatná Fakulta informatiky a informačných technológií (FIIT) bola zriadená 1. 10. 2003. Základ pre FIIT STU tvorila Katedra informatiky a výpočtovej techniky FEI STU
    http://www.fiit.stuba.sk/generate_page.php?page_id=409

    ak s tym v Parhe vysli dnes tak budu mat vysledky o 10 rokov.
    Ja sice robi IT pre embedded na FEI, ale tvrdim, ze sa Cesi spamatali neskoro...
  • 4. 4. 2008 15:21

    tojejedno (neregistrovaný)
    No nevím, v Brně má VUT Fakultu informačních technologii a MU Fakultu informatiky už řadu let, nechce se mi teď hledat odkdy (MU tuším od 1994), takže to zas tak horký nebude...
  • 4. 4. 2008 19:10

    anonymní
    Brno je v Cesku? Ja som si az doteraz myslel,z e je to jedno z najmenej troch moravskych univerzitnych miest (Olomouc,Brno a Zlin) Ostrava, kde sa to tiez uz stalo, je pokial viem
    v Sliezsku...
  • 4. 4. 2008 20:39

    PF (neregistrovaný)
    Ostrava leží na hranicích Moravy a Slezka, tak ji klidně můžeš započítat do obou zemí.
  • 4. 4. 2008 22:45

    bez přezdívky
    Informatika funguje jako samostatná část Matematicko fyzikální fakulty Univerzity Karlovy už skoro 25 let. Z matematické sekce jsou pro informatiky povinné jen 3 ze 4 semestrů matematické analýzy a posledních pár let je fyzika povinná jen pro fyziky, matematici a informatici ji mají jen volitelně. Dál už je bakalářská informatika zaměřená na programovací jazyky, algoritmy, algebru a kombinatoriku.
  • 4. 4. 2008 15:22

    Jirka (neregistrovaný)
    Na FEL CVUT je naslapnuto k necemu mnohem vetsimu nez je odtrzeni jedne katedry (zrovna jedne z nejschopnejsich).

    Dejvicim by pomohla jedine jaderna bomba.
  • 5. 4. 2008 19:22

    sid (neregistrovaný)
    Nejschopnejsich z toho duvodu, ze je o jejich obor nejvetsi zajem a hlasi se tam stejne studentu, jako na ostatni obory dohromady?
  • 4. 4. 2008 17:54

    Pavel (neregistrovaný)
    Nejschopnejsich v cem??? Studenty bakalarskeho studia uci cerstvi bakalari a nekdy ani to ne a vyzkum teto katedry se limitne blizi k nule. Tak v cem? Chtelo by to objasnit.
  • 4. 4. 2008 17:59

    Blésmrt (neregistrovaný)
    KP prinasi FELu nejvice penez, v porovnani s tim, kolik dostava po prerozdeleni od FELu (viz breznovy Strednik, strana 4). To nerikam ze je spatne (nektere katedry holt z principu uci draze), ale svedci to o tom, ze KP minimalne schopna v prinaseni penez FELu. A to i z vyzkumu.
    To, ze Bc studenty uci Bc absolventi je jedine dobre, neni to na skodu a je to soucasny trend. Ostatne k tomu dospela i komise K9 a chce to zavest na FELu vsude.
  • 4. 4. 2008 19:49

    Michal Proks (neregistrovaný)
    No, jako jeden z tech ucicich nebakalaru musim nesouhlasit. Urcite neni spatne, kdyz ty veci vysvetluje nekdo, kdo ma ke studentum bliz. Znam dost docentu, profesoru ale i doktorandu, kteri problematice perfektne rozumi a jsou to v oboru kolikrat slusny kapacity, ale bohuzel to nedokazou srozumitelne vysvetlit nekomu, kdo v tom uz nema solidni zaklad.

    Na druhou stranu ja jako student mam k tem klukum bliz hned z nekolika hledisek. Jednak se dokazu vic vzit do situace cloveka, kterej vubec netusi, o cem je rec. Druhou veci je i pristup ke studentum. Kdyz jsme na nejakym cviku spolecne s nejakym doktorandem, dost casto chodi kluci (a holky) s otazkama spis za mnou, protoze proste jsem jeden z nich a nemaji problem s tim mi pokladat blby dotazy, kdezto ptat se toho doktoranda jim prijde blby, ze se ztrapni, atd.

    Treba na informatice na matfyzu je naprosto bezny, ze vedou cviceni lidi, co nemaji jediny titul a rozhodne bych si nedovoloval kvuli tomu MFF nejak odsuzovat.
  • 4. 4. 2008 20:05

    byF (neregistrovaný)
    U nás na jaderce je to stejné, (někteří) cvičící se rekrutují z řad velmi nadaných studentů a nikdo s tím nemáme problém.
  • 4. 4. 2008 22:38

    bez přezdívky
    Já jakožto matfyzák informatik znám jak pár teprve budoucích bakalářů, kteří mají podstatně lepší znalosti problematiky než někteří doktorandi, tak i špičkové odborníky mezi doktorandy. Na druhou stranu mám i seznam lidí, ke kterým na cvika už nikdy nechci chodit.
  • 4. 4. 2008 22:48

    Ondrej \'SanTiago\' Zajicek (neregistrovaný)
    Tak doufam, ze jsi jim to napsal do studentske ankety. Bez zpetne odezvy od studentu s tim lze jen tezko neco delat.
  • 4. 4. 2008 23:22

    Pavel Bucek (neregistrovaný)
    Na MFF/UK muze ucit (vest cviceni) i netitulovany student (tj nehotovy bakalar uci nehotove bakalare; nejmene jednoho takoveho znam).

    A s tim vyzkumem to taky neni takove jak rikas, KP je v poctu vv bodu na cloveka srovnatelna s ostatnimi (i s kyberou a rizenim).
  • 5. 4. 2008 11:14

    BruXy (neregistrovaný)
    Nedelej tady Zikmunda prosimte :)

    Vyzkum teto katedry se nerovna limitne nule, ma vysledky na poli stringologie, pocitacove grafiky a dalsiho, mozna ma slabe PR, kdyz se o tom nevi. Na druhou stranu zajistuje vyuku pro asi 40% studentu CVUT FEL, prostorove kapacity se ovsem behem l;et prilis nezvetsili a to, ze "vyuku" zajistuji nekde cerstvi bakalari, hlavne tedy v laboratorich, kde obcas nekdo potrebuje popostrcit neni chyba, spis jedno z moznych reseni problemu.

    Myslim, ze KP ma na pomery FELu nejlepsi odezvu na zpetnou vazbu od studentu narozdil od jinych kateder, v tom mi prijde nejschopnejsi.
  • 6. 4. 2008 11:26

    Student_FELu (neregistrovaný)
    Zásadně nesouhlasím, mé zkušenosti s KP jsou více jak otřesné. Na FEL jsem šel s tím, že pro mě neexistuje nic jiného než počítač. Od tohoto záměru mě odradili už první dva semestry...
    Opravdu způsob výuky na KP ... stylem "samouk", kdy přednášky stojej za prd(jsou nepovinné) a cvičení jsou formou konzultací ... tak se prakticky jde jen na zkoušku mi opravdu nevyhovují.
    Jak si to vůbec představuje KP??? Nemáte absolutně prostory. Z vašich záměrů jsem četl o předpokládaných 3000 studentech pro příští rok? To chcete narvat do té jedné posluchárny na Karláku? Domnívám se, že program STM je dostatečný ústupek na ubrání "matematicko-fyzikálně-obvodářsko-mikroelektronických předmětů".
    ... btw. pro KP na otázku "Jste připraveni?" ... odpověď "Ano" bez dalších podrobností mi nestačí a nejde tu jen o odtržení.
    A ještě něco ... samotný strukturovaný plán výuky na FEL ... schvaloval se opravdu dlouho a i přes tuto dobu jsem v průběhu výuky narazil na spoustu chyb, nehledě na to, že tento studijní plán se odvíjel od zaběhnutého "dobíhajícího". Teď najednou na koleně chtějí spatlat za měsíc osnovy pro studijní plán??? Navíc je tomu už dlouhá řádka let co dostala KP oficiální zprávu k vytvoření podkladů pro další studijní plán(jen pro ně, bezz tvoření samostatné fakulty) ... dle informací vedení FEL dodnes bez větší odezvy.
    Jinak s tou úspěšností ... opět se stavím k táborů lidí, co tvrdí, že na tom KP není úplně nejlépe. Měl jsem možnost vidět statistiky, jelikož vysoká škola je i o výzkumu a v porovnání třeba s katedrou řízení je to nesrovnatelné.
  • 6. 4. 2008 21:14

    Jirka (neregistrovaný)
    1. Ktere predmety z KP jsi behem tech prvnich dvou let mel? Zmena se prave ma tykat i toho, ze tyhle dva ztracene roky pro informatiky zmizi.

    2. Na vysoke skole musis studovat a neco delat predevsim sam. Jestli jsi sel na vysokou s odhodlanim studovat jako na stredni, tak se nedivim, ze jsi rozcarovan.

    3. Prostory jsou tim nejmensim problemem. (A nejsem z KP, pro ujasneni.)

    4. Cely struktorovany studijni plan FEL CVUT je podle me koncepce, kterou vysoke skoly ve svete uz davno upustily. Strukturu studia je treba menit temer kazdy rok, aby skola mohla reagovat na nejnovejsi vyvoj. Pruchod studiem si musi urcovat student sam v ramci nejakych, ale pomerne volnych, pravidel. Pokud se KP tohoto vymyslu FELu zbavi, tak jenom dobre.

