Jiste, protoze to vymejslej stejny kokoti ... kdyz nasi predchudci rekli, ze den ma 24hodin, hodina 60 minut a ta 60 sekund, tak at si tihle kreteni upravi delku te sekundy, jedinej problem je totiz prave v tom, ze nejakej uberkokot vymysli nejakou zcela jinou definici sekundy ... a ted se divi, ze to nesedi na astronomickej pohyb, tak vymejsli jeste vetsi kokotiny.
A ze to defakto znamena, ze ta sekunda neni kazdej den stejne dlouha? No a? Kdyz totiz zahrnu dalsi fyzikalni jevy, tak ten metr je taky kazdou pikosekundu jinak dlouhej - podle zcela libovolny definice.
Den ma 86400 sekud ... exaktne a zcela presne. Libovolnej den.
Dylka metru se meni uplne stejne jako dylka sekundy, nevsim sem si, ze by nase planeta sedela naprdeli uprostred vesmiru, a jelikoz se tim vesmirem pohybujem pomerne slusnym kalupem, a ten kalup se celkem slusne meni, tak se meni i dylka toho metru ... divny co?
Pokud sis toho jeste nevsim, tak cas a prostor spolu pomerne slusne souvisej.
den teda nemá 86400 sekund: ... However, the duration of one mean solar day is now slightly longer than 24 hours (86400 SI seconds) because the rotation of the Earth has slowed down. ...
https://en.wikipedia.org/wiki/Leap_second
délka metru (definice pomocí sekundy a rychlosti světla) a sekundy (definice pomocí kmitů Cs133) se nemění, co se mění je délka dne a divný to nikomu není
TAI den má přesně 86400 sekund, ten je ale posunutý oproti UTC a bude se nadále posunovat
Jiste, pokud nejaky kokot redefinuje sekundu. Definici sekundy je, ze to je jedna sedesatian minuty, a minuta je jedna sedesatina hodiny, pricemz den je rozdelen na presne 24 dilku, kterym se rika hodina.
A i pri ty kokotsky definici se dylka metru meni, protoze se pohybujem vesmirem relativistickou rychlosti, coz neprekvapive znamena, ze se meni i dylka ty sekundy podle kokotsky definice.
I kdyz uz placas, tak se zkus neprezentovat informacemi z prvni tridu zakladky. Ze te pani celka neco naucila neznamena, ze je to cela pravda. Jenom aproximace pravdy, co jsi byl schopen pobrat.
To, co povazujes za definici, uz je redefinovana delka hodiny. Velmi casto byla puvodne definovana jako dvanactina delky dne. Kde den byla "svetla doba" mezi vychodem a zapadem (coz samo o sobe neni zas tak jednoduche rozumne definovat), tudiz neco, co trvalo na ruznych mistech a v ruznych dnech ruzne.
Cekal sem kdy se tu negramotnej nekola objevi ...
Az mi prineses ukazat RAM velkou 1000B ... tak se muzem bavit o tom, ze kB je 1000B.
Tohle je picovina naprosto stejna.
A sem ty vazne zvedavej, jak budes treba bezci vysvetlovat, ze ten svetovej rekord vazne neprekonal, protoze do tech jeho 2 hodin bylo vlozena prestupna sekunda, takze jeho cas je 2.02:58, coz je o sekundu vic ...
Tak jeste jednou - ne, neni to jak si predstavujes. Rikalo ti to tu uz dost lidi. Tva predstava byla norma po pomerne kratkou dobu - pred ni vypadala hodina uplne jinak a pak... to uz tu taky psalo dost lidi. Kdybys psal misto "je definovana" jako "si definuju", tak bys mel vicemene pravdu. Klidne si zavadej nejake alternativni jednotky, jen je, prosim, pojmenuj jinak, nez jak je pojmenovavaji lide, co tomu rozumeji.
