Názory k článku
Fragmentace Linux nezabíjí
-
šarik (neregistrovaný)
Sice různost názorů je dobrá věc, to jo. Ale před započetím práce. Na projektu by už měli všichni šlapat jednu brázdu. Ale roztříštěnost Linuxu už je v takové míře, že už je mu na škodu a nikoliv ku prospěchu. Jak mi říkali doma: co je moc to je moc, celá kráva do polívky je taky moc.
-
co je to vlastne ta vecne resena roztristenost? je tady neco jako rozdilnost qt / gtk, jsou tady fakticky dva balickovaci systemy. Jsou tady fakticky 3 distra: debian(+ubuntu, mint apod), SUSE(fedora), RedHat(centos). Me se libi Unity, jsem s ubuntu LTS maximalne spokojeny. Jsou lidi kterym se vic libi omalovanka KDE. Chtel byste jednem nebo druhym brat to co jim vyhovuje a nutit neco jednotneho? To jsou windows. Tech aplikaci ktery by mely skutecne problemy s roztristenosti je neproste minimum.
A pokud je nekdo hracicka a vezme si gentoo nebo arch tak zase: je to jeho volba, vyhovuje mu. proc by mu to mel nekdo brat? -
Robert Smol (neregistrovaný)
SUSE nema s fedorou nic spolecneho.
Ty aplikace hlavne neexistuji. Zkuste si sehnat aplikaci, ktera bezi na vsech systemech. Jeste lepe, zkuste si predstavit, ze jste opravdu velka firma, ktera chce na vsechny distribuce dostat svuj software:
Balickovacich systemu je rozhodne vice nez 2 (rpm, pkg, deb, ebuildy, aur, tarbally...), distribuci je take mnoho.
Zkuste si napsat aplikaci, ktera startuje se systemem, poznate, ze kazda distribuce ma jiny zpusob startovani (ruzne funkce pro init skripty).
KDE a GNOME take drive moc dobre nespolupracovalo (aplety, notifikace, pojmenovani .desktop soboru,..).
Roztristenost na Linuxu rozhodne existuje a jsou tu snahy je eliminovat, napriklad LSB ci dnes celkem akceptovatelne standardy z freedesktop.org.
-
jo, jsem se jeb.nul v distrech no.
kdyz vidim terba takoveho tvurce linux aplikace - http://www.flexibee.eu/produkty/flexibee/stazeni/linux/ - tak tady vidim proste 3 soubory a hotovo. zbytek je nezajimavy, v podstate tech par exotu nelze povazovat za roztristenost. navic ti si dokazou pomoct sami. takovej relativne beznej obycejnej uzivatel ma proste neco z trojky redhat, debian a suse (v nejakych modifikacich).kde a gnome nemam problem nainstalovat a pouzivat treba digikam v gnome. takze kdyz budu chtit delat nejakou aplikaci tak zase tak velky problem to nebude.
-
Pan X. (neregistrovaný)
Tvoja rec mi nedava moc zmysel (a to som Cechoslovak). Asi si mi chcel naznacit, ze som jeden z pouzivatelov Gentoo a zaroven si chcel poukazat na to, ze v Gentoo su ti ludia, ktori tvoria pokrok (ked nieco nefunguje, tak si to rozbehame sami). Ak si to myslel takto tak mas pravdu! Mozno preto ostatne distra dost kopirovali od Gentoo (aky je stav teraz, neviem), asi ako prehliadace od Opery...
-
pavel (neregistrovaný)
Chacha, prý že neexistují aplikace, co běží na všech distrech. Tady jsme nikdy neslyšeli slovo opensource, že :-) Firmy, co chtěj vydávat na linux ať si zvykaj. Já třeba mám na ntb jedinej binární blob (matlab, jen kvůli škole:-/, stejně počítám v sage). Ostatní jsou app, který perfektně fungujou napříč distry:-)
Myslím, že problémy firem: jaký je linux špatný, že se na něj nedá vyvíjet, je je jejich chyba, nejsou ochotni vydávat zdrojáky. Komunita zase nesnáší binárky, takže o ně pak není zájem. Pak všichni říkají, že vývoj pro linux se nevyplatí kvůli málo uživatelům a roztříštěnosti. Nene, to není tím. Prostě stejnej model, co funguje na win+osx není na nic na linuxu.
Mimochodem, matlab funguje snad všude, a to proto, že se neintegruje do systému. Od něj nemám jedinej soubor mimo /opt (stálo to trochu nastavování). Takže s tím firma nemá vůbec práci, ať si každý ten zástupce na plochu udělá sám:-)
Nikdo, kdo nemá divný nápady, jako třeba vyvíjet closed-source instant-messager na linux, nemá problém.
