jj, být tím adminem, co tam bude dělat redeployment, nebo (hůř) rekonfiguraci sítě, tak bych se asi dost potil :-)
Neni ti takova hruza. Aerospace ma celkem dlouhou tradici v tom myslet na zalohu zaloh zaloh a nad tim autonomni komunikacni modul pripojeny nekam do sbernic. Takze i komplet upadenou sit si dokazu predstavit ze bude davat dohromady pres nejaky zalozni pomaly duplex telemetricky kanal.
jj lidi z NASA a tak tu znalost mají (však jsou různé storky o přeprogramování sond někde na konci sluneční soustavy a tak), ale jestli to má velké G?
Pro uziti ve skafandru se budou zase jednou hodit vyhody DIN, COM, D-SUB a dalsich robustnich konektoru, alespon se ty kabely vyuziji.
Tak on ten komercni provoz druzic spada pod nejakou autoritu (FAA) a samotne vynaseni je vzdy v kooperaci s armadou (DoD), tak si myslim ze nezavisly a redundantni management je proste povinnost u druzic urciteho rozmeru a trajektorii (cubesaty jsou precejenom nejake hracky a brzo popadajici smeti). Stejne tak, jako je povinnost mit na nosici/druzici self-destruct systemy, viz nedavny vhled do fungovani:
Pri dnesni miniaturizaci neni problem mit i v cubesatech zalozni modul. Na nosici je povinnost samodestrukce i dalkove spoustene destrukce(To je hlavne pro pripad kdy se pri selhani navigace promeni nosic nerizenou strelu s plochou drahou letu nebo velke letici horici nepredikovatelne cosi.) Vyjma snad poslednich stupnu ktere uz shori v atmosfere - je lepsi mit jeden mrtvy kus i treba na vyrazne excentricke draze nez spoustu malinkatych
.Je lepsi kdyz se to rozpadne na male casti vysoko ve vzduchu nez kdyz se to stane na zemi.
U sond nebyva zadna samodestrukce. Tam je akorat nutne aby byla schopna se navest spravne do atmosfery tak aby shorela a nebo vetsi kusy dopadly do neobydlenych oblasti k tomu urcenych. Pak jeste byva moznost odstehovani druzice na "graveyard orbit" coz se pouziva zejmena na vyssich obeznych drahah jako GEO. Velmi vyjimecne na LEO. Tam se vzhledem k blizke atmosfere proste urychli manevrem prirozene zpomaleni o atmosferu a shori. Nekdy se jen ceka az prirozene se jejich draha snizi bez manevru - to nemusi trvat vubec dlouho. 25let u horsich pripadu. Ale atmosfera neni staticka. Pri par slunecnich bourich i tyhle pripady mohou byt znacne urychleny nad puvodni kalkulace bez zapocitani vlivu slunecnich bouri.
"a redundantni management je proste povinnost u druzic urciteho rozmeru a trajektorii"
Ne
"Stejne tak, jako je povinnost mit na nosici/druzici self-destruct systemy,"
Taky ne
Ostatne, je to par mesicu kdy nejakej ten satelit nekontrolovane sestupoval do atmosfery.
Většina té energie se přemění v teplo, ne? Jak by se takové družice ve vesmíru chladily? Nějaké velké radiátory na zastíněné straně?
Ano, v podstatě tak jako všechny ostatní. Výměna tepla mezi slunečnou a stíněnou stranou (delta klidně ~270 °C). Odvod tepla radiací, jak jste uvedl. Proto je tepelný návrh konstrukce jedním z nejnáročnějších aspektů družic.
Ostatní družice potřebují chladit zlomek toho co datacentrum, realizaci radiátorů takové stanice si moc nedovedu představit.
Tady nekdo nevi, jakej je rozdil mezi teplem a teplotou. A na rozdilu teplot vubec nezalezi, zalezi vyhradne na tom, ze sme ve vicememe vakuu a v tom se teplo da jedine vyzarovat, a to jaksi v mnoztvi naprosto minimalnim.
Ostate, dostat webb na provozni teplotu trvalo rok, a to se rozhone nebavime o necem s MW prikonu. ... ma to prikon 11mW.
Bylo by ale dobré dodat, že pracovní teplota Mid-Infrared Instrument (MIRI) je 7 K, což je -266,15 ºC. Osvětlenou stranu zařízení přitom výrazně ohřívá nefiltrované sluneční záření.
https://science.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/06/webb-temperature-jpeg.webp
Nevím, ale to, co píšete z pohledu fyziky nedává smysl.
