Vlákno názorů k článku
GNUstep spustil na Kickstarteri kampaň na implementáciu Cocoa API, kompatibilnú s macOS 10.12
od Rado2 - Naco je to dobre? Je na Macu tolko...
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelOsobně mi chybí dost věcí od OmniGroup.
Na Macu je slušný výběr lehkotonážních emailových klientů.Jiným lidem, počítám, jiné věci.
-
Matej (neregistrovaný)
Tak jsme jen tak namatkou kouknul co mam v Applications:
1Password, Adobe Lightroom, Adze, Affinity Designer, Aperture, Books, Evernote, FaceTime, Garmin BaseCamp, Garmin Express, iCaching, iMovie, Intensify, MS Office, Pixelmator, Preview :-), Pulp, Quicktime Pro, SourceTree, TimeMachine, Toad, XCode
Tohle na Linuxu (a z 50% ani na MS Windows) neni. POZOR nebavime se o alternativach, bavime se presne o techle aplikacich. (Doufam ze se to tu nezvrhne a nikdo nebude pouzivat vyrazy jako Gimp, LibreOffice a podobne amaterske nahrazky).
-
Aplikacím na Macu jsem moc chuť nepřišel, přišly mi často docela nedotažené.
IMHO je důvod pro portaci spíš samotné Cocoa, než aplikace samotné.
Škoda, že se nedá rozumně vyvíjet normální aplikace třeba ve Squeak Smalltalku. Ten je ještě dál.
No ale což, třeba se něco z toho uplatní, až časem nastane opět odklon od webových aplikací...
-
[Matej]
Jeze me o ty alternativy jde.Nechci se hadat ani to napadat, protoze je to o nicem: Tak jako vy pisete ze GIMP, ci LibreOffice jsou "amaterske nahrazky", ja si tukam na celo, kdyz vidim, ze mi v tech amaterskych nahrazkach udelame to stejne jak ti co musi mit za kazdou cenu MS Office nebo treba Paint Shop Pro (nemluve o tom, ze polovicka z nich si to jeste upirati) :) Inu, podle me je to jen o reklame a schopnosti naucit se ty nastroje pouzivat a o nicem jinem. A nebo proste jen zabednenost. Takze kvuli tomu jsem se neptal.
Chtel bych slyset neco pro co na Linuxu neni ZADNA alternativa (ani placena), a nezajime me reklamni hemzy, ci osobni dojmy na vysirani ostatnich. Co vidim ten vypis (nerikam ze vsechny programy znam, ale je tu porad strycek Google) tak zatim je dokazu nahradit i necim na Linuxu (znovu opakuji, ze me nazajimaji osobni dojmy o features, "profesionalnosti", ci user-friendli" takovych to alternativ. )
Mate tedy na Macu neco na sklade, co nemuzeme v soucasnosti zadnym zpusobem mit na Linuxu?
-
[Fuki]
"My sa chceme bavit o tom co je a na linux nikdy nebude a preto linux ako desktop nepripada do uvahy."A dozvim se to? Me nazajima, ze mi najaky Fuki, nebo Matej napise, ze chce kvalitu a nebudu se o ni s nimi ani hadat o tom co to znamena, protoze za ty roky jsem si uz udelal obrazek dostatecny.
Takze, bud ma Mac neco co na Linuxu nikde nenajdu, pak ma smysl se jim zab9vat, janak si ho strcte co nejhloubeji a co nejdal. Asi tak.
-
Petr Neni (neregistrovaný)
Zadna alternativa? Co treba alternativa pro Photoshop? Podpora CMYKu a dalsich barevnych prostoru? Ne, opravdu ne kazdy potrebuje jenom rgb nebo srgb. Podpora tabletu v dane graficke aplikaci? Podpora velkych souboru nad 4gb (treba pbm)? Takze sice v linuxu mame alternativu, ale ta alternativa je jako Yetti vs kamion. Ze me je gimp amaterska nahrazka a ne alternativa.