    5. Asi jsou lepsi katedry ve vyzkumu. To je duvod se vykaslat na zlepsovani? To je duvod se zbavit koule u nohy, jako moloch FEL je?
  • 6. 4. 2008 20:55

    Jirka (neregistrovaný)
    Ve svete je naprosto bezne, ze uci kolegove studenti.

    V porovnani s ostatnimi katedrami maji toho vyzkumu porad dost. A hlavne se neboji zavadet "novinky". "Novinkami" myslim veci, ktere jsou jinde zcela normalni, jen na FEL CVUT jsou problemem.
  • 4. 4. 2008 15:57

    Radek Tondra (neregistrovaný)
    O plánu na fakultu informatiky jsem slyšel už v době sálových mašinek... Akademický svět jede svým tempem, dávám tomu dalších 100 let.
  • 5. 4. 2008 18:19

    anonymní
    Jak který akademický svět ;)
    V Brně jsou třeba dvě - Fakulta informatiky (MU) a Fakulta informačních technologií (VUT).
    Ta prvně jmenovaná už od r. 1994 ..
  • 4. 4. 2008 16:41

    bez přezdívky
    V rámci FEL vzniká také nový studijní program Otevřená informatika. Návrh vychází z výsledků uznávaných a ověřených standardů. Možná je zajímavé si porovnat tyto dva směry - nová FI vs. nový studijní program.
  • 4. 4. 2008 17:54

    Blésmrt (neregistrovaný)
    Kazdy z techto smeru se dost lisi svym zamerenim, myslim ze bude jedine dobre, kdyz budou v budoucnu koexistovat. Nevim, co jste tim chtel presne rici. Ze FI nebude vychazet z uznavanych a otevrenych standardu?
  • 4. 4. 2008 18:03

    Tomas Davidovic (neregistrovaný)
    Me se ten program libi, do znacne miry pekne shrnuje veci co delaji katedry kyberneti a rizeni (a delaji bezpochyby velmi dobre).
    Jediny v cem se oba programy docela kryji je grafika, to se predpokladam jeste vyjasni (oba maji nalepku "v priprave").
    Jestli vznik FI a soubezny vznik Otevrene informatiky konecne zpusobi to, ze padnou dost neuveritelny byrokraticky potize pri zapisu predmetu z jiny fakulty, tak to bude jedine dobre.

    PS: Koukal sem ted, ze tam maj "dratari" doporuceny pole. :-)
  • 4. 4. 2008 17:56

    Pavel (neregistrovaný)
    Co tohle dela na rootu?? Chci si precist neco o linuxu a vy sem nacpete zas tu saskarnu z FEL/FI CVUT. Nechcete do novinek pridavat i slevy v hypermarketech? Mnoha lidem by se to hodilo...
  • 4. 4. 2008 18:01

    Blésmrt (neregistrovaný)
    Chlape co vy jste to za ignoranta? Vznik fakulta informatiky na nejvetsi ceske technicke univerzite zase neni tak mimo obor, ze.
  • 4. 4. 2008 18:55

    Pavel (neregistrovaný)
    Ja to (bohuzel) sleduju uz dlouho a z toho jak se tam navzajem obvinuji, delaji si podrazy a svinarny je mi uz nazvraceni. Proto jsem uz alergicky na kazdou zpravu kolem toho, o to vic kdyz na ni narazim tam kde bych ji necekal. Z te atmosfery nenavisti je mi spatne, uz abych byl z te skoly pric a nemel s nima uz nic spolecneho.
  • 4. 4. 2008 19:12

    Inkvizitor (neregistrovaný)
    Nevím nevím, jelikož jsem studoval na KP, mám jistě zkreslený názor, ale řekl bych, že Černého Petra má vedení fakulty a intrikáni z jiných kateder, kteří dlouho bránili tomu, aby se výuka informatiky na KP mohla co nejvíce oprostit od elektrotechniky (obory jako Softwarové inženýrství a Systémové programování s el. polem, výpočty propustí apod. moc nesouvisí).

    Rozdělení fakulty je logický krok, protože při důsledné transformaci softwarově orientovaných studijních programů KP by další setrvání na FELu bylo málo opodstatněné. Že to rozdělení probíhá v takovéto atmosféře, je samozřejmě ostuda, ale díky Bohu za to, že se to začalo hýbat. BTW nevím o tom, že by na KP v posledních letech studenti nějak pociťovali nějakou atmosféru nenávisti; možná studenti nového programu STM jsou na tom jinak, nevím. Pokud Ti jde o atmosféru posledních měsíců, tak ta jde asi na vrub chystanému rozdělení fakulty. Množení dělením není žádná legrace. ;-)
  • 4. 4. 2008 20:31

    anonymní
    Já sem sice petici podepsal už před pár dny, ale souhlasím, že tohle na root nepatří. Dělat si díky rootu reklamu na svou petici, to je pěkná hajzlárna.
  • 4. 4. 2008 20:35

    disorder (neregistrovaný)
    to je peticia za alebo proti? lebo "hajzlarna" je branenie oddeleniu informatiky -- rovnako ako "seperation of church and state" :))
  • 4. 4. 2008 20:24

    via (neregistrovaný)
    Úspěch záleží zejména na tom, jaké pozice získají Microsoftově orientovaní. To ostatní už může být o informatice.
  • 4. 4. 2008 22:03

    mikro (neregistrovaný)
    je pravda, ze nevidim do pozadia celej tejto akcie, ale tento napad, vytvorit samostatnu IT fakultu, len vitam. ak niekto spomenul predomnou, na SK sme riesili presne tento problem, bolo okolo toho strasne vela hnoja, osocovania, ohovarania, zaslo to dokonca tak daleko, ze dekan FEI prisiel na zaciatok skusky pred studentov a zacal tam kydat hnoj na iniciatorov IT fakulty (FIIT) atd...

    nakoniec sa im to podarilo a vysledok? neporovnatelne kvalitnejsie studium (tentoraz uz skutocne o informatike a nie o elektrostatickych poliach snad este aj na ing. studiu v obore pocitacove siete) a co je najzabavnejsie, posunulo to rovnako aj kvalitu povodnej FEI dopredu.

    proste je to cele o tom, ze na riadiacich poziciach sedia stare struktury este z komancov a akakolvek zmena (rozumej ohrozenie ich tepleho miestecka) je pre nich siahodlhy rozhodovaci proces, ktory je najlepsie zahladit niekam pod koberec.
  • 4. 4. 2008 22:26

    disorder (neregistrovaný)
    odbor pocitacovych systemov ma este nejaku elektrotechniku a tusim aj volitelnu elektroniku, a vsetci este maju spolu semester fyziky (ktora je zase len castou elektrotechniky, no len boh vie kedy sa to da nazyvat uz elektrotechikou a kedy to je este len fyzika)
  • 5. 4. 2008 1:31

    Izak (neregistrovaný)
    Tam uci ti lide, co malem masturbuji s turingacema a gramatikami ?

    Uz pochopili ze paskovy automat nema vubec nic spolecneho s dnesnimy pozadavky na IT odborniky ?
    Delaji vedu pro vedu, to jest jsou tak zkostnateli, ze zatuhli u 2 svetove valky a dle vyjadreni prednich odborniku neni ucelem studenta neco naucit, ale resit problemy ..... takze s timto pristupem je uplne jedno co uci.
    Mimochodem je zajimave, jak tito lide dokazi hazet pojmy, rikat jak neco funguje a ani programatori jadra netusi co tyto pojmy znamenaji (nebo je alespon nepouzivaji pri popisu) a to co tito lide pouzivaji z se v praxi pouziva je jenom 1% co to jako ze dela a cele je to vyrazne slozitejsi .... a pritom kdyby prisly do nejake implementatorske firmy, tak by dokazali akorat polemizovat a kazdou zakazku zmrvit at jako navrhari, tak kdyby to meli skutecne udelat .... coz mimochodem mi osobne staci, abych si udelal obrazek.

    A pritom je tam tolik schopnych adminu, mimohodem troufam si tvrdit, ze na civilkach se tam toho lidi z praxe naucili vic, nez za 5 let, takze lihen IT je z jejich IT odeleni a ne uceben, takze by Rektorat mel zadat granty na umele mista a nechat je o neco se starat a nekoho, kdo by to jako ze vyuzival a simuloval provoz .....
  • 5. 4. 2008 1:58

    Pavel (neregistrovaný)
    Vrat se k lopate, chlapce. Tam si muzes delat tu svoji praxi, a rozhodovani o tom jakym smerem budes kopat nech prosimte na tech co vidi sirsi souvislosti.
    --------
    Mimochodem, mohu te ujistit, ze ti co pisou kernel moc dobre vedi co je Turinguv stroj.
  • 5. 4. 2008 13:33

    Rejpal (neregistrovaný)
    Všichni kerneláři, které osobně znám, učí nebo aspoň v jednu chvíli učili na MFF, co to jsou Turingocy stroje. Takže asi tak. :-D
  • 5. 4. 2008 17:18

