Nepoužívej hesla, nepoužívej hesla, nepoužívej hesla. Ale je to marný, je to marný, je to marný. Aspoň že nezaplatili.
Tohle je dost relativní věc, nemyslíš? Nezaplatit je skvělé, ale kdybych byl jejich pacientem a byla tam má zdravodní citlivá data?
Ak by aj zaplatili tak to dopadne rovnako. Alebo sa domnievate že zlodej dodrží slovo a ukradnuté dáta už nikdo neuvidí?
Jenže zloděj slovo dodržel. Nezaplatili, takže data zveřejnil.
Zřejmě se domnívali, že když nezaplatí, tak je nezveřejní :-D
Nebylo by to prvně, co data po zaplacení zveřejněna nebyla. Je to problematická situace, ke které nemělo dojít, ale když už došlo, není tak jednoduché plácnout od stolu, že se nemá zaplatit.
Pouzivani hesel je celkem bezproblemova zalezitost, pokud system a jeho clovek nejsou vypatlani.
Samozrejme, ideal to neni, ale rozhodne neplati "nepouzivej hesla".
Jistě že taky mám hesla, jenže heslo jakožto "něco co vím" má velmi omezené použití protože člověk má dosti omezenou paměť, i několik unikátních pinů může být problém natož desítky kvalitních unikátních hesel, takže si hesla někam zaznamená a z "něco vím" se stane "něco mám" A pro "něco mám" existuje spousta lepších věcí než sekvence osmi/deseti/dvanácti znaků kde musí/nesmí být… Jsem přesvědčený že většina průniků skrz slabá hesla je právě skrz místa kde by se to dalo řešit zcela bez hesel.
Hesla a klíče bych nemíchal. Obojí je nějaké tajemství. V případě klíče můžeme požadovat nějakou strukturu, kterou bychom stěží mohli chtít po člověku – prvočísla, přesnou délku, absenci podobnosti (vizte related key attack). Naopak u hesel předpokládáme, že si je aspoň někteří uživatelé budou chtít zvolit sami, a zmíněné požadavky na hesla znějí absurdně.
Ostatně v moderní kryptografii při šifrování heslem nepoužíváme toto heslo jako klíč. Spíš to heslo použijeme k odvození klíče, a k tomu použijeme vhodný algoritmus, který ztíží bruteforce. Naopak u klíčů bruteforce by neměl jít už kvůli délce.
Dalo by se to tak říct. Narozdíl od reálného hesla má ale mnohem vyšší entropii (je generován vždy alespoň z části náhodně - u RSA v podstatě výsledek dvou náhodných prvočísel) a délku. A kryptografické algoritmy jsou speciálně proto navrženy tak, aby neexistovaly o moc lepší způsoby než bruteforce.
21. 6. 2026, 07:15 editováno autorem komentáře
Kryptografii nerozumím, takže budu rád, když mě někdo případně opraví, ale měl jsem za to, že klíč má tu výhodu, že nemusí opustit Vaše zařízení - kdežto heslo se z podstaty musí posílat sem a tam.
I autentizace klíčem může být udělaná tak, že klíč opustí vaše zařízení. A naopak i autentizace heslem může být udělaná tak, že heslo vaše zařízení neopustí.
Ani to neplatí, existují protokoly jako https://en.wikipedia.org/wiki/Secure_Remote_Password_protocol kde nejen že server nemá heslo (nebo to, čím se autentizuje), ale ani nechodí po síti.
Aj keď ňom zmenim 4 písmenká? Je to úplne jedno, sú to iba názvy. Či z toho urobíte kľúč cez SHA alebo cez Base 64 je iba otázka implementácie.
Spíš bych řekl, že to záleží na použití. Pokud to nechám dekódovat a použiju to jako RSA klíč, pak ano, je to klíč. Pokud to proženu přes scrypt/Argon2 a výsledný klíč použiju třeba do AES-GCM, pak je to heslo. Pravda, poněkud zvláštní heslo, ale při tomto použití to heslo je.
Rozdíl mezi klíčem a heslem je v tom, že klíč je náhodně generovaný (tudíž je známá jeho entropie) a je někde uložený. Heslo bylo něco, co si vymyslel uživatel a pamatuje si to. Dneska poučenější uživatelé v infrastruktuře pro hesla používají ve skutečnosti klíče („hesla“ vygenerovaná a uložená ve správci hesel).
Když něco necháte vygenerovat s pomocí generátoru náhody, ať už jsou to třeba (pravděpodobná) prvočísla nebo text skládající se z velkých a malých písmen anglické abecedy a číslic, pořád je to technicky klíč. A ten klíč pak (případně po nějaké transformaci) můžete nacpat do infrastruktury pro hesla.
Z 256B (2048b) pomocí base64 neuděláte 44 znaků
Ale jo, jsou způsoby, jak z hesla udělat klíč, a v principu by to mělo jít i naopak. Byť u RSA klíče mi to přijde poněkud nepraktické, má požadavky na strukturu, které u hesla nemají moc význam. Spíš bych vzal náhodných 16B (128b)* a zakódoval je pomocí base64 či base32 nebo něčeho podobného. (S base32 to heslo nebude o tolik delší na znaky, a paradoxně to může znamenat i méně úderů do kláves, protože nestřídáme malá a velká písmena.)
*) Případně 32B (256b), pokud se obáváte kvantových počítačů a Groverova algoritmu.
To heslo je take pekne lahko zapametatelne a to sa mi paci, nie je potrebne mat cely pocitac polepeni zltymi listkami z heslami ako je to v praci bezne vidiet :-)
Lepítka jsou takový cold storage pass manager
V práci nic moc, ale doma lepší, než "hesla.txt" na ploše.
Záleží, jak to posuzujete. Co se týče dostupnosti, tak to lepítko má spoustu výhod - offline storage, automaticky vyřešený řízený (based na physical security) emergency access, za celkem sane podmínek (případná webka směrem na xicht, ne na monitor) jsou odolné proti veškerým online útokům...
Mícháte jablka s hruškami. Phishing není o odolnosti hesel, ale o odolnosti uživatele. Přihlašování pomocí čehokoliv je k ničemu, když tam uživatel "dobrovolně" útočníka vpustí.
22. 6. 2026, 13:05 editováno autorem komentáře
Rozumně implementovaný správce hesel phishingu brání. Dneska je to ta nejdůležitější funkce správce hesel.
Překvapuje mě jak málo Apple zapromoval a jak málo BFU používá jejich Passwords appku. Je skvělá v jednoduchosti, v provázanosti, sdílení v rodině apod. Děti i přítelkyni jsem onboardoval během 5 minut. Drasticky se redukoval počet email ze si dítě resetovalo google heslo. Tohle byla pro celý IT sektor marketingove prováhana šance.
kdyz jsem to naposled resil tak z toho sly vyexportovat hesla jen skrz mac.. nebo muzes po jednom z jejich ... nevsedniho? windows doplnku. dekuji nechci :)
Nenapadá mě důvod proč bych to měl exportovat na jiném než Apple zařízení. A jmenuje se to sice “Hesla” ale dělá to i ostatní možnosti autorizace.