Mám to chápat tak, že "Poručíme větru dešti" můžu sundat z nástěnky a moje vojenská přísaha, kde jsem slíbil že "...na rozkaz prezidenta a vlády Československé socialistické republiky co nejlépe bránit svou vlast a její socialistický řád proti každému nepříteli..." už taky neplatí?
Prostě bych to vrátil, jak to bylo, než s tím globální svazáci začali šíbovat, už kvůli tradici.
Stejně se budem dohadovat a dohadovat, pokud se to ustálí na stálém letním čase, tak to dopadne jak v Rusku, nakonec se to bude stejně měnit na pásmový čas, tak proč si neušetřit námahu.
Letní čas v našich zemích zavedli "globální svazáci" za císaře Františka Josefa I. v roce 1916.
Viz Wikipedie.
Len malo ludom to nevadi, usetrena energia pritom je minimalna. Su ale ine nezmyselne veci, ktore sa kvoli prechodu casu konaju, napriklad vlak pri presune stoji hodinu na stanici a podobne.
Najviac to ale vadi napriklad zvieratam, ktore su na niektore cinnosti zvyknute a im tazko clovek vysvetli, ze sme my ludia cas posunuli. Ja osobne som za zrusenie posunu casu a vela ludi, resp. vacsina ludi v mojom okoli s tym suhlasi.
R.
To, že vlak hodinu je na stanici, je jen chyba vypravčích a dráhách celkově počínaje elektronikou. Je divné, že před 50 lety todle normální nebylo, normálně se napsalo, že v tolik a tolik, případně když už to patřilo k letnímu času tak tak dali varování, že to se jedná už o leetní čas a ty nové časy byli oddělené od starých. Možná ti ještě někde najdu jízdní řád.
Vždyť je to jen konvence. Slunce je nejvýš ve stejnou dobu, bez ohledu na to, co máme na hodinkách. A přijde ti také logičtější, aby v létě svítalo po 3 hodině ráno a v půl deváté už se stmívalo? Nevím, jaký je tvůj denní režim, ale mě tedy posun denní části dne do pozdějších hodin vyhovuje. A to vstávám v 5:20, což je, myslím, poměrně brzo - i tak by ale, při pásmovém času, bylo v létě už cca 2 hodiny světlo.
Mně by teda připadalo logičtější při ukončení střídání časů zůstat u toho pásmového, tedy středoevropského, ve kterém je poledne zhruba v půlce dne a půlnoc zhruba v půlce noci, s tím, že se tomu přizpůsobí denní rytmus. Nevidím vůbec žádný rozumný důvod zavádět trvale letní čas, jen pro ten pocit, že v létě je v devět večer ještě světlo. Tak holt se bude chodit do práce a z práce o hodinu dřív. Nebo ty nutně potřebuješ mít na budíku 5.20? Z jakého důvodu bys nedokázal vstávat ve 4.20?
> ...s tím, že se tomu přizpůsobí denní rytmus.
No a to je právě ten problém. Těžko přinutíte lidi, aby všichni všechny aktivity posunuli o hodinu dříve jinak, než tím, že formálně posunete hodiny.
A já vůbec nevidím žádný rozumný důvod, proč by mělo být poledne uprostřed dne a půlnoc uprostřed noc - nota bene když stejně i v SEČ je to tak jen někdy a někde.
Jo, to dává smysl při střídání času. Je jednodušší posunout hodinky než dvakrát do roka upravovat jízdní řády, otevírací doby atd. Ale pokud by se střídání časů mělo zrušit, tak je logické zůstat u času, který nejlépe odpovídá fyzikální realitě - přeci jen je dobré si uvědomit, že čas, hodina, den jsou fyzikální pojmy - a jednorázově všechny ty jízdní řády a otevírací doby upravit, když už je to jednou pro vždy.
Pokud nevidíš rozumný důvod mít poledne cca v půli dne a půlnoc cca v půlce noci, tak bych problém hledal spíš v tom tvém rozumu. ;) Já když v obchodě řeknu, že chci chleba rozpůlit, tak očekávám, že se prodavačka pokusí řez umístit tak, aby vznikly dva zhruba stejně velké kusy. To je taková příjemná a řekl bych i rozumná vlastnost "poloviny". Ale "rozum" některých lidí mě nikdy nepřestane udivovat. :)
To by ale znamenalo, že různé dny budou různě dlouhé, a to je pro přesné měření času (např. jízdní řády) dost problém. Dříve se počítal čas dokonce tak, že od východu do západu slunce bylo dvanáct denních hodin a od západu do východu dvanáct nočních, ale to mělo podobný problém, že hodiny byly různě dlouhé.
Ano, přirozeně :-). Nicméně rozdíl mezi sousedními dny není velký (max něco jako 8 minut?), takže první varianta není zas takový problém (zavedení synchronizační čtvrthodinky řeší prakticky všechny problémy). Druhá uznávám, že má své kouzelné implikace - ale upřímně - nejsem si jist, zda by mi vadily.
To mi připomíná ... před pár lety jsem známému dával link, kde slovo "analemma" bylo v názvu domény a on mi řekl, že se na to bojí kliknout, co na něj vyskočí, protože jak člověk vidí svět podle toho, co zná, někteří lidé to klidně mohou přečíst jako "anal Emma", což by nepochybně vedlo na stránky "specifikého charakteru". :-)
To je sice teoreticky pekna idea, ale pravdiva je len v strede casovej zony. Vsade inde v casovej zone maju slnko viac alebo menej pred/za kolmicou. (a navyse to plati len jeden okamih za den aj to nie absolutne , pretoze inklinacia) A to druhe uz nie je ani pekna myslienka, pretoze to znamena, ze bude rovnako vela svetla 8 hodin pred poludnim, ako 8 hodin po poludni. Zatial co 8 hodin po poludni su ludia este bezne hore (a vonku), 8 hodin pred poludnim (o 4tej rano) ich vacsina spi.
Cas je jenom jeden, a to vzdy ten astronomickej, tzn ten, co se u nas pouziva v zime, ale NENI to zimni cas, ten by totiz byl proti tomu lenimu posunutej o 2 hodiny. Poledne je kdyz je slunce nejvejs na obloze, a nic na tom nemeni ani to, jestli je to v 11, 12 nebo 13 hodin. A ze si nekteri trotlove jako ty a ten o par postu niz neumej dohodnou praci od 4 kdyz chteji mit to "svetlo dlouho dovecera" je jen a pouze tvuj problem.
