moc sa do toho nerozumiem, ale tipujem, ze prave ta hranica i386/i486 bola prelomova v tom sync procesov, ci sa moze porovnanie 2 cisel a ich vymena urobit atomicky alebo nie.
Instrukcie na i586 a viac su casto skor multimedialne, zefektivnuju algorimy ktore ukazuje prax ze by bolo dobre zefektivnit. Nekoliduju vsak tolko s architekturou compilatora.
Ak chcete kompilovat pre i686 a viac nikto vam nebrani. Pri gcc si vzdy mozete vybrat verziu instrukcnej sady ktoru podporovat, cele jadro si mozete skompilovat s podporou pre p4 a vyssie cpu napr.
A tak řekl bych, že tohle je poměrně jasné.
Pro desktop by jistě stačila plná podpora x64, ale existuje hromada různých nettopů/tabletů/super EEE a pod, ve kterých ještě běží Atomy bez 64bitového rozšíření a jsou to poměrně nová zařízení.
Oproti tomu i686 lze považovat za jistý minimální základ.
Možná by pak víc stálo za to se zaměřit na ne x86 kompatibilní platformy, kterým evidentně patří budoucnost.
Největší tragédie Intelu se zdá být to, že AMD hodilo flintu do žita.
Skoro mám pocit, že kdyby Intel na vlastní náklady vytáhl AMD ze "sraček", nejvíc by na tom vydělal právě Intel. Je to vidět, dokonce už i Microsoft se poohlíží po ARMech a spol, pokud by trh s x86 procesory šel ke dnu, největší rána to bude právě pro Intel. Ostatně Intel je ten, kdo prodává nejvíc procesorů a nejvíc na tom celé vydělává. AMD dlouhodobě jen příštipkařilo a i když se jim hodně dařilo, Intel si celé roky spokojeně pakoval kapsy.
Ve skutečnosti to bylo tak, že AMD byla jakási servisní organizace Intelu.
Na oko spolu soupeřili, ale profit z toho měl vždy jen Intel.
Pokud by začal odklon od x86, tak AMD o nic moc nepřijde, je tak jako tak věčně ve ztrátě. Zato Intelu by se mohl posrat trh.
To je velmi dobrý argument, ale nejsem si jistý, jestli pravdivý.
Intel už párkrát zkoušel jít touhle cestou a moc se to neujalo, jestli si vzpomenete tak třeba IA-64 http://cs.wikipedia.org/wiki/IA-64 a moc se jim to neujalo.
Intelu reálně hrozí, že se globálně přejde na RISC/ARM procesory za $5 kus, které bude umět bouchat každý Číňan s vlastní fabrikou. Jestliže nejoblíbenější Core i5 stojí řekněme $130 pak by to znamenalo, že by Intel musel začít prodávat 26x víc procesorů než teď.
Intel je mamut, který by se z té jámy na mamuty nakonec nějak dostal.
Ale jak říkám, pořád mám pocit, že odchodem AMD z x86 si to posral právě nejvíc Intel. Zamáznout ztrátu AMD a dát jim místo na trhu pro živoření je menší zlo než ohrozit celý trh.
Daleko větší nebezpečí hrozí Intelu od Nvidia.
Představme si 8-mi jádrový procesor RISC/ARM, který pouze předává instrukce výkonnému grafickému jádru uzpůsobenému pro masivní výpočty. AMD to stejné nenapadne, nějak mi připadají jako tragédi, kteří by potřebovali trochu oživit.
Na RISC procesory se přechází už od roku 1983 a pořád kde nic tu nic. i860 R.I.P. Motorola R.I.P. Apha R.I.P. UltraSparc R.I.P. PowerPC R.I.P. Itanium R.I.P.
A potenciál ARMu je již vyčerpaný a nachází se ve stagnaci spočívající pouze v přidávání počtu jader.
Od NVIDIA nebezpeční nehrozí, ohromné naděje se vkládaly do řešení Cell a vůbec se to neujalo.
