Názory k článku
GM má zakázáno pět let prodávat data řidičů, ta byla použita k zvýšení pojistného

Kolik firem gdpr dodrzuje? Kdyz reknu ze nula, tak bude odchylka v miliontinach promile.

Takze mluvit o vykastrovanych zakonech v US je ponekud mimo. V US totiz muze kazdy jeden podat hromadnou zalobu jmenem vsech i jen potencielne poskozenych a to je zdaleka ten nejvetsi bic.

"Kolik firem gdpr dodrzuje? Kdyz reknu ze nula, tak bude odchylka v miliontinach promile."
Zase ty tvoje odhady.

Myslím, že praxe mluví sama za sebe. Zatímco v USA je obrovský trh s daty uživatelů a to běžně i s jednoznačně identifikujícími, v Evropě tohle neseženete nebo mnohem obtížněji. Ukažte mi jediný příklad z Evropy, kdy si mohl někdo od někoho nakoupit data v takové kvalitě, že byl schopný z nich identifikovat konkrétní lidi a rekonstruovat jejich pohyb a chování.

To ze nejsou data nabizena verejne nema nic spolecneho s tim, zda jsou nebo nejsou sbirana (jsou a sbiraji je vsichni), coz jednoznacne dokladuji opakovane uniky tech dat ze?

Tudiz ano, praxe mluvi sama za sebe. Naposledy treba lokalizacni udaje vsech elektroaut celeho koncenu VW, tudiz vcene skodovek ze? ...

Nijak nesouhlasím se sbíráním dat, jak to aktuálně probíhá u chytrých aut, ale teda vidím diametrální rozdíl mezi tím, když ta data zůstanou u daného vendora a když je ten vendor prodává dál naprosto komukoliv, kdo nabídne peníze.
V EU se můžeme bavit o tom, jak by ta sesbíraná data šla teoreticky zneužít, v USA to není teorie, ale běžná praxe.

Relativne nedavno treba Avast? A zacalo se to resit az asi 10 let pote, co si o tom obrazne receno cvrlikali vrabci na strese.

Já jsem netvrdil, že v EU se neobchodují data o uživatelích, nakonec dělá to každý reklamní systém. Tvrdím, že v EU jsou pro to obchodování mnohem tvrdší pravidla. Např. na tu anonymizaci, kdy z těch prodávaných datasetů nemůžete identifikovat konkrétní uživatele. Avast tvrdil, že v jeho případě to nešlo, bylo tam myslím nějaké podezření na to, že by to mohlo jít, ale důvod, proč Avast dostal pokutu je, že uživatele uvedl v omyl. Když s tím souhlasili a udělali "opt-in", což je na rozdíl od USA povinnost, tvrdil jim, že jsou to jen analytická data na zlepšování služby. Za tuhle lež dostal pokutu. Ne za to, že by někomu prodával identifikující data.
Rozdíl je v tom, že zatímco v EU jsou ta sbíraná data varovný prst, že ač jsou ty datasety anonymizované, pořád tam existuje možnost, že z toho dokáže někdo někoho identifikovat, případně to propojí s jinými anonymizovanými datasety a díky tomu se mu to povede, tak v USA je tohle běžný byznys.

Ze ktere casti tela sis ten odhad vycucal? A pro kterou hodnotu "dodrzuje"? Pro "absolutne dokonale souhlasi vse do posledniho byte posledni zalohy" nebo pro "je to az na drobnosti s minimalnimi dusledky OK"?

Vsechny kde jsem delal - treba ta nase, nebot mame i koncove zakazniky

Samozřejmě. Ostatně řídí se tím i ti američtí data brokeři. Data sety o občanech EU u nich prostě nekoupíte. Pokud jsem viděl nějaké soustavnější porušování GDPR, byly to většinou menší subjekty, pro které data uživatelů nepředstavují podstatnou část byznysu a oni ani pořádně netuší, co mají dělat. Takovéto, když na stránkách společně s komentáři ukládají IP adresy, aniž by si vyžádali souhlas apod.

Tak ono skutečně obecně je lepší nebrzdit, respektive jezdit tak, jako by auto brzdy nemělo, s jistou nadsázkou, samozřejmě. Ale to neznamená a nijak nevylučuje to, že jindy je lepší naopak brzdit...

Řídil jste někdy auto v posledních 5 letech na našich silnicích? :-) Hádám že asi ne, jinak byste takovou blbost napsat nemohl.