Jak o hodinu dříve? Letní čas prostě bude platit pořád, takže budete vstávat pořád stejně. Ta hodina světla se v zimě nikam neztratí, budete ji mít stále jen později. Tedy pokud nespíte 16 hodin denně. Zato v létě je ráno světlo zbytečně brzy a večer brzy tma, takže posunout čas je naprosto logické, ne "úchylné".
Ne, bude se vstávat o hodinu dříve proti přirozenému času. Takže když teď v zimě vstávám jakž takž za světla, tak s "letním" časem to prostě bude potmě. A s tím já mám osobně velký problém, ono vadí vstávání už samo o sobě, natož když to ještě má být do tmy.
A jinak mám rád astronomii a vůbec exaktní vědy a proto mi prostě administrativní čas lišící se schválně od toho přirozeného o hodinu přijde prostě úchylný, nemohu si pomoci. Jistě, musí se to rozdělit na nějaká pásma, to rozdělení po hodině je zvolené asi rozumně, víc pásem už by bylo hodně matoucí a větší nepřesnosti také.
Jistě. Ale ta polovina denní časomíry, tedy poledne, v co největší shodě s časem nejvyšší elevace Slunce mi prostě přijde správně a myšlenka to dělat jinak mne dost irituje už sama o sobě ;-). A že se ten jeden sluneční den rozdělil potom na 24 časových úseků a ty potom dál po 60, no to už je opravdu jenom konvence, ano. Asi to bude tím, že 24 je takové šikovné číslo, co se dá dělit 2, 3, 4 (,6, 12). Vlastně jsou to dva tucty hodin a pak kopa minut a ten tucet a kopa se asi dříve používaly pro jejich dobrou dělitelnost různými čísly. 10 a 100 už tak hezky dělitelné nejsou.
Ty poloviny ale měly smysl někdy před průmyslovou revolucí, kdy se aktivní den řídil sluncem. Tj. chodilo se spát se západem slunce a vstávalo se s východem (v průměru).
Dnes poledne neoznačuje polovinu mého dne ani náhodou, možná tak první čtvrtinu. Takže světlo posunuté do odpoledne by mi také vyhovovalo více. V zimě vstávám ráno za tmy tak jako tak.
Pochop už konečně, že na "tvůj den" ti s..e pes. "Den" je fyzikální pojem, "polovina" je matematický pojem. Je rozumné, když definice fyzikálních pojmů vycházejí z nějaké fyzikální reality, která je nezávislá na vůli lidí. Měřit den symetricky okolo fyzikálně významných okamžiků, tj. maximální/minimální výšky Slunce, je rozumnější, než vycházet z toho, že MarSik chce mít při obědvání na hodinkách 12.00, ale protože vstává v deset, mívá hlad až ve tři, ale kdyby při obědu měl na hodinkách 15.00, asi by se mu z toho udělaly žaludeční vředy, takže bezpodmínečně trvá na té číslovce 12.
Většinou se v názorech shodneme, ale tentokrát mi nezbývá napsat, že (nejenom) tvé argumenty jsou většinou "vadné" a odpovídají možná technokratickému myšlení, ale rozhodně ne realitě.
Pokud se tady velká skupina odvolává na historii, tak dříve bylo normální, že se denní rytmus přizpůsoboval denní době, tj. vstávalo se a chodilo spát se slepicemi. Dnes je denní rytmus zafixován na čas bez ohledu na denní dobu, děti chodí do školy v 8:00 a je jedno, jestli je světlo nebo tma. Podobně se chodí do práce a přizpůsobení pracovní doby zatím "bohužel" není vždy tak jednoduché, třeba i proto, že je potřeba obsloužit děti odcházející do školy. Takže rady typu vstaň a běž do práce na 5:30, skončíš ve dvě, je fajn technokratický argument, ale u velké většiny povolání z mnoha důvodů těžko realizovatelný (ať už kvůli začátku školy/školky, nebo proto, že třeba obchod otevřený v 5:30 a zavřený ve 14:00 by asi mnoho lidí nenavštěvovalo).
Jak už tedy někdo psal, z pohledu užitku davá smysl pokus o maximalizaci využití denního světla, Z tohoto pohledu je komické, že tomuto požadavku by třeba odpovídalo 4x posunutí o 15 minut (místo 1x o hodinu), což je samozřejmě nerealizovatelné. Ale argumentovat tím, že jediné, co má smysl je mít 12 hodin v době, kdy je slunce v nadhlavníku, když toto platí jen pro jeden poledník, je totální nepochopení. Téměř celá Evropa je posunutá o 30-90 minut proti reálnému času a nevšiml jsem si, že by to někomu z nich nějak zásadně vadilo. Jediná místa, kde čas (v zimě) odpovídá pro větší část státu jsme my (+Rakousko a pár dalších států na Balkáně) a Británie. A pár států (třeba Slovensko, Polsko, Maďarsko) je na tom naopak ještě hůř.
Skutečné rozhodnutí, jaký čas zvolíme bude poměrně složité, zvláště pokud by se Slovensko s Polskem rozhodli změnit své časové pásmo (což určitě hrozí). Klíčové bude taky, jak se zachová Německo, ale tam změnu nepředpokládám, protože většina státu je zhruba o 15-30 minut posunutá. Ale argument, že jediné správné je zachování Slunce v nadhlavníku ve 12:00 rozhodně není příliš relevantní.
Řekl bych, že jste si odpověděl sám. Životní rytmus je nejvíce ovlivněn denním světlem, takže pokud nechceme posouvat hodinami každých čtrnáct dní a při cestování je posouvat každých 100 kilometrů, je jediná možnost – všude tam, kde je to možné, nevázat se na aktuální čas. To znamená pružnou pracovní dobu všude, kde je to možné, a v ostatních případech to alespoň přizpůsobit tak, aby to vyhovovalo většině, a třeba to v průběhu roku (plánovaně) měnit – většinou by nebyla komplikace, pokud by škola začínala v zimě třeba v devět a od dubna do října už v osm. Znamená to třeba změny jízdních řádů, ale není to nic neřešitelného.