1. Záření absolutně černého tělesa roste s 4 mocninou teploty. Při 300K je to kolem půl killowattu na metr čtvereční, to opravdu není málo.
2. Pokud jak tu předřečník naznačil máte ten Webb na 7K, tak s tím, že naopak se snižující se teplotou to záření klesá s 4 mocninou - to je 77mikroWattů na metr čtvereční (minus cca 3uW, ktere to přijme od CMB. Svit hvězd je zanedbatelný, bavíme se po odstínění Slunce).
ISS v rozmeru futbalovych hrist ma kapcitu chlazeni 77kW ... coz je jen zlomek dnesniho AI racku o velikosti lednicky. Takze za me - kluci z googlu zerou fakt hodne koksu :D
Vzdy me udivuji tyhle nesmyslne napady... mame super skvely napad (ale postaci vyresit jeden "malinkej" problem). On ten malinkej problem je ale vec na kterem to cele stoji a pada a je neresitelny pro ulohu ktera je nastavena tak jak je.
Ale pak se najde milion lidi, co myslenku vesele siri dal - a kdyz vidi tvurce napadu, jak mu to zblbnute a nekriticke publikum zere, tak zacnou na to vybirat penize... a dal je to jenom ohrana pisnicka.
Googlu neverit ani slovo o novem projektu!
https://killedbygoogle.com/
Tak to holt bude o hodne moc vetsi.
Kapacita chlazeni roste s teplotou, jestli se nepletu, tak vice nez linearne. Treba tam to teplo pujde cerpat pomoci peltieru nebo tak, protoze energie tam bude dost.
problém je s tím, komu to teplo předávat ve vakuu. Takže jedině nechat vyzařovat a to není moc efektivní.
Jasně, právě záření jsem měl na mysli, ale i tam platí, že vyzářený výkon roste s teplotou.
A jsou různé možnosti, jak to teplo čerpat, ve vesmíru asi ideálně bez pohyblivých částí, tak se nabízí ten peltier.
Energeticky efektivní to samozřejmě nebude, sázím na to, že energie bude dost.
"že vyzářený výkon roste s teplotou."
Jako ze ty servery budou mit treba 1kK ... aby to svitilo dost? lol ...
Asi se vám povedlo nějak přehlédnout tu část o tepelných čerpadlech:
"A jsou různé možnosti, jak to teplo čerpat, ve vesmíru asi ideálně bez pohyblivých částí, tak se nabízí ten peltier."
Peltier není nějaká magická destička, co zázračně na jedné straně chladí. Je třeba to teplo taky na druhé straně vyzářit, a to teplo bude vyšší o vlastní spotřebu toho peltieru. A je to o to horší, že jeho účinnost není zrovna hvězdná.
Mě takováhle diskuze nebaví, jednáte se mnou jako s dítětem. O tom, že to bude mít mizernou účinnost, jsem už psal; jde o to, že se tím může podstatně zlepšit výkon toho chlazení. Předpokládám, že energie bude tam nahoře daleko menší problém, větší bude hmotnost a právě to chlazení.
Ne, že bych o tom věděl kdovíjak moc, ale až takhle hloupý zase nejsem.
Ani Peltiér Vám nepomůže se zákonem zachování, a i energii kterou krmíte ty Peltiéry navíc musíte vyzářit. Je celkem fuk, co v tom black-boxu uvnitě uděláte, energii co to příjme to musí i vyzářit. A jste omezený na záření absolutně černého tělesa, takže 4 mocnina teploty.
Hmm to by chtělo spočítat - jeden metr čtvereční při pokojové teplotě vyzařuje kolem půl kW, u horkejch polovodičů jsme někde pod 1kW. Ono by se to asi dalo, ale teda ta cena...
"energii co to příjme to musí i vyzářit." - no, nemusi. Ale asi nikdo nechce uvarenou druzici :) A doopravdy jeste existuji iontove motory, ktere energii predaji castici jako kinetickou, coz se da povazovat jako chlazeni prenosem hmoty. Akorat kdo by se tahal s takovym mnozstvim plynu jen kvuli chlazeni, ze :)
Tak SpaceX se s tim plynem evidentne taha.. ty xenonove (ci jake to) pohony vlastne potrebuji na udrzeni drahy, ale krmi se to elektrinou.. ne teplem. Coz konvertovat nejde (resp. jde, ale ste zas v zacarovanem kruhu, kde vzit onu chladnou stenu pro TEG)
No vlastne bys ten plyn mohl ohrivat teplem z toho datacentra a pak vypoustet. Mam radost, dneska jsem ziskal bobrika za nejhorsi metodu chlazeni druzice :)
Chlazeni odparem media se bezne u druzic pouziva. Zejmena u vedeckych druzic s hodne omezenou misi. Kdy po vycerpani media mise nebo cast mise konci. Jenomze tam narozdil od datacentra chladite jen nejakou hloupou infrakameru nebo mikrovlne prijimace.