    R (neregistrovaný)
    S tymi automatmi si to prave netrafil (to by mal kazdy programator vediet), ale inak je to pravda. Uci sa kopa zbytocnosti a na mnohe zakladne veci sa zabuda. A potom Ing. z IT vysokej skoly nepozna rozdiel medzi PNG a JPG.
  • 5. 4. 2008 22:04

    bez přezdívky
    Mohu Tě ujistit, že například absolventi minimálně některých kateder FEL znají ten rozdíl velmi dobře - díky studijnímu plánu (a z vlastního zájmu to zná i skoro každý středoškolák). Probírají se tam jak principy bezeztrátové komprese, tak například i ztrátová komprese v JPEG (DCT, do určité míry i princip vlnkové komprese v JPEG 2000) a MPEG, audio i video.V tomhle bych problém neviděl. Problém ale je, že Ing. umí dobře počítat neurčité integrály včetně trojných, křivkových apod. a umí řešit různé el. obvody, ale v praxi by místo toho spíše využil hlubší znalosti v některých oblastech z IT, ke kterým za své studium sotva přičichnul.
  • 7. 4. 2008 1:07

    bez přezdívky
    Třeba že se v oblasti databází neproberou víceméně jenom relační model, základy SQL a PL/SQL, ale že se výuka zaměří i na optimalizaci databází, replikace apod. V Paralelních systémech se hovoří (a v rámci cvičení se tak nějak mimochodem využije) o síti Myrinet, ale o implementaci rychlých sítí se student mnoho nedozví. Rovněž existují paralelní programovací jazyky, tak proč si nezkusit paralelní programování i jinak než přes C(++) MPI. V jednom semestru se proberou základy Common Lispu a Prologu, což je chvályhodné, ale proč nejít dál a neukázat jiné přístupy a možnosti - třeba Scheme, Haskell, ML nebo Erlang. Víc do hloubky (teoreticky i prakticky) je možné jít v gramatikách, zabývat se fungováním různých interpretů, ukázat studentům fungování JIT kompilátorů, zabývat se problematikou rozdělování zátěže serverů, zajímavá témata jsou P2P sítě, steganografie, šifrování... Vymyslet zajímavých a užitečných témat se dá spousta.
  • 7. 4. 2008 10:03

    Tomas
    Samozřejmě, že by bylo výborné kdyby bylo možné v té časové dotaci co předměty poskytují vměstnat 10x tolik látky, ale určitě by jste to zvládl? Jak by jste si představoval organizaci přednášek, 100 hodin za semestr/předmět nebo více?

    Myslím že mnoho učitelů by bylo raději kdyby se mohli věnovat těm opravdu zajímavým věcem a ne jenom těmi základy, ale vykládat o výhodách a nevýhodách myrinetu lidem, kteří podrobně nezvládají ani ethernet (myslím tím celé portfolio norem 802.3), aby byly schopni ty dvě technologie porovnávat, navíc když ta technologie umírá mi připadá jako ztracený čas, ale to jenom tak do pranice.

    Můžeme jít dál, samozřejmě že databáze nejsou jazyk sql nebo pl/sql, ale dokud ten člověk nemá standardní rozsah základních "nástrojů"(vyjadřovacích schopností pro databáze) tak se špatně tvoří vyšší chápání... například výhodné by bylo na začátku databází úplně upustit od implementace a pohybovat se v teoretické rovině a za pomocí matematiky (například) vysvětlovat. Konkrétní implementaci nějakého aktuálního jazyka a seznámení s omezeními těchto konkrétních implementací nechat na nějaké praktikum nebo samostudium ;)
    Podobně v tom ostatním...

    Problém samozřejmě je kolik lidí by bylo schopno tolik látky během 3 až 5 let vstřebat... určitě ne více než 1/4 obyvatel (cíl bílé knihy), a určitě ne tolik studentů aby to školu jenom ze státních peněz uživilo. Naštěstí vy jste případ člověka který ve svém volném čase mezi školou a spánkem sám se věnuje zmíněným oblastem, protože jej zajímají, a proto si važte toho, že vám vysoká škola poskytuje volný čas při studiu... kdyby vás zahltili tím co by jste chtěl aby vás učili, třeba už by jste si nemohl vybírat co budete ve volném čase studovat a nadával by jste na to, že toho máte mnoho a zrovna jedna konkrétní látka navíc by vás zajímala ale nemáte na to čas ;)
  • 7. 4. 2008 15:26

    Inkvizitor (neregistrovaný)
    Možná jsme si nerozuměli - já nevolám po tom, aby učiva bylo 10x tolik, ale odpovídal jsem na příspěvek, který tvrdil, že Ing. nezná rozdíly mezi ztrátovou a bezeztrátovou kompresí grafiky tím, že jsem řekl, že by bylo možné některé současné předměty vyhodit a místo nich zařadit více IT předmětů. Vím, že se to na FEL do určité míry povedlo a je jasné, že některé moje konkrétní nápady nemusí být nejlepší. Teď už by mi to mohlo být jedno, já mám dostudováno a opravdu se o některá z těchto témat zajímám víceméně v rámci volného času. Ale myslím, že nová fakulta, pokud vznikne, by se mohla některými zabývat více v rámci výzkumu a nabídnout minimálně studentům v těchto oborech témata studentských prací a odpovídající vedení.
  • 6. 4. 2008 10:36

    krik3t (neregistrovaný)

    Vite, jaky je jeden z nejvetsich otevrenych problemu informatiky? Rika vam neco P = NP problem? A co by jeho vyreseni mohlo prinest?

    Ona informatika neni jen naucit se programovat, skladat pocitace a podobne. I ten obycejny programator by mel mit alespon povedomi o slozitosti, vycislitelnosti a podobnych vecech. A k romu vsemu prave potrebujete znat gramatiky, automaty, TM a podobne.

    Co se tyce ciste praktickeho vyuziti techto veci: automaty napriklad hraji vyznamnou roli ve vyhledavani v textu, vyuzivaji se pri parsovani a kontrole syntaxe, programovaci jazyk je vlastne takova velka gramatika... je toho spousta.

    Ano, spousta programatoru o tomhle nema ani paru a nijak jim to nevadi. Da se existovat i bez toho. Nicmene to neznamena, ze je to neco prekonaneho, zastaraleho nebo absolutne nepotrebneho.

  • 7. 4. 2008 0:19

    Tomas
    Krásné přirovnání jsem někdy nedávno slyšel od známého.
    "silnoproudaři":
    Středoškolák - musí přesně vědět co má kde udělat. Že k baráku patří tolik a tolik x ampérových jističů, že drát v domě povede po mědi která má tu a tu vodivost. že uzemnění musí narvat takhle hluboko do země.....
    Vysokoškolák - musí vědět proč to ten středoškolák takhle musí dělat, musí vědět jakto že má měď takovou vodivost, podle čeho se určilo že budou takové a takové jističe, co je omezující a naopak jak se to pravděpodobně bude dále vyvíjet....
    Ph.D. - řeší jestli je opravdu dobré vodit proud ve vodičích z mědi, jestli nebude lepší použít nějakou látku kterou teď zrovna vyvinuly chemici, jestli vůbec neupustit od přenosu proudu v tělese vodiče :)

    Doufám, že jsem dostatečně nastínil co je tím rozdílem... podobně programátor... středoškolák zasedne a programuje, protože zná programovací jazyk a princip konkrétního programování.... vysokoškolák by ovšem měl vědět trochu více. Ne že by měl po těch pěti letech být "výkonnější programátor" než středoškolák s 5 letou praxí datlování... ale měl by vědět více proč se to dělá tak jak se to dělá... kam může směřovat budoucnost a podobně. Ukažte mi například středoškoláka který má sám od sebe nastudovanou diskrétní matematiku a podobné "teorie" a hned při objevení se nového úkolu je schopen odhadnout přibližnou výpočetní náročnost, případně navrhnout způsoby jak by šla vyvinout efektivní heuristika. K tomu ideálně umí číst matematické zápisy, když otevře odbornou literaturu, která podobný úkol řeší... samozřejmě to v praxi nepotřebuje každý pásový kodér ;)
  • 6. 4. 2008 2:14

    Biktop (neregistrovaný)
    Už to sleduji nějakou dobu a popravdě - na to, aby na západní univerzitě nějaký tým dostal možnost založit si vlastní fakultu, tak to aby mezi nimi byl minimálně jeden, lépe však dva nobelisti, a s nimi tým desítek lidí se špičkovými světovými výsledky, aby jim to vedení školy schválilo. (plus samozřejmě přesvědčivý plán, jak chtějí svoje pracoviště dlouhodobě financovat)
    Nechci se lidí z KP dotknout, jistě výsledky mají, ale podle mého názoru na založení nové fakulty jsou žalostně chabé - stačí se podívat na h-indexy hlavních protagonistů plánované fakulty. To je zase nějaká nová móda v ČR, že založením nové fakulty se vše vyřeší a budeme zase o něco chytřejší a schopnější ve výzkumu? Zase jako v Kocourkově - na západě nejdřív výsledky, pak vlastní pracoviště, tady se na to jde odzadu.

    Podívejte se na Slovensko, do Brna a já nevím kam ještě - všude mají nově založené fakulty informatiky - a co? Žádné zvýšení vědecké produktivity se nekonalo a jejich absolventi jsou ještě víc k smíchu, než kdyby měli na diplomu jméno aspoň o něco zavedenějšího pracoviště - alespoň z historických důvodů, když už kvůli ničemu jinému - jakési bezvýznamné východoevropské školy...

