Vlákno názorů k článku
Firefox 59 vyšel jako snap od Ravise - Je mi jasný, že budu za flame*, ale >...

Snap to řeší stejně jako Flatpak. Každý balík závisí minimálně na runtime balíku "core", který obsahuje základní systémové knihovny a prostředí, a může se aktualizovat, a dále je tu např. gnome-3-26-1604 atd.

Nestačí pro instalaci Flatpaku instalace balíčku Flatpak? Některé distribuce ho mají už v základu včetně integrace do grafického správce balíků, ale mělo by to fungovat prakticky všude. I pro Gentoo je overlay.

>Pro nainstalování debu stačí dpkg.

No, třeba u mě na Fedoře instalovat přes dpkg moc dobrý nápad není. Ony tyhle univerzální balíky mají hlavní výhodu v tom, že nejen že mohou fungovat všude, ale instalované věci nijak nesahají do systému a nekolidují tak se systémovými balíky. Když se přidá Flatpak sandboxing a oddělení oken aplikace ve Waylandu, je výsledek potenciálně mnohem bezpečnější než standardní balíky.

>a je podle mě blbost, jak ta zprávička pro mě vyzněla - totiž "mozilla balí firefox do snapu, doteď nešlo, aby vývojář vydal koncový balík".

Já v kontextu spíš nechápu proč Snap a proč ne Flatpak (případně appimage, ten snad běží opravdu úplně na všem). Snap zatím zas až tak univerzální není.

Jinak věta „Uživatelé Linuxu tak nyní mají okamžitý přístup k aktualizacím a novým vydáním Firefoxu, podobně jako na Windows a macOS, aniž by museli čekat na aktualizaci distribučních repozitářů.“ nijak neříká že doteď nešlo vydávat koncový balík. Jen říká že se konečně vybralo řešení a začalo se to dělat. V případě vydávání rpm a deb balíků by to znělo stejně, jen by neměli tak velké pokrytí distribucí.

Já v kontextu spíš nechápu proč Snap a proč ne Flatpak

To už je jeden z nevyhnutelných rituálů, že kdykoli někdo vysloví slovo snap, hned se musí ozvat "proč ne Flatpak?"

>To už je jeden z nevyhnutelných rituálů
Pokud vím, Flatpak má momentálně o dost lepší podporu mezi distribucemi. Ale možná se mýlím?

Má ji lepší v tom smyslu, že většinou funguje více méně plnohodnotně, zatímco snap se degraduje na distribucích, které nepodporují AppArmor. Důležitá je ale podpora ze strany vývojářů. GNOME a související projekty evidentně preferují flatpak, ačkoli mě překvapilo, že v 3.28 začali u některých balíků upstreamovat i podporu snapu. Naproti tomu třetí strany, zejména komerční, se poslední dobou dost orientují na snap. Uživateli to může být jedno, protože v praxi může instalovat aplikace v obou formátech.

Taky by mě zajímalo, co jsou ta "určitá omezení", protože kromě toho, že má Ubuntu starou verzi Flatpaku, která neumí některé pokročilejší věci, o žádném nevím. Flatpak je ze svého návrhu lépe portovatelný, má minimum závislostí, proto dnes plnohodnotně funguje na výrazně větším počtu distribucí než snap.

S těmi závislostmi jsou na tom přibližně stejně. Snap předpokládá moderní kernel, seccomp, systemd a AppArmor (ale může fungovat i bez něj, ovšem bez některých bezpečnostních fičur např. na Fedoře). Flatpak, pokud vím, předpokládá moderní kernel, seccomp, systemd a případně SELinux (ale např. na Ubuntu se nepoužívá).

Flatpak na SELinuxu nikdy nezávisel (právě protože to je problém při portování stejně jako AppArmor) a na systemd už hodně dlouho nezávisí. Ale nejde jen o závislosti. Snap třeba umožňuje zpřístupnit libovolné části hosta, což zní jako dobrý nápad až na to, že už pak závisíme na hostu a přicházíme o tu univerzálnost. Tím mimochodem v ještě větší míře trpí AppImage.

