Vlákno názorů k článku
Google oznámil první ověřitelný kvantový algoritmus s praktickým využitím
od Lukas1500 - Jsem zvědav, kdy se podaří v počítači simulovat...
-
To mi pripomina jednu povidku, tusim od Lema. Vicehlavy drak nemuze existovat, protoze by se jeho hlavy zacaly okamzite hadat a uhadaly by se k smrti. Proti drakum se bojovalo tak, ze se jim nastrelila jedna mala elektronicka hlavicka a ta se zacala okamzite hadat s tou originalni drakovou hlavou :-)
-
"by se jeho hlavy zacaly okamzite hadat a uhadaly by se k smrti"
To zní zajímavě, ale záleží na tom, jak moc inteligentní by takový drak byl, jestli by byl vůbec schopen hádky. Kdyby bral ostatní hlavy jako soky v boji o samici, asi by to pro něj dopadlo špatně :-)Ale co taková siamská dvojčata, také se hádají o tělo? Třeba by vícehlavý drak fungoval podobně.
-
Jsem zvědav, kdy se podaří v počítači simulovat celý mozek člověka
Já se obávám, že tohle je dost přeceňované téma. Mozek hlavně ovládá tělo a má s tím dost práce a těch lidí, které by stálo za to uchovat třeba v simulaci mozku zase není tolik. Ono fakt stačí jen poskládat existující myšlenky, trochu s nimi zatřepat a máte nový vědecký objev. Tím to nechci zlehčovat, ale Maxwell (na jehož ramenou v podstatě stojí jak relativita tak kvantovka) "jen" dal dohromady všechno, co se vědělo o elektřině a magnetismu a z těch rovnic vyšel elektromagnetismus. Einstein zase pochopil Michelsonův experiment, z rychlosti světla udělal konstantu, vzal k tomu existující Lorentzovu transformaci a máme z toho speciální relativitu, k tomu zase Machův princip a máme z toho obecnou (zjednodušeně řečeno).
Takže moderní věda je ve zkratce spíše jen o tom se vykašlat na předsudky a prostě to spočítat tak, jak se to nabízí bez ohledu na cokoliv. Až do Diraca se v rovnicích škrtala záporná energie, on to neudělal a máme tady antihmotu.
Tohle platí i v IT, byly doby, kdy nikoho nenapadlo spojit foťák s telefonem a dnes to máme každý v kapse. Nebo doktorská práce spojení B-TREE a copy on write a je z toho moderní FS podporující snapshoty v neomezeném množství.
Takže AI (nebo jak tomu kdo chce říkat) by spíše mohla zkoušet spojit vše, co se spojit dá a potom to prostě nějak vyhodnotit (ano, tohle je to nejtěžší).
-
"Mozek hlavně ovládá tělo a má s tím dost práce a těch lidí, které by stálo za to uchovat třeba v simulaci mozku zase není tolik."
Já jsem tím měl zjednodušeně na mysli provést sken živého mozku, výsledek převést do modelu neuronové sítě v paměti nějakého superpočítače a spustit simulaci funkce neuronů, tak jak ji známe. Určitě nejsem první, koho taková věc napadla, akorát k tomu dnes ještě není vhodná technologie. Možná právě kvantové počítače pomohou. Otázka je, jestli to bude stačit a také bude potřeba nějak simulovat tělo, aby se z toho ten zdigitalizovaný mozek nezbláznil a netrpěl třeba nějakou fantomovou bolestí.
Jestli bude stát za to někoho takto zvěčnit je jedna věc. Možná nějaký Musk nebo Trump si takovou věc zaplatí. Já bych se spíš obával jiných věcí. Kdyby se něco takového opravdu podařilo, tak by to byl krok k "nesmrtelnosti" (aspoň v řádu životnosti techniky a zdrojů energie) a mohlo by to vyvolat velmi ostré souboje o takové zdroje. Na druhou stranu, ten, kdo by byl takto zdigitalizován by se stal otrokem toho, kdo by tu simulaci ovládal a musel by mu sloužit pod pohrůžkou velmi jednoduchého ale nepříjemného digitálního mučení. Taková nesmrtelnost by se pak proměnila v opravdové peklo ze kterého by nebylo úniku. Nebo by byla možnost "sebevraždy myšlenkou"? No a pokud by někdo tu jednu osobu provozoval ve více instancích, bylo by zajímavé, jak by mezi sebou reagovaly. Religionisti by se museli vypořádat s otázkou, co je to ta duše a jestli ji lze kopírovat jako nějaký program s operační pamětí...
Možná se ještě dožijeme zajímavých věcí :-)
"Ono fakt stačí jen poskládat existující myšlenky, trochu s nimi zatřepat a máte nový vědecký objev."
V principu ano, ale k tomu poskládání myšlenek je třeba i nějaká kreativita, nějaký nápad. Podívat se na problém tak, jako se na něj ještě nikdo předtím nepodíval nebo podíval ale nedotáhl to. Nevím, jestli k tomu stačí jazykové modely. Možná nám dají výsledek, ale budou nám schopny vysvětlit, jak k takovému výsledku opakovaně a univerzálně dojít? -
Neviděl bych až takový problém se simulací (to je opravdu jen otázkou škálování bez nějakého vážného fundamentálního problému už se současnou technikou), jako spíš s tím konkrétním scanem, který i kdyby byl destruktivní, tak nelze nijak rozumně provést.
