Názory k článku
Firmy budou za AI tokeny platit do dvou let více, než plat vývojáře, říká Gartner

Za Claude teď zaplatím při aktivní práci za den klidně 3K. A to si myslím, že budou ty reálné náklady, ke kterým to všude postupně sklouzne. Ona představa, že to budou používat všichni na všechno je nesmyslná.

Není ani nespisovné, je to prostě nesmysl používaný lidmi, kteří neumí správně česky. Podobně jako třeba „protěžovat“, „viz.“ (s tečkou), „kord“ místo „kór“ apod. Nová slova samozřejmě vznikají, ale tohle je zjevně chyba. Ale pokud se ta chyba bude používat dost často, nakonec se stane součástí jazyka…

Ne, příteli. Jazyk opravdu není fixní struktura s rigidními pravidly jak si (jak nečekaně ve tvém případě!) myslíš. Je to živý organismus. Lze ho mršit i rozvíjet.

Jenže, Bohu žel, alespoň po dobu, co to sleduji, jazyk (náš krásný, český) spousta lidí spíše mrší. A ani jim to nepříjde divné. Sám mám sto chutí to takovému umělci pořádně vytmavit. Ona se totiž vytratila ta samokorekce pisatele. Nemluvě o redigaci a korekci v médiích, vč. root.cz

30. 6. 2026, 16:18 editováno autorem komentáře

Jazyk opravdu není fixní struktura s rigidními pravidly jak si (jak nečekaně ve tvém případě!) myslíš.
Nic takového si nemyslím. Ale není nečekané, že vy čtete v komentáři něco, co tam napsáno není.

Lze ho mršit i rozvíjet.
Používání neexistujících slov jenom proto, že nevím, jak se daná věc v jazyce běžně vyjadřuje, je právě oním mršením jazyka.

Když nebudu vědět, jak se jmenuje takové to velké auto pro hodně lidí a začnu tomu říkat „veleauto“, neznamená to, že v češtině existuje slovo „veleauto“. Znamená to jen, že neznám slovo „autobus“. Stejně tak když někdo neví, že se používá „jednak …, jednak …“ a vymyslí si slovo „druhak“ a „třeťak“, neznamená to, že taková slova v češtině existují. Ale jak už jsem psal, když těch neználků bude hodně a budou to používat často, je možné, že se to slovo do češtiny dostane.

1BF8516F64F15­DCFE52CD21D696BE­BEE9A8E5526E0A­3D79D64EA4302A­AED3E32

Díky, odteď používám veleauto :D

Hlavně když si nějaké slovo vymyslím a začnu používat, tak automaticky existuje. A kdyby se někomu zdálo, že slovo bez zavedeného významu není slovo, tak bych rád věděl, co je potom "skibidi". Aneb: Good morning, that’s a nice tnetennba!

„Druhak" je stejná blbost jako okybača, žirafičí krabice nebo domalý synek příp. když v 80.letech řada lídí vyslovovala JVC jako dží-ví-sí. Další perla je, že je něco „na štýru” a alibisticky to vysvětluje známkou 4 ;-). Vše souvisí s nepochopením jazyka. Možná se budete divit, ale i tvorba slov má svá pravidla. Ale všem se omlouvám za OT. Už dám (v tomhle vlákně ;-)) pokoj.

I pravidla slovotvorby jsou deskriptivní, ne preskriptivní. Popisují jak lidé běžně tvoří slova, nedávají povinnost jak tvořit nová slova.

Blbost je hlavně myslet si, že živý jazyk je matematický předpis. To především.

Blbost je hlavně myslet si, že živý jazyk je matematický předpis. To především.
Sice si to tu nikdo nemyslí, ale proč nepřidat nějaký ten argumentační faul, že.

Opět znovu a znovu obdivuji vaší jasnozřivost. Pokud si to nemyslí, pak by ovšem neměli v tom smyslu "argumentovat". Ale proč nepřidat nějaký ten argumentační faul, že, pane Jirsáku. Jako obvykle.

Pokud si to nemyslí, pak by ovšem neměli v tom smyslu "argumentovat".
On v tom smyslu ale nikdo neargumentuje. Že vy si do komentářů vkládáte něco, co tam není, sice patří k zdejšímu folklóru – ale je to vaše chyba, ne chyba komentujících.

Používat nesmysly v situacích, pro které má jazyk dávno existující a používané jazykové prostředky, není „přiměřeně tvůrčí“. Je to projev ignorantství. Je to stejné, jako kdybyste nazýval „přiměřeně tvůrčí“ to, když člověk potřebuje zatlouct hřebík a sáhne po šroubováku, i když má hned vedle položené kladivo.

Používat „nesmysly“ (novotvary) v situacích pro které má jazyk existující jazykové prostředky je naprosto přirozené. Vznikají tak například dialekty.

