Názory k článku
Fedora by měla opatrně přijmout Flathub, tvrdí Michael Catanzaro z Red Hatu
-
-
V plánu není pouze změna preference výchozího zdroje Flatpaků z Fedora Flatpaků na Flathub, ale také odstranění podpory instalace klasických RPM aplikací (a výměna všech předinstalovaných aplikací za jejich Flatpak verze), což osobně nepovažuji v případě Fedory Workstation za nejlepší nápad. Viz můj komentář pod odkazovaným blog postem.
-
Nepodařilo se mi najít žádné plány Fedory na "odstranění podpory instalace klasických RPM aplikací". Jediná varianta Fedory, kde by něco takového dávalo smysl, je Silverblue (na které spokojeně jedu). Existuje konfigurační volba, kde se dá vypnout layering balíčků, což je něco jako instalace RPM balíčků, ale ve výchozím stavu to vypnuté není a i kdyby bylo, tak se to dá snadno vypnout.
Tuhle volbu mají zapnutou distra kolem projektu Universal Blue, kde ale platí tři věci. Základní systém obsahuje mnohem víc softwaru než Fedora, je jednodušší vybuildit si vlastní obraz s chybějícím softwarem a také jde tahle volba vypnout.
Fedora Workstation ale funguje jinak než Silverblue a něco takového tam jednoduše není možné.
-
No, on je dlouhodobý plán (a Michael to myslím zmiňuje i v tom blogpostu) dělat Fedora Workstation na principu Silverblue. Pak by tohle dávalo smysl. Nicméně tenhle plán existuje už nejméně 5 let a zatím jsme se v něm moc neposunuli, protože se tomu nemá kdo soustavně věnovat. Proto jsem rád, že aspoň borci z Universal Blue do toho tak šlapou.
Jinak já se musím přiznat, že už mám prakticky všechny desktopové aplikace ve Flatpaku. Má to samozřejmě i své nevýhody, ale ta správa je neocenitelná. Když si chci systém přenést z jednoho počítače na druhý, tak stačí jednoduchý mechanismus, který mi ty samé aplikace přeinstaluje z Flathubu na novém počítači, a pak překopírovat ~/.var/app. A mám všechny aplikace přenesené včetně dat. Fungovalo mi to bezvadně i při přechodu mezi hardwarovými architekturami (Intel->Apple silicon). S aplikacemi v klasických balíčcích by to šlo teoreticky taky asi realizovat, ale bylo by to mnohem komplikovanější a je tam mnohem více bodů, na kterých se to může rozsypat.
24. 7. 2025, 09:18 editováno autorem komentáře
-
Pozor jen na to, že některé aplikace mají specificky povolený (kvůli kompatibilitě a propojení) zápis i do některých $HOME/.něco adresářů.
Takže přenést $HOME/.var/app nestačí. A na druhou stranu je tam i spousta cache a bordelu, které zase přenášet není nutné.
A cli aplikace se ve Flatpaku běžně nedistribuují, takže bez RPM overlay se zatím neobejdu :/
-
Mají, ale typicky jsou to věci jako $HOME/.gnupg nebo $HOME/.pki kvůli GPG klíčům a certifikátům. Ty v tom mém migračním skriptu přenáším taky. A kdyby ne, není to něco, na čem by fungování těch aplikací stálo a padalo. Jsou to data vně těch aplikací, která by se měla řešit samostatně. Když si třeba nepřenesu $HOME/Obrázky, tak fotogalerie holt už moji sbírku fotek mít nebude.
Jinak ano, přenáší se s tím i cache atd., ale zase to má výhodu v tom, že člověk ty aplikace otevře ve stejném stavu jako na předchozím počítači. Teď jsem takto přenášel manželce systém na nový počítač a pochvalovala si, že i prohlížeč se jí otevřel se stejnými otevřenými stránkami.24. 7. 2025, 09:50 editováno autorem komentáře
-
Já teda používám Distrobox místo Toolboxu, ale obojí funguje na stejném principu. Mám docker image, ve kterém mám všechny vývojářské nástroje. Takže nainstaluju jakýkoli systém, sosnu do něj můj image, vytvořím kontejner přes Distrobox a tam už jedu všechno co používám, jak CLI tak grafické aplikace (VSCode). Distrobox je umí hezky integrovat do systému jedním příkazem. Je potřeba k immutable distrům přistupovat jinak, ale méně použitelné to není.
-
To je naprosto v pořádku. Neměnné systémy jsou spíš pro styl práce "používej a nesahej na to". Pro toho, kdo do toho chce sahat a upravovat si to, je tradiční distribuce vhodnější. Fedora má oba typy uživatelů, takže dává smysl ještě hodně dlouho provozovat obě verze. Jen vzhledem k povaze těchto skupin by asi bylo šťastnější, kdyby varianta s neměnným systémem byla výchozí, protože ti, kteří ví, proč zrovna tohle nechtějí, si tu druhou variantu spíš najdou.
-
Mela by byt jasne definovana hranice zodpovednosti, toto je udrzovana a podporovana distribuce, toto je software instalovany uzivatelem na vlastni nebezpeci, toto je externi repository (flathub), se kterym distribuce nema nic spolecneho a nezodpovida za nej (a tudiz at si ho uzivatel prida/doinstaluje vedome, na vlastni uvazeni a zodpovednost).
Totez v serverovem svete s kontejnerizaci - hranicni cara je os nebo os+runtime sw pro kontejnery, zbytek jde zodpovednost po cely lifecycle za dodavatelem image pro kontejnery.
Pokud ma verejne repository a dostatecnou dokumentaci, muze lokalni it provadet aktualizace dle dokumentace (cimz se ale dodavatel zodpovednosti za obsah repository a dokumentace nezbavuje).
-
Pár týdnu zpět jsem na notebooku přešel z Fedora Workstation na Bluefin (distribuce pro vývojáře postavená na ublue). Flathub je tam už od instalace zapnutý, a našel jsem tam všechny desktopové aplikace co používám. Na cli nástroje mám nix, a na vývoj používám podman container (mám rád trochu větší izolaci než jakou nabízí toolbox nebo distrobox).
Trochu jsem se toho bál a odhodlával se nekolik měsíců. Nakonec jsem ani nepotřeboval nic instalovat přes rpm-ostree, ani si vytvářet vlastni image, a všechno krásně funguje.
