jsou to procesory, kde nejnovější je z roku 2017. Trvalo 4 roky, než se ta chyba pořádně projevila. Kupovat Ryzen je teď výhodné spíš kvůli výkonu než pocitu bezpečí. Ten je jenom iluze. Předpokládajte že chyby v dnešních zdálnlivě "bezpečných" ryzenech se projeví také za cca 4 roky okolo roku 2025. Záleží jakým tempem půjde jejich výzkum.
Jinymi slovy, AMD nestiha, a Intel chce donutit vahavce koupit jejich "nove" serverove procesory tak, ze vyrazne zpomali ty starsi (zejmena co se tyce masivniho multiprocessingu a databazi).
Realna vyuzitelnost tech zranitelnosti postrannim kanalem je sice celkem nizka, ale propady prodeju asi trapi Intel mnohem vice.
Na linux workstation s i7 z roku 2012 fakt necitim potrebu nejakeho vykonoveho upgrade a nejspis se mu tento rizeny "downgrade" i vyhne, horsi muj ntb s windows a i5 z roku 2015.
Dost mi to pripomina tak akcentovanou "bezpecnost" na webu - google jako temer monopolni prijemce reklam z webu diky ovladnuti 80% trhu browseru i W3C konsorcia samotneho se uz roky pod plastikem "bezpecnosti" soustredi hlavne na zamezeni a ztizeni "unosu" reklam ze strany ISP a CDN. Co na tom, ze ty reklamy uzivateli google sam "podsouva" a "nuti", ze jejich browser (zatim pry mimo EU) si profiluje lokalne uzivatele ze stazenych dat a pak odesila takto lokalne zpracovavane a vyhodnocovane udaje o jejich preferencich na libovolny server (ktery za to googlu zaplati).
Pritom .exe update chromu a chromia se vesele stahuji z jejich distribucnich serveru celkem pravidelne bez sifrovani i overovani certifikatu :-)
Mikrokod patche jsou soucasti BIOSu - takze starsi vyzaduje starsi bios, coz nemusi byt pohodlne, kdyz tam resili vady ktere se vas tykaj (spotreba/chovani systemu).
Dale se da uC nahrat z bootloaderu (grub), pripadne se nahrava behem bootu skrze balicek (napr. https://packages.gentoo.org/packages/sys-firmware/intel-microcode ). Takze ten balicek lze nastavenim distra take vyblokovat na pouziti starsi verze, nebo nepouziti niceho, co by doplnilo/prepsalo verzi pochazejici z BIOSu.
Nejsem si jist, zda lze uC napatchovat na verzi nizsi nez je aktualne v kremiku (to si vygooglete, nebo at to nekdo doplni zda to jde), ale oteviralo by to vetsi moznosti rizeni, protoze pak staci starsi balicek nastavit..
Mikrokód není persistentní (v CPU není storage), nahrává se tam firmwarem platformy* při každém spuštění (a dokonce i probuzení každého jádra), takže lze libovolně up/downgradovat dle chuti. Intel i AMD nemají žádnou ochrannou logiku, která by např. odmítala starší verze, kontroluje se jen jestli sedí ID modelu. Co mu pošlete, to nahraje.
* Na UEFI si CPU může hned po spuštění mikrokód nahrát sám z flashe přes SPI, pokud je na příslušné adrese očekávaná signatura. Pak teprve se ze stejné paměti stáhne a spustí UEFI, který může opět nahrát jiný update, předat řízení OS, a ten si opět může nahrát co chce :-)
To je jistě benefit, ale nevěřím, že by to byla motivace. Litografie flashe je od logiky silně odlišná: NOR flash se v praxi nedá syntetizovat pod 28 nm, NAND se staví v mnoha vrstvách (desítky) aby nezabral obří plochu. Muselo by se to dělat jako chiplet vyráběný jinou technologií (na jiné lince), a stejně to pak nebudete chtít zavřít do 80-100°C procesoru, protože by tam ten mikrokód dlouho nevydržel. Je jednodušší ten problém přenechat integrátorovi (motherboardu).
Velká spousta dnešních zařízení to takhle řeší: basebandy, modemy, tiskárny, všechno má jen maličkou ROM s bootloaderem, po spuštění to čeká na upload firmwaru do RAM.
Tak on ten mikrokod neni nahravan cely do CPU, tam jsou pevne zadratovany vsechny instrukce. To co se do CPU nahrava je "microcode patch" - korekce nad tou pevne zadratovanou logikou.
Moznost prepsat cely uC by melo svoje nebezpeci - napr. integrita ram je mensi nez rom, takze by to muselo byt snad v rad-hard layoutu :)
Zrovna dnes jsem si říkal, že mi už je v podstatě jedno, jestli mám "pod kapotou" x86 nebo arm, pokud dané aplikace co používám jdou přeložit a to se dost lepší...a jestli to tak půjde dál, asi brzy skončím u nějaké arm workstationy (s dostupností AMD to taky teď nebylo úplně růžové). Nebo možná RISCv, ale ten jsem nikde zatím pořádně neviděl, zatímco ARMovych řešení je spousta a to nemluvíme jen o malém raspberry:)
Windows jedeš ve virtuálce nativní ARMovou verzi (a ta má v sobě emulátor x86 pro nepřekompilované aplikace). Jinak x86 verzi Windows/Linux můžeš mít samozřejmě taky, ale pak je to emulace a ne virtualizace. A má to dopad na výkon - např. když na mém notebooku Apple iBook G4 z roku 2005 s procesorem PowerPC pustím Windows 2000 nebo 98 v Microsoft VirtualPC, tak je výkon asi 1/3 proti nativnímu.
Ano, ale W10 pro ARM se nedá normálně získat - ta je k dispozici jen pro výrobce počítačů. Jediný způsob, jak Windows on ARM získat, je program Insider.
Tohle by se snad mělo s W11 změnit, uvidíme už brzo.
Další problém je momentálně v tom, že Windows 10 on ARM nepodporují emulaci x64 aplikací - ale i to se má změnit.
Zdá se, že mírně smrduté vody Windows na ARM trochu rozčeřil Apple s M1.
1. 7. 2021, 06:46 editováno autorem komentáře