Z času pak zůstane jen společný způsob, jak označovat nějaký okamžik, a pak opravdu není důvod, proč nezůstat u osvědčeného označení, že ve středu časového pásma Slunce v nadhlavníku průměrně ve 12:00.
To, že je někdo ranní ptáče a někdo si zase rád přispí, je nesmysl řešit tak, že se budou hýbat hodiny v celé Evropě – mnohem rozumnější bude, když to bude řešit v místě, kde působí, a dohodne se třeba s ostatními kolegy a s vedením, že by bylo fajn začínat v létě v 8 a v zimě v 9. Proto je nesmyslné rozhodovat, jaký čas zvolíme. To bychom taky mohli každý rok hlasovat v celoevropském referendu, každý by si mohl zvolit svůj čas a pak by se zvolil celoevropský průměr. Pokud chcete volit evropský čas, bylo by to nejspravedlivější. Takže jeden rok bychom se posunuli o 23 minut a 32 sekund dopředu, další rok o 53 minut a 17,6 sekundy vzad, pak by zvítězila parta recesistů a posunuli bychom si hodinky na rok 2364, pak by někoho napadlo, že to vlastně může sám hacknout a psali bychom rod -17 856 před velkým třeskem, a to už by mohlo stačit k tomu, aby většina lidí pochopila, že 12 hodin je uprostřed časového pásma poledne je vlastně docela rozumná volba.
"mnohem rozumnější bude, když to bude řešit v místě, kde působí, a dohodne se třeba s ostatními kolegy a s vedením, že by bylo fajn začínat v létě v 8 a v zimě v 9."
To je sice rozumný přístup, ale narazí na realitu dnešní globální společnosti.
1) Všechny školy, školky, úřady by musely mít stejný režim
2) Všichni, kdo vodí děti do škol a komunikují s úřady by museli mít stejný režim (aby stíhali vodit děti do škol(k)y)
3) Velké společnosti mají distribuované týmy a najít vhodný termín porady přes několik časových zón je docela složité + ti lidé spolu musí pracovat
4) Ty samé velké společnosti komunikují mezi sebou a s úřady (viz bod 1) a to v několika různých zemích zároveň
Ve skutečnosti Vám toto malé místní rozhodnutí kaskádovitě vytvoří časovou zónu.
Rozhodnutí o tom jaká časová zóna bude ta správná je mnohem více politické a ekonomické než fyzikální. Je potřeba zajistit, aby spolu lidé v sousedících zemích mohli efektivně pracovat. Astronomové si svoji UTC měnit nemusí a RA ani deklinace na časové zóně závislé nejsou.
Právě že vůbec nemusí mít stejný režim. Už dnes se to šoupe mnohem víc než dříve. Jízdní řády třeba pražské MHD se mění každý měsíc, někdy i častěji. Už v minulém století jsme na gymplu začínali nultou až třetí hodinou. Zkrátka už dneska je to velmi různorodé, a komplikují to naopak situace, kdy má někdo něco pevně dané. To, aby spolu mohli lidé efektivně pracovat, nezajistíte způsobem, že jim tady nařídíte pevnou pracovní dobu od 8 do 16 SEČ a na západním pobřeží USA od 9 do 17 PST, a pak se budete divit, že se to nepřekrývá, ale tím, že jim necháte volnost, ať si to zařídí, jak jim vyhovuje.
> Jízdní řády třeba pražské MHD se mění každý měsíc, někdy i častěji.
Výluky a havárie to způsobit můžou. Obvykle se ale řády celostátně mění pouze v termínech vyhlášených ministerstvem. To je (iirc) 14. prosince.
Mimochodem, vy byste chtěl jezdit linkou, která každý týden jezdí jinak? A hledat si každý týden jinou trasu s přestupy? Já tedy moc ne...
> ale tím, že jim necháte volnost, ať si to zařídí, jak jim vyhovuje.
Což jde možná v IT, ale typicky ne na úřadech s pevnou úřední dobou. Stejně tak to nejde na dráze, kde máte na kolejích přesně dané sloty.
Takže to máme.. úředníky a řidiče. Jejich děti. Školy a školky kam chodí. Učitele v těch školkách a jejich děti. Děti chodící do stejných tříd. Jejich rodiče... a ten tranzitivní uzávěr pořád roste a roste.
Tím, že nežijete ve vakuu, tak je flexibilita možná jen dokud bude spadat do rozmezí dané ostatními potřebami. Sám mám volnou pracovní dobu, ale občas je mi to houby platné a musím se podřídit pracovní době ostatních.
Výluky a havárie to způsobit můžou. Obvykle se ale řády celostátně mění pouze v termínech vyhlášených ministerstvem. To je (iirc) 14. prosince.
Výluky a havárie způsobují ještě mimořádné změny mimo tyto termíny. Každý měsíc se ale mění pravidelné jízdní řády – samozřejmě vždy jen pro pár linek. Podívejte se na trvalé změny v PID. Evropské změny vlakových jízdních řádů se dělají jednou ročně o víkendu začátkem prosince, v červnu bývá obvykle ještě celostátní změna jízdních řádů (jen menší úpravy). Ale vedle toho se vyhlašují výlukové jízdní řády i na železnici, a u autobusů, tramvají a trolejbusů se mění i častěji (Praha není jediná).
Dnes si totiž drtivá většina lidí hledá ad-hoc spojení na internetu nebo v mobilu, kde mají aktuální data. A pokud někdo dojíždí pravidelně, o změně se dozví (a nebo je tak krátký interval, že chodí na zastávku na blind). O tom, že by jedna linka jezdila každý týden jinak, nebyla řeč. Ale vemte si třeba jízdní řády PID od začátku prosince 2017 do konce ledna 2018 – u některých linek k té změně každý týden docházelo, mezi svátky i častěji.
typicky ne na úřadech s pevnou úřední dobou
Na úřadech to typicky jde, protože máte pracovní dobu 4 hodiny + 30 minut přestávky, zatímco úřední doba je třeba 8–17 bez přestávky. Takže se tam úředníci stejně musí vystřídat.
Takže to máme.. úředníky a řidiče. Jejich děti. Školy a školky kam chodí. Učitele v těch školkách a jejich děti. Děti chodící do stejných tříd. Jejich rodiče... a ten tranzitivní uzávěr pořád roste a roste.
