Fakt potřeba to není asi nikde, ale mě to připadá velmi praktické, používám to sice jen příležitostně, ale jsem na to zvyklý. Předevčírem jsem si třeba otevíral grafickou aplikaci pro správu Gitu, protože jsem se v tom v terminálu nemohl už vyznat; kdysi jsem zase takhle spouštěl Firefox na univerzitním počítači, ze kterého byl přístup na vědecké články. Největší výhodu vidím v tom, že člověku stačí mít někam ssh přístup, a může tam vzdáleně dělat cokoliv, i když třeba VNC není ve firewallu povolené...
Mně to připadá naopak velmi nepraktické, aspoň v té podobě, jak je to implementováno:
1. IIRC je problém s bezpečností – tímto si fakticky oba počítače důvěřují, že nedojde k zneužití.
2. Umí to být velmi pomalé, resp. náchylné na latenci.
Firefox vzdáleně – mnohem praktičtější mi přijde pro tyto účely použít ssh -D port a nastavit si v lokálním Firefoxu SOCKS proxy.
Obecně za to nějaká forma náhrady asi bude – nejspíš už teď půjde spustit na serveru nový kompozitor s VNC backendem a spojení protáhnout přes SSH. Možná k tomu (třeba časem) bude i nějaký nástroj, který to udělá podobně jednoduše jako SSH -X. Případně nějaké bezešvé řešení jako Xpra.
Že to umí být pomalé je irelevantní. Připojení k internetu také umí být pomalé a přesto ho používám. Tam, kde pomalé není a to není většinou. Bezpečnost je v tomto ohledu daná lokálním strojem a mou soukromou VPN.
A řešit SOCKS proxy kvůli takovéhle věci? To by mi ještě chybělo. Právě to je na KISS hezké, že nemusím řešit kraviny
Bezpečnost – VPN to nevyřeší, problém není v transportu (ten tu řeší SSH), ale v tom, že dáváte serveru určitá privilegia ke svému strojiz byť se to SSH snaží omezovat. Tady je mírně detailnější popis: https://security.stackexchange.com/a/14817/65904
V neposlední řadě, i kdyby SSH mělo řešit všechny tyto problémy X11, stejně bych tomu nevěřil, dokud to neprojde důkladným review. X11 prostě nebylo navrženo s důrazem na bezpečnost, a něco tam může snadno uniknout. S ohledem na komplikovanost X11 a nástup Waylandu bych ale věřil, že mnohem dříve X11 bude nahrazeno Waylandem a budeme mít řešení pro Wayland (ať už Xpra dostane Wayland backend, nebo tu bude něco úplně jiného), které bude bezpečnější a rychlejší. A s XWaylandem půjde použít i na aplikace pro X11.
Zní mi to, že jste si vytvořil nesprávné návyky a používáte rovnáky na ohejbáky. Třeba git- chápu, že někomu vyhovuje víc rozkreslení v grafice, ale ten vznikl od toho, aby nebylo potřeba se připojovat na vzdálená PC, kde mám nejspíš poslední verzi kódu. Je o tom, že jste ten kód naposledy než jste odešel od PC commitnnul a pushnul, teď si to stačí na jiném PC vyclonovat.
Firefox- nesmysl, k tomu slouží proxy, proč by někdo protahoval připojením panelák, když se chce podívat jen na jeden stoleček v jednom pokoji?
Ad. Firefox:
Proxy je praktičtější, ale není to jednoduché okamžité řešení.
Zrovna já jsem za tohle byl rád, když jsem se potřeboval dostat do webové administrace routeru doma. Ten neumožňoval administraci zvenku, ale měl jsem na něm nastavený port forwarding pro SSH přístup zvenku na PC. Nejdřív jsem chvíli luštil jak správně nastavit remote port forwarding přes ssh, a když jsem zjistil, že na webové rozhraní routeru se sice tak dostanu, ale je nepoužitelně rozbité (z nějakého důvodu byl bez css a skriptů), tak jsem vzdychl a napsal něco jako
ssh velkepc -Y -x "firefox --noremote"
, což ihned fungovalo (no dobře, bylo to bolestivě pomalé).
Ad. zbytek:
Zrovna webový prohlížeč je extrém, ale dostkrát jsem to použil pro drobné úkony v programech, které z nějakého důvodu musely běžet na velkém počítači, ale neměly nastavené remote přístupy. Namátkou třeba torrentový klient nebo handbrake. Určitě většina toho jsou věci, pro které se dá najít příjemnější řešení, než je bolestivě pomalá grafika přes ssh, ale X-forwarding je snadný a univerzální.
