Názory k článku
Hra Ecosystem na Kickstarteru

To si pleteš působení čistého plynného kyslíku s kyslíkem rozpuštěným ve vodě. Ve vodě, která je v rovnováze s atmosférou, toxická koncentrace nikdy nenastane. Těch zmiňovaných 14 ppm, což je nasycená voda na pokraji mrznutí (čím nižší teplota, tím více kyslíku) a tudíž praktické maximum, které může v přirozených podmínkách nastat, je zcela normální a fyziologická hodnota.

Pokud ryby zabije fotosyntéza, nebude to nadbytkem kyslíku ale nedostatkem CO2, který způsobí v závislosti na složení vody prudký vzestup pH.

Ehm, tak co z těch dvou věcí, co tvrdíte, je pravda? Bude to v rovnováze s atmosférou, nebo to bude 14 ppm? Celou dobu se bavíme o situaci, kdy řasy začnou produkovat nadměrné množství kyslíku. Ten bude unikat do atmosféry a zvyšovat její koncentraci kyslíku. A teď zpátky k první otázce - bude hladina kyslíku ve vodě v rovnováze s atmosférou (což je můj předpoklad), nebo si bude držet těch 14 ppm i kdyby atmosféra měla kyslíku 30%?

Jinak ryby to přímo nezabije, ony jen odplují jinam (kupříkladu do teplejších vod nebo větších hloubek), kde ale nebudou mít tolik co jíst, takže jich ubyde. Tím méně řas ale snědí a tím víc kyslíku bude vznikat. Finální stav není vymření ryb, jen začnou prosperovat jiné druhy ryb na úkor těch původních. No, dost možná by to nebyly ani ryby. Paryby jsou na hladinu kyslíku mnohem méně citlivé. No a pak tu máme tvory jako jsou medůzy, kterým je hladina kyslíku úplně ukradená.

Scénář má dost zásadní chybu jinde: řasy nebudou růst do nekonečna. Zaprvé žijí jen chvíli, zadruhé by rychle vyčerpaly zdroje uhlíku. Tam by problém byl spíše s tou masou rozkládajících se odumřelých řas. Ony totiž rasy produkují neurotoxiny, které jsou řádově nebezpečnější než kyslík. Více viz rudý příliv.

Jako že by vyprodukovaly tolik kyslíku, že by pohly koncentrací v atmosféře? Nebuďte směšný. I kdyby dokázaly spotřebovat veškerý CO2, nebylo by to v podstatě ani znát.

Aby je zabil kyslík, muselo by ho být tolik, že by z vody masivně unikal, vodu vytlačil a ryby by zdechly na suchu v kyslíkové atmosféře...

Čím více kyslíku, tím hůře se dýchá. Symptomy jsou podobné otravě oxidem uhličitým. Ona to totiž je otrava oxidem uhličitým. Hemoglobin má dvě funkce: v plicích reaguje s kyslíkem a ten naváže. Odvede ho krví někam do těla. Tam kyslík s něčím zreaguje. Hemoglobin už nemá vazbu na kyslík, ale vázat se chce. Tak naváže oxid uhličitý. S tím doputuje zpět do plic, kde je kyslík. Hemoglobin má kyslík raději, tak tam pustí CO2 a vezme si kyslík.

Hemoglobin tedy roznáší kyslík z plic do těla a naopak odvádí CO2 z těla do plic. Pokud zvýšíte hladinu kyslíku nad míru, jakou je tělo schopno spotřebovat, tak se vám začne dít to, že hemoglobin si kyslík nechá a odveze ho zpět do plic. Kyslíku sice máte dost, jenže v těle se vám začne hromadit CO2.

Už koncentrace 30% při běžném tlaku zkracuje život řady pokusných zvířat, jako jsou morčata, na týdny. Ne o týdny, ale na týdny. Pro řadu zvířat je problém už těch stávajících 21% a mají různé metody, jak to řešit a příjem kyslíku omezit. A ona to nejspíš nebude náhoda, že nejdelšího věku se dožívají tvorové, kteří "blbě a málo" dýchají. Zadržování dechu snižuje koncentraci kyslíku v krvi. Platí to i pod vodou, třeba žralok malohlavý se hýbe tak pomalu, že by se měl udusit - žralok se musí hýbat, protože nemá orgány schopné nahánět vodu skrz žábry, jenže tenhle se i na desítky minut zastavuje, takže mu žábrami neproudí voda. Opak je ale pravdou, zrovna tenhle žralok žije stovky let.

To s těmi žraloky je mýtus, respektive týká se to jen některých druhů. Mnoho druhů umí normálně aktivně dýchat. Důvod proč žralok musí stále plavat je jiný - nemá plynový měchýř, je težší než voda, musí se pohybovat aby neklesal, podobně jako letadlo. Ale mnozí žraloci si klidně lehnou na dno a leží.