Celé to popírá smysl pojištění. V případě havárie, ve většině případů jde o chybu řidiče - tj. o rizikové chování v důsledku nedbalosti (nikoliv v důsledku úmyslu). Pojištění se pořizuje právě proti těmto rizikům. Pokud pojišťovny veškerá rizika eliminují tím, že je vyloučí z pojištění, pak pojištění přestane sloužit svému účelu.
Zákonodárci by měli naopak co nejvíc omezovat pojišťovny v "segmentaci rizik", aspoň co se týče těch subjektivních (vliv člověka, způsobu užívání apod.), a ponechat jen objektivní (cena pojištěného majetku, rizika plynoucí z podstaty věci - např. záplavové oblasti).
Prodávat telemetrii je - byť by to bylo se souhlasem - naprostá prasárna. Paradoxně se lidem vymstí, i těm, kterým bude z počátku nabídnuta sleva. Toto ale nejde ošetřit jinak, než zákony.
Takze dle tveho nazoru by mela pojistovna vyplatit stejnou castku bez ohledu na to jestli pravidelne ridim pod vlyvem alkoholu nebo ne? Kdyz mam zakaznika ktery byl nekolikrat pristizen u rizeni pod vlyvem alkoholu tak pro me jako pojistovnu je riziko daleko vyssi, tudiz chci vyssi mesicni castku od takoveho zakaznika.
Vy se domníváte, že lidé požívají alkoholické nápoje z nedbalosti?
Striktně vzato je požívání alkoholu nebo drog bráno jako vědomá nedbalost, nebo jako nepřímý úmysl. Doufal jsem ale, že inteligentní jedinec pochopí smysl zhuštěného textu, aniž bych musel vypisovat celou kaskádu switch / case případů.
Například nesmyslná segmentace je podle trvalého pobytu. Řidič ve velkých městech má větší riziko havárie, ale nikoliv tím, že by byl horším řidičem, ale protože prostředí (tedy externí, nahodilé vlivy) způsobuje více nehod. Paradoxně, řidič z malého města je (podle všeho) o něco rizikovější, pokud vjede do velkého města - přesto některé pojišťovny toto dosti nesmyslně bonfikují.
Havarijní pojištění z podstaty věci není o nešťastné náhodě. Dovolím si hodit do placu, že 99 % havárií můžete nazvat přinejmenším nedbalostí (nepřiměřená rychlost počasí a stavu vozovky, nedostatečný odstup, nedostatečný odpočinek, nesoustředění se). Všechny nehody, u kterých lze určit viníka, můžete zároveň vyloučit z definice nešťastné náhody. Těch skutečných nešťastných náhod, kdy dojde k souběhu tolika externích okolností, kterým nelze při rozumné míře opatrnosti předejít a nelze spravedlivě nikoho určit za viníka nehody, je naprosté minimum.
Ale ono se muze stat, ze jako vinika urci vas - i kdyz skutecnym pachatelem bude nekdo jiny, staci jen kdyz nebudete mit sanci tuto skutecnost prokazat. Aneb policie "objektivne" uvidi jen tu vasi hromadu plechu, kamery jak na potvoru budou koukat jinam... a ten, kdo tu situaci doopravdy (myskou) zpusobil je uz davno v trapu. Jak dokazete, ze jste nehodu nezpusobil (pokud nemate kameru)? Kdyz jedine, co zbyva je vase tvrzeni... ale take nemusi. Ono i ten policajt se s tim nechce moc crcat, zeano...
Policie neurčuje vinu. Pouze protokoluje, pokud účastníci nehody dobrovolně souhlasí s tím, kdo je viníkem a kdo případně poškozeným. Pokud jako účastník nehody takový souhlas nevyslovíte, policie to zaprotokoluje, a o vině rozhoduje úřad obce s rozšířenou působností, případně nebo v dalším stupni soud. Velmi často pak úřad / soud skončí tak, že viník není určen. (Ne, skutečně nemusíte dokazovat, že jste nehodu nezpůsobil, naopak zavinění se musí prokazovat Vám.)