    Tříštění sil a financí, nic víc. Divím se rektorovi, že takové snahy podporuje. Je zřejmé, že nová fakulta vzniká jen z důvodu neschopnosti lidí na FELu vést mezi sebou normální konstruktivní dialog a to je sakra chabý důvod ke vzniku nové fakulty.
  • 6. 4. 2008 11:05

    jenda (neregistrovaný)
    [..] Divím se rektorovi, že takové snahy podporuje. Je zřejmé, že nová fakulta vzniká jen z důvodu neschopnosti lidí na FELu vést mezi sebou normální konstruktivní dialog [..]

    problem bude o neco vyse. Neni to nahodou uloha rektora, starat se o to, aby fungovala komunikace mezi jednotlivymi pracovisti. Ryba smrdi vzdycka od hlavy ...
  • 6. 4. 2008 15:25

    disorder (neregistrovaný)
    tak na slovensku je jedna fakulta informatiky -- urcite to nepomohlo vyskumu, urcite to nespravi lepsich informatikov nez predtym, ale umozni to studovat doma informatiku tym co ju chcu studovat a minimalizovat take nesuvisejuce blbosti ako je elektrotechnika (mam s nou svoje skusenosti a musim povedat, ze radsedj by som sa vykaslal na diplom nez sa mal trapit s vysokoskolskou elektrotechnikou a spol.)
  • 6. 4. 2008 18:09

    Biktop (neregistrovaný)
    Aha, takže se vytvoří nová dobře placená funkce děkana, proděkanů, sekretariát, studijní oddělení atd. atd., když by stačilo v rámci dejme tomu elektrotechnické fakulty zavést nové zaměření? No jo, to dává smysl - zvlášť při nedostatku financí, kterým jak české, tak slovenské školství trpí.
    Jako daňový poplatník (mimo spousty jiných věcí) nejsem nadšen z toho, že se musím podílet na sponzorování hrstky lidí, kteří si natruc usmysleli založit novou fakultu, a přitom poslouchat, jak je školství podfinancované.

    BTW: nevím, jak na Slovensku, ale tady v Čechách když někdo nechce studovat "nesouvisející blbosti" jako je elektronika, tak může jít studovat informatiku na matematicko-fyzikální fakultu. Problém bývá v tom, že na studium "nesouvisejících blbostí" jsou ti lidé příliš líní, a na studium, které tyto "nesouvisející blbosti" nahrazuje "souvisejícími blbostmi" zase příliš hloupí. Tak co s takovými? Na Západě si musejí vystačit s titulem ze školy, kterou nikdo nerespektuje... U nás to bývalo tak, že si museli vystačit s maturitním vysvědčením, protože líným blbům diplom nepřísluší. Teď nejsme ani ryba, ani rak - založíme fakulty na nic a rozdáme na nich diplomy na nic.
  • 6. 4. 2008 18:32

    bez přezdívky
    1. V menším Brně jsou takové fakulty hned dvě, jak jsi mohl zjistit z diskuse; z toho jedna na VUT, které je obdobou pražského ČVUT.

    2. Ti lidé si neusmysleli natruc vytvořit novou fakultu, naopak se snažili bez větších úspěchů zlepšit poměry v rámci FEL a to už od cca první poloviny 90. let.

    3. Zajeď si do Brna a vysvětli lidem na VUT, že rozdávají diplomy na nic. Určitě s Tebou budou vřele souhlasit a fakultu od příštího školního roku zase sloučí.

    4. Že někdo nechce zabíjet čas něčím, co v praxi vůbec nevyužije (ne, nebavím se o teoretických základech IT, ale o kreslení šroubů atd.), ještě neznamená, že je líný. Znamená to jenom, že není blbec a váží si svého času a vlastně i peněz daňových poplatníků. Tobě je jedno, že se ti lidé učí nesmysly, které nikdy nebudou potřebovat? Abych Tě uvedl do obrazu, zájemců o nepočítačové obory na FEL je čím dál tím méně a tím, že budeme elektrotechniku nutit lidem, kteří se jí nebudou nikdy zabývat, se nic nevyřeší.

    5. Je zvláštní, že jsi dosud nebrojil proti financování různých "gender studies" (absolventi se pak stanou doživotními příjemci peněz z pochybných EU grantů) a že Ti vadí, když musí stát vydat peníze na lepší přípravu IT odborníků, kteří do státního rozpočtu nemalým dílem přispívají.
  • 6. 4. 2008 21:13

    Biktop (neregistrovaný)
    ad 1. - a co z toho má jako plynout?
    ad 2. - no prosím, ale znovu opakuji, že to je příliš chabý důvod k zakládání nové fakulty
    ad 3. - ty diplomy nejsou o nic hodnotnější, než kdyby byly z tamější elektrotechniky; pouze nás to všechny stojí více peněz; aniž bych si chtěl speciálně na FIT nějak nasazovat, tak publikační činnost takové organizační jednotky, jakou je _fakulta_, bych si taky představoval trošku jinak
    ad 4. - no tak já nejsem jasnovidec, takže těžko můžu o něčem tvrdit, že to nebude dotyčný nikdy potřebovat; souhlasím s tím, že asi není nejlepší cestou nutit někomu kreslit na pauzák šrouby, když chce dělat počítače, ovšem taky by bylo dobré si uvědomit, že dotyčný chce studovat _vysokou_ školu, takže tomu by měl odpovídat jeho rozhled, a že mezi to budou nutně patřit i věci, které se mu zrovna můžou eklovat (mně se takhle hnusila jmenovitě například termodynamika, fyzika pevných látek, numerická matematika, matematická statistika, teorie složitosti a jiné - něco z těchto oborů jsem skutečně v životě k ničemu nepotřeboval, něco jsem využil nepřímo ve formě analogie a něco mě nějakou dobu i živilo - když už kvůli ničemu jinému, tak se aspoň ta škola za absolventa zaručuje v tom, že všechny tyhle věci ho donutila zvládnout, neboli je to člověk, který je schopen získat dovednosti v tak a tak širokém spektru tak a tak náročných teoretických a praktických disciplin, čímž se odlišuje od těch, kteří to schopni nejsou - sakra, vždyť mluvíme o VYSOKÉ ŠKOLE, ne o nějakém učňáku nebo modelářském kroužku!)

    ad 5. - a) nejsem odborník na gender studies, b) tahle diskuse se vede o fakultě informatiky, ne o gender studiích; poněkolikáté opakuji, že z toho, že na něco vynaložím více peněz, v tomto případě založením a provozováním nové fakulty, v žádném případě _neplyne_, že jsem tím něco zlepšil! V případě různých "informačních studií" to platí ještě více - v zásadě jde o jedinou snahu - studium usnadnit tak, aby jím prošlo co nejvíce zájemců, protože peníze jdou školám na hlavu. Tady vůbec o žádnou kvalitu nejde (ostatně viz poznámku k bodu 3).
  • 6. 4. 2008 22:41

    bez přezdívky
    1. Z toho plyne to, že jestliže se v Brně uživí dvě fakulty se zaměřením na informatiku, má smysl uvažovat o druhé takové fakultě i v Praze. Informatika na MFF celou Prahu nevytrhne a FEL se, vzhledem ke stále se rozšiřujícímu rozsahu oboru computer science, podle mého názoru stává příliš těsnou a obecnou.

    2. Jenže pokud je situace taková, že "non IT" katedry řešení v rámci FEL dlouhodobě blokovaly, je řešení v rámci stávající fakulty více než obtížné. Další, z určitého pohledu významější důvod viz 1.

    3. Hodnotnější možná nejsou a možná ano. Kdysi, pokud vím, se ekonomie rovněž studovala na technice, ale časem došlo k oddělení. Protože 1.

    4. Za nejnáročnější předmět na FEL vůbec se často považují Paralelní systémy a algoritmy. Přesto jsem v životě neslyšel, že by tento předmět někdo ze studentů označil za zbytečný a volal po jeho zrušení - takže ořezání některých oblastí nemusí vůbec znamenat snižování náročnosti studia; to je nesmysl. Matematická statistika je obecně podle mého názoru jeden z nejdůležitějších předmětů na (téměř) jakékoliv VŠ. Teorie složitosti je v návrhu software jednou z nejdůležitěšjších oblastí vůbec. Učit softwarové inženýry na VŠ termodynamiku je naproti tomu podle mě naprostá zvrhlost. Nejde o to, co koho baví a co se komu hnusí. Jde o to, že absolventi by se měli zaměřit na věci, které korespondují s oborem.

    5. Ty to obracíš naruby. Tím, že na něco vynaložíme více peněz, se samo o sobě nic nezlepší. Pokud ale bez těch peněz to řešení nemáme (a o tom se dá diskutovat, ale to už vyžaduje hlubší vhled, než k jakému se tady asi dostaneme), je to jiná věc. A já tvrdím, že mi těch peněz není líto, protože se, i v rámci školství, mrhá penězi na věci podstatně méně užitečné, takže bych se v rámci šetření obrátil jinam. Možná by bylo nejlevnější, kdyby se na vysokých školách fakulty vůbec zrušily a kdyby školy pevnou rukou řídil stát. A vůbec nejlevnější by bylo zrušit je úplně. Jestli by to ale vedlo k něčemu dobrému, je opět jiná otázka.
  • 7. 4. 2008 14:39

    Biktop (neregistrovaný)
    ad 1. - ale co je tím myšleno, že "se uživí"? Jsou to státní instituce a plynou do nich státní peníze na základě velikosti stáda uvnitř.
    ad 2. - chyba je na obou stranách; a rektor si měl zjednat pořádek uvnitř fakulty; znovu se pozastavuji nad tím, jak pro někoho neschopnost komunikovat může být pozitivní "schopnost", jež zaslouží ohodnocení v podobě vlastní instituce
    ad 3. - ano, vskutku krásný příklad, děkuji za něj! Dokonalá trefa do vlastní brány. Tak jestli za příklad IT fakultám má posloužit VŠE, tak to teda pán bůh s námi a zlý pryč!
    ad 4. - sice nechápu, co je zrovna na tomto tak extrémně náročného, asi bych si na FELu dokázal představit i náročnější věci, ale když se to říká, tak budiž... Já jsem neříkal, že ty předměty nebyly důležité, já jsem říkal, že mne nebavily. Pokud tedy jde o tu termodynamiku, tak tam se našly poměrně zajímavé analogie s teorií signálů, teorií kódování a - světe div se - teorií operačních systémů a problematikou počítačových sítí. Tak bylo to zbytečné nebo ne věnovat tomu jeden semestr? Odpovím si sám - bylo to pro mne rozhodně užitečnější, než kdybych ten čas věnoval dejme tomu jazyku PL/1. A co z těch dvou věcí více koresponduje s oborem? Aspoň na první pohled...
    ad 5. - na argumenty typu "jinde se mrhá taky a víc" odmítám reagovat obecně. Připadá mi to trošku schizofrenní - na jednu stranu se chtít přibližít prestižním západním školám, na druhou odmítat příjmout jejich metody práce. Takže pokud jde o mne, raději bych ty peníze, které budou vyhozeny na založení a režii nové fakulty, dal na zvýšení platů odborných pracovníků školy (nebo například na zaplacení významného zahraničního vědce v oboru)
  • 7. 4. 2008 15:32

    Inkvizitor (neregistrovaný)
    1. Ano, to stádo uvnitř je jedno z kritérií, která vypovídají o smyslu dané fakulty.