Pojistovny - co z prudkeho brzdeni dovozuji rizikove chovani. Bez kameroveho zaznamu, ciste z telemetrickeho udaje vypovidajicim o rychlem poklesu rychlosti v kratkem case. Bez zkoumani skutecne priciny. Tedy bez relevantnich dat. Aneb to jsme u toho, ze si to nekdo udelal jednoduchy, ze? ;-)

To je celkem pravda, ovšem představa, že by k té diskutované šmírovací telemetrii chtěli navíc ještě kamerový záznam, je ještě obludnější. Problém je v tom, že pojišťovny nemají na prvním místě poskytování služby, ale bohapusté hrabání peněz a co největší dojení zákazníků.

Tak pojišťovna není zaopatřovací ústav. Je to firma, která chce vydělávat. To je naprosto legitimní a jediný funkční přístup.

Na druhou stranu se musí chovat v rámci zákona. V EU by jim naštěstí zatím tohle neprošlo. Otázkou samozřejmě je, kdy se pojišťovny začnou i u nás domáhat informací z povinně instalovaných černých skříněk v autech a EU jim vyhoví a ještě to lidem prodá s tím, že to dělá v zájmu zvýšení bezpečnosti na silnicích.

21. 1. 2025, 09:46 editováno autorem komentáře

> Tak pojišťovna není zaopatřovací ústav. Je to firma, která chce vydělávat. To je naprosto legitimní a jediný funkční přístup.

To přestává platit, pokud služeb nějaké takové firmy musíš využít (buď proto, že je třeba pojištění vyžadováno zákonem, nebo proto, že je nějaká taková služba de-facto nutná pro běžné fungování ve společnosti)-

Pocitam ze to nevyvozuji z jednoho brzdeni.

To sice ne, ale to, že někdo jezdí dynamicky, ještě nemusí vůbec znamenat, že je horší řidič s větší pravděpodobností způsobit nehodu.

Spousta řidičů jezdí ostře, ale umí to a nehody nezpůsobují. Pak jsou tu jiní, co se všude plouží, ale vůbec řízení nezvládají a neustále své okolí ohrožují.

To je jedno, nemají co šmírovat ani tak.

> Ale v tu chvíli dojdete k tomu, že dřív nebo později vznikne takřka absolutní korelace rizik (ziskovosti) s pojistnou částkou

To je v principu cíl a takhle se chovají nejen pojišťovny, ale všichni racionálně myslící lidi (pominu-li to, že u lidí je často v nějaké míře vliv iracionální).

> , a dojdete k tomu, že spořit si na nehody je stejně drahé nebo levnější (o režii a zisk pojišťovny), než si platit pojistné.

To je vždycky. Úkolem (službou) pojišťovny není snížit cenu rizika (finanční perpetuum mobile), ale zabránit finančnímu zničení rizikové osoby v případě, že k události dojde. Z principu musí rizikové osoby zaplatit úhrně stejnou částku jakou je škodu, plus něco navíc na provoz a zisk pojišťovny.

> profesionální řidič, který má 3x víc nehod za rok, než amatér, pověsil řízení na hřebík, a jeho místo zastali ti amatéři, kteří by ve výsledku způsobili 15x víc nehod. Přitom ale cenová politika pojišťoven přesně tomu odpovídá

Zdroj? Nemyslím si, že by profesionální řidiči platili lineárně úměrně, co běžní řidiči. Tahle data jsou taky k dispozici a předpokládám, že pojišťovny se chovají racionálně a dokáží si takový vliv spočítat. A tahle data jim to právě umožní hodně přesně - do této chvíle to bylo jenom o slibech zákazníka, teď mají (můžou mít se souhlasem) k dispozici úplně všechno, včetně těch případů, kdy jezdí jenom rozvoz z místní hospody a každý měsíc si zajede do velkoměsta a vrací se v pět ráno s dvaceti smyky při nulovém provozu...

Jestli by pojišťovna měla mít šanci ze smlouvy vycouvat? To je otázka - když někdo začne kouřit, asi má smysl zvýšit životní pojistku. Pokud někdo začne využívat auto jiným způsobem (víc jezdí, rizikovější místa, nebo prostě začne chlastat a jezdit rizikově), měla by se smlouva změnit. Smlouva se uzavírá za specifických podmínek a pokud se podmínky změní, měla by se změnit i smlouva.

20. 1. 2025, 22:28 editováno autorem komentáře

Pojistná smlouva je takzvaná smlouva odvážná (terminus technicus). U ní se naopak s určitou nejistotou počítá. Pokud tvrdíte, že cílem pojistné smlouvy je naopak navázat její průběh na platby, přestane být pojistná smlouva tím, čím je, a stala by se de facto spořením na krytí událostí.