-
[kkt1]
Ale prosim te, to je porad dokala stejne ohrana pisnicka.http://www.abclinuxu.cz/blog/jirka/2013/7/cmyk-v-gimpu-navod-pro-pitomce-aneb-clanek-v-latexu-ii
https://wiki.archlinux.org/index.php/GIMP/CMYK_support
https://www.chip.cz/novinky/tipy-triky/gimp-prevedeni-fotografii-pomoci-plug-inu-do-barevneho-prostoru-cmyk/... atd.
-
[kkt1]
"takze gimp cmyk neumi, ale existuje pro nej plugin, ktery pres nejaky workaround generuje cmyk...."
No, samozrejme, ono je strane dulezity, jestli podpora je pluginem nebo vestavena :D Nemluve o tom, ze sice 95% uzivatelu ani nema zarizeni, na kterem by se projevil nejaky rozdil mezi RGB a CMYK, ale hlavne ze Photoshop :-D Nejlepe na notasu :-D" a co soubory vetsi nez 4gb? explicitne psb support? Taky to umi pres nejaky plugin?"
A co se tak naucit zachazet s Gimpem a internetem? -
Petr Neni (neregistrovaný)
Takze chtel jsi rict pro jaky SW neni na linuxu alternativa - rekl jsem ti a ty rikas ze vlastne neni zapotrebi aby alternativa zvladala tu samou funkcionalitu jako original protoze to vlastne nikdo nevyuzije. Neco jako kdyz nemas photoshop pouzij paint, kdyz neni maso na rizek pouzij okurku,...
A co se tyce souboru vetsich nez 4gb a gimpu: pokud mas na mysli tim hledanim ze gimp podporuje tiff (do 4gb) a nepodporuje bigtiff tak tiff nepodporuje mimo jine layer styles, smart layers, atd. Ale z toho co jsi mi uz rekl chapu, ze nikdo to nepouziva, takze to neni zapotrebi... ;) -
[kkt1]
Ale ty jsi mi nerekl soft pro ktery neni alternativa. Prave ze je. Vrat se zpet a znovu si precti muj dotaz. Jasne jsem psal, ze me nezajimaji tvoje osobni dojmy, ale neco co opravdu nelze na Linuxu ziskat. Gimp s CMYK pracovat dokaze a je naprosto jedno, zda pomoci pluginu, nebo zda to je to prima soucast sotu. Jinymi slovy, slovy nerikas mi nic, co by chom uz tu nemeli! Ja ti z vysoka kaslu na kecy o originalu, me jde o vysledek. To ze to 90% useru k nicemu defacto nevyuzije je uz jen takova tresnicka na dortu. ;) -
Art (neregistrovaný)
"Ze me je gimp amaterska nahrazka a ne alternativa."
To je ovšem čistě váš problém a ne chyba Gimpu. Mohl bych také říct: "Ne, opravdu ne každý potřebuje CMYK." A bylo by to 99 % uživatelů grafických editorů. Užitečnější než vrtat se v technických detailech je podívat se na praxi u lidí, kteří tyto programy opravdu využívají a zjistit, proč jim vyhovují. Kromě toho pro Linux samozřejmě existují grafické editory pracující ve všech prostorech jako Photoshop, například Krita, takže celý tento argument stojí na vratkých základech.
-
Juro (neregistrovaný)
V LibreOffice sice spravis to co v MS Office, len to moze trvat 3x tak dlho. Ano, ked tukas tabulku nakladov domacnosti alebo ziadost o nieco, je to uplne jedno. Ale robit napr. kontingencne grafy v execi a calcu je rozdiel 2 generacii programu. A pre mna je to jedna z najcastejsich uloh.
