Myslím, že určitě jsou jeden z hlavních. Uživatelé byli ochotni tolerovat lecos. MS-DOS a Windows 3.x znamenaly, že na svou dobu silné 386, 486 a Pentia běžely v 16bitovém režimu a každému kromě Linuse Torvaldse to bylo jedno. Windows 9x normálně padaly několikrát denně a většina lidí to přesto používala, USB v XP bylo vždycky sázka do loterie a lidi si zvykli. A na Vistu sice každý nadával, nicméně ji každý používal. Dlaždice jsou první věc, co u Windows vyvolala skutečný odpor veřejnosti a to do takové míry, že to MS poprvé ve své historii uznal a obrátil směr. Takže těch problémů Wokna jistě mají víc, ale dlaždice jsou na tom žebříčku fakt hodně vysoko.
Viz klokan, nejhorsi co muzes udelat je zmenit UI. Oni si soudruzi v M$ jaksi neuvedomujou, ze widle nikoho nezajimaj, ze lidi pouzivaj aplikace. Ale widle jim nesmej hazet klacky pod nohy, coz je presne to, co se od 8x deje. V pripade desitek to navic jeste vylepsila licence, kterou zadna normalni firma nemuze akceptovat, natoz v souvislosti s GDPR.
To je odvěká microsoftská tradice, že každé vydání musí mít jiné UI, pokud možno totálně odlišné (jinak by se totiž nepoznalo, jaký je to úúúúúžasně nový a progresivní produkt, víme). Sice utrácejí miliony za design a usability testing a přitom jim pořád ještě nedošlo, že změny v UI uživatelé univerzálně nenávidí. Zkušenost ukazuje, že lidi jsou ochotni akceptovat zabugované, padací a děravé software, pokud se v něm hned zorientují, zatímco sebelépe vyladěný produkt nemá šanci, pokud bude představovat nějakou změnu.