Nikdo samozřejmě nebrojí proti tomu, aby pojišťovny vyhledávaly a odmítaly plnění při hrubé (tj. vědomé) nedbalosti, přicházely tresty u úmyslu (pojistné podvody). Je tedy jasné, že pokud začnete na sněhu driftovat, nebo jedete pod vlivem alkoholu či drog, nebo závodíte na semaforech, je na místě plnění krátit, vyloučit, nebo i vypovědět smlouvu. Mělo by však vždy jít o velmi hrubé vědomé porušení pravidel, nebo systematické vědomé rizikové chování.

My se ale zde bavíme o tom, že pojišťovna chce postupně zjišťovat, kdo je výdělečnější klient - což je zcela něco jiného. Prvně popsané je kauzalita - zachováš se špatně, pak za to zaplatíš. To druhé je korelace - nezachováš se možná ani špatně, ale nevycházíš finančně, tak tě nechceme.

V důsledku dojdete k tomu, že pojišťovna míří k tomu, že každý klient jednotlivě má být ziskový - a to jistě chápete, že skutečně cílem pojistného byznysu není. Cílem pojištění je definovat okruh chyb, kterých se lidé dopouštějí bez zlého úmyslu či hrubého zanedbání, a tyto lidské chyby rozložit mezi zákazníky v platbách a v plněních.

Můžete se na to dívat také jinak: garantem řízení a provozu je u nás stát. Ten tvoří předpisy, vydává řidičské průkazy, pokutuje chyby, nebo dokonce pozastavuje či odebírá právo řídit. Pokud stát říká, že řidič je způsobilý řídit, proč by neměl být způsobilý být pojištěný? A platí to i naopak: pokud stát zjistí, že řidič pozbyl způsobilosti řídit, odebere mu řidičák, a pojišťovně riziko ubude (auto je možná pojištěné dál a někdo jiný s ním jezdí, ale řidič je vyřazený ze hry).

Proto bych nedovoloval pojišťovnám segmentaci řidičů nad rámec toho, co hodnotí stát, vzniká tím jakési společenské schizma, které reálně není ve prospěch pojištěných. Ve skutečnosti nezískáváte slevu za dobré řízení, ale pojišťovna získala prostor a argumenty pro zdražení. Pochopitelně ale pojišťovna bude tvrdit, že máte nálož slev, abyste se cítil dobře.

Souhlasím, hlavně s tím koncem: "Nerizikoví" řidiči by neušetřili, naopak by pojišťovny začaly šlapat po těch "rizikových".

Především ale bude docházet k tomu, že prakticky každému řidiči pojišťovna vynajde nějaké riziko. Jeden jezdí rizikovou značkou auta, druhý jezdí v rizikovém městě, třetí je v rizikovém věku, čtvrtý má zvýšený počet nehod (bez ohledu na to, že najezdí nadprůměrné kilometry - tj. více kilometrů, logicky více nehod), a tak dále.

Ve firmě jsme měli flotilu, kde se nám pojišťovna každý rok snažila zvýšit pojistné o uběhlé nehody, s tím, že flotilová pojistka musí být vždy zisková. Nad tím mi zůstával rozum stát. Pokud by měla flotilová pojistka zůstat vždy zisková, pak nemá firma důvod si flotilové pojištění zřizovat - a může si rovnou ty peníze spořit (a investovat a úročit) sama, a ještě jí ten "zisk" zbyde. Nebo jsem se setkal s pojišťovnou, která celé firmě brala bonus za jednu nehodu - i když bylo pojištěno několik desítek aut. Ne, že by sebrali bonus pro jedno auto, ale hned pro všechny :-). Takže vlastně čím víc aut pojistíte, tím máte větší jistotu, že na bonus nedosáhnete.

Jo, vzniká mnoho paradoxů, a přitom by stačilo zákonem určit hranice, co smí pojišťovna zahrnovat do kalkulace.

A to nemluvím o tom, že od té doby, kdy se povolily bonusy na povinném ručení, lidé ujíždějí od malých nehod - například škrábanců na parkovišti. Ty tam jsou doby, kdy si lidé nechávali za stěračem lísteček s kontaktem.

"že spořit si na nehody je stejně drahé nebo levnější "

To ale plati odjakziva. Pokud ma treba firma 30+ aut, nedava smysl platit havarijni pojisteni, protoze ji bude stat vic, nez opravy. I kdyby stalo jen 10k/ks tak 300kKc = prakticky totalne znicene auto kazdy rok.

Dokáže... pojistná matematika ale není nic jiného, než hra se statistikou.

Pojistná matematika je samozřejmě podstatou věci. Je naprosto fér, když Vám pojišťovna vysvětlí, že na vrcholu hory Vám chatu nepojistí proti vichřici. Tam dokážete pochopit a posoudit takové vysvětlení.