Ve skutečnosti je to ale jinak. Už dávno neplatí, že by všechny školy v celé republice začínaly v 8:00. I na některých ZŠ nebo SŠ se to někdy mění i v průběhu roku. Ředitel školy může klidně po dohodě se studenty, rodiči a učiteli vyhlásit, že se v létě bude začínat v 8:30 a v zimě v 9:30. Zaměstnanci dopravce ten výběr nemají, ale zase se dá předpokládat, že pokud se někde bude měnit rozvrh v průběhu roku, bude to mít stejnou tendenci, jakou mají dnes změny letního času – tj. v létě začínat dřív. Pochybuju o tom, že by se zrovna v dopravě vyskytovala výrazná skupina těch, kteří by naopak v létě chtěli začínat později. Takže i tam, kde je rozvrh daný z vnějšku, se bude upravovat spíš tak, jak to bude lidem vyhovovat.
Ale podstatné je, že je jednodušší dělat to v místě pro pár stovek nebo tisíc osob, než to koordinovat stejně pro celou Evropu. Nikdo netvrdil, že si každý bude moci určit rozvrh, jaký mu bude vyhovovat. Ostatně možnost posunout od poslední neděle v březnu všechny jízdní řády, úřední doby, začátky školního vyučování, otvírací doby obchodů a začátky směn o hodinu dříve a poslední neděli v říjnu zase o hodinu později tu bude pořád.
> Ale argument, že jediné správné je zachování Slunce v nadhlavníku ve 12:00 rozhodně není příliš relevantní.
Mně teda připadá rozhodně podstatně rozumnější a relevantnější než argument, že "protože děti chodí do školy na osmou, tak by mělo být pravé poledne v jednu odpoledne".
Je-li celospolečenská shoda na zrušení střídání času, tak ať se zruší ten letní a pak se může diskutovat o tom, na kolikátou budou děti chodit ráno do školy (a jak se posunou další aktivity). Ale definovat měření času tím, že je bezpodmínečně nutné, aby ráno při začátku vyučování bylo na hodinkách číslo 8.00, mi připadá poněkud perverzní. Tobě ne?
Měření čehokoli si můžeme stanovit jak chceme. Klidně můžeme teplotu posunout o deset stupňů, aby lidem nepřipadalo, že je moc zima, kilogram zvětšit o 30%, aby si ženské nepřipadaly tak tlusté, centimetr zkrátit o 3 mm, aby některým mužům stouplo sebevědomí. Při trvalém posunutí času oproti nějaké fyzikálně významné události to totiž začne zapadat do úplně stejné kategorie nesmyslů.
P.S.: Podle středověkého způsobu měření času u nás by bylo v době psaní tohoto příspěvku (21.19) v Praze čtvrt na čtyři a 4 minuty.
školy začínají už dnes různě, dokonce i na jedné škole se začíná různě. Pracovní doba často může být pružná. Pravidelné jízdní řády v Pražské integrované dopravě znají normální provoz, páteční, sobotní, nedělní, sváteční, prázdninový, poloprázdninový a k tomu se ještě každý měsíc mění. I ten program TV se mění, není to tak dávno, co bloky hlavních zpravodajských relací začínaly v 19:30, dnes začínají kolem sedmé. Dříve večerní prime time začínal ve 20:00, dnes ho má dost stanic od 20:15 nebo 20:20.
Šoupnout stupnici, protože si myslíte, že by vám to tak vyhovovalo, je sice dobrý pokus o to, jak napálit ty, kterým to vyhovuje jinak, ale je to dost průhledné. Navíc byste tímhle trikem musel obalamutit celou Evropu, a to se vám fakt nepovede. Opravdu máte mnohem jednodušší domluvit se s lidmi okolo, se kterými se musíte opravdu v určitém čase potkávat.
Poledne = půle dne. Tj. okamžik, ve kterým je na rovníku uprostřed časovýho pásma rozdělená perioda mezi východem a západem Slunce na polovinu. Tím je to dáno.
Co se týká vstávání, prozradím ti tajemství. Když chceš jít z práce dvě hodiny před setměním, je to stejný okamžik bez ohledu na to, jestli bude na hodinách pásmový, letní, zimní nebo kropenatý čas.
Všechno ostatní je o tom, jak se zařídíš.
Btw., není tak náhodou úchylný
- Nutit děcka jít do postele v devět večer, když je světlo do půl jedenácté?
- Mít světlo do deseti večer, ale hrad zavřený od osmi
- Začínat v letním kině promítat pohádku až po desáté večer (kvůli tmě), když už v TV dávno jedou pořady, co nejsou pro mládež?
- ...
Idiocie je, že si evidentně neuvědomuješ, že odpoledne bude o hodinu déle světlo. Takže o nic nepřijdeš. Na rozdíl od zrušení letního času, kdy přijdeme po valnou část roku o hodinu světla denně, protože bude v době, kdy lidi spí.
Nechci vám kazit vaše nadšení, ale kdy je světlo a kdy tma se neřídí postavením ručiček na hodinách, ale postavením Země ke Slunci. Takže když máte odpoledne o hodinu déle světlo, zároveň máte ráno nebo dopoledne o hodinu déle tmu. O hodinu světla denně tak rozhodně nepřijdeme, protože ta hodina světla tady bude bez ohledu na to, jestli spíte nebo nespíte. To, kdy lidi spí, je odvozené od střídání dne a noci, opravu to není závislé na postavení ručiček na hodinách.
Osobně bych preferoval letní trvale. V zimě je to stejně v práci od tmy do tmy a pokud by bylo odpoledne více světla tak by to bylo alespoň z práce za světla. Naopak bych opravdu nechtěl středoevropský trvale. Raději budu mít v létě světlo odpoledne, než mít světlo ve čtyři ráno.
> a pokud by bylo odpoledne více světla...
Popoludni viacej svetla rozhodne nebude, nech si posunies cas ako chces. Astronomicke poludnie je presne ten moment, kedy je v dany den slnko na oblohe najvyssie. Teda predpoludnim a popoludnim je svetla priblizne rovnako.
Ked si chces to letne, dlhsie trvajuce svetlo uzit, tak skratka nemozes drichmat v posteli este niekolko hodin po tom, co slnko vyslo. A je jedno, ci ta z postele o hodinu skor vykope to, ze niekto vsetkym administrativne nariadi posunut si hodinky, alebo ci z tej postele vstanes sam bez ohladu na byrokratov.