Proxy mi přijde jako celkem jednoduché řešení. U SSH je složitost prakticky stejná, pak jen nastavím SOCKS proxy v prohlížeči.
Ano, rozumím, že to není tak univerzální řešení jako X11 forwarding, ale ty nevýhody tohoto univerzálního řešení (rychlost a bezpečnost) mi přijdou tak silné, že jsem posledních 10 let snad vždy dal přednost jinému řešení. Když už bych chtěl něco podobně univerzálního, asi bych dal přednost třeba Xpra (seamless) nebo tradičnímu VNC.
Toto vam momentalne nijako nepomoze (asi). Ale je to velmi zaujimavy napad a koncept v stadiu 'vyskumu'. Napriek tomu mne to trochu otocilo hlavu naopak a pozeral som co vsetko sa da 'cez' wayland urobit.
https://github.com/udevbe/greenfield
https://www.greenfield.app/
5. 7. 2022, 19:57 editováno autorem komentáře
tak to si asi netusil ze GTk4/GTk4 aplikace slo/jde i s X11 provozovat podobne, tedy zpristupnit aplikaci/e vzdalene v WWW prohizeci ;-)
https://docs.gtk.org/gtk4/broadway.html
EDIT: minimalne to ale ma omezeni v nemoznosti copy&paste, ktere greenfield zminuje ze podporuje
5. 7. 2022, 22:33 editováno autorem komentáře
Např. mám lokální Xserver (např. na Macu) a chci spustit vzdálenou okenní aplikaci na Linuxu přes pomalou linku. Vzhledem k tomu, že se posílají jenom metadata pro tvorbu oken a ne video stream (jako v případě remote desktopu), tak se jedná o několik řádů méně dat. Dá se tak pracovat (tj. není to super, ale aspoň to funguje) třeba i na špatném mobilním spojení.
GTK/Qt/Electron/cokoliv jinýho co nepamatuje berlínskou zeď jsou všechno bitmapy, všechno se kreslí client-side (tj. tam, kde ta aplikace fyzicky běží) a do X se už jen pošle stack obdélníčků s bitmapama. Pozadí okna, nad tím tlačítka, nad tím text... mnoho překrývajících se bitmap místo jedné, jako by to bylo v případě VNC.
Běžně tak používám třeba baobab, když mi někde začne docházet místo. Jo, s ls, rm a cp asi mohu udělat cokoliv na světě, ale použít ssh - Y a pustit si to graficky je primitivní, nemusím nikde nic řešit a účel to plní právě tak, jak potřebuji. A kolikrát jsem takhle spoustěl i další software, co jsem z nějakého důvodu v tu chvíli lokálně prostě mít k dispozici nemohl. Je to mimořádně praktická věc.
Když to tak vezmu, tak třeba u toho baobabu by to vedlo k tomu, že bych zůstal navždy u staré verze. To je tedy dokonce příklad nástroje, který by mi byl bez téhle funkcionality v podstatě k ničemu.
no zrovna baobab nevidim jako vhodnej priklad, kdyz pres ssh pouzivam na to same konzolove ncdu ;-)
ncdu je dobrý nástroj, ale má (a to doslova) poloviční užitnou hodnotu. Grafická reprezentace do hloubky pěti úrovní je grafická reprezentace do hloubky pěti úrovní. Nepotřebuju řešit adresáře, kde je padesát podadresářů a deset giga dat, ale podadresáře, kde je mnoho milionů souborů ve stovkách tisících podadresářů a dat několik terabajtů. Což samo o sobě není zase tolik, ale mezi ncdu a du -hxd 1 pak už zase takový rozdíl není; v obou vidím stejně málo.
s du tezko mas moznost vlest do toho serazeneho nejvetsiho, v nem znovu atd a promazat primo to co chces smazat ;-)
misto grafickeho znazorneni hloubky 5 urovni si proste 5x odentruju ty urovne, informace ma uz nactene takze to i s tema milionama bude nejspis hned...
pripadne je tu gdu
martinpoljak
VNC a RDP je všechno, jen ne alternativa. Minimálně ne v současné podobě. Zbytek neznám a rozhodně to není nic široce používaného a dostupného kdekoliv.
