Jak to lze srovnat proti podpisu bootloaderu? Je to srovnatelné?
takže dneska se podívám na verzi jádra, zkompiluju modul oproti odpovídajícím zdrojákům, nahraju.
nově se kromě verze podívám taky na distribuci, zkompiluju v ní modul oproti zdrojákům a nahraju. pokud má fungovat binární distribuce modulů, musí být klíč všude stejný..? nebo všechny distribution-compiled moduly budou používat jiný klíč, než se použije pro mé vlastní moduly? (a ten můj vlastní klíč pak stejně musí jit do jádra nahrát, aspoň při bootu..)
asi mi uniká, jak taková ochrana může fungovat? :-) (pokud klíče nejsou zadrátované už od výrobce a uživatel si sám nic nezkompiluje - alá třeba android)
Minimalne mate moznost si zkompilovat vlastni jadro s vlastnim klicem - hrozi-li, ze na nem mohou uzivatele zavadet jaderne moduly?
Hlavní rozdíl je v tom, že pokud takovou vlastnost nechceš, tak si jádro překompiluješ bez té vlastnosti, protože kernel je OpenSource.
Naproti tomu podpis bootloaderu kontroluje BIOS a k tomu zdrojové kódy v 99,99% procent případů nejsou a pokud možnost vypnutí není přímo v BIOSu tak máš smůlu.
A co dkms? Okrem proprietarnych driverov grafiky to pouziva napriklad aj VirtualBox.
Pri vynutenom pouziti podpisanych modulov bude asi cele dkms nepouzitelne...