Když jsem jednu chvíli bydlel na vesnici kde nebyla pořádná možnost připojení (nejdříve mobilní data EDGE, poté upgrade na dnes už zrušené T-Mobile 4G neboli 3G TDD - cca 0,5 Mbit/s) tak jsem nejen kvůli tomu vyměnil Arch linux za Debian testing a upgrady jsem prováděl právě přes debdelta-upgrade. A byl jsem rád, že taková možnost existuje. Pro mě to bylo výrazné zrychlení a navíc jsem ušetřil FUP (tou dobou 5 GB/měsíc).
přesně tak...pokud bude mobilní FUP tak nízko jako doposud, tak pro mne delta bude mít smysl.
Ahoj.
Jenbych se chtěl zeptat, jestli se na tuto metodu dá spolehnout. Nebo nastávají nějaké komplikace?
Díky. :)
Funguje to spolehlive. Navic na konci instalacni procesu se vzdy provadi verifikace kontrolnich souctu pro vsechny soubory, ktere jsou v balicku obsazeny (to plati bez ohledu na to, zda se drpm pouziva nebo ne).
A to jsem si připadal jako idiot, když na stažení ušetřím půl sekundy a pak to 5 minut dává dohromady ty celé balíky...
Ona možnost volby je už teť, yum má přece volbu pro zákaz delta RPM. Je to jenom pár písmenek na příkazové řádce navíc.
Na mým noťasu v domácí síti se to má tak, že průměrný balíček stáhne pod 3s. Buildování delta RPMs paralyzuje celý kompl asi na tři minuty. A to je jich většinou tak pět...
Mate instalaciu na paskovej jednotke?:-) tri minuty na pat balickov mi pride extrem.
no, spíš mám málo ramky. Ale ani na jiných strojích to není nějak extra výhra, na pár sekund to zmrazí celý systém... Má to větší spotřebu resourců, jak buildování aplikace pod Qt.
Mozna ze by se takova moznost hodila komercnim firmam. Na AIXu llp baliky takovou vec umi a ani instalace netrva tak dlouho. Finta je v tom, ze zatimco komercni SW se dodava pouze na instalacnich mediich, tak aktualizacde muzete stahovat zadarmo z internetu. Pokud ale nemate base package, tak je vam delta k nicemu.
Delta RPM rozhodně nekončí. Co se změní je *defaultní* nastavení. Kdokoliv si ho může kdykoliv změnit.
"pokud uživatel disponuje rychlým internetovým přípojením, je snadnější stáhnout cely RPM, nežli stahovat jen změny a pak „složitě“ dopočítávat (a tím zatěžovat procesor) výsledný RPM balíček pro instalaci"
Dnešní CPU zvládne opatchovat stovky megabajtů za sekundu. (200MB / s per core, a na osmijádře .... dobře, nechme si jednojádro, stejně to, jak je zvykem, nebude paralelizované. Proč taky, v roce 2014, že.)
Tedy cca 2Gbps (+- autobus). Průměrná rychlost připojení k internetu (pro koncového zákazníka) v ČR je cca 10Mb/s. Tedy rychlost stahování je cca 200x pomalejší než CPU patchování.
bla bla bla. zapomnel si na rychlost disku a tim to jde cely do haje.
Rotační disk má sekvenční rychlost čtení kolem 160MB/s, SSD potom klidně 500MB/s i víc. Sekvenční proto, že se ten původní balíček z disku přečte (přibližně rychlostí jako zvládne i CPU), tím, že se přečte se dostane do IO Cache, kde už stejně bude ten nově stažený delta. V RAM se to opatchuje a sekvenčně uloží na disk.
Rychlost disku v tom nehraje roli, ale pro mě za mě si místo 200x (pokud vás to nějak irituje) napište 100x nebo 25x. Což je jaksi pořád víc než 1x.
I hodne pomalej disk da 50MB/s coz je porad asi tak 50x vic, nez je bezna linka do netu.
Jenomže takový patchování, to je práce minimálně na třech souborech. Jeden originál, ve druhým změny a ve třetím výsledek. Jak začne přelítávat hlavička, klasický disk má možná 50MB/s přístup, ale prokládaný 100ms pauzama...
Z vastní zkušenosti můžu říct, že na E1/1200 s 4GB RAM a 500GB klasickým HDD 5400 otáček je drpm několikrát pomalejší, než stažení klasickýho rpm po 16Mb lajně.
Proč by měla přelétávat? Stahovaný soubor je v io cache. Starý soubor se sekvenčně načte a zůstane také v iocache. A výsledný soubor se sekvenčně uloží na disk (buď po fsyncu nebo po commit timeoutu).
A zkusil jsi to bez delta? Bez trapného pokusu o počtářský důkaz ti reálná zkušenost tvoji tezi omlátí o hlavu....ježiši
Jasně, na vývoji pracují hlavně VŠ studenti, kteří mají 1Gbit připojení .. tak to pak chápu .. :)