-
Amatérské náhražky je trochu silné slovo, ale když nejde o jeden naportovaný program, či přesnej klon, tak prostě v mnoha případech nahradit jednoduše nejde(a to i když by ta "náhražka" byla lepší než "originál"), protože neobsahuje tu jednu klíčovou vlastnost co potřebuju/je nedotažená/je až moc komplexní/prostě mi nevyhovuje. Samozřejmě to platí i v opačném směru, ale viz další odstavec. Například z funkcionality MS Office používám 0,00nic%, ale protože dělám ve firmě, kde se používá sharepoint a hlavně ho používají kolegové s kterejma spolupracuju, tak zkrátka pořádná alternativa není. Ne, měnit práci kvůli kancelářskému balíku fakt nebudu.
Obecně pro macOS je víc sw než pro Linux, protože tam jde rozběhat prakticky všechno z něj, plus je tam kopa nativního sw, kterej ale pod Linuxem naopak rozjet nejde.
Kapitolou samotnou jsou pak hry. Občas si s chutí zahraju například Rome Total War, který pro Linux zkrátka není.
P.S.: Nezajímají tě features? Takže vlastně "hello world" může být alternativou pro cokoliv?
-
[Vykook]
Chapu, lidi kteri jsou zavisli na konkretni funkcionalite, Treba v Officech, nebo Photoshopu. Urcite chapu, ze kvuli te zavislosti nebudete menit praci. Dokazu pochopit ze nekdo pouziva, Widle (, Maca, Linux, Dos, .... cert vi co jeste) protoze proste neco. To vsechno dovedu pochopit. A nejen to. At si kazdej pouziva co chce. At si do pocitace treba na**re, a pak si za to zaplati, kdyz ho to uspokuji, me je to burt, je to kazdyho vec.Co nechapu, proc sem nekdo leze a vnucuje mi svuj pohled na vec. Roky tu poslouchame jak jsou Widle super. Roky je s tim posilame do (_,_). Ja jsem roky Widle mel a skoncily u me tak, ze jsem vyraval z DVD-ROMKY instalacni CD s XPckama i s suplikem a na miste je v amoku rozdupal. Ted se sem uz nejakou dobu cpou Applaci se svymi hemzi a cela vec se opakuje. Ja jsem mel moznost si Maca (Snow Lopeard) na nejakou dobu vyzkouset a nenasel jsem nic (z uzivatelskeho hlediska), co bych nemohl nejakym zpusobem mit na Linuxu. A uzasny omalovanky me zas az tolik nerajcujou. Mimochodem, nepouziva nahodou Mac taky projekt Wine?
A kdyz se zepatam Macaru co by mi tedy mel Mac nabidnout, co ja na Linuxu nemam, tak ... vsak si to muzete precist. Borec prijde s Photoshopem, barevnym prostorem CMYK a dalsima vecma, ktere pri trosce hledani na netu nakonec stejne lze zaridit. Kecy v klecy a stary pomalu jak tenhle web. A jako tresnicka na dortu jsou to vsechno features, ktery mnoha uzivatelum jsou k nicemu. Nebo myslite, ze kazdy druhy zdejsi ctenar je grafik a ma v pokojiku ploter pres pulku mistnosti? Nejsou proste schopni s nicim prijit, jen mi furt dokola opakuji kecy o originale a kvalite a znovu posloucham zvasty jak je Linux o nicem.
Mozna takovy pristup zabral na ne, ale ja s Linuxem na desktopu funguju uz dvacet let, takze pri vsi skromnosti svuj system prece jen trochu znam. Ja se tezko necham zmanipulovat :) Najprve at prijdou s necim co opravdu na Linuxu nijak nemuzu ziskat, pak se muzem zamyslet jestli kvuli takove veci ma smysl kupovat Maca.
Kazdopadne, ocenuji vasi snahu o nadhled - je to vzacne.