Broadway mas dostupne v tom stroji co ma Baobab ;-) protoze Broadway je soucast GTK a Baobab je postavane nad GTK ;-)
na serveru pustis...
broadwayd
GDK_BACKEND=broadway baobab
na klientu:
http://ip_adresa_serveru:8080
pripadne pokud chces baobab pres sudo, tak
sudo broadwayd
sudo GDK_BACKEND=broadway baobab
tech (GTK) aplikaci muzes pustit vice a vsechny uvidis v tom okne prohlizece, nebo muzes pustit dalsi instanci broadway demona:
broadway :1
GDK_BACKEND=broadway BROADWAY_DISPLAY=:1 baobab
v prohlizeci pak port 8081, resp 8080+cislo_broadwayd
Mělo by to fungovat pomocí Waypipe: https://gitlab.freedesktop.org/mstoeckl/waypipe . Vyzkoušené to nemám, ale pamatuju si to právě jako náhradu "network transparency" Xek.
Linux potřeboval systemd jako sůl. A Wayland řeší spoustu problémů. RedHat nikoho nenutí něco dělat. To že nahrazují nějaké podivné zastaralé UNIXárny něčím co funguje lépe je jiná.
> Dodává také, že řeči jsou jedna věc, ale pokud kód [podpory X11] nikdo nenapíše, tak prostě nebude.
Pokud vás to štve, udělejte si Xorg pro Gtk5 sám.
Red Hat se do jiných dister nemontuje (pokud tedy nepočítáš CentOS, jasný). Je ryze na tvůrcích těch dister, jestli jeho práci použijí. Ostatně Canonical zkoušel upstart a Mir a Unity. Kde jsou dnes tyhle tři projekty? Red Hat nikomu nebrání vyvíjet si a udržovat jakoukoli vlastní věc, můžeš mít linuxovou distribuci, která je ze 100,000% nezávislá na výtvorech Red Hatu. Jen to bude podstatně náročnější, než prostě plynout s proudem. Ale i tohle se před mnoha lety předvídalo. Red Hat je prostě úspěšná firma v daném oboru, která je v mnoha ohledech tahounem technologického vývoje, takže to prostě schytává za všechny.
Jinak oni ten Wayland jistě dotáhnou, už jsem dnes dostal mailem reakci od Petera, že Wayland ne, páč neumí víc než 8bit barvy. Jasně, i proto David Revoy jede KDE/X.Org, cojávím. I to se třeba jednoho dne dořeší.
Do Red Hatu klidně kopej, ale mělo by to mít hlavu a patu.
JN, široce podporován zcela jistě je. Na vybraném HW. Minulý týden jsem zkoušel pár compositorů postavených na wlroots se svojí nvidií a stále to je tragédie. Autoři wlroots/sway podporovat NV nechtějí (z politických důvodů i když se snaží tvrdit opak), takže určitě tak široce podporován není (aspoň na HW od majoritního výrobce grafických karet)
Pokiaľ by Nvidia pod Windows odmietla podporovať DirectX, s tým, že majú vlastné API a považujú ho za lepšie, bola by nepodpora hier tomuto API tiež politický dôvod?
No presne tak isto je to tu. Nvidia nepodporovala KMS/DRM/dmabuf, tak aplikácie ktoré tieto API využívali nebehali na Nvidii. To je celé.
Nvidia medzitým pochopila, že na ňu špeciálne ohľady nikto brať nebude a pomaly začína s podporou týchto API.
Jo a Nvidia nie je majoritný výrobca ani GPU (to by bol Intel) ani grafických kariet (Nvidia sama o sebe ich zase až toľko nevyrobí, founders edition sa zase až toľko nepredá).
Můžeme poděkovat AMD, které se v nějakém bodě probralo a začalo přesunovat ovladače svých GPU do jádra. Díky tomu jejich GPU většinou fungují hned po instalaci systému a na Nvidii už nikdo nemusel brát ohledy. Kdyby bylo AMD stejně neflexibilní jako je Nvidia, tak tu všichni pořád ještě lámeme skoro 30 let starý protokol.