(Navíc kromě dalších otázek tam vyskakují už paradoxy jako ona slavná otázka z StarTreku, budu to já kdo vyleze z teleportu, nebo já přestanu existovat a vznikne někdo jiný?)
-
"s tím konkrétním scanem, který i kdyby byl destruktivní, tak nelze nijak rozumně provést"
věřím tomu, že pokročilé lékařské zobrazovací metody to jednou zvládnou v reálném čase a nedestruktivně"budu to já kdo vyleze z teleportu?"
a další otázka je, co když budu současně vytvořen ve dvou teleportech. Nebo jako v triplikátoru z Červeného trpaslíka :-)
Ale pokud je to tak, jak mi kdysi vysvětloval jeden fanoušek StarTreku, tak mezi teleporty se neposílá informace ale hmota přeměněná na energii a pak se zase přemění zpět na hmotu (jen se nějak neuvažují ztráty při přenosu :-) -
Věřit je hezké, ale bavme se o platné fyzice, která sama má jisté limity (Comptonova délka vs. maximální neionizující energie fotonu vs potřebná rozlišení) s tím, že se potřebujete dostat na jednotlivé axony a v synaptické štěrbině navíc potřebujete scanovat na level jednotlivých receptorů, kde teprve jsou uložené váhy.
Tady sice "nikdy neříkej nikdy", ale sama kvantovka, i když (předpokádejme) kvantové efekty nejsou pro činnost mozku nutné *), tak dává hodně nehezké limity možností.
*) myslím to ve smyslu, že výpočty v mozku jsou klasické (tedy v rámci Church-Turing thesis), ne že tam není žádný kvantový efekt bez kterého by nedržel ani atom vodíku pohromadě.
-
Už dnes se pomocí MRI vyrábí connectomy mozku, které ukazují propojení neuronů. Výsledek není 100% přesný, a navíc je mozek plastický, tj. umí spojení vytvářet a rušit. Na úrovni propojení regionů mozku jsme schopni skenovat lidský mozek, na úrovni jednotlivých neuronů zatím jen výrazně jednodušší živočichy. Trochu problém je totiž v tom, že lidský mozek má cca 9E10 (poznámka pro geeky: to je scientific notation, nikoliv hexadecimální číslo) neuronů a 1E14 synapsí. Člověk prostě nemá mozek octomilky, a to přestože projevy některých lidí o tom občas vzbuzují pochyby.
-
Tak jasně, technologicky je to zajímavá výzva, ale ono většina lidí je tak jednoduchá, že se to dá simulovat už dneska i když ne na úrovni neuronů. Ono je to vidět ve hrách, stačí simulovat základní nutnosti jako spánek, nutnost jíst a další věci a už to vypadá jako skutečný živý tvor. Největší přínos bylo pochopení, že to není binární, takže když se těm potřebám dá vhodná křivka, tak už je to pro mozek nerozeznatelné. Nechci si dělat srandu, ale některé lidi bych odsimuloval i hromadou ifů a u některých to i dělám :-D (zejména u těch, se kterými nesdílím prakticky nic, takže stačí tam dát kalendář a už tam mám simulátor jejich výletů za příbuznými a na hřbitov - což já teda nedělám a když se k tomu dodělá pár věcí, jako chůze do práce, tak mám prakticky všechno.).
-
"spánek, nutnost jíst a další věci a už to vypadá jako skutečný živý tvor"
Mně nešlo o to, aby to vypadalo jako živý tvor, ale aby to simulovalo mozek konkrétního dobrovolníka. Pak by se vidělo, co vše definuje lidskou osobnost, případně duši. Možná by se nějaký model dal udělat i dlouhodobým sledováním daného člověka, ale nevím nakolik by to bylo přesné. -
Chápu. Já na duši nevěřím a člověka definuje jeho chování a obecně interakce s okolím. Do hlavy mi nikdo nevidí a i když mám "nebezpečné myšlenky" tak se na venek chovám jako kamarád a svým přátelům pomáhám ;-) Takže je vlastně otázkou, do jaké míry je potřeba simulovat vnitřní stav, protože ten je zrovna u mě dost různý a dost se liší od toho, jak interaguju s vnějším světem. Pokud si proton myslí, že je elektron, ale stále se chová jako proton, tak to taky nikdo nepozná. Pokud si dám "úkol" chovat se jako profík, tak se tak chovám, i když si o tom člověku uvnitř myslím něco nepěkného.
Vidím to i v práci, pokud instaluju něco co znám, tak nad tím nemusím přemýšlet a v hlavě mi běží něco zcela jiného, než co píšu na klávesnici.