Denní světlo se ale neřídí podle toho, jaký si nastavíš na hodinkách čas. Planeta se posledních několik tisíc let otáčí přibližně stejnou rychlostí (nepatrně se zpomaluje) a žádný letní čas ti hodinu navíc nikde nevyčaruje, ani v zimě, ani v létě.
Vysvětlovat tohle zastáncům celoročního letního času je jak vysvětlovat Varlu Frištenskému driftování ledové kry.
Jistě ... akorát při použití letního času je doba mezi okamžikem kdy vypadnu z práce a západem slunce je o hodinu delší než při použití astronomického času.
Ovšem vysvětlovat tohle zastáncům zimního času evidentně je evidentně zbytečné, protože jim je vliv použitého času na lidi evidentně u prdele ale to kolik je hodin když je slunce na obloze nejvýš je podle nich věc zásadního významu.
Ano, vím mluvil jsem o zimním čase jako o obecném označení času platícím u nás v zimě. Ne os SEZČ ;)
Poloha slunce byla jistě klíčová. Souhlasím. Jenom to pro mne není argument proti změně.
Podně jako pro mne není argument proti změně to, že pro rozvážení pošty byli odjakživa klíčoví koně. Vyměnili za auta, letadla a elektronickou komunikaci a svět se nezbořil, dovoluji si předpokládat že se tak nestane ani když v pravé poledne nebude slunce nejvýše ... no ... alespoň v letních dnech už to máme prakticky ověřeno.
@Ondra.kl
Ve škole a školce o to stačí zažádat na SRPŠ, a pokud se najde dostatek podobně uvažujících rodičů, tak to tak bude. Na gymnáziu, kde jsem studoval, bylo díky tomu vyučování v zimě od 8:30.
Se zaměstnavatelem se musíte dohodnout, sám od sebe to neudělá ;-) Pokud by vám nevyšel vstříc a bylo by vás ve firmě víc, můžete založit odbory. Nebo jít jinam.
Toto nebude fungovať.
U mnohých zamestnávateľov by to ako také neprešlo, napríklad z dôvodu, že medzimestské autobusy jazdia na začiatok pracovnej doby fabrík. Takže by bolo treba súčasne s dohodou so zamestnávateľmi (väčšinou z nich) urobiť dohodu s dopravcami. A takto vznikne reťazec nutných súčasných dohôd, čo však dokáže urobiť len niekto s veľkou spoločenskou silou. Čiže nejakí politickí predstavitelia, aspoň na samosprávnej úrovni. A keďže by to bolo treba urobiť na mnohých miestach, urobilo sa to na vyššej úrovni - štátnej a medzištátnej - a volá sa to letný čas.
Treba si uvedomiť, že single ajťák pracujúci väčšinu času na homeoffice a zvyšok dní sa prepravujúci vlastným autom, ktorého interakcia s lokálnym okolím je obmedzená na miestnu predajňu potravín a dovoz pizze, nie je typickým predstaviteľom dnešnej spoločnosti...
Právě že jo ... i hlasování na tomto serveru ukazuje že je cca 30% lidí podobného názoru jako já. U školky nebo školy se na tak vysoké procento nemám šanci vůbec dostat. Stačí se podívat kolik děcek je ve školní družině kolem 6:15 - takových 15 z 240, to je 6% podpora ;) O obchodech a dopravcích se nemá smysl ani bavit.
Mno a protože to nevypadá že by bylo průchozí zrušení střídání časů přechodem na letní čas, tak budu proti této změně ;)
Denní světlo se podle hodinek neřídí, to ani nikdo netvrdí. Řídí se podle nich ale společnost. A společnost má některé děje nastaveny na určitý čas (podle hodinek). A protože těžko řekneme, že např. v létě všechny děje posuneme o hodinu dopředu (znamenalo by to přepisovat všechny jízdní řády, otevírací doby, ...), tak prostě jen posuneme ručičky na hodinkách. Nikdo tím nechce vyčarovat hodinu navíc, ale posunout provoz společnosti v rámci denní doby. Nemluvíme tu o čase fyzikálním, ale o čase, kterým se řídí společnost.
Uvedomujete si v kolik bude pak vychazet slunce v lete?
tady jsou soucasne hodnoty
https://www.meteogram.cz/vychod-zapad-slunce/
Opravdu chcete, aby v lete slunce vychazelo o pul ctvrte a chvili po osme vecer aby uz byla tma?
ja som za trvaly letny (v lete po praci cez tyzden je dlhsie slnko na aktivity, v zime je to sumafuk), ale problematika je samozrejme komplikovanejsia. CET je roztahana povedzme od Kosic az po juh spanielska. (Okrem Portugalska samozrejme). A priemerna sirka casovej zony je cca 40 000 km / 24 nieco okolo 2000 km +/-. Cize uz ked som v lete napr. na juhu francuzska, potom mi casovy posun oproti Bratislave hodi skoro hodinu (skoro o hodinu neskor zapada slnko), a niekde v Malage to moze byt az hodina a pol. (Co uz mozno niekomu moze vadit ze ma svetlo do pomaly 11-tej). Napr. zase v januari v Barcelone bola tma tmuca skoro az do 8:00. Takze zaver. V zapadnejsej casti casovej zony by mi normalny (akoze zimny) cas nevadil (beztak je to tam ako u nas v letnom case) ... ale v nasej oblasti na vychodnej hranici zony by letny cas bodol ... Asi tak ...
No rikam to lidem kudy chodim, nastesti vzniknou dve skupiny jedna pro zimni cas a jedna pro letni cas, budou asi stejne velke a nedokazou se dohodnout, tak jako vzdy a tak nam snad zustane to co mame.
Doufam, ze kvuli tomu nevznikne v Evrope nejaka valka!
Osobne to ted delam tak, ze od zacatku brezna, kazdy tyden vstavam o cca 10 minut drive, nebo si tak aspon nastavim budika a snazim sebe i deti z te postele dostat. Takze pak bude posun uz "jen" 30 minut nebo dokonce jen 20. Zalezi, kdy zacneme posouvat ;)
Vstavame v 6 rano, takze toto posouvani opravdu prijde vhod. Kdyz jdou hodiny obracene, tak si toho prakticky nevsimneme.