Kupodivu ano, protože ignorovat téměř 76% uživatelů by vypovídalo o jisté politice tlačení DirectX na úkor majority uživatelů (zdroj: https://store.steampowered.com/hwsurvey/Steam-Hardware-Software-Survey-Welcome-to-Steam). V normálním světě to chodí tak že firma která by tohle udělala by na trhu moc dlouho nevydržela. Krom toho v normálním světě standardy převážně navrhuje majoritní hráč v té oblasti. Svět OS je v tomto specifický, protože mu nejde primárně o zisk, potažmo autorům wlroots nejde (evidentně) ani o uživatele nýbrž o to, aby měli "čistý" kód který funguje (byť jen) 30% uživatelů (podle Steamu) ale je krásný napohled. Nenajdete tam jedinou ifku kvůli bugu v driveru nebo podpory něčeho co není opensource ;-) (nadsázka, zdrojáky jsem do takové míry nestudoval -- ale i po tom co přišla nvidia s gbm je jejich pohled na close-source ovladače stále stejný - nepodporujeme, patche dělat nebudeme)
Osobně mě to mrzí, protože si pomatuju doby, kdy nvidia byla jediné co se na Linuxu dalo rozject a zároveň doby, kdy se vybíral specifický hardware pro Linux. Tyhle doby jsem si myslel že jsou už dávno pryč, bohužel jak to vypadá jsem se mýlil, protože jsou stále lidé co staví filozofii opensource nad praktickou použitelnost jejich produktu.
Ono si treba v prvom rade uvedomiť, že štatistiky Steamu nie sú relevantné pre všeobecný desktop. Hráči sú úplne veľmi špecifická podkategória, so špecifickým hardvérom. Ako som v predošlom komentári naznačil, najväčším výrobcom GPU je Intel. Globálne mala Nvidia nejakých 14-15%, v nedávnej dobe pri blbnutí s kryptomenami a nedostupnosti grafických kariet stúpla na 20%. A to pozor, bez ohľadu na operačný systém, pri linuxe by som očakával ešte trocha iné čísla.
Takže v tomto ohľade je to fakt minoritný hráč, kvôli ktorému nikto stojky na hlave robiť nebude. Takže wl-roots žiadnych 70% neignorovalo, iba 15%, ktorí navyše dobre vedeli, že kúpiť nvidiu je problém.
Nvidia totiž historicky všetkých v Linuxe ignorovala a išla si svojou cestou. Nie je najmenšieho divu, že ostatní ju na oplátku ignorujú tiež a vznikol z toho jej problém.
Ono si treba v prvom rade uvedomiť, že štatistiky Steamu nie sú relevantné pre všeobecný desktop ... najväčším výrobcom GPU je Intel. Globálne mala Nvidia nejakých 14-15%,
Osobně by mě zajímal zdroj takové informace a ideálně zdroj takový, který zahrnuje aktivně používané GPU, ne že ho mám v počítači avšak vypnuté. Když jsem měl ještě Intel, tak jsem měl taky Intel GPU v počítači, ale zároveň jsem měl NV kterou jsem aktivně používal.
Nvidia totiž historicky všetkých v Linuxe ignorovala a išla si svojou cestou. Nie je najmenšieho divu, že ostatní ju na oplátku ignorujú tiež a vznikol z toho jej problém
Historicky, jak jsem psal v příspěvku (a to si pomatuji) mě přišlo spíš že NV byla jediná která šla na Linuxu zprovoznit s akcelerací. AMD/ATI byl boj na 2 dny s nejistým výsledkem.
Takže wl-roots žiadnych 70% neignorovalo, iba 15%, ktorí navyše dobre vedeli, že kúpiť nvidiu je problém.
Víte, to je zásadní problém. PC je nástroj který slouží k mnoha využítím které se mohou v průběhu času měnit. Já jsem si PC kupoval jako herní (protože jsem pracoval na notebooku), jenže pak přišel COVID -- notebook jsem vyměnil za PC které jsem upgradoval (CPU, RAM, desku) ale jaksi měnit grafiku (1080TI) za ekvivalent od AMD mě přijdou jako vyhozené peníze. PC neobmněnujete každý rok, já to třeba dělám jednou za min. 5 let s tím že koupím komponenty které min. 5 let vydrží a nebudou mě nikterak limitovat. Takže já jsem to třeba při koupi nevěděl (ten počítač původně nebyl určen na práci, potažmo provoz Waylandu) -- a popravdě ani ve snu jsem nepočítal s tím, že někdo bude ve 21 století bojkovat nějakého výrobce HW.
Mim. v době kdy NVidia vydala 1080TI nemělo AMD jedinou kartu která by se jí vyrovnala (pokud vím). A dodneška s tím má trochu AMD problémy, co se týče highend karet.
