Správce balíčků Yum by měl ve Fedora 22 vystřídat DNF. Ten by ve výchozím nastavení neměl podporovat delta RPM (rozdíly mezi nainstalovaným balíkem a aktualizací). Přestože to může vypadat jako krok zpět, důvod je logický: pokud uživatel disponuje rychlým internetovým přípojením, je snadnější stáhnout cely RPM, nežli stahovat jen změny a pak „složitě“ dopočítávat (a tím zatěžovat procesor) výsledný RPM balíček pro instalaci.
(Zdroj: Phoronix)
Když jsem jednu chvíli bydlel na vesnici kde nebyla pořádná možnost připojení (nejdříve mobilní data EDGE, poté upgrade na dnes už zrušené T-Mobile 4G neboli 3G TDD - cca 0,5 Mbit/s) tak jsem nejen kvůli tomu vyměnil Arch linux za Debian testing a upgrady jsem prováděl právě přes debdelta-upgrade. A byl jsem rád, že taková možnost existuje. Pro mě to bylo výrazné zrychlení a navíc jsem ušetřil FUP (tou dobou 5 GB/měsíc).
přesně tak...pokud bude mobilní FUP tak nízko jako doposud, tak pro mne delta bude mít smysl.
Ona možnost volby je už teť, yum má přece volbu pro zákaz delta RPM. Je to jenom pár písmenek na příkazové řádce navíc.
Na mým noťasu v domácí síti se to má tak, že průměrný balíček stáhne pod 3s. Buildování delta RPMs paralyzuje celý kompl asi na tři minuty. A to je jich většinou tak pět...
Mozna ze by se takova moznost hodila komercnim firmam. Na AIXu llp baliky takovou vec umi a ani instalace netrva tak dlouho. Finta je v tom, ze zatimco komercni SW se dodava pouze na instalacnich mediich, tak aktualizacde muzete stahovat zadarmo z internetu. Pokud ale nemate base package, tak je vam delta k nicemu.
"pokud uživatel disponuje rychlým internetovým přípojením, je snadnější stáhnout cely RPM, nežli stahovat jen změny a pak „složitě“ dopočítávat (a tím zatěžovat procesor) výsledný RPM balíček pro instalaci"
Dnešní CPU zvládne opatchovat stovky megabajtů za sekundu. (200MB / s per core, a na osmijádře .... dobře, nechme si jednojádro, stejně to, jak je zvykem, nebude paralelizované. Proč taky, v roce 2014, že.)
Tedy cca 2Gbps (+- autobus). Průměrná rychlost připojení k internetu (pro koncového zákazníka) v ČR je cca 10Mb/s. Tedy rychlost stahování je cca 200x pomalejší než CPU patchování.
Rotační disk má sekvenční rychlost čtení kolem 160MB/s, SSD potom klidně 500MB/s i víc. Sekvenční proto, že se ten původní balíček z disku přečte (přibližně rychlostí jako zvládne i CPU), tím, že se přečte se dostane do IO Cache, kde už stejně bude ten nově stažený delta. V RAM se to opatchuje a sekvenčně uloží na disk.
Rychlost disku v tom nehraje roli, ale pro mě za mě si místo 200x (pokud vás to nějak irituje) napište 100x nebo 25x. Což je jaksi pořád víc než 1x.
Jenomže takový patchování, to je práce minimálně na třech souborech. Jeden originál, ve druhým změny a ve třetím výsledek. Jak začne přelítávat hlavička, klasický disk má možná 50MB/s přístup, ale prokládaný 100ms pauzama...
Z vastní zkušenosti můžu říct, že na E1/1200 s 4GB RAM a 500GB klasickým HDD 5400 otáček je drpm několikrát pomalejší, než stažení klasickýho rpm po 16Mb lajně.
ČLÁNKY DO MAILU