Pokud jste pachatel Vy, tak je Vám jedno, jestli ten druhý má havarijní pojištění nebo čeká. Je docela běžné, a přibývá případů, kdy ani jedna strana nesouhlasí se zaviněním, a úřady viníka neurčí - a v tu chvíli prostě nic ze zákonného pojištění odpovědnosti vypláceno není. Začalo to přibývat od doby, co zákonodárce povolil pojišťovnám u povinného ručení uplatňovat bonusy a malusy. Od té doby řidiči dělají špinavou práci pro pojišťovnu - aby nepřišli o bonus, raději popírají vinu (v zásadě Vás to nic nestojí).
Tak znovu, my se bavime o situaci, kdy skutecny vinik zmizi. Proste vam tam nekdo hodi mysku, vy v ramci snahy zabranit kolizi se dostanete do situace, kdy v realu to auto rozflakate a nedohleda se zadny zaznam prokazujici, co se doopravdy stalo. Mate dve moznosti, bud to vzit teda na sebe a skodu rychle s pojistovnou vyporadat... a nebo se roky tahat po soudech s nevalnym vysledkem, kdy budete mit mozna v ruce pro dobry pocit papir, ze jste nevinnen. Co to zmeni z pohledu pojistovny? Vlastne nic. Ten "bonus" si tezce vykoupite i tim, ze realna hodnota penez se za ty roky cekani na formalne spravedlivy vysledek dost klesne.
U havarijního pojištění pojišťovna neřeší zavinění. Jediné, co ověřuje je, že a) nemůže být plněno z jiného pojištění (povinné ručení druhého, majetkové pojištění - např. když vám na auto spadne taška ze střechy), b) že nemůže vyplacené plnění regresovat na viníkovi, c) že nenastala okolnost vylučující plnění (např. alkohol za volantem). Pokud své pojišťovně nahlásíte, že jste narazil autem do stromu, tak Vám z havarijního pojištění vyplatí škodu, ať už jste z pohledu zavinění viníkem, či obětí někoho neznámého, nebo shody náhod.
Vyhýbání se určení viny se týká výhradně povinného ručení (tj. nikdy nejde o Váš vlastní prospěch). Vy už máte ze své havarijní pojistky dávno uhrazeno, zatímco ten druhý se marně domáhá toho, že jste viníkem. (Ne, skutečně tím, že po své pojišťovně žádáte plnění, neuznáváte vlastní zavinění, pouze hlásíte škodu.)
Jasne ze vyplati... ale to jste si sam preskocil tu pasaz s bonusy/malusy. A diskuze zapocala tim, ze jste sam argumentoval tim, co je ci neni nestastna nahoda. Ne, vsechno neni nedbalost, that's point....
Jak to muzete vedet? To je fakt subjektivni dojem. V provozu mj. dost casto vidite situace, kdy nekomu, kdo si drzi bezpecnou vzdalenost se nekdo do ty mezery nacpe stylem, ze to vnima jako "prilezitost". Pri prejizdeni z pruhu do pruhu se dost casto kasle na to, ze ridic co prejizdi nesmi ani omezit. Proste dotycnej jede a nacpe se tam. Aneb vy se muzete celkem snadno ocitnout v situaci, kdy tim "nedbalym" muzete byt vy sam....
Ano, přesně tak. Proto říkám, že pojišťovna nemá nedbalost vylučovat z plnění. Havarijní pojistka je z převážné části na to, aby kryla nedbalost.
Mimochodem, ten druhý řidič se tam nemá co cpát, ale vy zároveň musíte umožnit předjetí - i když předjíždí nepředpisově, i zachovat se tak, abyste snížil rizika - opět, i když je ten druhý v neprávu. To, že se Vám někdo snaží nacpat před auto je samozřejmě jeho přestupek, ale nevylučuje to Vaši povinnost přibrzdit v zájmu bezpečnosti dopravy. Takže Vámi uvedený příklad je opravdu taktéž nedbalost.
Tak jasne, ze to do nej nenapalite. Ale uz minimalne chvili ani tu bezpecnou vzdalenost nemate... jen proto, ze ten kr*t*n se vam tam musel na silu nacpat. Co kdyz se v ten moment neco stane a vy nedobrzdite? Opravdu je nedbaly ten, kdo tu bezpecnou vzdalenost mel do chvile, nez kr*t*n zacal uradovat?