    2. Může být, ale já tvrdím, že problémy s komunikací nejsou jediný důvod.

    3. To není trefa do vlastní brány. Technici často pohrdají VŠE, ale podle mých informací se její úroveň postupně zlepšuje a záleží hodně na studovaném oboru. Navíc nešlo o to, dávat VŠE za vzor, ale ukázat příklad, kdy dělení bylo rozumné.

    4. Teď nechápu, jestli to nechápeš na základě znalosti rozsahu a náplně předmětu PAR, nebo na základě nějaké své představy. Nikdo nechce, aby se studenti učili PL/1 nebo Algol, dokonce ani já. ;-)

    5. OK, tak se o tom nebavme.
  • 7. 4. 2008 17:51

    Biktop (neregistrovaný)
    Otázkou je, jestli to stádo uvnitř ve skutečnosti má na to, aby vystudovalo vysokou školu, nebo tam bylo nabráno proto, aby za něj pár lidí dostalo zaplaceno.

    VŠE má objektivně naprosto tristní výsledky jak v mezinárodním, tak dokonce v národním měřítku. Nejde o žádné pohrdání někoho někým, ale o ověřitelný fakt. Tamější výzkum rovná se nule, tamější pedagogická činnost je orientována na politickou ekonomii a ještě ke všemu nikoliv nestranně.
  • 6. 4. 2008 23:37

    BLEK. (neregistrovaný)
    "publikační činnost takové organizační jednotky, jakou je _fakulta_, bych si taky představoval trošku jinak"

    A jak si představuješ publikační činnost fakulty? Tak, že si většina lidí nahrabe velké množství mezinárodních publikací a prezentací na konferencích na témata, která zaniknou? (mikrokernely, XML databáze, distribuovaný middleware, Corba ...) --- nicméně i po krachu daného tématu jim ty publikace zůstanou jako kredit. Za 5 let se přeorientují na další vlnu, a takhle se to opakuje, aniž by něco společensky prospěšného z toho výzkumu kdy vzniklo.
  • 7. 4. 2008 17:21

    BLEK. (neregistrovaný)
    Mně přijde rozhodně lepší, když člověk nedělá nic než když dělá zbytečnosti.

    Na MFF v informatice asi půlka lidí dělá výzkum, kterému sama nevěří. Oni vědí, že to zkolabuje jako ty předchozí projekty, ale prostě to dělat musí, protože by jinak neměli mezinárodní publikace. Docela depresivní situace. Na FI MUNI to samé (jasně, že veřejně to neřeknou, ale když s nima o tom mluvíš, tak říkají, jak to nemá cenu a dělají to jen pro to, že vedení chce publikace).

    Cena za tu prestižnost je dost vysoká --- úplně vyhořelé prostředí. Kdybych si mohl vybrat ne-prestižní školu, kde by se s touhle "mezinárodní vědou" neblblo, ale kde by bylo lepší prostředí, rozhodně bych si ji vybral.

    Češi jsou strašní vlezdoprdelníci, oni si myslí, že když někco něco prezentoval v Americe, tak to ta jeho práce je skvělá.
  • 7. 4. 2008 18:04

    Biktop (neregistrovaný)
    No prosím, ať nic nedělá, ale ať za to nic taky nedostává žádné peníze. :-)

    Tak to by bylo opravdu na delší diskusi... Máme tady tedy tři skupiny výzkumníků:
    1. cítí, že nějakou činnost by vykazovat měli, a tak dělají zbytečnou činnost
    2. si myslí, že lepší než vykazování aspoň nějaké činnosti je žádná činnost (plat by se pak pobíral ve formě nějaké renty? Jinak totiž nevidím důvod k nehledání jiného místa, které by je více naplňovalo)
    3. jsou skuteční výzkumníci, kteří se v oboru dobře orientují a dokážou si najít smysluplnou činnost, mít v ní výborné výsledky a být za ně dobře odměňováni

    Čím to je, že ti třetí chybí? Co by teda ta zmíněná polovina lidí z matfyzí informatiky ráda dělala smysluplnějšího? A proč to nedělá?

    Tady přece nejde o žádné vlezdoprdelnictví - podobně jsou vědecké výsledky posuzovány všude na světě. Když těm českým rozumbradům chybí invence, tak holt jim zbývá aspoň paběrkovat na něčem, co zrovna ve světě jede, i když tomu sami nevěří. Ale to je jen a jen jejich problém.
  • 7. 4. 2008 23:48

    BLEK. (neregistrovaný)
    Ono je to tak, že výzkumnící typu (2) a (3) spolu mohou v jedné instituci koexistovat. Výzkumníci (1) a (3) koexistovat nemohou, protože (1) vždycky generuje větší lepší hodnocení než (3).

    Konkrétní příklad --- na MFF je velmi silný výzkum zabývající se middlewarem --- knihovnami a servery pro tvorbu informačních systémů. Jeden z těch projektů jsem i vnitřně recenzoval. Když se však měla jednoduchá aplikace pro vnitřní potřebu napsat (pár tabulek, nic složitého), hádej v čem se to psalo --- v PHP a SQL. Kdyby si kdokoli z katedry na rok sedl a jeden z těch projektů dotáhl do stavu, kdy na tom aspoň ta jednoduchá aplikace může běžet (pak se bude moct uvažovat co s tím dál, zda to je rozšiřovatelné, zda je to lepší než SQL a má naději na úspěch), tak ho vedení ukouše do němoty, že nemá publikace.

    Je pravda, že plat se dává za to, že člověk něco "dělá". Což ovšem není nic pozitivního (spíš by se měl dávat za to, že něco udělá). Profesorem se klidně můžeš stát tak, že budeš celý život dělat na projektech, které zkrachovaly, ty publikace ze zkrachovalého projektu ti nikdo neodpáře, a až jich nahrabeš 20, máš docenta, po 40 profesora.

    "Tady přece nejde o žádné vlezdoprdelnictví - podobně jsou vědecké výsledky posuzovány všude na světě." --- no právě proto skupina teenagerů dokáže napsat lepší operační systém než vědci s bohatými dotacemi. S tím rozdílem, že v Americe nedostaneš grant automaticky na každou publikaci a že v Americe můžeš dostat grant i když nepublikuješ na akademických konferencích (např. Theo de Raadt, Hans Reiser). V Čechcách jsou ty granty nastaveny tak, že čím víc katedra na konferencích spotřebuje, tím víc dostane, a nikoho nezajímá, zda jsou tvoje výsledky nějak přínosné nebo ne.

    "podobně jsou vědecké výsledky posuzovány všude na světě." --- V této větě jsi právě vlezdoprdelnictví ty sám ukázal, protože uvažuješ, že když na světě existují vědci, kteří generují publikace pro osobní prospěch a existují instituce, které jim to žerou, tak by tomu mělo být tak i u nás.

    Co se týče toho hodnocení vědy --- problém je, že když začneš lidi ve výzkumu hodnotit, tak oni přestanou uvažovat "jak něco vymyslím" a začnou uvažovat "jak si zvýším hodnocení". To hodnocení nikdy není ideální (algoritmus na rozpoznání inteligence nikdo nevymyslel), takže jsou v něm nějaké díry, a lidi ty díry najdou a začnou zneužívat. Po nějakém době tyto snahy zvýšit-si hodnocení natolik zesílí, že v instituci mohou existovat už pouze lidé, kteří se hodnocení snaží zvýšit, klidně na úkor produktivity.

    Třeba známý impact factor. Impact factor se dá obejít jednoduše --- klidně si to sám zkus --- člověk si začne vydávat časopis, ve kterém píše nesmysly a cituej svoje vlastní články z předchozích čísel. Tím si můžeš impact factor zvednout do libovolné výše. Tohle je známá věc, a časopisy, které se takhle chovají, jsou z hodnocení vyřazeny. Pokud však několik časopisů bude citovat samo sebe navzájem (podle nepsaného pravidla "necituješ nás"=>"odmítneme tě"), tak je to považováno za vědecký pokrok.
  • 8. 4. 2008 0:38

    Biktop (neregistrovaný)
    Ale to je právě ta chyba systému. To je také důvod, proč jsem odešel z akademické sféry. Jenže před tím jsem i v té akademické sféře měl dobrého šéfa (ten pak odešel a krátce po něm i já přesně z důvodů, které uvádíš), který tvrdil
    - počet studentů není rozhodující, základem financí musí být R&D
    - počet publikací není rozhodující, rozhodující je počet mezinárodních citací v renomovaných časopisech, případně realizace řešení v kooperaci s podnikovou sférou
    - přesvědči mne o smysluplnosti svého výzkumu a nenech se rušit v práci psaním článků. Důležitý je výsledek.