Něco úplně jiného je, když přijdete jako řidič (v zemích, kde se pojišťují řidiči a ne auta) pro pojištění, a pojišťovna na Vás vybafne částku o 30 % vyšší než kterou před minutou nabídla Vašemu spolužákovi, a Vy se nikdy nedozvíte, jak tomu došla. A nakonec třeba zjistíte, že pojišťovna z Vašeho auta sesbírala, že posloucháte metal, a že posluchači metalu mají o 30 % vyšší nehodovost.

I pojistná smlouva musí být do jisté míry jasná, čitelná a intuitivní. Už jen kvůli tomu, aby pojišťovanému umožnila změnit své návyky, jakkoliv korigovat rizikové faktory. Dále by pak ten rizikový faktor měl být objektivní - na vršku hory skutečně zcela jistě víc fouká, záplavové oblasti jsou zakreslené v mapách podle zkušeností a modelací. To, že posloucháte metal ale skutečně neznamená, že jste konkrétně Vy rizikovým řidičem.

Podobně ošemetné jsou telemetrie. Prudké brzdění prostě častěji nastane tomu, kdo jezdí ve městě, v dopravní špičce, než tomu, kdo na venkově dojede dvakrát týdně na nákup. Přesto to neznamená, že ten první je horší řidič, než ten druhý. Ten druhý by v dopravní špičce možná reagoval ještě hůř. V tu chvíli se dostáváte k tomu, že pojišťovna nebere v potaz jaká rizika přivozujete nedbalostí, ale penalizuje Vás za to, že jezdíte v horších dopravních podmínkách. Z hlediska pojišťovny taková segmentace smysl samozřejmě dává, ale z hlediska celospolečenského (které má stát chránit) takové rozlišení už smysl nedává.

Slovo "musí" poněkud nadužíváte, Miroslave. "Musí" být jen to, co je předepsáno zákonem. A totéž platí i o tom zbytku. To, že to není, no, řekněme, morální, ještě neznamená, že to nemá z hlediska statistiky logiku.

Z hlediska statistiky to samozřejmě logiku má, proti tomu nebrojím. Ostatně, přečtěte si to od začátku, kde vycházím z toho, že je nutné, aby tato pravidla právě určil zákonný rámec. Pojišťovnám je totiž jedno, jaká pravidla platí - jsou schopny spočítat své fungování za libovolných pravidel. Logicky se ale nemohou chovat hloupěji než jejich konkurent. Taktéž se tedy logicky snaží získat co nejlepší data a umět je co nejlépe vyhodnotit. Pokud ale zákon určí, kde je hranice za kterou pojišťovny jít nesmí, všechny se tomu přizpůsobí.

Nyní postupně dochází k tomu, že pojistitelný zůstává vlastně jen ten, kdo to příliš nepotřebuje. Ten, na jehož straně stojí nízká rizika, a který platí a nečerpá. To pak ale ztrácí smysl celého pojišťovacího konceptu.

U životního pojištění už zákonodárci rámec velmi silně upravili. Pojišťovny například nesmí rozlišovat mezi muži a ženami, ač jsou ženy jednoznačně méně rizikové, nesmí zohledňovat (k tíži) vyléčené nemoci včetně vyléčené rakoviny, nesmí vypovědět uzavřené smlouvy po změně zdravotního stavu atd. Kdyby tato regulace nepřišla, životní pojištění by se postupně stalo nevyužitelné.

Takže ano, hovořím, že musí - protože mě nezajímá, co je za současných pravidel výhodné pro pojišťovnu, ale více mě zajímá jaká pravidla by bylo vhodné nastavit, aby pojištění zůstalo použitelnou službou pro širokou veřejnost.

Jiste... takze muzete tri, ctyri roky cekat na vyporadani skody. Pachatel neznamy, takze neni na kom to vymahat. A bez havarijniho pojisteni beztak mate smulu - z garancniho fondu CKP se skody na plecharine nehradi.

To je ten stret teorie s praktickym zivotem ;-)

Pokud jste pachatel Vy, tak je Vám jedno, jestli ten druhý má havarijní pojištění nebo čeká. Je docela běžné, a přibývá případů, kdy ani jedna strana nesouhlasí se zaviněním, a úřady viníka neurčí - a v tu chvíli prostě nic ze zákonného pojištění odpovědnosti vypláceno není. Začalo to přibývat od doby, co zákonodárce povolil pojišťovnám u povinného ručení uplatňovat bonusy a malusy. Od té doby řidiči dělají špinavou práci pro pojišťovnu - aby nepřišli o bonus, raději popírají vinu (v zásadě Vás to nic nestojí).