To, ze se ve spouste pripadu nahodou nic nestane je asi tak jako hrat ruskou ruletu. Ne, vsechno v realu neni ta nedbalost, jak se tu snazite porad navlikat. Malokdo se asi chce zabit, takze udela vse pro to, aby kolizi predesel. Ale i to muze skoncit nehodou - trebaze s mensi skodou - uz jen proto, ze cokoliv, co je jenom plech je vzdycky mensi skoda, nez kdyz u toho nekdo umre.
No vidíte, a to už jste přesně u toho, že označovat něco za nedbalost je velmi ošemetné, protože průměrný řidič skutečně nemá 100% koncentraci po 100% jízdní doby, trpí náladami, únavami, nemocemi a spoustou jiných lidských vlastností, které lze zároveň označit jako zcela běžné, a zároveň i jako nedbalost.
Tím se vracíme k mému prvnímu příspěvku, kdy říkám, že havarijní pojištění je zejména o krytí toho, co se dá skoro vždy označit za nedbalost, a jen málo případů lze s jistotou označit za nešťastnou náhodu. Zatímco Vy tvrdíte, že byste to za nedbalost neoznačoval (já taky ne), tak já upozorňuji na to, že pojišťovna může postupně za nedbalost označit prakticky cokoliv, a s pomocí dat o Vaší jízdě, i hromadných dat zahrnujících zcela jiné situace odůvodnit, proč zrovna Vás nepojistí, nebo s velkým příplatkem. A to považuji za nežádoucí, popírající smysl pojištění. Z pojištění by měly být vyloučeny jen hrubé nebo opakované nedbalosti, a samozřejmě úmysl.
20. 1. 2025, 21:14 editováno autorem komentáře
Nikoliv. Kdyz si drzite bezpecnou vzdalenost a nejaky kr*t*n, co podjizdi pres dva pruhy se vam nahle zjevi pred cumakem, tak to nedbalost toho, kdo si tu bezpecnou vzdalenost drzi... proste neni. Uz jen proto, ze oci vzadu proste nema nikdo, takze ocekavat ze postrehne neco v ruzku zrcatka je cira naivita - co k objektivnimu zhodnoceni nekoncentrace a nedbalosti ma kilometry daleko.
Asi mi nerozumíte. Přijdete na pojišťovnu, že máte auto na plechy. Zjistí, že jste naboural do zařazujícího se vozidla, které ale bude popisovat situaci jinak, než Vy. Pojišťovna v ten okamžik neví a nebude rozhodovat kdo je viníkem. Pokud by pojišťovna měla nárok nevyplatit pojistku při nedbalosti, stačilo by pojišťovně jen zpochybnit Vaše chování v průběhu nehody a prohlásit i o Vás, že nesete díl viny. Ať už si myslíte, že je to pravda, nebo ne. A proto tvrdím, že havarijní pojistka musí (nadále) krýt i běžnou nedbalost. Právě proto, aby se nezačalo stávat to, že pojišťovny budou Vaše vlastní chování označovat za nedbalé a tudíž nevyplácené.
A ja tvrdim, ze ne vsechno, co vypada jako nedbalost je skutecne nedbalost toho, kdo je dle zdanlive "objektivnich" metrik jako nedbaly oznacen. Protoze se holt pracuje s narativem, ze co neubrzdis, to neukecas. Ale kdyz vam tam tu mysku nekdo bezohledne hodi, tak se do neubrzditelne situace dostanete ani nevite jak, zeano...
Ano, s tím souhlasím, jen jsem poukazoval na to, že pojišťovna nepotřebuje ani určit viníka. Stačí, když zpochybní okolnosti důležité po vyplacení plnění. Pokud se to pojišťovnám umožní. V tomto ohledu správní určení viníka nesouvisí s tím, jak to posoudí pojišťovna. Pak se stávají takové paradoxy, že třeba přestupkové řízení (trestní soud) určí viníka, zatímco v civilním právu nedokážete svůj nárok prokázat. Vůbec totiž neplatí, že se pojišťovna musí nutně řídit výsledkem protokolace u policie, nebo přestupkovým či trestním soudem. Pojišťovna může mít odlišný názor, a bduete to Vy, kdo se v takovém případě bude soudit o plnění, a budete to Vy, kdo bude muset unést břemena tvrzení a důkazů.
