Jistě že taky mám hesla, jenže heslo jakožto "něco co vím" má velmi omezené použití protože člověk má dosti omezenou paměť, i několik unikátních pinů může být problém natož desítky kvalitních unikátních hesel, takže si hesla někam zaznamená a z "něco vím" se stane "něco mám" A pro "něco mám" existuje spousta lepších věcí než sekvence osmi/deseti/dvanácti znaků kde musí/nesmí být… Jsem přesvědčený že většina průniků skrz slabá hesla je právě skrz místa kde by se to dalo řešit zcela bez hesel.
Hesla a klíče bych nemíchal. Obojí je nějaké tajemství. V případě klíče můžeme požadovat nějakou strukturu, kterou bychom stěží mohli chtít po člověku – prvočísla, přesnou délku, absenci podobnosti (vizte related key attack). Naopak u hesel předpokládáme, že si je aspoň někteří uživatelé budou chtít zvolit sami, a zmíněné požadavky na hesla znějí absurdně.
Ostatně v moderní kryptografii při šifrování heslem nepoužíváme toto heslo jako klíč. Spíš to heslo použijeme k odvození klíče, a k tomu použijeme vhodný algoritmus, který ztíží bruteforce. Naopak u klíčů bruteforce by neměl jít už kvůli délce.
Dalo by se to tak říct. Narozdíl od reálného hesla má ale mnohem vyšší entropii (je generován vždy alespoň z části náhodně - u RSA v podstatě výsledek dvou náhodných prvočísel) a délku. A kryptografické algoritmy jsou speciálně proto navrženy tak, aby neexistovaly o moc lepší způsoby než bruteforce.
21. 6. 2026, 07:15 editováno autorem komentáře
Ani to neplatí, existují protokoly jako https://en.wikipedia.org/wiki/Secure_Remote_Password_protocol kde nejen že server nemá heslo (nebo to, čím se autentizuje), ale ani nechodí po síti.
Rozdíl mezi klíčem a heslem je v tom, že klíč je náhodně generovaný (tudíž je známá jeho entropie) a je někde uložený. Heslo bylo něco, co si vymyslel uživatel a pamatuje si to. Dneska poučenější uživatelé v infrastruktuře pro hesla používají ve skutečnosti klíče („hesla“ vygenerovaná a uložená ve správci hesel).
Když něco necháte vygenerovat s pomocí generátoru náhody, ať už jsou to třeba (pravděpodobná) prvočísla nebo text skládající se z velkých a malých písmen anglické abecedy a číslic, pořád je to technicky klíč. A ten klíč pak (případně po nějaké transformaci) můžete nacpat do infrastruktury pro hesla.
Z 256B (2048b) pomocí base64 neuděláte 44 znaků
Ale jo, jsou způsoby, jak z hesla udělat klíč, a v principu by to mělo jít i naopak. Byť u RSA klíče mi to přijde poněkud nepraktické, má požadavky na strukturu, které u hesla nemají moc význam. Spíš bych vzal náhodných 16B (128b)* a zakódoval je pomocí base64 či base32 nebo něčeho podobného. (S base32 to heslo nebude o tolik delší na znaky, a paradoxně to může znamenat i méně úderů do kláves, protože nestřídáme malá a velká písmena.)
*) Případně 32B (256b), pokud se obáváte kvantových počítačů a Groverova algoritmu.