Spíše se dočkáme uvedení Atomů se spotřebou o něco vyšší než ARM a na telefonech půjdou spouštět x86 aplikace.
mikroinstrukcie maju vsetky CISC procesory. Len su casto natvrdo "zadratovane" novsie Intel CISC procesory ale maju moznost prednastavene mikro-instrukcie prepisat novymi (cim sa moze zefektiovnit vypocet) (vid microcode.ctl ktory iste najdes vo svojej distribucii)
A o tom vykone je to diskutabilne. Mikroinstrukcie sa od RISC instrukcii moc nelisia. Ich hlavnou vyhodou je setrenie z pamatou programu. Ale kludne sa ti moze stat ze aj na CISC architekture sa ti vykonovo viac oplati pouzit atomicke instrukcie narozdiel od komplexnich.
Kdyby to bylo diskutabilní, byly by tady nějaké komerčně úspěšné RISC procesory pro desktopy a servery, jenže ony nejsou.
Mikroinstrukce se měnit nedají v žádném případě, dá se měnit pouze mikrokód pro vybrané záležitosti jako třeba některé záležitosti kolem virtualizace.
Mikroinstrukce se samozřejmě od RISC instrukcí liší zásadně, patrně vůbec netušíš o čem je řeč.
Pokud patrie k tem, kteri si kupuji novy HW kdykoliv se na trhu objevi nejaky novy vykrik, tak pro vas cokoliv starsi, nez 64 bitu nema cenu. Mel jsem ale za to, ze lide pouzivaji Linux mino jine i proto, aby starsi HW zustal pouzitelny. Na stroji z dob W2K/XP porad jeste muze slusne jet Linux a to s X, ale nove Widle se tam bud jiz ani nenainstaluji nebo budou totalne nepouzitelne, nechcete-li vzdy cekat 10 minut, nez se posune mys. Ja osobne HW pouzivam, dokud se nerozpadne. 386 dnes uz moc v mode neni a dnes to pouziva asi tak 5 exotu, ale stara Pentia a Pentia II furt urcite frci v rade routeru.
Co to plácáš? Stará Pentia používá jen o pár exotů víc než 486ky a Pentium II už je i686. Mimochodem k Pentiu 1 bylo běžných tak 16-32MB ram, to mi jako chceš říct, že na tom rozběhneš současnou verzi KDE/Gnome?
Pentium II + 192MB ram je celkem použitelná záležitost, ale už to je i686.
Precti si prispevek, na ktery odpovidam. Tam se nadhazuje otazka, jestli cokoliv pod x86_64 ma smysl. A P II neni x86_64.
BTW, na Pentiu s 32 az 64 MB pameti bych mel byt schopn rozjet router. Kdysi jsem ho mel s Debianem na Pentiu s 32 MB pameti a asi by to furt jelo. Ale upgradoval jsem na P II. Ne proto, ze by to neutahlo sitovy provoz, ale proto, ze updaty mi pily krev. Apt-get totiz sezere tolik pameti, ze to pul hodiny swapovalo.
Coz o to, exot si ten preklad klidne odpusti, ale pak mu ho nekdo jiny musi vytvorit....
a o desktopy nejde, o routery take nijak zvlast - tak se holt ze skrine vyhrabe novejsi kostlivec. Ale bude tu dost prumyslovych pocitacu ve vselijakych analyzatorech, ridicich obvodech a podobnych mistech, ktera se vlecou neskutecne pozadu... a dalsich buhvikolik let budou vesele vegetit ve svych temnych zakoutich, kam ruka bezneho ITka nepachne.
Například:
http://www.asm.cz/zbozi/tc-261mxk-micropc-1x-sd-1ghz-1x-lan-3x-usb-fanless-512mb-35w-odber-vyska-20mm.html
To je kompatibilní tuším s i586.
http://www.asm.cz/zbozi/tc-261sx-mini1x-cf300mhz-1x-lan-fanless.html
Tohle i486 bez matematického koprocesoru...
RE. cokoliv pod x86_64:
Tady Athlon 800 deska KT7Pro z roku 1999, coby hlavní pracovní počítač.
Je pravda že Gmail mám přepnutý do HTML verze, ale jinak se moc neomezuji.
Programy které na něm vytvořím, jsou pak u zákazníků MegaRychlé. Pomalé části jsou vidět hned při vývoji.
Za pár let, až součástky z mého kompíku budou vařit čínské děti v kotlíku, buu mít na stole nějaký pěkný energeticky nenároční repas, který pořídím tak kolem 3k Kč.