Chodím do práce na 6:45 (protože kompromis mezi délko spánku, volnem odpoledne a rozumnýma ucpávkama na silnici). Mám to tak posledních osm let a ještě jsem nedošel do práce za tmy. Hádej proč?
A pokud jde o letošek, tak 21.12 v Brně začíná astronomický ranní soumrak* 5:48, východ Slunce 7:45. Kdyby byl ten nesmysl s letním časem, tak je východ v 8:45. Západ by se posunul z 15:57 na 16:57 a astronomický večerní soumrak ze 17:54 na 18:54. Tak jak jako tak, délka dne by furt byla 8:12 (tj. kratší než 8,5h pracovní doba) a a úplná tma 11:54. Tam si člověk žádným šibováním nepomůže.
Opačný extrém, 21.6.2012 - tam není vůbec astronomická noc (!!!), východ Slunce 4:48 a západ 21:02 SEČ. Světlo je prakticky celou dobu (hvězdy nejsou vidět od 3:03 do 22:47 kvůli světlu). Tam ta hodina taky nemá význam, noc to nepřinese a když se probudím, světlo je stejně jako při usínání. Jenom při SLČ, když chce mládě vidět první hvězdičku, musí čekat až skoro do půlnoci (23:47).
*) astronomický soumrak jsou první/poslední sluneční paprsky, výchoz/západ je průchod geometrickýho středu Slunce přes horizont.
Chodím do práce na 6:45 (protože kompromis mezi délko spánku, volnem odpoledne a rozumnýma ucpávkama na silnici). Mám to tak posledních osm let a ještě jsem nedošel do práce za tmy. Hádej proč?
Tipnul bych, že to bude tím, že pracuješ ve městě:-)
Řekl bych, že dost dobře nemá cenu argumentovat extrémy. Navíc to, že v určitém období nanastává astronomická noc, neznamená, že není tma. Skus si o letním slunovratu vyběhnout v 11 večer do lesa bez baterky:-) A nemusí být ani zataženo...
Není jenom astronomický soumrak, ale také občanský a nautický. Nás v téhle debatě asi nejvíc zajímá ten občanský - slunce je maximálně 6° pod obzorem, lze provádět běžné práce bez nutnosti umělého osvětlení.
Dobře je to znázorněno na http://kalendar.beda.cz/graficke-znazorneni-svitani-a-soumraku-v-roce?daylight=1
Nic cú moc nového.
V Rusku zrušil střídání časů už Medvěděv v r. 2011 a nechal podle přání 3/4 obyvatel letní. Pak se názor změnil, takže se přešlo od r. 2014 na běžný pásmový čas (tedy "zimní"), ale taky se nestřídá.
V EU na to nejspíš bude potřeba komise, která shání budovu... A několik summíšů...
Nad tím, že dálkové vlaky používají v jízdních řádech jednotný čas, možná stojí rozum stát vám. Otázka je, zda je to rozum, co vám zůstává stát.
Místní vlaky se řídí místním časem.
"Upravlenije" je řízení. Příkaz je "ukaz".
Čemu jste neporozuměl na tom, že rozhodnuto bylo na základě přání výrazné většiny obyvatel a když se to přání změnilo, změnilo se i rozhodnutí?
u letadel se taky pise cas odletu v casove zone mista odletu a cas priletu v casove zone mista priletu. je to jednoduche, vis v kolik ti to leti a vis kolik bude hodin tam kam doletis. coz jsou ty nejdulezitejsi veci.
pokud te zajima, jak dlouho to leti, tak uz potrebujes premyslet s casovyma zonama, ale to treba pro mne neni az tak dulezite. dulezitejsi je pro mne nesplest se a nenapsat, aby na me cekali v 5 odpoledne kdyz tam budu uz v poledne.
@Kiwi
Spojovat nějaké vlastnosti s národy je dost pochybné a často zavádějící. Obraz o národu tvoří spíše reprezentanti státu (např. politici, diplomaté ...), ale stejně takto nebude vyjádřen postoj všech obyvatel, spíše postoj těch samotných reprezentantů a formy státního zřízení, kterou zastupují nebo odraz kultury, ve které žijí. Pokud bych tedy měl přisuzovat nějaké vlastnosti státům (což spíše znamená způsob vedení politiky v těchto státech a nemůže se tato vlastnost přisuzovat celému národu), tak "potřebu někomu neustále radit" bych spojoval především s USA (nyní s Trumpem od toho trošku upouští, ale předchozí desetiletí byl politický kurs hodně výrazný) na bezkonkurenčním prvním místě, pak dlouho nic a pak pořád ještě dlouho nic a pak na děleném druhém místě Německo a Francie, na třetím Rusko. Česko by ohledně potřeby někomu neustále radit bylo někde dáááááleko vzáááádu, tak daleko, že se při vyslovení jeho jména se vrátí ozvěna až za deset sekund. :-p
ano, rusove s tim maji mnohem vice zkusenosti nez ja. ja jim taky neradim, ja jsem jen psal ze u letadel to funguje, a premyslim nad tim, proc by to takhle nemohlo fungovat i u vlaku.
takze misto strefovani se do cechu by jsi mohl napsat, proc by to takhle nemohlo fungovat i u vlaku.
Jiste, takze soudruzi v rusku budou tisknou pro jeden vlak 10 ruznych jizdnich radu pro 10 ruznych pasem ... a kdyz ti dam do ruky dva nebo vic, tak ty a 10M dalsich budes resit, kterej z nich plati zrovna pro to misto kde zrovna ses.
Jo a na ISS se bude menit kolik je hodin kazdy 4 minuty ... to aby v tom nebyl chaos.
nikdo o 10 radech nic nepsal. jeden rad, jeden vytisk, ale v kolik vlak prijede na dane nadrazi muze byt napsane v mistnim case, ne v moskevskem. letel jsi nekdy letadlem? zkus to, je to zajimave. jeden letovy rad pres nekolik pasem.
pro pomaleji chapave, mozny priklad z jizdniho radu:
"vlak prijede do moskvy 1.1. v 11:00 moskevskeho casu. vlak prijede do vladivostoku 6.1. v 17:00 vladivostockeho casu"
v moskve i ve vladivostoku vi v kolik maji jit na nadrazi a nemusi nic prepocitavat. staci kdyz to jednou udela planovac co tiskne jidni rad.