Tak znovu, my se bavime o situaci, kdy skutecny vinik zmizi. Proste vam tam nekdo hodi mysku, vy v ramci snahy zabranit kolizi se dostanete do situace, kdy v realu to auto rozflakate a nedohleda se zadny zaznam prokazujici, co se doopravdy stalo. Mate dve moznosti, bud to vzit teda na sebe a skodu rychle s pojistovnou vyporadat... a nebo se roky tahat po soudech s nevalnym vysledkem, kdy budete mit mozna v ruce pro dobry pocit papir, ze jste nevinnen. Co to zmeni z pohledu pojistovny? Vlastne nic. Ten "bonus" si tezce vykoupite i tim, ze realna hodnota penez se za ty roky cekani na formalne spravedlivy vysledek dost klesne.

U havarijního pojištění pojišťovna neřeší zavinění. Jediné, co ověřuje je, že a) nemůže být plněno z jiného pojištění (povinné ručení druhého, majetkové pojištění - např. když vám na auto spadne taška ze střechy), b) že nemůže vyplacené plnění regresovat na viníkovi, c) že nenastala okolnost vylučující plnění (např. alkohol za volantem). Pokud své pojišťovně nahlásíte, že jste narazil autem do stromu, tak Vám z havarijního pojištění vyplatí škodu, ať už jste z pohledu zavinění viníkem, či obětí někoho neznámého, nebo shody náhod.

Vyhýbání se určení viny se týká výhradně povinného ručení (tj. nikdy nejde o Váš vlastní prospěch). Vy už máte ze své havarijní pojistky dávno uhrazeno, zatímco ten druhý se marně domáhá toho, že jste viníkem. (Ne, skutečně tím, že po své pojišťovně žádáte plnění, neuznáváte vlastní zavinění, pouze hlásíte škodu.)

Jasne ze vyplati... ale to jste si sam preskocil tu pasaz s bonusy/malusy. A diskuze zapocala tim, ze jste sam argumentoval tim, co je ci neni nestastna nahoda. Ne, vsechno neni nedbalost, that's point....

V zásadě převážná většina vyplacených škod z havarijního pojištění není náhoda, ale nějaká forma nedbalosti.

Jak to muzete vedet? To je fakt subjektivni dojem. V provozu mj. dost casto vidite situace, kdy nekomu, kdo si drzi bezpecnou vzdalenost se nekdo do ty mezery nacpe stylem, ze to vnima jako "prilezitost". Pri prejizdeni z pruhu do pruhu se dost casto kasle na to, ze ridic co prejizdi nesmi ani omezit. Proste dotycnej jede a nacpe se tam. Aneb vy se muzete celkem snadno ocitnout v situaci, kdy tim "nedbalym" muzete byt vy sam....

Ano, přesně tak. Proto říkám, že pojišťovna nemá nedbalost vylučovat z plnění. Havarijní pojistka je z převážné části na to, aby kryla nedbalost.

Mimochodem, ten druhý řidič se tam nemá co cpát, ale vy zároveň musíte umožnit předjetí - i když předjíždí nepředpisově, i zachovat se tak, abyste snížil rizika - opět, i když je ten druhý v neprávu. To, že se Vám někdo snaží nacpat před auto je samozřejmě jeho přestupek, ale nevylučuje to Vaši povinnost přibrzdit v zájmu bezpečnosti dopravy. Takže Vámi uvedený příklad je opravdu taktéž nedbalost.

Tak jasne, ze to do nej nenapalite. Ale uz minimalne chvili ani tu bezpecnou vzdalenost nemate... jen proto, ze ten kr*t*n se vam tam musel na silu nacpat. Co kdyz se v ten moment neco stane a vy nedobrzdite? Opravdu je nedbaly ten, kdo tu bezpecnou vzdalenost mel do chvile, nez kr*t*n zacal uradovat?

To, ze se ve spouste pripadu nahodou nic nestane je asi tak jako hrat ruskou ruletu. Ne, vsechno v realu neni ta nedbalost, jak se tu snazite porad navlikat. Malokdo se asi chce zabit, takze udela vse pro to, aby kolizi predesel. Ale i to muze skoncit nehodou - trebaze s mensi skodou - uz jen proto, ze cokoliv, co je jenom plech je vzdycky mensi skoda, nez kdyz u toho nekdo umre.

No vidíte, a to už jste přesně u toho, že označovat něco za nedbalost je velmi ošemetné, protože průměrný řidič skutečně nemá 100% koncentraci po 100% jízdní doby, trpí náladami, únavami, nemocemi a spoustou jiných lidských vlastností, které lze zároveň označit jako zcela běžné, a zároveň i jako nedbalost.