-
Je to uz docela unavne. Pritom zatim nikdo z Macfan dosud nevytahl jednu vlastnost tohodle systemu, pro kterou byl velmi cenen (tedy aspon v minulosti, uz kdyz jsem zacinal s PC) oproti treba PC a kterou se dokonce ospravedlnovala jeho vysoka cena. Je to smutne jak znaji specializovane funkce preneseneho softu a po jedne z killer vlastnosti vlastniho OS ani nevzdechnou :(
-
Kiwi (neregistrovaný)
Já to měl přirozenou cestou. Před 25 lety jsem poprvé nainstaloval Linux. Tenkrát jsem byl ještě za exota, všichni tvrdili, že je to sice pěkné jako zajímavost, ale že se izoluju od ostatních totálně nekompatibilním prostředím. Tenkrát jsem měl ještě LILO a na disku 2 systémy. Linux ze zvědavosti a zábavy a MS-DOS na to ostatní. V roce 1998 jsem poprvé Linux použil "prakticky" - když vyvstal problém inovovat server v jedné síti a po zkušenostech s Windows NT zněl požadavek ve stylu "cokoli, jen pro boha tohle už ne!" (ta NTčka byla tehdy kradená a naplnila tak větu, že ani zadarmo to nikdo nechtěl). Můj dualboot pokračoval nadále, až jsem se cca před 10 lety přistihl, že Windows téměř nebootoji. Poslední notebook už byl pořízen bez OS a mám tam jen Linux. Vývoj u mě proběhl i u X - Window Maker, KDE, GNOME, FVWM, IceWM, opět Window Maker... až jsem nakonec zjistil, že mi pro práci nejlépe vyhovuje jednoduchý dlaždicový manažer, žádné ikonky, žádné omalovánky, prostě jen nenáročný, efektivně pomocí klávesnice ovladatelný, ale přitom široce konfigurovatelný a programovatelný manažer (zakotvil jsem u Awesome), primárním nástrojem pro práci se soubory je u mě Midnight Commander - prakticky celých těch 25 let, snad kvůli zvyku z DOSího Nortona - podle mě koncept, který je geniální a v základu už nejde nijak vylepšit ani překonat.
A nejvíc mě dojímá, když pak přijde nějaký cucák a začne do mě valit, jak je ten Linux na desktopu nepoužitelný. Neberu jim to, ale mně prostě vyhovuje a nechápu tu jejich potřebu někomu vnucovat nějaké názory. Spíš je to tak, že něco prezentuji přes projektor nebo mi lidi koukají přes rameno a pak se mě jen tak mimochodem vyptávají, co že je to za prostředí a kde se to dá sehnat. Přičemž je od toho spíše odrazuji, abych se nechtěně nestal jejich horkou linkou. Podobně s Vimem.
Každý, kdo něco vyvíjí, by si měl co nejdřív uvědomit, že produkt není dokonalý v okamžiku, kdy už do něj není co přidat, ale když už z něj nejde nic odstranit. A každý uživatel by si měl uvědomit, že i k efektivnímu používání počítače je třeba určitého cviku. Ono je to trochu jako samohrajky Casio vs. piáno. Na ty samohrajky plné elektroniky se něco zahrát naučí během chvilky každý. Ale na zadek si sednete z profíka u klasického mechanického piána. Jak směšně by působilo, kdyby mu nějaká lama cpala do hlavy, že to piáno je nepoužitelné oproti těm samohrajkám.
-
Art (neregistrovaný)
Především je užitečné si uvědomit, že označení "dobré", "špatné", "lepší", "horší" je vždy subjektivní. Když se mi něco líbí a vyhovuje mi to, neznamená to, že ostatní jsou horší, nebo že jejich uživatelé jsou pitomci. Také nemám důvod používat něco jen proto, že to používá většina, abych měl to samé, nebo menšina, abych se odlišoval. Snad si mohu vybrat sám podle sebe. Mimochodem, kdyby většina udělala chybu, pořád to bude chyba. Ani mně není úplně jasné, proč má někdo potřebu nadávat na věc, kterou vůbec nepoužívá, ani o to nestojí, kterou používá relativně velmi malá skupina lidí a nehrozí nebezpečí, že by se výrazněji rozšířila. Také je zajímavé, že zrovna u zprávy o teoretické možnosti spouštět v Linuxu aplikace pro Maca se objevují komentáře okamžitě ubezpečující, že se to nikdy nestane a že Linux nikdy nebude použitelný. Má snad někdo strach, že by se to mohlo stát?