Mít "dva časy" je otrava, když se délka dne mění v podstatě neustále. Jsem pro zavedení alespoň "měsíčního času", ne jen "letního a zimního".
Tedy 12 místo 2.
Nevíte někdo, kde najdu on-line formulář pro zadání návrhu ke schválení Evropským parlamentem?
Ať už je v tom konečně jednou pořádek...
:-)
+1/2
Další návrh: co takhle mít prostě na jaře dny o pár sekund/minut delší a na podzim zase kratší, takže by se mezi letním a zimním časem přecházelo naprosto plynule?
V době vyvinuté elektroniky už nepotřebujeme mít ve všem skoky a počítat podle tabulek (třeba včetně daní, kde jsou taky nespojitosti (derivací) a skoky).
Mimochodem, jsem extrémní příznivce superletního času, klidně bych ho posunul i o víc než hodinu.
Vy si pořád neuvědomujete, že lokální časová zóna, dělení na 24/12 (2*2*3) a 60 (2*2*3*5) a posuny času vznikly kvůli usnadnění. Klidně bychom mohli přejít na počet vteřin od epochy, ale nikdo by to nebyl ochotný používat.
Ve světě totiž nežijí jen ajťáci, ale taky malé děti (neumí pořádně počítat), starší lidé (nebudou se učit novoty), lidé s IQ pod průměrem (nezvládnou se naučit novoty).
Systém času, který teď máme nám umožňuje dobře popsat běžné denní činnosti. Skutečná poloha slunce nikoho nezajímá, ale všichni ví, že cca v 6 začnou jezdit denní spoje, od cca 8h otevírají obchody, úřady a začíná škola, ve 12h je čas oběda (ručičky nahoře), ve 3 je největší vedro, v 6 je klekání (děti doma, ručičky v přímce) a v 9 děti spí (pravý úhel). Dobře se to pamatuje (i pro děti a mentálně slabé) a je to jednotné.
Takže zapomeňte na nějakou synchronizaci astronomického a civilního času. Nemají spolu téměř nic společného. Posun civilního času se nastavuje podle potřeby tak, aby se maximalizovala kvalita života a efektivnost práce. A to mnohdy i jinak, než by bylo astronomicky logické (Španělsko a UTC+1, když astronomicky jsou blíže u UTC+0).
Stejně tak pojem poledne musíte chápat v kontextu civilního času. Je to prostě čas oběda a pro některé zhruba poloviny pracovní doby.
Prozradím ti tajemství: na počet hodin, které stopneš mezi východem a západem slunce v kterékoli části roku, nemá letní čas vůbec žádný vliv. Takže mi nějak není jasná ta "hodina světla navíc" při celoročním letním čase. Fakt nezbytně potřebuješ chodit z práce v pět? Myslíš, že by lidi nerozdejchali trvalé posunutí pracovní doby o hodinu dřív při současném zavedení trvalého pásmového času, když už teda?
Normální člověk dokáže využít i tu hodinu, o kterou se dřív probudí - udělá si v klidu snídani, se kterou se nemusí otravovat večer (protože by ráno nestíhal), jde si zaběhat nebo hodí jinou rozcvičku (třeba na cizím těle,...). Nevím, proč by se všecko tohle muselo dělat nutně až po práci.
A jenom nenormální člověk si neumí přeplánovat některý věci z večera na ráno a pro jistotu nutí všechny, aby to dělali stejně blbě jako on.
Na to existuje taková jednoduchá pomůcka pro snadné rozlišování. Vždycky, když někdo chce zachovat letní čas, znamená to, že by ve skutečnosti chtěl trvale delší slunečnou část dne – což samozřejmě žádné kejkle s hodinami nevyřeší. Rozdíl mezi standardním („zimním“) a letním časem je jenom v tom, jestli okamžiku, kdy čtyřikrát ročně stojí slunce přesně nad hlavou ve středu časového pásma, říkáme 12:00 nebo 13:00. Což je jen naše volba, přičemž těch 12:00 má jistou tradici a logiku tím, že je to polovina dne. Pokud někdo říká, že chce mít v zimě odpoledne déle světlo a v létě nechce světlo ještě v noci, stačí prostě ve standardním čase vstávat, obědvat a chodit spát o hodinu dřív, než by to dělal v čase letním.
Já v zimě vstávám později. Ale nikde jsem nepsal o tom, že nechci pořád letní čas kvůli nějakému vstávání. Já nechci pořád letní čas z toho důvodu, že volba toho, jak budeme označovat nějakou denní dobu, je čistě arbitrární – jestli budeme poledni říkat 12:00, 13:00, 0:00 nebo jakkoli jinak vůbec nijak nezmění vlastnosti poledne. No a pokud si můžeme vybrat a z hlediska funkčního na výběru nezáleží, tak dává smysl řídit se tradicí, která platí dost dlouho po celém světě. Nemá smysl to určovat podle toho, že zrovna nějaká skupinka lidí není spokojená s tím, jak to mají ostatní nastavené, a chtěla by šoupnutím časového pásma vnutit svůj čas ostatním. Protože tímhle způsobem se může časové pásmo posouvat každý rok, podle toho, kdo zrovna vyhraje. Zrušení letního času má být především zjednodušením. Za zjednodušení považuju to, že se přestane časové pásmo měnit, ne to, že místo pravidelné změny dvakrát ročně v jasně daném termínu se bude měnit nepravidelně podle toho, kdo zrovna vyhraje v referendu.
Proč ne, když se přizpůsobí i okolí. Od chvíle, kdy se denní rytmus řídí místo slunce hodinami tu možnost ale nemám. Děti prostě ve školce musí být v 8. Kde je zrovna slunce nikoho nezajímá. Všichni se dívají na hodinky.
Což ovšem v létě znamená světlo příliš brzy, ale vstávat nepomůže, protože obchody, úřady ani školy nezačnou fungovat v létě dříve, jen proto, že už vyšlo slunce. Ah, moment.. začnou, protože letní čas.