Tím se vracíme k mému prvnímu příspěvku, kdy říkám, že havarijní pojištění je zejména o krytí toho, co se dá skoro vždy označit za nedbalost, a jen málo případů lze s jistotou označit za nešťastnou náhodu. Zatímco Vy tvrdíte, že byste to za nedbalost neoznačoval (já taky ne), tak já upozorňuji na to, že pojišťovna může postupně za nedbalost označit prakticky cokoliv, a s pomocí dat o Vaší jízdě, i hromadných dat zahrnujících zcela jiné situace odůvodnit, proč zrovna Vás nepojistí, nebo s velkým příplatkem. A to považuji za nežádoucí, popírající smysl pojištění. Z pojištění by měly být vyloučeny jen hrubé nebo opakované nedbalosti, a samozřejmě úmysl.

20. 1. 2025, 21:14 editováno autorem komentáře

Nikoliv. Kdyz si drzite bezpecnou vzdalenost a nejaky kr*t*n, co podjizdi pres dva pruhy se vam nahle zjevi pred cumakem, tak to nedbalost toho, kdo si tu bezpecnou vzdalenost drzi... proste neni. Uz jen proto, ze oci vzadu proste nema nikdo, takze ocekavat ze postrehne neco v ruzku zrcatka je cira naivita - co k objektivnimu zhodnoceni nekoncentrace a nedbalosti ma kilometry daleko.

Asi mi nerozumíte. Přijdete na pojišťovnu, že máte auto na plechy. Zjistí, že jste naboural do zařazujícího se vozidla, které ale bude popisovat situaci jinak, než Vy. Pojišťovna v ten okamžik neví a nebude rozhodovat kdo je viníkem. Pokud by pojišťovna měla nárok nevyplatit pojistku při nedbalosti, stačilo by pojišťovně jen zpochybnit Vaše chování v průběhu nehody a prohlásit i o Vás, že nesete díl viny. Ať už si myslíte, že je to pravda, nebo ne. A proto tvrdím, že havarijní pojistka musí (nadále) krýt i běžnou nedbalost. Právě proto, aby se nezačalo stávat to, že pojišťovny budou Vaše vlastní chování označovat za nedbalé a tudíž nevyplácené.

A ja tvrdim, ze ne vsechno, co vypada jako nedbalost je skutecne nedbalost toho, kdo je dle zdanlive "objektivnich" metrik jako nedbaly oznacen. Protoze se holt pracuje s narativem, ze co neubrzdis, to neukecas. Ale kdyz vam tam tu mysku nekdo bezohledne hodi, tak se do neubrzditelne situace dostanete ani nevite jak, zeano...

Ano, s tím souhlasím, jen jsem poukazoval na to, že pojišťovna nepotřebuje ani určit viníka. Stačí, když zpochybní okolnosti důležité po vyplacení plnění. Pokud se to pojišťovnám umožní. V tomto ohledu správní určení viníka nesouvisí s tím, jak to posoudí pojišťovna. Pak se stávají takové paradoxy, že třeba přestupkové řízení (trestní soud) určí viníka, zatímco v civilním právu nedokážete svůj nárok prokázat. Vůbec totiž neplatí, že se pojišťovna musí nutně řídit výsledkem protokolace u policie, nebo přestupkovým či trestním soudem. Pojišťovna může mít odlišný názor, a bduete to Vy, kdo se v takovém případě bude soudit o plnění, a budete to Vy, kdo bude muset unést břemena tvrzení a důkazů.

Treba proto aby se zjistilo realne zavineni? Kdyz spadne letadlo, muze za to pilot. Tecka. ... jednoduche, a levne ze?

Jenze u toho letadla se treba zjisti, ze nejaky technik neutahl kola ... nebo na ne pouzil vadne srouby, nebo nekdo pouzil spatny asfalt na drahu ... pripadne vsechno dohromady, takze s tim piplot nemoh nic delat. Zatimco u auta se rekne, ze ridic ma predvidat uplne vsechno.

Znovu: policie je orgán vynucující veřejný pořádek. Pokud do někoho nabourám, k žádné veřejné újmě nedošlo. Jeden člověk poškodil majetek druhého. Jako když ponesu štafle a vysklím sousedovi okno. Ani k tomu nevoláte policii, protože se jedná o soukromoprávní problém.