Vždycky jsem si myslel, že Flatpak používá SELinux, tak díky za vyvrácení omylu :)

Co myslíte tím "zpřístupnit libovolné části hosta"? Host je přístupný jenom speciálním typům balíků, jako je classic nebo gadgety, což jsou režimy, jejichž obdobu Flatpak pokud vím nemá. U uživatelských aplikací, na které je Flatpak zaměřený, se snap chová v podstatě stejně. Hosta nijak jinak nezpřístupňuje, akorát umožňuje volitelně povolit používání určitých fičur jako je síť, joysticky, zvuk, GL atd. Ty se do snapového kontejneru ovšem namapují standardizovaným a dokumentovaným způsobem a ne libovolně, jak říkáte. Především to pak funguje stejně na všech distribucích podporujících snap, pokud ne, pak se jedná o bug v implementaci snapu to té které distribuce.

U "classic" snapů je sice celý host přístupný, ale i tyto aplikace se spouštějí ze svého vlastního prostředí a na lokálních knihovnách a konfiguraci nejsou závislé (pokud to nedělají vyloženě schválně).

Tahle řevnivost mezi snapem a flatpakem je ale především dokonale nesmyslná, protože zaprvé nikdo nemusí fatálně volit mezi snapem a flatpakem, na většině hlavních distribucí se dneska dají používat oba současně, a zadruhé mají trochu jiné cíle. Flatpak je primárně spojený s GNOME jako technologie vydávání a aktualizací jejich vlastních projektů. Snap se naproti tomu orientuje na vývojáře třetích stran, kteří chtějí vydávat něco pro Linux ale přitom nejsou nebo nechtějí být přímo zapojení do světa distribucí a FOSS komunity jako takové. Často se snapu vytýká, že je příliš vstřícný vůči proprietárnímu software, což je dle mého názoru kritika naprosto oprávněná.

Jj, myslel jsem ty classic a těch není málo. Ty mají volný přístup do hosta, často očekávají, že tam jsou věci stejně jako v Ubuntu a ono to nefunguje. Setkal jsem se s několika snapy, které ve Fedoře nefungovaly.
Pak jde i o to, jak se dělá sandboxing u snapů obecně. Z pohledu aplikace to je sice standardní seznam věcí, na které se můžou spolehnout, ale není to nic jiného otevírání cest v tom sandboxu. Aby to fungovalo i na straně hosta, vyžaduje to úpravy snapd pro každou distribuci a hlavně intenzivní testování, že se to na těch distribucích s novými verzemi nerozbíjí.
Flatpak přístup řeší přes portály, které jsou součástí té jeho platformy. Obecně právě to, jak mohou aplikace komunikovat se zbytkem systému, je na tom to nejzajímavější. Na běhu aplikace v izolovaném prostředí není nic zajímavého. To už máme dávno s LXC, chroot... A vývoj v této oblasti probíhá kolem Flatpaku. Ke cti vývojářů Snapu je třeba říct, že to postupně přebírají (třeba ty portály). Nejenže si tím odstraňují nedostatky vlastního řešení, ale hlavně unifikují API pro vývojáře aplikací, pro které tak bude jednodušší podporovat jak Flatpak, tak Snap.

Jinak Flatpak se rozhodně nezaměřuje jenom na GNOME, ale primárně na vývojáře třetích stran. Jen ta strategie je jiná. Canonical primárně prodává svůj Snap Store, to je samozřejmě víc na očích. Flatpak má teď nově Flathub, ale strategie je prosadit se jako formát v různých distribučních řešeních. Já vím o jednáních s několika firmami a ty kdyby převzaly Flatpak, tak by to byl obrovský úspěch pro něj jako formát. Jenže to trvá mnohem déle než jen zabalit aplikaci a zveřejnit ji v obchodě, u čehož, co mám informace, stejně to zabalení dělal přímo Canonical a danému vendorovi to poskytl, aby to měl bez práce.