Proč by se měly dopravní nehody vyšetřovat? Jedná se o čistě občanskou záležitost - jeden způsobí škodu druhému. Vztah je osoba - osoba. Stát do toho zasahuje jen v tom smyslu, že mnohdy zjistí přestupek nebo trestný čin, a ten navíc k tom pokutuje. V mnoha zemích ale k nehodám policie vůbec nejezdí, protože to prostě není považováno za veřejný problém, ale problém čistě soukromého práva.
Treba proto aby se zjistilo realne zavineni? Kdyz spadne letadlo, muze za to pilot. Tecka. ... jednoduche, a levne ze?
Jenze u toho letadla se treba zjisti, ze nejaky technik neutahl kola ... nebo na ne pouzil vadne srouby, nebo nekdo pouzil spatny asfalt na drahu ... pripadne vsechno dohromady, takze s tim piplot nemoh nic delat. Zatimco u auta se rekne, ze ridic ma predvidat uplne vsechno.
Znovu: policie je orgán vynucující veřejný pořádek. Pokud do někoho nabourám, k žádné veřejné újmě nedošlo. Jeden člověk poškodil majetek druhého. Jako když ponesu štafle a vysklím sousedovi okno. Ani k tomu nevoláte policii, protože se jedná o soukromoprávní problém.
Proto se nehody nevyšetřují, policie maximálně protokoluje situaci. Vyšetřuje se jedině, pokud během protokolování policie nabude podezření, že se s tím současně pojí nějaký přestupek nebo trestný čin. Když s vinou nesouhlasí ani jeden účastník, předává se to na rozhodnutí obci. Velmi často obec nedokáže určit zavinění (z hlediska spáchání přestupku) a po třech měsících věc odloží. I když ale obec určí toho, kdo spáchal přestupek, stále to neznamená, že existuje mezi přestupkem a škodou příčinná souvislost, takže pojišťovna se tím vůbec nemusí řídit.
Proto v nemalém počtu zemí vůbec policie nehody neřeší (pokud nedošlo k újmě na zdraví), a je prostě na účastnících nehody, aby si svoje soukromoprávní problémy vyřešili mezi sebou.
Myslím, že ale především do sebe pletete vyšetřování přestupku a zjišťování odpovědnosti za škodu. Veřejná moc (policie, úřad) neřeší odpovědnost za škodu, ale pouze ten přestupek.
"Pokud do někoho nabourám, k žádné veřejné újmě nedošlo"
To je ale nehoraznej blabol ...
Pokud jedu 300km/h tak sem nikomu zadnou skodu nezpusobil, a dost pravdepodobne ani nikoho nijak neohrozuju, a presto mi seberou papiry a zavrou me ze? Zato kdyz nekomu (v tech 300km/h) proletim skrz barak, je to vpohode, dohodnem se mezi sebou a muzu ridit dal ...
A presne takhle tu ten kocourkov funguje. Akorat ze ten flastr dostanu za to ze sem jel 51km/h ... a zatimco me bude ouredni ud pokutovat kolem profrci jeho kolega bez majaku kilem a za rohem se 5 lidi dohaduje na tema kdo mel komu dat prednost a kdo tech 1/2M zaplati.
Mimochodem mam zaarchivovanou pokutu za 127km/h ... po dalnici. Po ty, co z ni udelali jedine Rko v cele republice ... aby tam tyden potom namontovali 130ku ... Pomahaci a chranici si tam ten tyden vydelavali na koblihy.
Ale já tam psal, že policie maximálně vyšetřuje přestupek nebo trestný čin. Pokud zjistí, že jste jel 200 km / h, tak dostanete flastr za tu rychlost, ale neznamená to, že jste viník nehody. Možná ano, možná ne - to spolu vůbec nesouvisí. Mnoho nehod se stane, aniž by se dal jednomu či druhému jakýkoliv přestupek prokázat, a pokud ano, většinou jde jen o marginální přestoupení zákona, které není žádná povinnost trestat.
Pokud vznikne zcela libovolna skoda, je to vzdy mnohem zasadnejsi prestupek, nez ten, pri kterem zadna skoda nevznikne.
Navic specielne v pripaden pokut za dopravni prestupky, jich je 99% udeleno nezakonne, protoze prestupek ma 3 znaky a jednim z nich je, za dane jednani na damenm miste a v danem case musi ohrozovat zakonem chraneny zajem.
A fizli jsou povini prave toto dokazovat.
