Google již brzy umožní zobrazovat ve výsledcích vyhledávání obrázků jejich licenci

Jenže je rozdíl, zda se od Googlu dozvím novou informaci („podle algoritmů Googlu je tento obrázek pod CC licencí“), nebo zda se dozvím objev „obrázky jsou autorská díla“. Třeba pokud budu hledat obrázky pod CC licencí, když mi Google ukáže jinou licenci, rovnou obrázek vyřadím (možná zbytečně), když mi ukáže CC, budu se jím dál zabývat a licenci si pak ověřím.

Osobně bych pro tu současnou větu nevolil slovo „bezzubá“, ale ta věta je k ničemu, protože neříká nic nového.

Osobně bych pro tu současnou větu nevolil slovo „bezzubá“, ale ta věta je k ničemu, protože neříká nic nového.

Tak to už je věc názoru. Pro mě je věta "podle algoritmů Googlu je tento obrázek pod CC licencí" úplně stejně bezcenná, protože protože nedává jistotu ani jestli ano, nebo jestli ne. Nicméně, může to lidem ušetřit práci, protože se snáz dopídí ke zdroji.

Jistá je akorát smrt. Přesto normální lidi dokážou pracovat i s nejistými informacemi.

Přesto normální lidi dokážou pracovat i s nejistými informacemi.

Toto není nejistá informace, toto je nulová informace. Nedá se na ni spoléhat, může existovat jako vodítko navíc.

Už vidím, jak soud padne na zadek, až žalobce předloží důkaz, že fotka je jeho a žalovaný řekne "ale Google mi řekl, že je to cajk".

> Toto není nejistá informace, toto je nulová informace.

Vám přijde možnost jednoduše vyřadit nekompatibilní licence jako zbytečná? Už jste někdy slyšel slovo "screening"? Ta informace mi umožňuje s minimální námahou vyházet většinu věcí, co _nejsou_ cajk a dál se zabývat jen nadějnými kandidáty.

Neumět využít tohle vyžaduje donebevolající neschopnost.

S vaším přístupem je nulová informace všechno. Najdete si obrázek na stránce autora, tam si přečtete licenci – ale nevíte, zda je to opravdu jeho webová stránka. Tak se s ním sejdete a podepíšete smlouvu – ale nevíte, zda je to opravdu on. Tak si vyžádáte občanku – ale nemáte jistotu, že není falešná.

Přesto normální lidi dokážou pracovat i s nejistými informacemi.

@Jiří Havel, @Filip Jirsák

Zde ale rozvíjíme diskusi o tom, jak autor psal, že současné upozornění je "bezzubé". Tlačítko "Licensable" přináší to zkratku k autorovi a typu licence, ale neslouží to k tomu, aby uživatel rozlišil, co je k volnému užití nebo licencované. Proto nelze označit současné řešení za "bezzubé" a to nové za "zubatější". Stále platí, že na obsah se mohou vztahovat práva dalších stran. Zvýší se uživatelský komfort při dohledávání, na právní stránce věci se nic nezmění.

... nevíte, zda je to opravdu jeho webová stránka. ... podepíšete smlouvu – ale nevíte, zda je to opravdu on. Tak si vyžádáte občanku – ale nemáte jistotu, že není falešná.

Pokud vynaložíte takové úsilí, už jednáte v dobré víře a jste sám taky poškozený (podvodníkem).

V dobré víře jednáte už ve chvíli kdy věříte, že zdroj obrázku hlásí googlu o té licenci pravdivé informace. Pokud nejsou pravdivé, pak je podvodník zdroj toho obrázku.
Takže tohle nové řešení je dost "zubaté" na to, aby třeba běžný Franta blogger nemusel nic dalšího dohledávat. Přinejhorším se přihlásí opravdový majitel práv a požádá ho o stažení.

V dobré víře jednáte už ve chvíli kdy věříte, že zdroj obrázku hlásí googlu o té licenci pravdivé informace.

Ne, to není jednání v dobré víře. Nestačí, že Vám informaci sdělí někdo bez vztahu k věci. Připomíná mi to z Vraždy v salonním kupé: "Hlídač parkoviště, pan Landa, proti návrhu nic nemá, netroufá si však o věci sám rozhodnout. Musíme ještě celou věc projednat s dr. Brabcem, který ho střídá."

Přinejhorším se přihlásí opravdový majitel práv a požádá ho o stažení.

I kdyby jednal v dobré víře, ta ho zbaví částečně odpovědnosti, ale ne zcela. Technicky vzato, stále držiteli práv náleží odměna, přinejmenším ve výši bezdůvodného obohacení.