Já myslel, že Ubuntu je také v základní instalaci jen s "čistým" SW a až teprve po povolení dalších repozitářů je možné instalovat i další SW, který nevyhovuje té "čistotě". Jak to tedy je?
Ubuntu není v základní instalaci "zcela čisté", pouze "skoro čisté" (trochu špíny má v linux-restricted-modules [kinde?]). Přidáním repozitářů se pak dá znečistit ještě víc.
Dík za odpovědi. Jinak, bych tu přispěl trochu svým názorem s tím, že rozhodně nechci vyvolat nesmyslnou diskuzi bez rozumných argumentů.
Myslím si, že se to někdy s tím rozdělováním na svobodný a nesvobodný SW moc přehání. Mám dojem, že obyčejní uživatelé, kteří se z nějakého důvodu začnou zajímat o GNU/Linux, z toho mají často pocit, že pokud budou používat GNU/Linux, tak také zároveň musí používat pouze svobodný SW. A jelikož mezi BFU panuje velmi často nepochopitelný názor, že všechno, co je v oblasti počítačů zadarmo, musí být zákonitě i horší kvality než placený SW, tak si myslím, že by se mělo mluvit i o tom, že na GNU/Linux jsou placené a nesvobodné programy (např. Matlab, Maple?, ...), i když jich je relativně zatím velmi poskrovnu.
IMHO, dělení na svobodné a nesvobodné programy (a ne jenom programy, ale všechno licencované) je potřeba striktně držet, a svobodné a nesvobodné věcy míchat co nejmíň (v distribucích). To že mají uživatelé GNU možnost instalovat i nesvobodný software je věc jiná. O jeho propagaci by se měli starat hlavně jeho výrobci. Distributoři svobodného softwaru by měli propagovat hlavně svobodný software. Na druhou stranu, proč se nepyšnit tím, že na svobodné platformě běží i nesvobodné věci? Komunita může dělat reklamu na proprietární produkty pro GNU, a výrobci zaplatí portováním dalších...
pokud si nainstalujete free software, nemusite si cist 100000 stran licencnich smluv, nez pohnete myskou. Proste uz vite, ze je cely software svobodny.
Pak jsou tu i dalsi vyhody - svobodny software dava uzivateli moc nad pocitacem a dodavatelem.
Až na to, že systém, který nefunguje, není svobodný. Dokud "svobodné" alternativy nedosahují dostatečných kvalit, je ta svoboda uživateli dost k ničemu.
a to prave byva casto ten nejvetsi problem svobodnych softu - kvalitni jsou ty, ktere pro svou praci potrebuji lide schopni je zaroven vytvorit a ochotni je pouzivat a dotahnout do podoby pouzitelne i pro ostatni (ktera muze byt u programatora jina nez u neprogramatora)
proto mame celkem dost kvalitnich filesystemu, serveru a systemackych utilitek, ale mnohem horsi to je s aplikacemi neprogramatorskymi (zejmena desktopove aplikace a multimedia)
Kolik soukromych uzivatelu cte licencni smlouvy a lame si s nimi hlavu? Kolik vubec uzivatelu linuxu zna detaily GPL? V korporatni sfere se to smlouvami jen hemzi a nejake dalsi na sw nejsou az takovy problem.
Krome toho tech ruznych svobodnych licenci je taky plno a kdo se v tom ma vyznat :).
A v neposledni rade, ze je neco svobodne podle licence jeste neznamena, ze to je svobodne ci pravne ciste i v praxi. Spousta svobodnych reseni napr. obchazi nebo porusuje jine licence ci omezeni (at uz treba ICQ a jine uzavrene protokoly ci formaty)
Ztotoznujete uzivatele a programatora (navic programatora znaleho vsech technologii a s dostatkem casu). To driv a na linuxu do nedavna. Dnes uz to zdaleka neni pravda.
Naproti tomu se stavi duvody neprakticke - odmitani a priori jakychkoliv 'nesvobodnych' komponent byt jsou objektivne vyrazne kvalitnejsi je samozrejme kontraproduktivni pro uzivatele (ne uz tak pro zvidaveho programatora ktery by se v tom rad stoural).
Dale ve svobodnem softwaru se angazuji hlavne programatori, ale pro kvalitni vytvoreni nekterych (nebojim se rict vetsiny) typu aplikaci je potreba i neprogramatorsky pohled. Ten pak bud aplikacim chybi (napr. jsou technicky dokonale uvnitr, ale nepratelske navenek), nebo ho musi dodat nekdo dalsi (treba silna korporace nebo nejaky bohaty mecenas).