Škoda a přestupek spolu nemusejí souviset, přestupek může spáchat i poškozený a naopak viník nemusí spáchat žádný. Například poškozený může jet po špatné straně silnice, ale viníkovi selžou brzdy (technická závada). Pak se klidně může stát, že pokutu dostane poškozený a viník žádný přestupek nespáchá. Nepleťte do sebe odpovědnost (civilní záležitost) a pokuty (veřejný pořádek).
Policisté nejsou samozřejmě povinni řešit každý malý přestupek, to by ráno nedojeli ani do práce, než by prošli kolem špatně zaparkovaných aut. A to nemluvím o tom, kolik přestupků by našli ve veřejném prostoru i mimo silniční provoz. Proto se v mnoha zemích prostě nehody, ve kterých nedojde ke zranění, nebo k extenzivnímu poškození majetku, prostě policie nevolá. Ostatně, u nás taky nemáte žádnou povinnost volat policii, jen máme nastavený velmi nízký limit 100 tis. Kč, takže de facto ke každému škrábanci už dnes prakticky musíte volat policii tak jako tak.
Policisté nejsou samozřejmě povinni řešit každý malý přestupek, to by ráno nedojeli ani do práce, než by prošli kolem špatně zaparkovaných aut. A to nemluvím o tom, kolik přestupků by našli ve veřejném prostoru i mimo silniční provoz.
V tom s vámi naprosto souhlasím. Leč zvláštní je, že skoro nikdo si neklade otázku, proč máme vlastně legislativu, která jako přestupky definuje něco, co v konečném důsledku nijak (moc) nevadí (kdyby to [hodně] vadilo, asi by se to řešilo) a páchá to téměř každý jak na běžícím pásu, aniž by tím někoho poškozoval.
Leč zvláštní je, že skoro nikdo si neklade otázku, proč máme vlastně legislativu, která jako přestupky definuje něco, co v konečném důsledku nijak (moc) nevadí (kdyby to [hodně] vadilo, asi by se to řešilo) a páchá to téměř každý jak na běžícím pásu, aniž by tím někoho poškozoval.
Zákony Vám mají v první řadě dávat jakousi normu fungování, nápovědu, co se od Vás očekává v rovině občanského soužití. Postih je jen forma represe, ke které by měl každý stát přistupovat až jako ultima ratio (když už nejde jinak). Postih není samoúčelný, ale má plnit roli preventivní a výchovnou.
Stejným způsobem se můžete zamýšlet i nad tím, že v právním řádu nemáme povinnost přestupky ani trestné činy hlásit. Nejen na policistovi, ale i na Vás, jako občanovi, je prostě rozhodnutí, jestli považujete v dané situaci za vhodné, aby veřejná moc zakročila. Víte o tom, že mezi trestné činy s ohlašovací povinností nepatří dokonce ani vražda?
Naopak stát, ve kterém se každá drobnost řeší postihem, se pak nazývá policejním státem - což je protiklad občanského státu, občanské společnosti. Z toho důvodu není nutné, ba ani není žádoucí, aby policie řešila a postihovala běžné nehody, u kterých nedošlo ke zranění nebo excesivním škodám. Na to, aby zasahovala policie, by měl existovat opravdu vážný důvod na ochranu veřejného pořádku, a tím ťukanec dvou plechů skutečně není.
No vidíte, a jsou země, které se obejdou i bez tohoto pramene informací. Těžko můžete odůvodnit náklady na policii tím, aby sbírala statistiky nehodovosti.
Navíc se vůbec nevylučuje, že policie by i tak sama o sobě věděla o rizikových místech, protože, ač by nebyla volána k vyšetření nehody, dost často by třeba zajistila bezpečnost před odtažením poškozených aut, k řízení provozu apod., takže by bez informací stejně nebyla.
Ale nase policie ty statistiky dela. To je fakt, ten naklad tu proste je. Rec je o statistice, ne o prehledu rizikovych mist, ale presne o tech vecech, co vypadnou z jejich setreni. A na to se nabaluji dalsi veci... chovani pojistoven, zminovany BESIP...
Az to bude u nas jinak, dejte vedet ;-)
No ona to úplně pravda není. Protože například do statistik policie uvádí škodu, kterou uvedou účastníci, a nijak ji neobjektivizují. Stejně tak o příčinách a vině jen protokolují shodu účastníků, ale pokud není shoda, policie žádný závěr (ani do statistik) nedělá. K malým nehodám není volána. Tj. jsou to hodně drazí statistici.
