Názory k článku
Instalátor Ubuntu 23.04 bude bez OpenZFS

A zatímco již do Ubuntu 19.10 přibyla podpora použití souborového systému ZFS v podobě projektu OpenZFS. Nicméně ani 23.04 nenabídne ZFS při instalaci systému

Vzhledem k tomu, že se ve světě ubuntu moc nepohybuji, jsem mírně zmaten. Vzpomínám si však,
že jsem někdy někomu nějaké ubuntu nad zfs instaloval. Je to tedy tak, že zfs bylo v instalátoru jen v 19.10 a pak ne, a nebo bylo ve všech verzích od 19.10 a až poslední 23.04 ji odstranil? Ale celkově je pořád zfs podporováno?

Hořce vzpomínám, jak jsem při instalaci Debianu (Proxmoxu) musel nabootovat live systém, zkompilovat ZFS moduly (což trvalo dlouho) a až pak spustit instalaci. Při jakékoli chybě to člověk absolvoval znovu. Nevím, proč nemohou ZFS zahrnout rovnou a člověku to ulehčit.

Protože ZFS není v jádře. Navíc to je dost specifický souborový systém a je možné, že jim vyšlo, že se to pro těch pár lidí nevyplatí udržovat. V tomto případě přidávat do nového instalátoru.

Problém by nebol ani to, že nie je v jadre.

Problém je to, že má licenciu nekompatibilnú s GPL2 a vlastní ho Oracle, ktorý je známy tým, že právna časť firmy je väčšia ako technická. Takže nikto, kto je dostatočne veľký terč, si nezoberie na triko distribúciu bináriek jadra a zfs.

Konkrétne Proxmox má ZFS moduly zahrnuté.

Inštalovať Proxmox na nainštalovaný Debian nie je zbytočná, samo-vytvorená komplikácia?

Nepamatuji si to už, ale byl tam nějaký problém, proč nešlo instalovat rovnou Proxmox.

Proxmox rovnou u instalace podporuje zfs (mam takhle nekolik serveru).

Pokud to dobře chápu, Ubuntu používalo podporu ZFS v grubu. Co jsem četl, ta není úplně stoprocentní. Na debianním serveru jsem použil ZFSBootMenu, tváří se velice hezky, i vývojáři na mé otázky reagovali skvěle promptně. Ale nemám to nejdůležitější - zkušenosti s recovery, z USB flešky atd. Tam se láme chléb - časový stres, omezené možnosti, atd. Má někdo nějaké zkušenosti s grub ZFS či ZFSBootMenu? Díky moc.

Tohle by mě zajímalo - proč je pro někoho tak důležité mít OS na ZFS. Pár strojů ze ZFS jsem měl, ale vždy ZFS tam kde mělo význam - pro velké úložiště, kde šlo o deduplikaci a podobné věci, ale OS mám na odděleném disku, SD kartě apod. s nějakým klasičtějším vyzkoušeným FS.

Když se ZFS rozbije, mám funkční systém a můžu opravovat. Když se mi rozbije OS, tak to poměrně snadno nahradím. U OS na ZFS to může být (dle mého) jedna pakárna za druhou ...

Rozbití přímo ZFS se neobávám, používám jej už hodně let a zatím mě nikdy nevypeklo (ťuk ťuk). To třeba XFS při pádu natvrdo mi už pár souborů zlikvidovalo.

Vyhovuje mi, co nabízí - okamžité snapshoty, RW klony snapshotů, jednoduché a úsporné zálohování přes send/receive, CPU-nenáročná LZ4 komprese téměř zdvojí dostupný prostor (hodí se i dnes, třeba pro NVMe), jeden zpool a na něm filesystémy s parametry dle potřeby (velikost bloku, komprese, atd.).

Používám jeden zpool na velká data s mirrorem velkých HDD a jeden rychlý zpool na různé DB s mirrorem rychlých NVMe. Filesystémy jsou na nich vytvářené dle potřeby.

Např. devel potřebuje kdykoliv aktuální ostrou DB, ale samozřejmě s obfuskovanými daty. Na devel stroji běží permanentně ostrá instance jako replikační slave, tedy pořád aktuální (chvíli po spuštění stroje). Operace snaphot filesystému ostré DB -> jeho klon -> namontovat -> pustit nad RW klonem devel instanci DB -> provést obfuskační SQL skript trvá pár sekund i pro 200GB DB. Při opakování se starý klon zahodí, ZFS si klon pak asynchronně z poolu vyčistí.

Na devel stroji mám ještě root na ext4, ale už je to starost - partišna má velikostní limit, zálohování odděleně rsyncem jen pro root (pomalé). Ale boot zvládne i obyč grub, takže je triviální disky přenést do jiného stroje. ZFSBootMenu je EFI binárka, to už je větší starost. Sice také na disku, ale na jiném stroji se musí EFI bios přinutit, aby ji nabootoval, nebo to mít na flešce přes ISOLinux pro legacy bios. To se mi na tom samozřejmě nelíbí a proto jsem se ptal, zda s tím má někdo zkušenosti.