Jak to je s rychlosti zapisu/cteni z techto disku? Pokud by to nebylo o tolik rozdilne od rychlosti disku s 5200 ot./sec, tak by to mohlo usetrit docela dost energie.
Právě naopak! Disky od Intelu jsou ty nejrychlejší SSD disky na trhu a rychlostí převyšují obyčejné disky (a rovnají se tak serverovým RAID polím s vynikajícími vysokootáčkovými disky).
jo 5200 otacek a ted sem dej dokument od 7200 otackoveho 2,5" HDD, nektere 2,5" disky se jako externi (pouzdro) musi zapojovat do dvou USB bo jedno jej neutahne. Bezna kapacita USB portu na jedno zarizeni je 500mA/5V tj 2,5W dva porty 5W.
No to asi ťažko!!! Ty si asi ešte nikdy nedržal horúci harddisk v ruke... 1W nemá šancu zohriať. Práve kvôli tepelným stratám v HDD je spotreba zbytočne vysoká, tzn. časť z wattáže sa minie na teplo.
Zatím je to celkem drahá sranda. Kapacitu 32 GB dnes dostanete za cenu mezi 4000 a 4500 Kč. Ale ceny stále a velmi výrazně klesají. Podle mě to bude jako s LCD, taky časem dohnaly cenově CRT a běžný uživatel si dnes nic jiného nekoupí. Dejme tomu čas :-D.
"tak uz jsou v nabidne jen skoda ze ne skladem, " to napsal borec v diskuzi pod vyrobkem dne 1.2.2008, nyni vidim skladem tez 0 ks. Hmmm zabariz ja prodavam SSD 32GB za 50 Kc bohuzel take zadne nemam skladem ;-)
V pripade co uvadite je problem v rozhrani (ExpressCard) a rychlosti (18/8 cteni/zapis), tj. srovnatelne (i cenove) s USB klicenkou. Ja mel na mysli spise neco takoveho: http://www.czechcomputer.cz/product.jsp?artno=53167
(sata a rychlost 100/80 MB/s) cena je bohuzel nekde jinde :(
Jsem zvedav kdy se zacnou prodavat Sata boxiky na CF karty, pokud bude cena kolem petistovky dal by se vytvorit docela cenove unosny a stale pouzitelne rychly SSDisk.
32GB pouzitelny ako skutocny disk stoji cez 20tis... 4000-4500 by bola genialna cena, ale v kazdom pripade suhlasim, ze to chce byt len trosku trpezlivy ;-)
Škoda, že flash disky zaostávají v jedné podstatné vlastnosti: počet zápisů na jedno místo je omezený (řádově jsou možné jen statisíce zápisů), takže jsou těžko použitelné pro servery apod.
To uz davno neplati. Pouziva se specialni algoritmus (ted si nevzpomenu na nazev, ale google...), ktery zapisuje pokazde jinam a existuje nejake mapovani. Zkousel jsem to napriklad u SD karty a bez problemu zvladla 10milionu zapisu na jedno misto bez jedine chyby (zapis a cteni nahodnych dat). Pochybuji, ze by to do SSD nedali taky.
Jenomze vetsina users zaplaca disk systemem softem daty (filmy) a hrama. Bezny provoz pak bude probihat na neobsazenem zbytku o par % kapacity, tam uz rozhazovaci algoritmus moc nezmuze.
Nebo je toto osetreno tez ? pochybuju. Algoritmus co by michal s daty na pozadi jeste k normalnimu provozu, by degradoval SSD na naprosteho slimejse.
Běžní uživatelé se tu neřeší, nebo jo? Pokud použiju jeden SSD na neustále proměnlivá data (třeba swap nebo /tmp) a druhý případně na data skoro neměnná (/usr nebo /), mohlo by to výkonu výrazně pomoci a riziko vyčerpání by bylo malé.
obycejne uzivatele se tu neresi :-(, prijde mi to smesne delat tedy disky jen pro neobycejne uzivatele, kterych bude a ruku na srdce naprosto drtiva vetsina...
Právě toto dnes již řeší všechny flash disky, včetně nejlevnějších USB klíčenek. Bez toho to ani nejde, neboť souborový systém nad klíčenkou by byl nucen řešit správu vadných bloků. Kromě toho, bez těchto obvodů by vytažení klíčenky během zápisu znamenalo ztrátu 64-128kB dat (pro zápis jednoho bajtu bez pomocných obvodů je nutné 64-128kB smazat, a pak opět zapsat oněch 64-128kB se změněným bajtem).
Jediný HW, u kterého na to musíte dávat pozor, je samotný flash čip přímo na sběrnici počítače.
Podívejte se do zdrojáku kernelu na rozdíl mezi mtd zařízením a blokovým zařízením.
Pane Standa chcete rict ze si radic v klicence interne presouva stovky MB ve flash cipu/pech jen tak "pro radost" bez ucasti z venku ? To by me zajimalo jak jste na to prisel.
Nepřesouvá. Pouze při zápisu použije jiné místo, než ze kterého je přečetl, a aktualizuje mapovací tabulku. Při čtení se data nehýbou.
Nad pamětí samotnou existuje mapovací tabulka, která říká, kde se v současné době nachází který fyzický blok, což je rychlá a dokonale zvládnutá technologie.
Kdysi jsem četl dokument výrobce čipů, kde to bylo popsané lépe, ale už ho nemohu najít.
V Linuxu podobně funguje jffs2, který při opakovaných zápisech píše pokaždé jinam.