    Jistě si dokážeš představit, jak to dopadlo a proč to tak dopadlo (v českém prostředí). Jenže uplynulo pár let a objevil se českými "vědci" nenáviděný h-index. Ukázal totiž, že tento vyštípaný pán a jeho tým by na h-index jednoznačně vedl i s těmi články spočítatelnými na prstech jedné ruky, zatímco ti kolegové vykazující činnost a chrlící ta kvanta článků by přes veškeré "snažení" měli v lepším případě toto číslo alespoň kladné.

    Takže já s tím, co říkáš ve veliké míře naprosto souhlasím, nicméně založení nové fakulty se neukazuje býti východiskem z takové situace. Radikální řešení by ale ťalo do kuřího oka mnoha českým "vědcům" - včetně těm trhnuvším se v případě KP@FEL.

    BTW které teenagery máš na mysli a který OS? :-)
  • 8. 4. 2008 4:08

    BLEK. (neregistrovaný)
    A co jsi dělal za obor?

    V softwarovém inženýrství je ten problém trochu jiný --- tam nejsou dobré a špatné konference a publikace. Všechny "papírové" publikace jsou zbytečné a veškerý výzkum se už dávno přesunul na internet (na internetové konferenci typu Linux-kernel mailing list jsem se dozvěděl mnohem víc než v recenzovaných článcích). Neexistuje ani jedna vědecká konference, kde si recenzent stáhne program, který recenzuje --- což způsobuje, že kvalita těch článků i kvalita vědecké práce je příšerná.

    Ten h-index fungoval do té doby, dokud o něm lidi nevěděli. Jinak se dá obejít taky: stačí, když se dva lidi budou citovat navzájem.

    Představ si, že by někdo ten middleware výzkum chtěl dotáhnout k nějakému výsledku: budeš rok pracovat, než ti to aspoň trochu bude fungovat a poběží ti na tom jednoduchá aplikace. Publikovat papír o vývoji nejde, nemůžeš tam napsat "udělali jsme to tak proto, že by se to jinak špatně používalo". To ti vyhodí s tím, že tam nemáš žádné "claimy" podložené "experimenty". Pokud se u té komise sejdou papíry dvou lidí, jeden, který rok vylaďoval text článku a druhý, který rok vylaďoval program, je jasné, že vyhraje ten, co vylaďoval text. Program oni neuvidí --- kdyby tohle udělal recenzent jakéhokoli populárního počítačového časopisu, že napíše rencenzi k programu, co nikdy neviděl, podle papíru od výrobce, tak ho redakce na místě vyhodí. Ve vědě je to standard.

    Takže na publikaci na "přestižní konferenci" můžeš zapomenout, ten program můžeš leda publikovat na serveru typu root.cz, možná si to pár lidí stáhne a bude to používat. Ale za takovou publikaci nedostaneš nic! To se ti do impact factoru, h-indexu či jiných měření nezapočítá. I kdyby se ten program stal bombou, kterou bude používat polovina uživatelů (což vyžaduje další roky práce), stejně za to nedostaneš žádný vědecký kredit.

    Taky ten program můžeš publikovat na nějaké nekvalitní konferenci typu WMSCI, kde berou všechno a žijí z poplatků, ale ten jejich sborník nikdo nečte --- navíc není volně dostupný --- takže zde budeš mít mnohem horší citační výsledky než ti honiči papírů.

    Naproti tomu, když člověk publikuje článek typu "budeme dělat databáze v XML", nabalí se na to spousta dalších, kteří ho ocitují --- řada těch citací je vynucených "necituješ => odmítneme tě" --- tak všechny indexy vyletí do výše, za 5 let to chcípne aniž by na tom byť jen jediná primitivní aplikace běžela, ale citační indexy zůstanou. A vědci si najdou novou hračku a cyklus se opakuje.

    Reálně by citace mimo vědu měla být hodnocna výš než citace uvnitř vědy. Citace, která pochází mimo vědu, dokazuje, že daňový poplatník za svoje peníze dostal nějaký výsledek, který používá. Zatímco citace mezi vědci navzájem nedokazuje nic o užitečnosti výzkumu.

    Možná by fungovalo něco jako google page-rank. T.j. když si vyrobíš 1000 stránek, které se budou navzájem na sebe odkazovat, tak tím page rank nijak nezvýšíš. Podobně, když si vědci udělají 1000 papírů, které se budou odkazovat jen samy mezi sebou a nedostanou na to žádný odkaz ze softwarového průmyslu, tak by za to neměli dostat hodnocení.

    Jenomže i ten google page-rank lidi umí obejít. A představa, že za daňové peníze vědci vymýšlí "jak zblbnout hodnocení" mi přijde blbá. Ideální by bylo udělat zákon, že veškerá scientometrie za peníze daňového poplatníka je zakázána.

    "které teenagery máš na mysli a který OS? :-)"

    Třeba http://www.syllable.org/ , http://www.reactos.org/ , http://skyos.org/ Minimálně na tom pustíš bežné aplikace, což na "vědeckých" systémech nepustíš (na nich zřídka pustíš víc než pár programů, protože recenzent ten systém nikdy neuvidí; někdy taky vědecké systémy obsahují bugy --- opět ty bugy nikdo neuvidí). I Linux takhle začínal.

    "počet studentů není rozhodující, základem financí musí být R&D"

    Mně přijde ideální prostředí takové, kdyby každý dostal trochu peněz (klidně 14000 hrubého), za to část času učil a v druhé části si mohl dělat jaký výzkum by chtěl (a když by nechtěl dělat žádný výzkum, tak by nedělal). A nijak nehodnotit, kolik kdo dělá, protože jakékoli hodnocení se dá obejít.
  • 8. 4. 2008 15:00

    Biktop (neregistrovaný)
    Já jsem dělal ve fyzice. Takže články okolo SW byly vždy jako součást nějakého fyzikálního experimentu publikované v impaktovaném periodiku či sborníku uznávané konference. A řekl bych, že i ostatní SW články vyšedší spíše pod hlavičkou jiného oboru než CS jsou v současnosti hodnotnější, než ty CS (napříkld pokud jde o zpracování signálů apod.)

    Pokud jde o všeliké indexy, tak kolega z ČVUT mi líčil, jak byl jakýsi tým překvapen nulovým počtem citací, jelikož byla provedena korekce na členy kolaborace a všechny takové citace byly klasifikovány jako autocitace. Tak nevím, jestli je to pravidlo, nebo se k takovýmto korekcím přistupuje jen selektivně...

    Pokud jde o ty systémy, tak jsou sice roztomilé, ale z hlediska výzkumu naprosto bezcenné - ani jeden z nich nepřináší vůbec nic nového, je to prostě jen další OS - a co? Je to jako postavit barák - to není nic objevného. Objevná by byla například originální konstrukce střechy, originální systém výztuh. Ostatně jako teenageři jsme si implementovali CP/M na Didaktikách a rozhodně bych z toho nedělal nic převratného (a to jsme narozdíl od těch tvých teenagerů ještě museli překopávat HW aby to vůbec šlo :-) )
  • 8. 4. 2008 23:40

    BLEK. (neregistrovaný)
    Ve fyzice ty články asi ještě nějaký smysl mají. I když taky jsem slyšel, že fyzici už časopisy nečtou a místo toho čtou články na internetu www.arxiv.org, a články dávají do časopisů jen kvůli puntíkům.

    Ad ty nové věci v operačních systémech --- to není vůbec o dělání nových věcí.

    Unix v sobě neměl nového vůbec nic. V té době existovalo několik konkurenčních systémů, které měly všechno, co uměl Unix (správa disku, soubory, adresáře, víceuživatelský přístup), z nichž většina měla vyšší rychlost, větší počet uživatelů, víc schopností.

    Unix se přežil proto, že byl jednoduchý. Proto, že např. přístup k souborům scvrkl na pár volání open(), read(), write(), close(), aniž by se snažil do toho souboru cpát nějaké řídící informace o typu dat, které soubor obsahuje, či kombinovat filesystém s databází, jak to dělala konkurence. Díky tomu, že byl jednoduchý, daly se jeho části přepsat a rychle se mohl přizpůsobovat novým potřebám. Ani ta portabilita Unixu nebyla nijak slavná, i poté, co byl přepsán do C, tak tam byly konstrukce závislé na architektuře všude --- jenomže se to dalo přepsat. Takže konkurenční systémy sedmdesátých let po deseti letech skončily, nebylo to ekonomické je udržovat, ale Unix se mohl rozvíjet dál.

    Podobně tak C. Opět vůbec nic nového, v té době existoval jazyk PL/1 od IBM, který toho uměl mnohem víc. Ale protože měl spoustu featur, tak se ty programy v něm špatně četly, navíc některé featury byly neimplementovatelné, takže kompilátor běžně hlásil chyby "tohle není implementováno" --- takže lidi raději používali C, které umělo míň, ale fungovalo spolehlivě. Čili úspěch C tkvěl v tom, že nepotřebné featury z jazyka vyházeli, nikoli, že by nějaké nové featury vymysleli.

    I ostatní standardní technologie, třeba SQL, opět nic nového, jazyků na dotazy na databáze je spousta, jenom mělo takovou syntax, že jde jednoduše používat a (vyjma těch rozšíření z posledních let) i jednoduše implementovat. Perl, PHP --- opět nic nového, jenom to má takovou syntax, že lidé s určitou mentalitou (já mezi ně nepatřím) v tom dokážou programovat rychleji.

    Základem úspěchu při návrhu není vymyslet novou featuru, ale vymyslet takové rozhraní, které se bude snadno používat jak pro uživatele tak pro programátora. Bohužel pochopit tohle je taky problém pro počítačového vědce. Třeba to, jak se něco snadno programuje/používá nejde nijak změřit. (můžeš vzít 60 myší, třiceti píchnout drogu a vědecky popsat, co to s nimi udělá --- nemůžeš vzít 60 programátorům, nechat je vyvíjet stejný projekt, třiceti dát tvoje nové rozhraní a změřit efektivitu --- to by ses nedoplatil). Tady ty úvahy jsou hlavně o intuici a o návrhu podle zkušností a to ti vědci strašně nesnáší. Proto argumentace na toto téma v computer science nejde vůbec použít a proto ty vědecké návrhy jsou tak mizerné.