Není žádný zimní čas . Je pouze posunutý pro mě nelogický takzvaný letní čas . Tedy něco co mi nevyhovuje a nikdy nevyhovovalo .Je to k ničemu , už když se to zavádělo tak nám to bylo ve škole vysvětleno tak , že přínos pro čssr je diskutabilní ale že musíme přizpůsobit kvůli grafikonům atd.
Je čas (CET), který se používá v zimě. A čas (CEST), který se používá v létě. Tj. pro většinu lidí "zimní" a "letní čas".
Vaší logikou by nebyl ani žádný letní čas. Byl by Středoevropský letní čas. A CEST je oficiální časová zóna, takže slovo "takzvaný" tam taky nepatřilo.
Vylezte z IT bubliny, většině lidem jsou časové zóny ukradené a zajímají je jen a pouze praktické dopady. Tj, musím si přeřídit hodinky? Bude světlo spíše ráno nebo spíše večer?
Já osobně preferuji večer. Protože prostě musím spolupracovat s kolegy na západ ode mě a tudíž je moje pracovní doba posunutá do odpoledne.
Asi postopadesáté - tak se zkrátka zruší letní čas a všechny aktivity společnosti se trvale posunou o hodinu dřív, když už. Některým lidem se během uplynulých 40 let vinou letního času zdeformovala představa o tom, v kolik hodin je v létě ještě světlo. Tak si holt zase zvyknou na přirozený stav, že v devět už je tma. Vadit jim to snad nemůže, když budou o hodinu dřív v práci, o hodinu dřív z práce a o hodinu dřív v posteli. Světla si v létě užijou úplně stejně jako za letního času a navíc ještě hodiny budou ukazovat údaj, který odpovídá fyzikální realitě lépe než za současné úpravy. Tak v čem je ten problém? Že bude třeba jednorázově upravit pracovní doby, otevírací doby, začátky vyučování, jízdní řády atp.? Třeba jo a třeba taky ne. Ale rozhodně je logičtější při zrušení střídání nejdřív zrušit letní čas a pak diskutovat o úpravách časů momentů, které mají vliv na chod celé společnosti.
Podstatné je, že tou nepravidelností, tou asymetrií, co byla tehdy zavedena, je letní čas. Takže je logické zrušit zase tu nepravidelnost a vrátit se k normálnímu stavu věcí a z něj vycházet.
> Vadit jim to snad nemůže, když budou o hodinu dřív v práci, o hodinu dřív z práce a o hodinu dřív v
> posteli. Světla si v létě užijou úplně stejně jako za letního času
Tak po dvěstěpadesáté. Nebudou dřív v práci, nebudou dřív doma. Protože celou planetu prostě nepředěláte a například já prostě s kolegy v USA pracovat musím, ať už je u nás 3, 4 nebo 5 odpoledne. Takže světlo si ve vašem scénáři neužiju. Protože bude ráno, kdy ho nebudu mít jak využít.
> Že bude třeba jednorázově upravit pracovní doby, otevírací doby, začátky vyučování, jízdní řády atp.?
> Třeba jo a třeba taky ne
Jízdní řády? Ale jistě, že byste musel. Očekáváte třeba, že Slovensko zůstane v létě na UTC+1? A co když ne?
Víte kolik spojů má návaznost na mezinárodní rychlíky?
> hodiny budou ukazovat údaj, který odpovídá fyzikální realitě lépe než za současné úpravy
Fyzikální realita zajímá jen fyziky. Zůstane Španělsko v UTC+1? Slovensko v UTC+1? Obojí je fyzikálně špatně. Ale ekonomicky je to důležité.
Už dávno se přece na poli nedíváte na slunce, abyste poznal poledne. +/- hodinu ani nepoznáte.
> Ale rozhodně je logičtější při zrušení střídání nejdřív zrušit letní čas
Jediný logický postup je dopředu spočítat výhody a nevýhody jednotlivých možností napříč celou Evropou a pak se rozhodnout. A tady má velkou ekonomickou výhodu ponechání střídavého času. Všechny procesy jsou nastavené a není třeba nic dělat. Změna na fixní čas je ještě cca to samé, ale nevýhodné z hlediska využití světla. Změna na fixní čas + posun pracovní doby je pekelně drahá sranda.
To je opravdu zábavná představa, že si půl miliardy lidí v EU posune časové pásmo jenom proto, že vy spolupracujete s kolegy v USA a neuměl byste využít světlo ráno. A když změníte zaměstnání a začnete spolupracovat s kolegy z Austrálie, bude se časové pásmo EU měnit znova?
To, že by se třeba jednotlivé státy EU používající dnes středoevropský čas trhly a posunuly se do UTC nebo UTC+2, nijak nesouvisí se zrušením letního času.
Jízdní řády se mění každý rok. Návaznost na mezinárodní rychlíky zůstává, protože ta je daná tím, za jak dlouho vlak ujede danou trasu a návaznostmi ve stanicích. Pokud mezinárodní rychlík jede z Prahy do Vídně čtyři hodiny, tak to tak bude bez ohledu na to, v jakém časovém pásmu bude Praha a Vídeň.
Výhody a nevýhody jednotlivých možností napříč celou Evropou už tu byly vyjmenovány mnohokrát. Pravidelné střídání standardního a letního času je pro mnoho lidí nepříjemné, na druhou stranu asi přináší průměrně lepší využití denního světla. Fixní čas by odstranil tu nevýhodu, naopak by otevřel cestu k tomu domlouvat si rozvrh pro lepší využití denního světla lokálně podle potřeb konkrétních lidí. Dnes pro to ostatně máme mnoho nástrojů, které před padesáti lety neexistovaly. Takže změna na fixní čas bez dalších změn by odstranila nevýhody střídání pásem, ale s nimi i výhody. Změna na fixní čas spolu s větší flexibilitou plánování by odstranila nevýhody ale umožnila zachovat některé výhody a některé výhody by umožnila prohloubit. Je tedy zřejmé, že pouhé zrušení střídání letního a standardního času je tou nejméně výhodnou variantou.
Pro méně chápavé.
Dnes si v létě lžeme o tom kolik je hodin a předstíráme že je to správně.
Florida se rozhodla lhát si celý rok.
Až si po cestě z ranní a na odpolední budete letos stěžovat, jaké je vedro, vzpomeňte si na to. O hodinu později by vám bylo lépe.
Spiklenecká teorie
Co myslíte? Napadne někoho nařídit pro celou EU Bruselský čas?