Aha takze plati ona dosti zavadna skutecnost s % obsazeni pri beznem pouziti. A zaroven neplati rust zivotnosti s rustem kapacity a konstantnim dataflow (viz v postu nize). (Pokud je to tedy pravda co rikate)
Takze muzu otestovat zivotnost flash pameti jednoduse tak za napriklad na 1024MB modul zapisu 1022MB, ty necham byt a budu neustale mazat a zapisovat novy 2MB soubor s nahodnyma daty ve smycce, dokud zarizeni nevyhodi error. To se da otestovat celkem rychle 10000~100000x2MB rychlost zapisu 10~50MB/s. To je test max. na hodinku dve. (Za predpokladu xy)
Výrobce v článku tvrdil, že při přepisování jednoho a téhož logického místa každých 5 sekund dává jejich algoritmus paměti teoreticky cca 200 let života. Detaily implementace nebyly v článku popsány.
Dovedu si představit implementaci, která používá vždy celou paměť jako cyklický buffer:
1. Přečíst sektory na přepsání (rychlé, čtení lze dělat po bajtech nebo sektorech).
2. Udělat změnu.
3. Přečíst blok který ja na řadě s přepsáním.
4. Vyházet z něj bloky, které jsou v mapovací tabulce označeny jako neplatné.
5. Přidat nové bloky na místo neplatných, ale pokud to lze, jedno místo ponechat neobsazené. (Alternativou je, že pokud zbydou volné bloky po neplatných datech, tak do nich přesunout data odjinud - z čteného bloku, nebo z následujícího bloku cyklického bufferu.)
6. Vymazat blok.
7. Zapsat blok.
Samozřejmě, že takto jednoduchý algoritmus v praxi asi nestačí. Nicméně to už je starost výrobců.
Mám ovšem podezření, že výkyvy rychlosti zápisu u některých flash pamětí, které mám, mohou jít právě na vrub relokačním algoritmům.
No tak to ale popisujete nestandardni pouziti, kdokoliv si poridi SSD tak ho bude vyuzivat jinak - jako klasicky HDD, to co popisujete by vyzadovalo zmenu na urovni OS a stejne by to velice degradovalo vykon (nebo samotného SSD pokud to bude v něm). IMHO
Jak je to uvnitr SSD opravdu netusim ale pomalost v urcitych situacich pri zapisu svalovat na dynamickou relokaci jiz ulozenych dat ehm. tak takto hloupe reseni by urcite nikdo nezavedl. Kdyz uz relokace tak v case kdy se nezapisuje nic zvenku tzn. "ve volnem case" kdy by nebyl brzden zapis dat z venku. (Toto by slo odhalit detailnim sledovanim odberu proudu SSD - pri neukolovani z venku by zacal "sam od sebe" pracovat = odebirat vetsi proud).
Naddto by pomalost zapricena relokaci delanou zaroven pri zapisu z venku byla pozorovatelna porat, zvlaste pri kopirovani velkych souboru, coz se tedy s realitou neshoduje ani nahodou.
Stejne, o cem se bavime. Kazdy vyrobce si to muze poresit jinak a vime my jak to je zrovna v tom kterem vyrobku udelane ? Leda testovat a spekulovat.
"Vyrobce v clanku tvrdil, ze pri prepisovani jednoho a tehož logickeho mista kazdych 5 sekund " a v tom je prave vtip. LOGICKEHO MISTA, ne fyzickeho. Vsadim se ze je to brano pro cyklycke plneni a vyprazdnovani CELE kapacity. Realne pouziti SSD vypada jinak uz z principu. Viz ta %.
Nicmene, sice tvrdim ze by relokace jiz ulozenych dat pri zapisu novych zvenku byla hloupe reseni jenomze jak to je doopravdy?, to kolisani rychlosti zapisu mi vrta hlavou. Bohuzel ho nedovedu determinovat. Vy ano ?
PS: Jde o rychlost zapisu a jeji kolisani s jednim, stale stejnym napriklad 50MB souborem zapisovanym na SSD ktery uz je z podstatne casti zaplnen. Rozumime si ?
Ale to pak neni zapis na jedno misto, kdyz to uvnitr disku rozhazuje.
Takze jestli porad plati ze jedno ("fyzicky") misto vydrzi jen 100k zapisu, tak tohle skvele "reseni" je cesta do pekel. Dekuji ze jste mne hned po ranu vydesil. :)
a neni to nahodou tak ze u techto ssd disku (nand pameti) uz tento limit neplati? precijenom tam jsou pouzity jiny cipy nez v obycejnych klicenkach.
Co by na tom tak taky bylo tak drahy? ten sata radic? nebo ten hlinikovej housing?
Ono nemusi byt tak zle. Pokud to takto skutecne je a funguje, znamena to ze poroste zivotnost SSD pri konstantnim data flow geometrickou radou s rustem kapacity. (Tim vice cim bude dataflow vice v nepomeru ku celkove kapacite SSD).
Pokud se bude vymenovat datovy ekvivalent cele kapacity zustane zivotnost konstantni.
Zalezi na tom zda SSD rozhazuje data jen pri zapisu nebo je stehuje i sam ve vlastni rezii mezi blokama bez ucasti z venku (na mene opotrebovane bloky).
- wear levelling probiha nikoliv pres cely disk, ale jen v ramci (relativne malych) bloku
- wear levelovaci mechanismy netusi, ktere (logicke) sektory jsou zabrane a ktere volne, protoze pracuji o uroven niz a obecne neznaji filesystem, ktery na nich je - musi tedy ke vsem (logickym) sektorum pristupovat stejne.
- reseni typu JFFS2 je znacne lepsi, nez to, co delaji bezne USB flashky (a SSD), ale to je mozne pouzit jen pokud je mozne pracovat s flash pameti primo a nebrani tomu sama pritomnost radice (vrstvy emulujici blokovy device).