-
Art (neregistrovaný)
"1Password, Adobe Lightroom, Adze, Affinity Designer, Aperture, Books, Evernote, FaceTime, Garmin BaseCamp, Garmin Express, iCaching, iMovie, Intensify, MS Office, Pixelmator, Preview :-), Pulp, Quicktime Pro, SourceTree, TimeMachine, Toad, XCode"
Všechno, co jste vyjmenoval, jsou alternativy a náhražky jiných programů. Doufám, že nebudete tvrdit, že jedině programy podle vaší volby jsou jednoznačně nejlepší na světě z důvodu, že vám nejlépe vyhovují, tedy že vy jste měřítko kvality.
-
Matej (neregistrovaný)
Kdepak vsechno co jsem vyjmenoval je ve sve kategorii original nebo alespon leader. Jakoukoli ALTERNATIVNI NAHRAZKU co k tomu postavite bude jen chudy pribuzny nebo "cinsky" plagiat. Kdyz vam ty amaterske alternativy vyhovuji tak je to vase vec a radeji o tom mlcte, neni se cim chlubit.
-
Art (neregistrovaný)
"Jakoukoli ALTERNATIVNI NAHRAZKU co k tomu postavite bude jen chudy pribuzny nebo "cinsky" plagiat. Kdyz vam ty amaterske alternativy vyhovuji tak je to vase vec a radeji o tom mlcte, neni se cim chlubit."
Rozumím, jste měřítko kvality, všechno ostatní je automaticky šmejd a komu cokoliv jiného vyhovuje, o tom nesmí mluvit, aby nenarušil čistotu vaší představy.
-
Petr Neni (neregistrovaný)
:D ted nevim jestli se zastat wordu, ktery u dlouhodobe pouziti zarucene zpusobuje alkoholizmus, nebo libreoffice, ktery v naproste vetsine pripadu funguje spolehlive, akorat se obcas rozhodne dojebat dokument... ;)
Muj komentar byl ciste o rumu, kdo pije bozkov a nezkusil nejaky kvalitni rum nikdy nepochopi ten rozdil... -
[ Ondra Satai Nekola ]
Pokud me zajima jen obsah archivu (tedy jedne verze, zalohy)
$ borg list --format [parametry] cesta/k/backuprepo::archiv
Pokud s tim chci nejakym zpusobem pracovat hloubeji, pripojim cely repositar jako virtualni disk:
$ borg mount cesta/k /backuprepo cesta/k/mountpointJednotlive archivy vidim potom jako jednotlive slozky v korenu virtualniho disku, a muzu s tim pracovat dale jako s jakymkoliv jinym oddilem pripojenym pro cteni. vyhledavat, porovnavat, zjistovat rozdily v obsahu souboru, rovnou extrahovat, atd... Pokud to cloveku za to stoji, vsechno to jde zautomatizovat.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Já borg znám, užívám a mám rád.
Ale jakv něm můžeš vidět ekvivalent Time Machine netuším... Jako infrastruktura je to dobré, ale třebas to přihlížení historie souboru nad tím prostě nemáš a AFAIK ani nijak nedolepíš.
-
[Ondra Satai Nekola]
"Ale jakv něm můžeš vidět ekvivalent Time Machine netuším..."