Osobně by mě zajímal zdroj takové informace
Napr. https://www.3dcenter.org/news/die-grafikchip-und-grafikkarten-marktanteile-im-vierten-quartal-2021
ideálně zdroj takový, který zahrnuje aktivně používané GPU
To už bude väčší problém, už pri definícií. Tiež som mal kedysi laptop s prepínateľnou grafikou, diskrétnu som používal vtedy keď bol potrebný výkon a úspornú keď som bol na batérií. Ono povedať v takejto situácií ktorá je ta aktívne používaná by bolo dosť ťažké. (Ďalší laptop už mal len Intel, ktorý bol sám o sebe výkonnejší ako predošlá diskrétna grafika)
Historicky, jak jsem psal v příspěvku (a to si pomatuji) mě přišlo spíš že NV byla jediná která šla na Linuxu zprovoznit s akcelerací. AMD/ATI byl boj na 2 dny s nejistým výsledkem.
Ja si pamätám, keď v dňoch Riva128 ešte boli ovládače Nvidie dostupné vo forme zdrojového kódu. Potom jedného dňa ich začali prehnávať cez preprocessor, takže technicky to bolo C, ale dobré akurát na kompiláciu. No a potom prestali publikovať zdrojové kódy úplne, a bolo treba sa venovať kompilovaniu shimu pre binárku, čo išla do jadra. Odvtedy úplne ignorovali svet okolo seba a robili si všetko len ako sa im aktuálne hodilo, bez ohľadu na to, čo bolo treba pre dlhodobú údržbu platformy.
Nepodpora KMS/DRI/dmabuf je už len čerešnička na torte.
Víte, to je zásadní problém. PC je nástroj který slouží k mnoha využítím které se mohou v průběhu času měnit. Já jsem si PC kupoval jako herní (protože jsem pracoval na notebooku), jenže pak přišel COVID -- notebook jsem vyměnil za PC které jsem upgradoval (CPU, RAM, desku) ale jaksi měnit grafiku (1080TI) za ekvivalent od AMD mě přijdou jako vyhozené peníze. PC neobmněnujete každý rok, já to třeba dělám jednou za min. 5 let s tím že koupím komponenty které min. 5 let vydrží a nebudou mě nikterak limitovat. Takže já jsem to třeba při koupi nevěděl (ten počítač původně nebyl určen na práci, potažmo provoz Waylandu) --
Ja v tomto s vami súhlasím. Tiež som pred piatimi rokmi po dlhej dobe znova kupoval desktop a presne vtedy som si vybral Vegu 64 a nie 1080Ti. Iste, Vega nebola tak výkonná, ale fungovala out of the box v Linuxe, bez toho, aby som musel niečo konfigurovať alebo aby bol nejaký problém s podporou softvéru. Načo mi je najvyšší teoretický výkon, keď ho môj softvér nedokáže využiť?
A keďže v tej dobe boli istú chvíľu Vegy nedostupné -- ťažilo sa už vtedy -- tak som mal zápožičku 1080- nie Ti - a mohol som si vychutnať všetky problémy, vrátane toho, keď update ovládača odstrelí X server, v ktorom beží terminál s update. To bol dosť presvedčivý argument, že yum treba spúšťať v screene a že Vega je dobrá voľba.
AMD tiež nie je úplne dokonalé - ROCm je stálne problém - ale nemám problémy so základou funkčnosťou. Predsa len display server používam viac ako compute.
a popravdě ani ve snu jsem nepočítal s tím, že někdo bude ve 21 století bojkovat nějakého výrobce HW.
Nikto nikoho nebojkotuje. Neexistuje žiadny kód, ktorý by blacklistoval Nvidu. Len kvôli nim si nikto nerobí extra nadprácu, dôvody som uviedol vyššie, keď už išli svojou cestou, nech si ju užijú. Pokiaľ sa vám to nepáči, môžete sa sťažovať tam, kam išli vaše peniaze, volíte predsa svojou peňaženkou.
A inak, všimli ste si, že GPU od Nvidie sa už celé roky neobjavili v počítačoch od Apple? Aj tam mala Nvidia tendencie robiť si veci svojim spôsobom. A tam im to tiež správca platformy netoleroval.
Mim. v době kdy NVidia vydala 1080TI nemělo AMD jedinou kartu která by se jí vyrovnala (pokud vím). A dodneška s tím má trochu AMD problémy, co se týče highend karet.
Dotkol som sa toho vyššie - načo mi je ten výkon, keď to nefunguje s mojim softvérom? A nielen to, problémy s bumblebee (prepínanie medzi integrovaným intelom a diskrétnou nvidiou) bolo niečo, čo by som nikdy netoleroval. No ale iným ľuďom to nevadilo, čo je úplne v poriadku, ich voľba, so všetkými dôsledkami.