Názory k článku
Fedora 40 navrhuje sloučit /usr/bin a /usr/sbin

Ja bych ty adresare zakazala.

Pekne svatky vsem!

Náprava prehistorické události, že vývojáři unixu měli malý disk, a tak to museli rozdělit a slinkovat, se blíží ke konci. :-)

Nebylo to jen kvůli malému disku, ale bylo rychlejší čtení, kdy se to co přehrabovalo složku nemělo XXXXX souborů a le třeba jen XX

Ano všechny soubory dát do nějaké databáze :D

No konečně...

IMHO jde mj. o to, že u spousty binárek, které „měly smysl jen pro roota“, teď dává smysl, aby je spouštěl i uživatel - třeba zmiňované ip sice nedovolí uživateli adresy nastavit, ale umožní je alespoň zobrazit.

A stejně běžný uživatel je prostě nemá v PATH ale spustit /usr/sbin/xyz jde

Možná je to trochu mimo, ale osobně jsem nikdy nepochopil, proč je
vedle sebe /tmp a /var/tmp a většinou defaultně dokonce v různých FS,
když oba mají práva 1777, takže do obou může každý kmánský uživatel
zapsat cokoliv. Navíc když chci /tmp zrušit a nalinkovat do /var/tmp,
není to úplně snadné, protože v /tmp mají různé obtížně stavitelné daemony
otevřené kdeco.

/tmp bývá tmpfs v RAM a po restartu se smaže. /var/tmp je na disku, je větší a po restartu se nemaže.

To vypadá smysluplně, ale takto je to možná až v nějakých novějších releasech,
protože třeba ve výběhovém CentOS7 (tj. i RHEL7) je v RAMce jako tmpfs jen
/dev/shm, kdežto implicitní instalační rozvrstvení diskových oddílů má extra část
jako /tmp a jinou jako /var, takže tam zůstávají obsahy /tmp a /var/tmp i po rebootu.

Mi se teda /tmp po rebootu mazal i když nebyl připojen jako tmpfs, ale byl to adresář na disku. V Debianu určitě, za jiná distra nestrčím ruku do ohně.

V Debianu se o to stará systemd unita systemd-tmpfiles-clean.service a systemd-tmpfiles-clean.timer co to spouští každý den. Používá to nástroj systemd-tmpfiles, takže hádám, že se to bude chovat stejně i v dalších systemd distrech.

Přes systemd-tmpfiles --cat-config jde vypsat konfigurace, uklízí to docela na hodně místech.

Nevíte jestli při zapínání, vypínání nebo obojím? Čistě ze zvědavosti.

takto je to možná až v nějakých novějších releasech

Tak to rozhodne ne, je to takto uz od nepameti. Je to specifikovano ve Filesystem Hierarchy Standard a i ve 21 let stare verzi tohoto dokumentu je explicitne napsano, ze /var/tmp se nemaze behem rebootu. Starsi verzi nemam, ale jsem si jist ze to tak bylo uz v roce 1997, kdy jsem zacal Linux pouzivat.

Do /var/tmp/ se dávají různé pajpy flagy pídiy a vůbec malé soubory které by se mazat neměly.

Asi budu v minorite, ale mne prijde smysluplne mit nejaky oddeleny "bin" adresar, kde budou veci s minimem zavislosti, vhodne na obnovu rozbiteho systemu. Chtelo by to pak ale duslednou hygienu, ne ze se nejaky vyvojar rozhodne ze se mu hodi tady tahle knihovna ktera sebou tahne dalsich 200MB zavislosti a je to v ...

Nelibi se mi treba ani initrd, v mem idealnim Unixovem svete loader kernelu nacte kernel + vsechny moduly do pameti a pak se uz normalne bootuje z disku.

Na toto je dnes spíše oddělený staticky linkovaný busybox a nebo máte ty utility právě už v tom initrd (většinou je to taky busybox, nebo pár utilit nalinkovanych na nějaké malé uclibc).

A jakou to ma vyhodu delat si bordel, kdyz kdykoli mohu vytahnout flashku s Ventoyem (desktop/notebook) nebo se to resi uplne jinak (servery)?