Dokonce 4. mocnina... já bych tipnul, že hoši mají řešení právě v tomhle. Vyhnat tu teplotu do extrému. Ať už čerpáním tepla a nebo třeba součástkami určenými pro vyšší teploty (což u velkých čipů asi není zrovna prozkoumaná technologie).
U polovodicu jsou sice nejake pokusy na vysokoteplotni soucastky, ale vesme jde o vykonove prvky a diskretni tranzistory / diody. Ne obecne technologii urcenou na procesory, nebo nedejboze na moderni nm procesy.
Paradoxne by ve vesmiru byla vhodnejsi takova starsi technologie - elektronky. Nemusite ani nosit to sklo sebou, protoze vakuum je zdarma :D a zhavici vlakno po prvnim rozezhaveni uz bude potrebovat nasobne mene energie na udrzeni sve teploty. Problem ale bude, ze se system po dlouhe dobe ustali tak, ze i zbytek zarizeni se ohreje.
A technologie, jak komprimovat teplo (tj. mate ho hodne ale slabeho - topici cipy), do maleho ale horkeho (zarovka), zatim moc neni. Ty tepelne cerpadla jsou spis prozkoumany na opacnem konci spektra - jako cryocoolery na plynove bazi, k chlazeni smerem k absolutni nule.
Tak to bohuzel nemate pravdu, to vlakno v elektronkach je uz ted ve vakuu, a prave ta vyzarovana energie je obrovska ~ 1W/cm^2 povrchu katody. Pritom je potreba udrzet zbytek chladny.
BTW ad ty tepelná čerpadla - ale ano, prozkoumané to je, že tudy cesta nevede, z fundamentálních důvodů jménem Carnotův cyklus.
https://en.wikipedia.org/wiki/Carnot_cycle#Reversed_Carnot_cycle
tl;dr: Potřebujete nízký rozdíl vstup-výstup (a tedy i dobře chladit, a jsme zpátky), aby to bylo účinné. Pro větší tepelné rozdíly se to limitně blíží k odporovému vytápění.
6. 11. 2025, 16:04 editováno autorem komentáře
Nevyžaduje Carnotův cyklus nějaké médium, které právě snižuje tu efektivitu?
Peltier? Mrk mrk?
Já tomu nijak nerozumím, ale mám naději :-)
Ano, takové to tradiční ve sci-fi filmech, kde jak se někdo dostane do otevřeného kosmu, tak okamžitě zmrzne. I s rampouchem u nosu. Akorát, že vůbec.
Mel jsem za to, ze do vesmiru litaj chipy vyrabene starsimi technologiemi s vyrazne nizsi hustotou tranzistoru kvuli silnemu ruseni ionizujicim zarenim (ktere je v blizkosti slunce jeste nasobne vyssi). Stineni elektroniky pred radiaci se sice pouziva, ale blize ke slunci mozna nemusi stacit.
I pro lunarni modul konstruovala NASA RadPC tak, aby si meril intenzitu zareni a umel se vypnout driv, nez by doslo k poskozeni, a pak znovu nastartoval a pokracoval v prerusenych vypoctech. Pokud je to problem na mesici, tak co teprv blize ke slunci.
Chapu, ze v cloud datacentrech je vykonove i energeticky vyhodna rotace hw za vykonnejsi a uspornejsi klidne mozna uz ob 2-3 roky, ale tady budou nejvetsi naklady na transport - a tezko ten hw budou moct vymenit kazdych 5 let. Ale proda se to urcite dobre, z toho pohledu je to jeste vyhodnejsi, nez klasicky prodej "do skrine".
Me teda prijde ze tyhle druzice miri na nizkou obeznou drahu zeme (jinak by naklady na vyneseni byly znacne vyssi). No a kdyz litas dost nizko, tak radiace neni takova krize, protoze jsi porad stineny radiacnimi pasy, a staci ti bezna komercni elektronika.
Pust si libovolny video ze startu treba k iss. Ty tecky co tam vznikaj (a uz nemizej) = prave radiacni poskozeni snimace kamery. Ano, lidem to jeste nijak zasadne nevadi, ale elektronice ano. A ano, vozej se tam i celkem obycejny notebooky ... u kterych kdy crashnou, tak vlastne o nic nejde.