A zrovna u těch her je to hezky vidět. Stačí opravdu málo, aby NPC vypadalo jako člověk, nějaký dialogový strom, nějaký strom chování a prostě je to člověk a třeba i kamarád. A tohle mám rád i v reálném životě, pokud se domluvíme, že dneska ve 13 nainstalujeme diskové pole, tak to prostě proběhne a je mi vlastně jedno, jestli jsi člověk nebo AI.
-
Maxwell (na jehož ramenou v podstatě stojí jak relativita tak kvantovka) "jen" dal dohromady všechno, co se vědělo o elektřině a magnetismu a z těch rovnic vyšel elektromagnetismus
Jenže na to sestavení těch rovnic je právě třeba ten geniální mozek. To, že mám před sebou kompletní hromádku puzzle, ještě neznamená, že jsem schopen z toho poskládat obrázek. Navíc Maxwell neměl kompletní hromádku - dílky, které chyběly, vyplynuly z toho obrázku, co mu vyšel.
Einstein zase pochopil Michelsonův experiment, z rychlosti světla udělal konstantu, vzal k tomu existující Lorentzovu transformaci a máme z toho speciální relativitu
Einstein v roce 1905 detaily Michelsonova experimentu ani Lorenzovy práce neznal. Ve svém slavném článku je vůbec nezmiňuje a později se sám vyjádřil, že kdyby je v té době býval znal, samozřejmě by je byl zmínil.
Vedle kašlání na předsudky je podle mě také nezbytné mít v jednom mozku pohromadě více věcí, aby ten mozek mohl podvědomě kombinovat. Něco jako tranzistor - dvě diody spojené proti sobě drátem nic dělat nebudou, kouzlo funguje, jen když je to realizováno v rámci jednoho krystalu.
-
Kdyby to bylo tak snadné, tak už máme ToE, a ne, že nemáme ani formulaci M-teorie.
Navíc, to samé napadlo kdysi někoho s numerologií (myslím tu fyzikální, ne tu mystickou), nápad hezký, výsledkem je, že prakcicky cokoli je libovolně blízko kombinaci něčeho, takže objev skrytých informací se nekonal.
-
Problém ale nejsou parametry (BTW těch v SM moc není, 19, navíc nejsou tolik podstatné jako příslušné kalibrační grupy).
Ad strunovky, ono změřeno je (musí z toho vypadnout SM), až na to, že není, jak najít tomu odpovídající kompaktifikaci (s výjímkou Eulerovy charakteristiky 6, která odpovídá 3 generacím částic).
Prostě je to naším jazykem taková kvalitní hash funkce ;-) -
Prostě je to naším jazykem taková kvalitní hash funkce
Jenže tohle není fyzika. Fyzika stojí na experimentech a potvrzení (vyvracení) teorií. Pokud někdo řekne: "tak si to najdi v té množině 10^500", tak je to sice hezké matematické cvičení, ale tam by to také mělo zůstat.
Zrovna na knihobotu prodávám skvělou knihu Elegantní vesmír, doporučuju (ty to asi znáš).
-
Mimochodem, k tématu důkazu teorémů, docela se ta oblast rozjela začátkem tohoto desetiletí, hezký začátek, na co se kouknout dál třeba tenhle post https://gowers.wordpress.com/2022/04/28/announcing-an-automatic-theorem-proving-project/ ale rozhodně ještě dlouho dlouho nebudeme v situaci, že někdo (preferably něco) zformalize celý důkaz něčeho opravdu zajímavého, aby pak automat dal TRUE/FALSE.
-
"Jasně, ale on ten geniální mozek lze nahradit brute-force."
Problém je už jen správně formulovat zadání, co vlastně chceme. Například na zadání: "vymysli teorii, která vysvětlí xy" by jazykový model třeba vytvořil hromady textu, posbíraného z různých vědeckých prací, ale jestli by z toho dokázal vytvořit něco nového a funkčního, to je otázka.Taky by nám mohl odpovědět 42 a my bychom pak přemýšleli, co s tím? :-)
-
Jazykový model určitě není to pravé pro tvorbu něčeho nového. Jazykový model umí jen kecat o tom, co jsme ho naučili a tím to končí.
Asi nejsem jediný, ale já si opravdu několikrát napsal seznam pravidel a spojení různých uzlů, vygeneroval jsem všechny možnosti a nechal to projekt brute force a vypadlo mi jedno nebo několik řešení. (Pro ilustraci, něco jako ze streamu všech přirozených čísel vyber všechna prvočísla.) A takto jsem si postupně postavil systémy, kam stačí přidávat další pravidla, ono to reaguje na události, které mu zadám a výsledek je většinou OK. Ale stroj na vynalezení dalších fyzikálních teorií opravdu napsat nedokážu.
-
Einstein v roce 1905 detaily Michelsonova experimentu ani Lorenzovy práce neznal. Ve svém slavném článku je vůbec nezmiňuje
No tohle je složitější. S teorií relativity přišel v roce 1900 Poincaré, jenže fyzikálně to bylo špatně (věřil, že čas se neměří tak přesně, takže nezachovával rychlost světla) a potom přišel s gravitačními vlnami, kterým zase nevěřil Einstein.
nezbytné mít v jednom mozku pohromadě více věcí
Jasně, ale počítač může mít všechno v paměti.