Proto se nehody nevyšetřují, policie maximálně protokoluje situaci. Vyšetřuje se jedině, pokud během protokolování policie nabude podezření, že se s tím současně pojí nějaký přestupek nebo trestný čin. Když s vinou nesouhlasí ani jeden účastník, předává se to na rozhodnutí obci. Velmi často obec nedokáže určit zavinění (z hlediska spáchání přestupku) a po třech měsících věc odloží. I když ale obec určí toho, kdo spáchal přestupek, stále to neznamená, že existuje mezi přestupkem a škodou příčinná souvislost, takže pojišťovna se tím vůbec nemusí řídit.

Proto v nemalém počtu zemí vůbec policie nehody neřeší (pokud nedošlo k újmě na zdraví), a je prostě na účastnících nehody, aby si svoje soukromoprávní problémy vyřešili mezi sebou.

Myslím, že ale především do sebe pletete vyšetřování přestupku a zjišťování odpovědnosti za škodu. Veřejná moc (policie, úřad) neřeší odpovědnost za škodu, ale pouze ten přestupek.

To si zjednodusil. Kdyz nekoho zranis tak to policie vysetruje i kdyz to neni obecne ohrozeni ale jenom jak rikas "poskodil jsem majetek druheho".

"Pokud do někoho nabourám, k žádné veřejné újmě nedošlo"

To je ale nehoraznej blabol ...

Pokud jedu 300km/h tak sem nikomu zadnou skodu nezpusobil, a dost pravdepodobne ani nikoho nijak neohrozuju, a presto mi seberou papiry a zavrou me ze? Zato kdyz nekomu (v tech 300km/h) proletim skrz barak, je to vpohode, dohodnem se mezi sebou a muzu ridit dal ...

A presne takhle tu ten kocourkov funguje. Akorat ze ten flastr dostanu za to ze sem jel 51km/h ... a zatimco me bude ouredni ud pokutovat kolem profrci jeho kolega bez majaku kilem a za rohem se 5 lidi dohaduje na tema kdo mel komu dat prednost a kdo tech 1/2M zaplati.

Mimochodem mam zaarchivovanou pokutu za 127km/h ... po dalnici. Po ty, co z ni udelali jedine Rko v cele republice ... aby tam tyden potom namontovali 130ku ... Pomahaci a chranici si tam ten tyden vydelavali na koblihy.

Ale já tam psal, že policie maximálně vyšetřuje přestupek nebo trestný čin. Pokud zjistí, že jste jel 200 km / h, tak dostanete flastr za tu rychlost, ale neznamená to, že jste viník nehody. Možná ano, možná ne - to spolu vůbec nesouvisí. Mnoho nehod se stane, aniž by se dal jednomu či druhému jakýkoliv přestupek prokázat, a pokud ano, většinou jde jen o marginální přestoupení zákona, které není žádná povinnost trestat.

Pokud vznikne zcela libovolna skoda, je to vzdy mnohem zasadnejsi prestupek, nez ten, pri kterem zadna skoda nevznikne.

Navic specielne v pripaden pokut za dopravni prestupky, jich je 99% udeleno nezakonne, protoze prestupek ma 3 znaky a jednim z nich je, za dane jednani na damenm miste a v danem case musi ohrozovat zakonem chraneny zajem.

A fizli jsou povini prave toto dokazovat.

Škoda a přestupek spolu nemusejí souviset, přestupek může spáchat i poškozený a naopak viník nemusí spáchat žádný. Například poškozený může jet po špatné straně silnice, ale viníkovi selžou brzdy (technická závada). Pak se klidně může stát, že pokutu dostane poškozený a viník žádný přestupek nespáchá. Nepleťte do sebe odpovědnost (civilní záležitost) a pokuty (veřejný pořádek).

Policisté nejsou samozřejmě povinni řešit každý malý přestupek, to by ráno nedojeli ani do práce, než by prošli kolem špatně zaparkovaných aut. A to nemluvím o tom, kolik přestupků by našli ve veřejném prostoru i mimo silniční provoz. Proto se v mnoha zemích prostě nehody, ve kterých nedojde ke zranění, nebo k extenzivnímu poškození majetku, prostě policie nevolá. Ostatně, u nás taky nemáte žádnou povinnost volat policii, jen máme nastavený velmi nízký limit 100 tis. Kč, takže de facto ke každému škrábanci už dnes prakticky musíte volat policii tak jako tak.

Policisté nejsou samozřejmě povinni řešit každý malý přestupek, to by ráno nedojeli ani do práce, než by prošli kolem špatně zaparkovaných aut. A to nemluvím o tom, kolik přestupků by našli ve veřejném prostoru i mimo silniční provoz.

V tom s vámi naprosto souhlasím. Leč zvláštní je, že skoro nikdo si neklade otázku, proč máme vlastně legislativu, která jako přestupky definuje něco, co v konečném důsledku nijak (moc) nevadí (kdyby to [hodně] vadilo, asi by se to řešilo) a páchá to téměř každý jak na běžícím pásu, aniž by tím někoho poškozoval.

