Vlákno názorů k článku
GNOME Recepty jsou hotové, dobrou chuť!
od luv - flatpak ... fakt by me zajimalo jak vyresili...
-
nobody (neregistrovaný)
az na to ze Snap je drivejsi v roce 2014 byla prvni verze, kdy s Lennart Poettering teprve prisel s napadem na Flatpack ;)
a dale tvrdit ze jde o nekompatibilni reseni se zbytkem sveta je take KRAVINA ;)
https://insights.ubuntu.com/2016/06/14/universal-snap-packages-launch-on-multiple-linux-distros/
"Snaps now work natively on Arch, Debian, Fedora[...]. They are currently being validated on CentOS, Elementary, Gentoo, Mint, OpenSUSE, OpenWrt and RHEL, and are easy to enable on other Linux distributions."
tak ci tak, kdyz nekdo udela vlastni reseni pro vlastni potreby aby mohl implementovat bez omezeni vlastni napady a vlastni sny, tak je to jeho vec, mysleno napr. Unity a Mir...
podobne kdyz prislo Ubuntu s UpStart initem tak ten plnil vetsinu toho co v te dobe ostatnim initum schazelo a proc (prvotne) vzniklo "jine nestandartni" reseni systemd... na ktere pak bohuzel pod natlakem preslo... -
Pár upřesnění:
1. není to Flatpack, ale Flatpak ;)
2. Lennart nepřišel s nápadem v roce 2014, ale už v roce 2013. Minimálně v půlce roku 2013 už byl ten nápad na stole, protože se to hodně řešilo na GUADECu v Brně. Autor Flatpaku Alex Larsson s multi-distro aplikacemi experimentuje už od roku 2007. Je fakt, že samotné repo vzniklo až v prosinci 2014, což lze považovat za oficiální začátek projektu.
3. jinak k té kompatibilitě, doporučuji: https://kamikazow.wordpress.com/2017/02/09/adoption-of-flatpak-vs-snap/ a to je srovnání jenom toho, kde lze ony aplikace spustit, ne, kde je vytvářet. Samotný snapcraft, pomocí kterého lze snapy vytvářet, AFAIK funguje pouze na Ubuntu (a možná Debianu) a používá k vytváření snapů Ubuntu Core. Je prostě vidět, že ta technologie vznikla pouze pro Ubuntu a v určité fázi došli autoři k tomu, že aby se to prosadilo, je potřeba podporovat i ostatní distribuce, ale vzhledem k tomu, že původní návrh nebral multidistro podporu v potaz, jde to dost krkolomně a je to hodně za jejich veřejnými prohlášeními.Jinak souhlasím, že si každý může programovat, co chce. Nakonec o tom open source je. Poznámku o nasazení systemd pod nátlakem přejdu mlčením. Nehodlám tu otevírat láhev se systemd džinem. O tomto tématu už bylo proflamováno hodně MB komentářů :-)
-
nobody (neregistrovaný)
diky za upresneni :) ad poznamka: samozrejme s trochou nadsazky, ale je fakt ten ze pro Canonical bylo snadnejsi to prijmout, nez aby soucasti ktera na nem zaviseji (a do budoucna vice a vice) vsechny predelavali "jen" aby zustali u UpStartu... jinak aspon maji v defaultu journal do rsyslog a v grub/advanced pro kazde jadro polozky i s "upstart init" :) i tak ale na 90% zarizeni s Xubuntu drzim 14.04 :)
-
luv (neregistrovaný)
Jak jsem ostatne naznacil v mem prvnim komentari - ten problem nejde vyresit.
Napriklad to renderovani fontu:
Mam nasledujici moznosti:
1) Pouziju bundlovanou knihovnu - fonty se budou renderovat jinak nez chce uzivatel
2) Pouziju knihovnu ze systemu - pak musim definovat jakou (minimalni) verzi knihovny musi mit systemy, ktere flatpak podporuje - a to jsme nekde zpatky u LSB - to moc nedopadlo. ... a i tak s tim budou jen problemy
3) Muzu zacit vymyslet silene overlays, podminky kdy se pouzije jaka knihovna ... ale tak moc nefetuje ani lennartTo ze freetype bude renderovat fonty jinak v ruznych verzich (nebo dokonce i ve stejnych verzich, staci jine defines pri kompilaci) je jen zacatek ... konfigurace - jine verze jinak interpretuji ruzne promenne prostredi, ted is k tomu pridej gnome-settings-daemon (ten treba firefox nechape dodneska), fontconfig, ...
A to jsou jen fonty. Dal tu mame treba nastaveni gtk temat - ty jsou nekompatibilni mezi minor verzema gtk - obdobna situace. Jak se resi uzivatelske a systemove ssl certifikaty?
-
luv (neregistrovaný)
V open-source svete mame historicky bezprecedentni kompatibilitu na urovni zdrojaku, na binarni kompatibilitu nehrajeme, kdyz tohle zacne clovek respektovat, tak najednou ty problemy nema - a nevytvari nove. Ocividne chce Lennart z Linuxu udelat Maca - skoda ze si neneasel praci radeji rovnou v Apple.