Příměr se šroubovákem a kladivem je nesmyslný, a popravdě, jestli bych něco nazvala ignoranství, je to použití takového příměru na jazyk - pokud pominu conlangy. Nástroj se vyrábí pro daný účel. Význam slov je mnohem fluidnější, občas vznikají novotvary, občas se význam překlopí. „Letadlo“ v minulosti znamenalo „Pták“, spousta lidí používá jako novotvar výraz „Kompl“, který mě vytáčí k nepříčetnosti, protože mi přijde doslova odporný, ale nemá cenu hádat se že slovo „Kompl“ neexistuje. Právě jsem ho napsala. Vím co znamená. Evidentně existuje, jen ho odmítám používat.

Novotvar a nesmysl jsou dvě různé věci. To, že někdo něco napíše, neznamená, že takové slovo existuje v nějakém jazyce. „Kompl“ je na té cestě stát se slovem dál, než „druhak“. A nevzniká z neznalosti, ale zkracováním a zjednodušováním výslovnosti – „počítač“ je dlouhé, „kompjútr“ ještě delší, stejně tak „computer“ nebo „komputer“. To „l“ je tam kvůli snazší výslovnosti.

Je trochu zbytečné argumentovat, že jazyk se vyvíjí. To nikdo nepopírá. Ale ne každý nesmysl, který někdo napíše, je vývoj jazyka. Když někdo bude propagovat svůj obchod tím, že prodává „masážní výřivky“, neobohatil český jazyk o nové slovo, ale jen prokázal, že neumí vyjmenovaná slova.

Nevím, co je na tom příkladu nesmyslného – je to přesně ta samá situace. Někdo má snadno k dispozici nástroj, který je přesně pro danou situaci určen – ale protože ho nezná, použije něco úplně jiného, co se nehodí vůbec k ničemu. To je snad jediná vada toho příkladu – že šroubovák se k něčemu hodí, slovo „druhak“ se nehodí vůbec k ničemu.

Pro mě je Kompl třeba mnohem větší nesmysl než Druhak, které v podobné formě prokazatelně použil už Werich. A ani tak ho nebudu popírat jako existující slovo.

Spousta lidí zná spojení jednak - jednak, a stejně použijí jednak - druhak. Protože se jim to prostě líbí víc, stejně jako se někomu líp vyslovuje Kompl. To je dostatečný důvod.

Ten příměr je nesmyslný proto, že účel nářadí není deskriptivní. Zatloukáním hřebíku šroubovákem z něj nikdy neudělám nářadí vhodné pro zatloukání hřebíků. Pokud se Druhak prosadí dostatečně, nikdo o jeho vhodnosti pochybovat nebude, protože to prostě tak bude.

Stejně tak se někomu může líbit zatlouct hřebík šroubovákem. Možná u čtvrtého nebo pátého hřebíku pochopí, že to není úplně ono – stejně jako u čtvrté nebo páté položky výčtu zjistí hotentot, že „jednak, druhak, třeťak, čtvrťak, paťak???“ asi není ta správná řada.

Werich to pokud vím použil právě jako příklad nesmyslného slova.

Popravdě, prakticky nikdy jsem neviděla použití "jednak" u víc jak dvou položek, osobně by mi to přišlo divné.

Mimochodem, proč by "jednak - druhak" mělo implikovat další rozvoj? Máme třeba "prvořadý" / "druhořadý", a nikdo nepoužívá "třeťořadý"

Protože „jednak“ označuje jednu položku z vícenásobného výčtu, alternativou je třeba „za prvé, za druhé, za třetí, …“. Oproti tomu ale „jednak“ zdůrazňuje, že nezáleží na pořadí.

Ale je zvláštní, že slovníky tvrdí, že se jednak používá k oddělení dvou členů, o větším množství nepíší.

Ano. Všechna pravidla která vidím uvádí "jednak" jako oddělení dvou položek.

Druhak je ještě akceptovatelné ... slýchával jsem často od kolegy dvak ... a ten to rád používal každý den ... to trhalo uši

Druhak je neexistující slovo? No, nevím. Našel jsem ho v korpusu jazyka českého, a podle tamní databáze se používá minimálně od roku 1994.
https://www.korpus.cz/slovo-v-kostce/search/cs/druhak
https://db.korpus.cz/search/forms

Korpus je sbírka textů nebo promluv – takže tam najdete chyby, překlepy atd. To neznamená, že jakmile někdo udělá nějaký překlep, stává se to existujícím slovem.

...a když už jsme u těch argumentačních faulů, jak jste ve vztahu k sobě poněkud nemoudře zmínil výše, rozdíl mezi překlepem a slovotvorbou je, myslím, jasný i dětem celkem nízkého věku. Takže buď nezvládáte ani to nebo bych se těmi argumentačními fauly, být vámi, raději moc neoháněl.

(Nemluvě tedy o tom, že i překlepy se tu a tam na slovotvorbě podílí. Ale to jen na okraj.)

Můj oblíbený příklad překlepu / chyby který je (ač mi to osobně vadí) už normálně používané slovo je "Imbus".

rozdíl mezi překlepem a slovotvorbou je, myslím, jasný i dětem celkem nízkého věku
A vám ten rozdíl tedy je jasný? Pokud je vám jasný, tak proč argumentujete korpusem, kde ten rozdíl nedokážete rozlišit?