    Ad. ty operační systémy --- asi se nestanou kdovíjak slavnými, ale ukazují, že parta teenagerů má větší smysl pro návrh než vědci. Na MFF vyvíjejí operační systém, který taky není nic nového (normální mikrokernel), nicméně je portován na 9 procesorových architektur a jediné, co na něm běží je tetris. Až tam rozjedou cokoli většího (pokud vůbec někdy), tak kód všech těch 9 architektur budou muset upravovat a přepisovat a odbugovávat --- zatímco, kdyby udělali 1-3 architektury, pak aplikace a pak zbylé architektury, tak to bude mnohem míň práce. Zde je vidět, že ty party teenagerů dokáží mnohem lépe prioritizovat práci.
  • 9. 4. 2008 12:57

    Biktop (neregistrovaný)
    To je pravda, arXiv rulez :)

    No tak to si ale nerozumíme! Já jsem neměl na mysli nové vlastnosti, já jsem měl na mysli originální vlastnosti, což je přesně to, o čem mluvíš ty. Ale tebou uváděné systémky žádnými originálními vlastnostmi nedisponují. Naproti tomu Unix na přelomu 60. a 70. let skutečně originální v mnoha ohledech byl - autorům se podařilo vystihnout přesně to, co je podstatné, a eliminovat věci, které už jen zbytečně zvětšují komplexitu. Za v mnoha ohledech implementačně originální bych označil i MINIX 3. Ovšem ten vychází z akademické sféry. :)
    Teda aby mi bylo dobře rozuměno - nemusí jít o orginální vlastnosti jako takové, ale o originální výběr a poskládání známých vlastností - a to byl přesně Unix.

    Myslíš HelenOS? Co má být výsledkem tohoto projektu, resp. co se na něm ověřuje?
  • 9. 4. 2008 15:31

    BLEK. (neregistrovaný)
    Unix ve své době vzniku byl dost zastaralý. Dost konkurenčních systémů mělo virtuální paměť a stránkování, Unix ne. Konkurenční systémy vymýšlely různé triky, jak optimalizovat současné I/O a běh aplikace, Unix ne. Spouštění procesu: zkopírujeme celý rodičovský proces pomocí fork() a pak ho zahodíme pomocí exec() --- takovou neefektivitu by si nikdo jiný netroufl implementovat.

    A tato primitivnost Unixu zachránila krk (později byly všechny tyhle optimalizace do Unixu dopsány, ale to už byl dost rozšířený).

    Dnes, kdyby někdo chtěl napsat něco jako Unix, tak ho vědci budou benchmarkovat a pak ho vyhodí :)

    Ten Minix 3 je docela bastl.

    - Synchronní posílání a příjem zpráv (t.j. send i receive čekají než druhá strana zavolá send nebo receive) --- má to problém, že když dva procesy proti sobě zavolají send (např. ovladač disku pošle odpověď a současně ovladač filesystému pošle nový požadavek), tak se to deadlockne. --- takže musíš navíc do protokolu specifikovat, který z nich z toho deadlocku odejde, a pokud se ti takhle zablokují tři v kruhu, tak to současný Minix neřeší (protože tam nenastane situace, že by driver A volal driver B, driver B volal driver C a driver A navíc volal driver C).

    - Má dvě diskové cache --- tady to lepili jak vlaštovka hnízdo, použili cache z předchozího Minixu, zjistili, že je nedostatečná, tak místo, aby ji přepsali, udělali tam ještě jednu cache.

    - Honosí se tím, že má restartovatelné drivery disku a sítě --- jenomže o tomto restartu musí vědět (a zpracovat ho) všechny servery, které ten driver používají. Takže až na tom někdo bude psát nějakou složitější aplikaci, tak bude muset na každém místě komunikace kontrolovat, zda se druhá strana nerestartovala. U disku nebo síťové karty by přitom byla možnost to udělat tak, že restart je zcela transparentní pro procesy, co ten driver používají.

    - Zkus si po jeho nabootování z CD na jednom terminálu napsat find / a do druhého psát --- nebude ti to psát. Protože v době provádění I/O se blokují úplně všechny syscally. Tuhle vlastnost Linus vyčítal Tanenbaumovi už před 15 lety v té slavné debatě.

    --- tyhle problémy asi vychází z toho, že to napsal student. Kdyby to psal tentýž člověk, co to navrhoval, mohl se jim zavčas vyhnout.

    Ten HelenOS --- ani nevím, kam přesně spějí. Píšou to jen tak. Jeden člen týmu tvrdí, že nechtějí POSIX sémantiku, jiní tam zase POSIX funkce implementují, takže uvidíme, co z toho vznikne :)
  • 9. 4. 2008 16:26

    Biktop (neregistrovaný)
    Jenže taky oni ten Unix původně lepili na nějaké PDP-7, takže na některé věci zapomenout zpočátku museli. Ale i tak je lepší navrhnout primitivní rozšiřitelný systém, než vymyslet komplexní systém s vlastnostmi, u nichž praxe ukáže, že jsou nadbytečné, ale už se těžko mění, jelikož jsou příliš provázány s návrhem systému.

    Oni u toho Minixu nakonec nechali to původní předávání zpráv? Vždyť tam snad padl návrh konečně přejít na fronty. Navrhoval to jeden z Tanenbaumových studentů jako nutný předpoklad k implementaci user-space ovladačů, tak se divím, že to skončilo pod stolem.

    No počkat, restart disku snad pro uživatelský proces transparentní je - ten přece komunikuje s fileserverem a v jeho rámci už je vše transparentní. Kde je problém?

    Zajímavá náplň projektu - jen tak si hrát :-) Ale třeba z toho fakt něco vzejde... samo, evolucí :-)
  • 9. 4. 2008 19:45

    BLEK. (neregistrovaný)
    Jo, je tam synchronní předávání. Ony fronty v jádře jsou poněkud problematické, když si někdo tu frontu nevybírá, tak co? Buď odesílatele zablokovat (a pak zas vznikne ten deadlock) nebo nechat frontu růst donekonečna a zaplácat paměť.

    Ideální by asi bylo mít to posílání zpráv napůl synchronní a napůl asynchronní --- t.j. požadavek je synchronní a odpověď (což je vlastně jen kód chyby) se zapíše do adresního procesu odesílatele asynchronně, aniž by se muselo čekat, než si ji odesílatel přijde vybrat.

    Pokud proces A potřebuje služby procesu B, tak je dovoleno, že A čeká na B, ale je špatně, aby B mohl někde čekat na A --- to dělá ty deadlocky. Další výskyt tohoto problému --- userspace proces pošle serevru zprávu a nevybere si odpověď a server zatuhne. Tohle vyřešili tak, že si vynutili, že neprivilegované procesy mohou proti systémovým procesům používat pouze sendrec (současný send i receive).

    Restart disku je transparentní pro uživatelské procesy --- ale ne pro fileserver. Ten o něm musí vědět. Ale až tam budou mít těch fileserverů 5 nebo nějaké mezivrstvy, jako třeba softraid, tak budou ten samý kód na posílání požadavku+test na restart opisovat jako opice do všech --- a hrozí, že na jednom z těch míst udělají bug.

    Totéž pro síť --- teď je tam jeden tcp/ip server, který kontroluje, zda nedošlo k restartu ovladače síťové karty. Až udělají víc protokolů nebo mezi to dají další proces třeba na firewall, tak ten restart budou opisovat do všech.

    Já myslím, že evoluce je nejlepší metoda vývoje. Člověk může sice specifikovat, co má operační systém umět a pak verifikovat, že systém splňuje specifikaci --- jenomže nikdy neverifikuje, že ta specifikace je to, co uživatelé chcou :)
  • 10. 4. 2008 14:05

    Biktop (neregistrovaný)
    Proč ne - je na sendrec něco špatného? ;)

    Až přijdou na to, že to opisování není nejlepší, tak to předělají :) Ale co když k tomu nikdy nedojde? To je pak zbytečné nad tím spekulovat.

    Proto je tak těžké dát do kupy univerzální systém. Zlaté moje embedded systémy :) A pokud jde o to, co uživatelé "chcou" - základní pravidlo říká neptat se jich na to. Uživatelé to nikdy nevědí a největší potíže nastávají, když se jim vývojář snaží přizpůsobit. Oni počítačům nerozumějí tak nemohou věděr. Unix taky nevznikl tak, že by někdo něco sil na míru uživatelům, ale tak že dva chlapíci začali uvažovat, jak by to mohlo být nejrozumnější.
    Uživatelů se maximálně tak můžeme ptát, co by jim nejvíc ulehčilo práci nebo co je pro ně největší dřina. Ale nikdy, znovu opakuji, nikdy se nesmíme řídit tím, jak by uživatelé tento problém řešili počítačem.
  • 10. 4. 2008 18:40

    BLEK. (neregistrovaný)
    Až přijdou na to, že to opisování není nejlepší, tak budou mít megabajty kódu se starým rozhraním a už to nepůjde přepsat (např. na zprávách se uvádí PID příjemce, ve spoustě serverů ten PID zaznamenávají, až budou chtít transparentní restart, tak nebudou moct).

    Tyhle věci se musí řešit velmi brzy. Nejlepší je, když to programuje a navrhuje tatáž osoba, protože může návrh podle zkušenosti z programování zavčas změnit.