Jenze ekvivalent je neco jineho nez klon. Borg i Time machine jsou programy urcene pro tvorbu, zabezpeceni a zpravu zaloh. Proto je to ekvivalent. Vse ostatni (integrace se spravou disku, zalohovani v urcitou dobu, ale taky Gui, ... atd) je omacka kolem, kterou jiz nekdo predtim na Macu udelal. Na Linuxu si ji dodelam sam, a jen tu co usoudim ze potrebuji s pomoci jiz existujicich dalsich nastroju ktere mam k dispozici. Vysledkem je v obou pripadech zasifrovana komprimovana zaloha (prejeli-si to tak uzivatel). Proto je Borg ekvivalentem Time machine. Alternativou tedy rozumim takovy software, ktery mi umozni dosahnout stejnych vysledku, bez ohledu na odlisnosti ve features, vykonnosti a GUI. Myslel jsem, ze tak to slovo chapeme vsichni."ale třebas to přihlížení historie souboru nad tím prostě nemáš a AFAIK ani nijak nedolepíš."
Jestli si dobre rozumime, tak historii souboru je myslen obsah souboru ke konkretnimu datu zalohy. Jiste tedy vis, ze archivy lze pri tvorbe pojmenovat tak, aby v nich byl zaznamena i presna doba vytvoreni. Nedavno jsem hledal v textovych dokumentech kdy jsem provedl urcitou zmenu:$ find /borg/mount/point -name soubor -exec kate { } +A nasel jsem ji - bylo to nekdy mezi 19 - 29/10/2018. Nebylo by spatne vytvorit maly skript, ktery by rovnou ukazoval jen rozdily mezi soubory k datu zalohovani (treba pomoci diff). hmm... dik za inspiraci.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Samozrejme ze de i o to, ze to ma nejak (ne ntune stejne) vypadat. Prezentace informace je dulezita.
A ano, muzes se s tim dal patlat. Coz je presne ten rozdil.
-
Přezdívka: * (neregistrovaný)
Boze tak pouziji cokoliv jineho. Ptate se jak blbci(omlouvam se redakci). Jak kdyby jste nevedeli, ze existuje OwnCloud, DropBox, GDrive, Office 365(pravda tam to s klientem vazne), dokonce Gnome ma vestaveny Deja Dup. A jako neposledni v rade OSS projekt SeaFile, kterej si celej ten Vas TimeMachine strci do zadku a vytahne uchem (potvrzeno ne jednim Applarem a ze jich znam!).
Vytahnete si ty hlavy ze zadku a rozhlednete se. Ptate se jak male deti a jen tu zkousite oponenta ve znalosti/existenci nejakeho SW. Uz to tu rekl nekolikrat ... Ano, existuje!. To ze zrovna vy to z nejakeho(vsichni vime z jakeho ... proste se Vam to v aktualni debate nehodi) neuznavate jako konkurenci, nekdo neopak veme jako jeste lepsi SW nez ten ktereho se Vy zastavate.
Uz aspon 5-7 let neplati pravidlo ze ma Apple technologicky naskok a ze se tam plati za odladeny system napsany na miru danemu HW. Ja osobne jeste v roce 2014 o Apple produktech uvazoval, ted uz pro me nema zadnou pridanou hodnotu. Nicmene radeji bych presel na macOS nez Windows.
Upozornuji Vas sasci, ze drtiva vetsina mych kamaradu, pouziva cely ekosystem Applu, vetsina ma iPhone X nebo 7S, Apple TV, Apple Watch, Mac Mini, MacBook Pro, AirPods a co ja vim co by se u nich naslo a zadnej se nechova tak retardovane jako vy tady. Vetsina ma s linuxem nejake zkusenosti(Prekvapive vsechni utikali od Windows). Dokonce nekteri pouzivaji vse od Apple krom PC kde maji linux, protoze na PC proste nemaji penize. Nicmene vsichni se shodnou ze jedine co ma Apple u macOS navic oproti linuxu je ekosystem mezi vsemi zarizenimi a pohodlnost(vcetne propojeni onech zarizeni). U linuxu udelat vse a mate alternativu na vse, ale stoji to proste vic casu/prace to do te podoby dostat.
ČLÁNKY DO MAILU