Leč zvláštní je, že skoro nikdo si neklade otázku, proč máme vlastně legislativu, která jako přestupky definuje něco, co v konečném důsledku nijak (moc) nevadí (kdyby to [hodně] vadilo, asi by se to řešilo) a páchá to téměř každý jak na běžícím pásu, aniž by tím někoho poškozoval.

Zákony Vám mají v první řadě dávat jakousi normu fungování, nápovědu, co se od Vás očekává v rovině občanského soužití. Postih je jen forma represe, ke které by měl každý stát přistupovat až jako ultima ratio (když už nejde jinak). Postih není samoúčelný, ale má plnit roli preventivní a výchovnou.

Stejným způsobem se můžete zamýšlet i nad tím, že v právním řádu nemáme povinnost přestupky ani trestné činy hlásit. Nejen na policistovi, ale i na Vás, jako občanovi, je prostě rozhodnutí, jestli považujete v dané situaci za vhodné, aby veřejná moc zakročila. Víte o tom, že mezi trestné činy s ohlašovací povinností nepatří dokonce ani vražda?

Naopak stát, ve kterém se každá drobnost řeší postihem, se pak nazývá policejním státem - což je protiklad občanského státu, občanské společnosti. Z toho důvodu není nutné, ba ani není žádoucí, aby policie řešila a postihovala běžné nehody, u kterých nedošlo ke zranění nebo excesivním škodám. Na to, aby zasahovala policie, by měl existovat opravdu vážný důvod na ochranu veřejného pořádku, a tím ťukanec dvou plechů skutečně není.

Víte o tom, že mezi trestné činy s ohlašovací povinností nepatří dokonce ani vražda?

Vražda samozřejmě patří mezi trestné činy s ohlašovací povinností, hned na prvním místě - § 368, odst. 1 trest. zák. Máte dokonce povinnost překazit ji, pokud víte, že se chystá (§ 367, odst. 1).

Vy jste zapomel, ze s temi "vystupy" se nasledne pracuje na mnoha mistech. Treba takovy BESIP a prace s informaci o nejcastejsich pricinach nehod, ktere se opiraji prave o vysledky tech "setreni".

No vidíte, a jsou země, které se obejdou i bez tohoto pramene informací. Těžko můžete odůvodnit náklady na policii tím, aby sbírala statistiky nehodovosti.

Navíc se vůbec nevylučuje, že policie by i tak sama o sobě věděla o rizikových místech, protože, ač by nebyla volána k vyšetření nehody, dost často by třeba zajistila bezpečnost před odtažením poškozených aut, k řízení provozu apod., takže by bez informací stejně nebyla.

Ale nase policie ty statistiky dela. To je fakt, ten naklad tu proste je. Rec je o statistice, ne o prehledu rizikovych mist, ale presne o tech vecech, co vypadnou z jejich setreni. A na to se nabaluji dalsi veci... chovani pojistoven, zminovany BESIP...

Az to bude u nas jinak, dejte vedet ;-)

No ona to úplně pravda není. Protože například do statistik policie uvádí škodu, kterou uvedou účastníci, a nijak ji neobjektivizují. Stejně tak o příčinách a vině jen protokolují shodu účastníků, ale pokud není shoda, policie žádný závěr (ani do statistik) nedělá. K malým nehodám není volána. Tj. jsou to hodně drazí statistici.

Asi nemá smysl tady řešit jízlivosti typu "dejte vědět až to bude jinak", ale spíš se zamyslet, jestli by to skutečně nešlo dělat jinak a jestli je naše řešení v něčem přínosné.

Ano, ta cisla jsou nepresna, presto se od nich spousta veci odviji. To je nepopiratelny fakt. Delat to jinak znamena zmenit predevsim legislativu... a to se dostavame nekam, co se tady fakt nevyresi.

Reálně se tady nevyřeší vůbec nic ani z jiného okruhu problémů řešených v diskusích. Každopádně přítomnost policie u nehod skutečně není kvůli statistikám. To už jste postavil naruby příčinu a důsledek. Bylo by dost zvláštní tvrdit, že policie musí vyšetřovat přestupek, aby měla statistiky :). To už raději plaťme vechtry bez statusu úřední osoby, který přijede k nehodě s notýskem a statistiku vyplní za minimální mzdu a bez výsluh.

Tvrdim snad nekde, ze tam je policie kvuli statistikam? Zda se, ze si do diskuze podsouvate nikdy nevyrcene argumenty.