Ja nemusim bezcum vysvetlovat vubec nic... to bys mysel ty se svym konceptem casu ze zakladni skoly. V nem je skutecne nektera sekunda jina nez jina... (Navic bezec je od tohohle odstineny, protoze je za vrstvou abstrakce, co obstarava vyrobce stopek. Ktery, pokud nemaji nejakou synchronizaci s okolim, ale trebas jen sleduji kmitani neceho, tenhle problem resit nemusi.)
definice SI sekundy jako 1/86400 platila kolem roku 1940, to jste tedy dost opožděný a zde bych se snad ani nebál použít cizího slova retardovaný
v letech 1956-1960 byla SI sekunda jako 1⁄31 556 925.9747 roku, přitom si všimněte, že už sekunda nijak nesouvisí s délkou dne
a pro pamětníky tu už od roku 1960 máme sekundu podle Cs 133, zatím žádná lepší definice není třeba, ale velmi pochybuji, že bychom se vraceli do minulosti a definovali kdykoliv v budoucnosti sekundu podle rotace Země, která se do jisté míry nepředvídatelně mění
Ad Den ma 86400 sekud ... exaktne a zcela presne - a tradičně úplně špatně. Sekunda je definovaná takhle: the duration of 9 192 631 770 periods of the radiation corresponding to the transition between the two hyperfine levels of the ground state of the cesium 133 atom. Tj. sekunda je vždy stejně dlouhý časový úsek. Ono těžko mít jako základní jednotku času něco co má každou chvíli jiné trvání.
A pokud má sekunda vždycky přesně stejné trvání, a zároveň se rotace Země mění, tak je nutné upravit délku dne v sekundách, aby se čas nerozjížděl.
Upravit délku sekundy tak aby se měnila je dost velký problém, protože jak jsem psal, těžko mít základní jednotku které se mění velikost. Od sekundy se totiž odvozuje řada dalších věcí, celkem zjevné jsou třeba frekvence. Méně zjevné je to že třeba vzdálenost zcela běžně měříme pomocí doby letu světla, a protože světlo je zatraceně rychlé, tak se změnou délky sekundy by se měnily i naměřené vzdálenosti.
Pokud jde o počítače, tak tam sekunda ve většině aplikací nehraje až takovou roli, a naopak sekunda navíc zjevně dokáže způsobit Unixovým systémům veliké problémy. Proto se dá použít zjednodušení, kde se prostě na nějakou dobu upraví délka sekundy tak aby se nemusela přestupná sekunda přidávat/odebírat. Možná to není úplně ortodoxní řešení, ale je to praktické a funkční. Mimochodem Windows tohle řešení používají odjakživa.
Ad se meni i dylka toho metru - jak konkrétně se mění? Mám na mysli jakým konkrétním způsobem ten "kalup" mění délku metru, a o kolik konkrétně?
Aha, změníme délku sekundy. To je dobrý nápad. Budeme pak přecejchovávat tachometry? A co jednotky? Necháme Watt jako kg*m^2*s^−3, nebo tam přidáme nějaký korekční koeficient, abychom neměli "nový Watt" a "starý Watt"? A budeme tu délku sekundy měnit každý rok, podle toho, jak se Země vyspí? Nebo se nějaká komise pokusí spočítat "správnou délku sekundy" a pak to pošleme na boha, aby se podle toho zařídil a laskavě nám držel stálou oběžnou dráhu?
Je tu ovšem nepatrná naděje, že do té doby většina programátorů pochopí, že oni tu nejsou od toho, aby předělávali reálný svět tak, aby se jim to dobře programovalo – ale naopak, že oni jsou tu od toho, aby psaly takové programy, které správně fungují s reálným světem. Vzhledem k tomu, že ta vychvalovaná číselná soustava pro počítání času je 60×60×(12×2 nebo 24)×7(plus pevné a pohyblivé svátky)×(obvykle 4 až 4.42857143)×(12, někdy i 13)×365(s výjimkou, výjimkou z výjimky a výjimkou z výjimky z výjimky), nepřipadá mi změna té úvodní 60 na (přirozená čísla, obvykle 60) jako nějaká zásadní komplikace.