    Jinak je fakt, že uživatelé neví, co chtějí. Ale aspoň programátor by měl svůj systém používat, aby priority těch potřebných featur určil aspoň trochu správně.
  • 10. 5. 2008 11:20

    bez přezdívky
    >Myslíš HelenOS? Co má být výsledkem tohoto projektu, resp. co se na něm ověřuje?

    Vysledkem ma byt samozrejme world dominance :-)

    Pokud se ptate na to, co ma byt vysledkem projektu, tak se ptate spatne. Osobne HelenOS nechapu jako nejaky casove omezeny projekt s predem stanovenym cilem. Pro mne je to proste hobby, na kterem se muzu vyborne vyradit. Jinak ten system ma potencial byt zajimavym pro embedded zarizeni. Az to bude umet vsechno, co by to umet melo, tak to bude vice mene pouzitelny system, na kterem si budete moci neco prelozit a pripojit se k tomu pres sit.

    No a pak ma HelenOS jeste akademicky rozmer. Protoze je takovy maly, jednoduchy a prenositelny, tak je to vlastne idealni nosic pro ruzne kratkodobejsi projekty ruznych clenu teamu. V soucasne dobe se pracuje na diplomkach, ktere pridaji sitovani, uceli rozhrani pro userspacove drivery (i kdyz ty uz jsou ted podporovany a pouzivany) a zdokonali podporu big iron architektur. Dalsi diplomkou je debugovani, trasovani a loadovani v prostredi mikrokernelu. No a pak je tady vyzkumny podprojekt, jehoz cilem je zjistit, jak by se dal vytvorit ciste komponentovy mikrokernel. Na vysledky si samozrejme budete muset pockat.

    V posledni dobe (cca tri ctvrte roku) jsem se venoval implementaci souboroveho systemu a veci s tim souvisejicich. Prijde mi to jako docela zajimave vyzkumne tema. Nejsem si vedom, ze by existoval nejaky obecne uznavany nazor na to, jak navrhnout VFS pro mikrojadra. Videl jsem napr. jednu diplomku, ktera delala skoro to same pro Minix, ale nektere prvky toho navrhu mi prisly prilis neefektivni.

    HelenOS ma dost neobvyklou IPC. Tak napriklad je asynchronni, coz je uplne jinak, nez jak to ma vetsina jinych mikrojader. Z toho plyne jina sada vyhod, ale i nevyhod. Navrh IPC ma vyznamny vliv na navrh napr. jiz zminovaneho VFS, takze by se dalo rict, ze se v HelenOSu pokousime vymyslet zpusob, jak navrhnout co mozna nejlepsi VFS, ktere muze pouze posilat kratke zpravy o 5 argumentech, sdilet cast adresoveho prostoru s nekym jinym a kopirovat data z jednoho adresoveho prostoru do druheho. Zaroven se snazime vylepsit IPC tak, aby se VFS dobre implementoval.

    Pri implementaci VFS ze zatim nevyplnily BLEK.ovy pesimisticke prognozy o tom, jak budeme muset plno veci prepsat a ani si nemyslim, ze se neco takoveho nekdy stane. Mikrojadro nam v tom vyznamne pomaha, protoze vsechny podporovane procesorove architektury musi implementovat stejne rozhrani - proste neco jako HAL. Userspacovym serverum, jako je napr. VFS, je potom uplne jedno na cem bezi.

    HelenOS nema ambice reimplementovat POSIX. Na druhou stranu, ta cast POSIXu, ktera se tyka souborovych systemu je celkem self-contained a svym zpusobem obecna, takze jsem se pri implementaci VFS rozhodl prevzit nektera zakladni rozhrani. Vysledkem je, ze HelenOS implementuje malou skoro-podmnozinu POSIXovych filesystemovych volani.
  • 7. 4. 2008 0:15

    vd (neregistrovaný)
    Co se vám nezdá na publikační činnosti FIT? Z určité - relativně velké - části díky FIT je VUT v Brně, spolu s KU v Praze, mezi 500 top školami světa. Resp. v roce 2006 byla. Jak je to teď nevím. Ale minimálně se nachází v povědomí zahraničí.

    Dále na FIT probíhá výzkum zpracování mluveného slova. Především ve zpracování češtiny je zdejší tým velice dobře známý v zhraničí. To samé platí o graficích. Formální jazyky a překladače zde učí světová kapacita v oboru. Také simulační systém Simlib se nepoužívá jen na FITu, ale i na jiných školách.

    Za sebe můžu říct, že příjemnější prostředí jsem ještě neviděl a nechtěl bych být jinde. Škola není zrovna těžká. Ale je zaměřená na praktickou stránku věci, což dokazují i názory firem (k dohledání třeba přes www.google.com/news/).

    Možná není nejprestižnější, ani nejtěžší. Ale je skvělá. A za "kvalitu diplomu" si také odpovídá i každý student sám svému svědomí.
  • 6. 4. 2008 18:42

    disorder (neregistrovaný)
    lenze to "zameranie" (stale preplnene elektrotechnikou) na povodnej fakulte aj ostalo. ku kvalite studentov -- napriklad na elektrotechniku beru aj na zaklade znamok, na informatiku sa musia povinne robit prijimacky a dost ludi sa tam nedostane

    ano, matfyz... pravdepodobne jedina volba okrem toho, ale ci je to vhodna nahrada je asi na inu diskusiu... a v ramci informatiky je dost veci, ktore je mozne ucit (miesto tych nesuvisejucich veci) a ktore su informatikovi naozaj uzitocne

    ze sa ti nepaci, ze to musis "financovat" je sice pekne -- co ale maju robit ludia, ktori by tam chceli studovat? mali by ist studovat nieco v com sa mozno ani neuplatnia, nedostuduju a nebude ich to bavit (a takym veciam potom je tazko rozumiet)? alebo maju odist do zahranicia, kde by pravdepodobne aj zostali a tym ochudobnili ekonomiku tvojej krajiny? a kolko inych faktorov v tejto situacii moze byt, to zrejme nechces vidiet.

    k podslednym vetam len tolko, ze ak niekto "vystuduje" a nic nevie, tak to nie je chyba vytvorenia fakulty informatiky, rovnako ako jej nevytvorenie nezachrani situaciu v skolstve
  • 6. 4. 2008 16:28

    anonymní
    Vykaslete se na to a pojdte do Brna (teda jen ti schopni). Mate tu dve fakulty se zamerenim na informatiku, jednu orientovanou vice na teorii (FI MU) a druhou spise na praxi (FIT VUT). A tak myslim, ze si kazdy vybere podle sveho gusta a nebude Vam tu nic chybet. CVUT je davno pase, snad se casem trochu zmodernizuje, ale to uz se nebude tykat teto generace studentu. Jestli premyslite kam dat prihlasku na bakalare nebo navazujicho magistra, tak volba je jasna. No a kdo ma rad hazard a polni podminky, smele na CVUT!
  • 9. 4. 2008 17:51

    Petr S. (neregistrovaný)
    Pri cteni nekterych komentaru se musim smat. Vy si opravdu myslite, ze jde dnes IT jen o programovani a vypocetni slozitosti?

    Pokud muzu mluvit za sebe, stravil jsem na CVUT FEL jeden rok a pote jsem se rozhodl prestoupit jinam - nevyhovoval mi studijni system a ani elektrotechnika ne (i kdyz me bavila - mam z ni i SS).

    Veci jako vypocetni slozitost algoritmu, Turinguv pocitac, automaty apod. jsou zajimave, nezbytne, slozite... ...ale tohle prece neni cele IT!

    Klasicky absolvent MatFyzu mozna zvlada 10 programovacich jazyku, umi zoptimalizovat program pro co nejrychlejsi beh, ale priznejte si pravdu - je dnes tohle opravdu to, na cem ve vetsine pripadu zalezi?

    Doba si zada multioborove zamerene odborniky - CVUT muze poskytnoout napriklad informatiky-elektrotechniky (celku uzitecna kombinace). Ale kdo by chtel studovat samotnou informatiku? Co vubec je ta "cista informatika" - videli jste aspon nekdy nekde kousek praxe?

    Co se tyce vyse kritizovane skoly a jeji IT fakulty tak ano, fakulta nevychovava programatory ani spravce siti, ani to o sobe netvrdi. Ale nauci se student systemovou analyzu, systemovou integraci, procesy pri navrhu IS, deployment, zaklady informaticke matematiky, site (ano i na teto skole je CISCO program), kvalitni objektovy navrh, abstraktni mysleni, v dnesni dobe nezbytne byrokraticke "papirovano" a to vse spojene s businessem treba na MFF CUNI? Co znam par lidi osobne co tuto skolu absolvovali, tak ne.

    Perfektni znalost diskretni matematiky, jaderne fyziky a programovaciho jazyku, ktery se dnes pouziva pouze v akademicke sfere? A pak se divime, ze firmy pusobici v CR hledaji IS/ICT odborniky jinde.

    Tak a ted me sezerte :)
  • 10. 4. 2008 13:37

    Biktop (neregistrovaný)
    "Co se tyce vyse kritizovane skoly..."

    Checht. A která škola u nás tohle nabízí? Neznám žádnou takovou. Navíc - ono je taky dobré zhodnotit, co je doopravdy třeba učit na VŠ a co si pak lidi dopilují v praxi sami. Je jistě mnohem snadnější naučit se "za chodu" to byrokratické papírování, než abstraktní myšlení (na to je nejlepší právě ta matematika).

    Pokud jde o MFF, tak moje zkušenost je taková, že sice po jejím absolvování některé z těch věcí neumí, ale jsou schopni je během velmi krátké doby zvládnout na takové úrovni, že několikanásobně předčí ty, kteří se to učili na jakýchsi pochybných školách.