Vsak pisu "radiace neni takova krize". Cimz tvrdim ze ano, radiace ma nejaky vliv, ale neni to takovy problem jak by se mohlo zdat, a neni to hlavni prekazka toho projektu.
A taky si rac vsimnout treba zaberu z ISS - kontinualne snimane zabery zeme po cele dny bez jedine tecky.
Ano, skvěle. Sotva si alespoň v rozvinutých zemích řekl, že bordelu jsme udělali na zemi už dost, začnou ho tytéž země pro jistotu dělat na oběžné dráze.
To uz se deje dlouho. A horsi jsou spis ty starsi zalezitosti, jako 2. a 3. stupne starych raket, ktere ani nemely motorky aby se rizene deorbitovaly na zem. Kdezto nove stupne a druzice na to mysli.
Tak píšou tam desítky terabitů/s.
Když to bude jen 400km vysoko, bude si tu konstelaci o průměru jen kilometrů muset předávat několik komunikačních center dole na zemi, ne?
Ona ani ta pozemní datacentra nemusejí být navenek připojená nějakými nadstandardně rychlými linkami. Ten hlavní datový tok se odehrává uvnitř datacentra mezi jednotlivými uzly, tam jsou to už teď terabity. Na letošních PeeringDays o tom v přednášce mluvil Fredrik Korsback , viz článek na Rootu.
Nebude teď Google LLC / Alphabet Inc. vydávat akcie? Tenhle typ šokujících zpráv, které jsou v současné situaci nereálné, ale někteří jim přesto věří, hlavně jednodušší vysokoškoláci, slouží primárně ke zvýšení cen akcií před vydáním nových. Lidi nadšení novou "vizí" koupí akcie, které pak postupně ztrácí hodnotu. Je to běžně používaná metoda.
Data centra ve vesmíru kvůli AI. Jako jsem snad jediný, kdo si myslí že to s tou AI už je fakt přehnané?
Jako lidi evidentně dokážou utopit spoustu peněz v lecčems. Ale že by to současné AI snažení bylo taková bomba, že by se vyplatilo kvůli tomu dělat datová centra ve vesmíru.
Něco tady podle mě tedy není úplně v pořádku.
Pesimistický pohled: Po první sluneční bouři se to rozpadne.
Optimistický pohled: Chtějí vyzkoušet, jak se budou chovat TPU bez ochrany zemské atmosféry a mag. pole.
Realistický pohled: Kluci si chtěj hrát, a kluci ve vedení chtějí dokázat, jak maj velkého pindíka.
Cynický pohled: Franto, udělej něco ať akcionáři viděj, že se něco děje, to je trapný kvantové počítače žádnej průlom, AI taky ne, všechno je to ztrátové, o trh s vyhledávači přicházíme.
Uz vidim ty pracovni inzeraty shanime admina satelitniho datoveho centra. Servery neuvidite ale "....Nutne dochazet do firemnich kancelari."
... smart casual fridays, stravenky, psani work recordu po kazdem uprdnuti jako zvlast k ticketum, prispevek na MHD.
Údržba čeho? To je ve vesmíru obecně velký problém, takže se to dělá tak, aby se to moc udržovat nemuselo. Pohyblivých částí bude minumum, a když umře uzel, tak se holt přestane používat. Předpokládám, že redundance bude na všech úrovních.
Az na tu drobnost, ze nic takovyho ani vzdalene ve vesmiru neni, a taky nebude. Disky (napriklad) jsou spotrebka, a udelat je tak aby neumiraly jaksi nikdo neumi ze? Napriklad ...
Všechno umírá, to není problém, stačí, když jich tam bude dostatečná zásoba. Ať už v podobě spare disků přímo zapojených do pole, které se jen spustí, a nebo náhradních disků někde jinde, které se robotizovaným způsobem vymění.
To, že se věci předvídatelným způsobem kazí, není nic neřešitelného. Daleko větší problém je nepředvídatelné chování. 10 z 10 správců dá přednost disku, který naprosto umře po 100 dnech běhu, než disku, který sice vydrží věčně, ale čas od času si začne vymýšlet data.
Možná to myslíte nějak jinak, ale umírající disky mi nepřijdou jako problém.
Apropos ... me by treba zajimalo, japa si soudruzi predstavujou to napajet ... paac jeden nalozenej rack (coz neni nic moc) = rekneme 10kW (drzme se prizemi). Kolik ze takovych racku ma DC, specielne pro AI? 100+ ze? A to kdyz opravu malinky ... takze se bavime o prikonu v MW. Uz se tesim na tu elektrarnu na nizky obezny draze ... idealne samozrejme jadernou ...