-
Ivan (neregistrovaný)
Jo ted je to vice-mene v uz v pohode. Kdo chce binarne distribuovat aplikaci tak staci dodat .tgz, ktery se se rozbali do /opt.
Kdysi to bylo mnohem horsi:- ruzny nekompatibilni verze gcc(ABI)
- Nekompatibility v glibc(ver 2.1 - .2)
- Jedna knihovna kompilovana oproti linux threads vs. druha kompilovana s posix threads
- Ruzny drivery pro ruzny graf. karty, kdy kazdy driver implementoval jiny zpusob akcelarace
- Prechod oss -> alsa -> pa
- Nektere 32bit syscally nebyly implemntovane na 64bit kernelu (audio/video).
- Zpetne nekompatibilni gnu make
Proti temhle problemum, je balikovani uplna brnkacka. Jednu dobu dokonce VMWARE nemel zadnyho grafickyho klienta pro linux(mel jen web management) - protoze proste nedokazali provorozat rozumne rychlou grafiku na ruznych grafickych kartach. Dodneska si vmaware sebou bali vlastni verze gtk a gnome knihoven protoze na kompatibilitu vsichni kaslou.
Zkuste si treba odchytit vyjimku z knihovny(kompilovanou pomoci g++ 4.2) v aplikaci ktera pouziva vyssi verzi g++.
Anebo se podivejte na instalacni naroky Oracle (ver 8i, 9i, 10g, 11g) pro Linux a srovnejte je treba s AIXem. Verze 8i vyzadovala vlastni glibc, gcc, binutils, make - distribucni byly zabugovany a patche se nedostali do distribuci. Verze 11g se instaluje podstatne snaze.
-
Program (neregistrovaný)
Co je pravda někde, není pravda jinde. Ano je přínosem, když je více WM, prohlížeču, IM atd. Tam to ničemu nevadí. Ale když se stejný přístup aplikuje na subsystémy, které jaksi vyžadují kooperaci třetích stran, tak je tu problém. Už vidím, jak je např. nVidia happy dělat 50 různých ovladačů pro sotva 1% trhu.
A vrátíme se zpátky ke slepici a vajíčku...
-
muf (neregistrovaný)
Pěkná hovadina.
Prostě takové pubertální dělání z nouze ctnosti.
Linux je pro mě klíčový, vsadil jsem na něj vlastně všude, ale nejsem hlupák, abych neviděl, jak mu to tříštění neustále podráží nohy.
Už třeba jen časté vydávání nových vzájemně binárně nekompatibilních verzí téže distribuce je výplodem chorých mozků. No, naštěstí se tomu dá částečně vyhnout s RHEL, CentOSem a SLE..... -
mmartin (neregistrovaný)
A to teď nemyslím odborníci znalí ve svém oboru(to jistě jste), ale lidé kteří se vývojem SW živí. Protože jinak by tu musely zaznít úplně jiné argumenty.
a) Vývoj profesionálního SW přece vůbec není o tom, že něco vyrobím a předám komunitě ať to rozšíří do ostatních distribucí. Pokud dělám něco profesionálně, tak se o to musím postarat sám.
b) Vyvíjet pro jednu distribuci znamená vyvíjet 1x + testovat 1x. Tento vývoj a test stojí balík peněz.
c) Čím více distribucí, tím více programátorů a více testů, tedy i více peněz.
Když si tedy ve výsledku představíte jeden HW, jedno distro, jednu aplikaci a porovnáte to s 20 HW, 15 distry a 30 aplikacemi, přičemž musíte vše naprogramovat kompatibilní, ve všech variantách na všechny druhy HW a na všechny distra tak jste rázem v nekonečné smyčce.
V ten moment si ne jeden vývojář řekne buď a) nebo b)
a) kašlu na to, to se prostě fakt nedá
b) do háje ten linux je nějaký roztříštěný, pojďme s tím něco udělatA tady v diskuzi se dozví že to vlastně vůbec nemusí řešit, protože problém buď neexistuje a nebo ho za něj vyřeší komunita když jim dá zdrojáky :-)
Takže pánové a dámy pozor! Až vám jednou Autodesk prodá AutoCad pro Ubuntu se slovy: "Ve vaší distribuci to snad bude fungovat a pokud ne, řekněte vaší komunitě ať se o to postará", aby vám při tom nevypadly oči z důlku :-).
