Zase nevím, jestli se tomu mám smát nebo nad tím spíš plakat. Strkání hlavy do písku je ještě v pohodě proti tomuto nařízení na úpravy historie jak vypadlému z románu "1984". Co je to za soudce, že si myslí, že když to jeden konkrétní vyhledávač nenajde, tak to jako neexistuje? Není to definitivní důkaz, že soudy by neměly rozhodovat vůbec o ničem z oblasti IT a vůbec třetího tisíciletí?
Pokud řekneme, že vyhledávač je odpovědný za to, co se kde na stránkách posbírá.
Pokud řekneme, že poskytovatel připojení je odpovědný za to, co k tobě teče.
...
Tak jaká je na to odpověď?
CENZURA!
Založit ministerstvo cenzury, kam se budou všechny výsledky vyhledávání posílat pro zajištění jejich nezávadnosti a stejně tak všechna data musí téct přímo do tohoto ministerstva, aby bylo zajišťěno, že žádné necenzurované informace neuniknou.
Nařídit vyhledávači, aby zapoměl na to, že jsi znásilnil deset malých holčiček, protože sis trest už odseděl a teď jsi v podmínce, je jako kdyby soud nařídil sousedům, aby když se na tebe někdo zeptá, aby povinně říkal "Je to milý člověk!"
Prakticky nařizujte vyhledávači lhát :-)
Zamlčování pravdy je totiž taky forma lži a podvodu.
A o tom je celá EU!
V daném případě Google při vyhledání jména Maria Costeja Gonzáleze vyhodil linky dokumentující jeho dřívější dluhy a zabavení majetku, které byly na webu deníku La Vanguardia. Dotyčný argumentoval tím, že pohledávky byly dávno uhrazeny, informace je již irelevantní, jde o osobní údaje a on je vystavením těchto informací poškozen. Správné řešení je jasné: mělo se to řešit jen s tím deníkem, a nikdo do toho neměl tahat Google. A když už do toho Google tahat (což je podle mě špatně), tak nejvýš proto, aby provedl refresh databáze.
Omyl!!
To nie je tak celkom pravda. Veci, ktore sa uz na zdroji nenachadzaju sa mozu objavit vo vysledkoch vyhladavania, ale vzdy iba na urcitu chvilu, dokym neprebehne robot. A aj ked sa tam odkaz dostane, tak po kliknuti na neho sa uz logicky clovek dostane na 404 stranku zdroja.
Google nie je web.archive.org
Správné řešení je jasné: mělo se to řešit jen s tím deníkem
Správné řešení je jasné: Nemělo se to řešit ani s deníkem, ani s kýmkoli jiným. Jestliže ve včerejších novinách je něco, co byla včera pravda (a dnes už třeba není, ale to je v podstatě jedno), není žádný důvod to dodatečně měnit, naopak je dobře, že to tam je. Zpětné změny historie byly popsány právě v 1984.
Deník je ten, kdo informaci publikuje. Pokud se to někomu nelíbí, musí to řešit s ním. Netvrdím že by González měl soud s deníkem vyhrát - argumentoval bych stejně jako vy.
Co mi ale úplně uniká je soud s Googlem. Nikdo přece nemůže porušit něčí právo na soukromí tím, že umožní vyhledat informaci zveřejněnou v novinách. ECJ to má úplně popletené.
BTW The Guardian během úterý tohoto týdne napočítal 840 novinových článků na téma případu Costeja Gonzáleze a rozhodnutí ECJ. Tomu říkám Pyrrhovo vítězství.
A jak to je s odkazy?
Google nesmí ukazovat odkaz na ten článek.
Může ukazovat odkazy na dokumenty, které ten článek odkazují?
Může ukazovat odkazy na dokumenty, které ten článek citují?
Může ukazovat odkazy na dokumenty, které hovoří o tom, že Google nesmí uvádět odkazy na ten článek? :-)
Může uvádět odkazy na seznamy odkazů, které nesmí uvádět? :-)))