Protože třeba takové „slovo“ protěžovat má v korpusu dvojnásobný počet výskytů oproti druhak – ale snad se shodneme na tom, že protěžovat je jenom špatný zápis od protežovat, tedy vlastně překlep.

Na jednu stranu ano, Protěžovat je chyba a od doby kdy ji znám mě irituje, ale zároveň nemůžu nijak popřít že je to existující slovo používané v daném kontextu a lidi mu rozumí. Nikdo asi nikomu nebrání nebýt nadšený z nějakého slova. Pro mě je to třeba Kompl, Protěžovat a Imbus. Ale tvářit se že to slovo neexistuje ve chvíli kdy se běžně používá a lidi mu rozumí je iracionální. Takhle prostě jazyk nefunguje. Spousta výrazů které běžně používáme vznikla nesmyslně, u spousty z nich se nad původem ani nezamyslíš.

Myslím, že je v pořádku zkrátit „je to chybný zápis jiného slova“ na „slovo neexistuje“. Voze to mnou dříve zmíněné slovo „výřivka“. Přece se nebudeme tvářit, že to slovo je součástí českého jazyka – i když ho někdy někdo napsal. Ano, lidé dělají chyby, občas píšou nějaké slova špatně – ale to neznamená, že to slovo se hned stává součástí jazyka, že se z něj hned stává existující slovo.

Pokud se nějaké slovo bude používat často, stane se součástí jazyka. Tak jazyk funguje. Ale pokud někdo udělá chybu, nestává se ta chyba automaticky součástí jazyka. Takhle prostě jazyk nefunguje. A je rozdíl v tom, zda nové slovo vzniklo jako potřeba označit něco, pro co neexistuje české slovo, nebo je z nějakého důvodu nevhodné – a pokud někdo z neznalosti nebo omylem něco napíše špatně. To druhé je pořád chyba. Může se stát, že i chyba se bude používat tak často, že se nakonec stane součástí jazyka. Ale dokud se opravdu nezjistí, že už je ta chyba tak častá, že se stala součástí jazyka, je v pořádku označovat to za chybu. Přičemž teda v novém Akademickém slovníku současné češtiny už „druhak“ je jako nespisovné slovo.

> Přičemž teda v novém Akademickém slovníku současné češtiny už „druhak“ je jako nespisovné slovo

No super, je to tedy existující slovo i podle Akademického slovníku současné češtiny, a případ je uzavřen.

Slovo výřivka absolutně existuje. Tady je ilustrace.
https://www.reddit.com/r/czech/s/kaX0Coqnaa

Potom je otázka, jak "existenci slova" vlastně definujete. Mě "druhak" zní celkem normálně, viděl jsem to i napsané, a za mě je to existující slovo, ačkoliv to není slovo spisovné.

Jenom na okraj. V ČR, ale třeba i ve Francii, máme ústav, který určuje, jaká je spisovná forma jazyka. Která slova jsou spisovná, kde se píšou čárky nebo velká písmena, atd. Naopak třeba v případě angličtiny instituce (Merriam-Webster, The Oxford English Dictionary) pouze popisují existující jazyk, nijak ho nepředepisují. Podotýkám, že ta bramboračka ve psaní mě/mně, čárek, i/y, velkých písmen atd. je právě dílem preskriptivních institucí, kterým je zjevně celkem jedno, že ta jejich úchylná od stolu vymyšlená pravidla pak mají lidé také v praxi aplikovat.

Hrozně mě na M-W slovníku baví slovo "Literally", protože postupem času přibyl význam "informal : in effect : virtually —used in an exaggerated way to emphasize a statement or description that is not literally true or possible". Takže "Literally - informally not literally" (:

Podotkl bych, že v češtině máme výraz doslova, který prošel podobným vývojem. Pokud například někdo "doslova umíral hlady", tak v naprosté většině případů neumíral, a jde o nadsázku.

Jedno je k zblití (kompl), jedno ne (druhak). Moje dělící linie vede tudy.

Slovo druhak mi nevadí, vnímám ho jako "zadruhé" a připadá mi celkem vtipné. Nelíbí se mi srovnání "větší jak" namísto "větší než", ale nic s tím neudělám, už to tu je a hojně se to používá, myslím že to přišlo jako obohacení ze slovenštiny. Také se používá "dva roky nazpátek" a podobné tvary nebo "mámy náušnice" namísto "máminy náušnice". Zkrátka jazyk je to, čím se komunikuje :-)

Yep. Jednak - Jednak mi proti tomu zní hrozně sterilně. Jednak - druhak je hravější.

Hlavně, pamatuju si když se "kompl" začalo šířit, a fakt mi nikdy nepřišlo že by se "komp" vyslovovalo hůř. Spíš mi přijde že se to šířilo protože to některým lidem přišlo "hustější". Což je taky novotvar který v zásadě nedává smysl, ale uchytil se.

To by bylo ignoranství celé umění prakticky kompletně. Ale tomu zrovna vy se svou "schopností" fantazie a imaginace fakt nemůžete rozumět.