Asi nemá smysl tady řešit jízlivosti typu "dejte vědět až to bude jinak", ale spíš se zamyslet, jestli by to skutečně nešlo dělat jinak a jestli je naše řešení v něčem přínosné.
Reálně se tady nevyřeší vůbec nic ani z jiného okruhu problémů řešených v diskusích. Každopádně přítomnost policie u nehod skutečně není kvůli statistikám. To už jste postavil naruby příčinu a důsledek. Bylo by dost zvláštní tvrdit, že policie musí vyšetřovat přestupek, aby měla statistiky :). To už raději plaťme vechtry bez statusu úřední osoby, který přijede k nehodě s notýskem a statistiku vyplní za minimální mzdu a bez výsluh.
Je otázka, zda to celé mělo smysl pro snížení rizik. Tedy přímý smysl. Aby nakonec z toho nevycházel vzorec, kdo je schopen zaplatit víc nad rámec vzorce rizik a tím pomáhat zvyšovat krycí příspěvky a tím pomoci pojišťovně stát konkurenceschopnější v mainstream segmentu :-) Jde jen o peníze, tj. nemyslím si, že šlo o zkvalitnění pojištění :-p
Na snížení rizik by pojišťovně stačila statistická data, nikoliv indetifikovaná. Pojišťovna by jistě ze statistik mohla navrhnout preventivní programy, i vylepšení bezpečnostních systémů. Zde jde zcela jistě o to, co píšete - tj. reálně jde o zhoršení situace všem. Postupně totiž pojišťovně vyjde, že nejlepším klientem pro ně je venkovan, co si dvakrát týdně zajede po okresce na nákup, a tomu zlevní pojistku o 15 % (takže ho nákup stejně vyjde dost draho), zatímco ostatním najde vždy nějaký rizikový příplatek (nebonus).
Kdybych byl pojišťovna, tak by pro mě byl nejlepší platící klient, u kterého nemusím plnit. Proto bych využil jakoukoliv příležitost, jak předvídat u kterého klienta budu muset plnit. Takového klienta bych odrazoval vyšším pojistným.
Když budu vědět u koho se musí nejvíce plnit a dal si to dohromady s dalšími zdánlivě nesouvisejícími údaji, nemusím řešit co z čeho vyplývá, nad tím ať si bádají třeba sociologové.
Samozřejmě, pojišťovny se chovají zcela logicky pro svůj byznys a pro získání konkurenční výhody. Nicméně zároveň si tvoříme zákonný rámec, který některé situace omezuje. Třeba protože už to pak překračuje prospěšnost pro celou společnost. Pojišťovna, pokud dostane mantinely zákonem, vadit jí to nebude. Protože bude mít jistotu, že konkurent je vázán stejnými mantinely.
Proto jsem to začal tím, že by měl zákonný rámec nastavit pravidla, aby pojištění zůstalo dál pojištěním. Nyní se, díky čím dál kvalitnějšímu sběru a vyhodnocení dat, postupně mění ve spoření. Nakonec dochází přesně k tomu, co píšete: pojišťovat se budou v podstatě jen ti, kteří by příliš nemuseli, protože nízká rizikovost stojí na jejich straně.
Problém je, že tahle transparentnost funguje jen jedním směrem - ve prospěch pojišťovny. Mně jako klientovi pojišťovna taky nevybalí, jaké jsou její pojišťovací vzorce, jaká je nákladová struktura, cenová politika, statistiky plnění... abych si já jako zákazník mohl pořádně rozhodnout, co je pro mě nejlepší nabídka a nejlepší cena.
Stejně jako v případě sledování vašich zvyků na Internetu pro cílení reklamy ani tady neplatí, že informace, které o vás protistrana má, využije dlouhodobě ve váš prospěch, i když se to tak může někdy zdát. Ne, logicky ho využije ve svůj ekonomický prospěch. Takže i když si myslím, že jsem slušný řidič, který měl za 20 let jednu nezaviněnou nehodu, opravdu neskáču radostí z toho, že by o našem řízení měly pojišťovny sbírat takové množství dat. Je to obrovský zásah do soukromí, obchodní vztah s velkou informační asymetrií a nebudu to já, kdo z toho bude těžit.