Mobilní CPU Intel od Haswell umožňují velice jednoduché snížení napětí. Tím se dá dosáhnout o něco nižší spotřeba a zároveň i větší výkon, protože se zatížené CPU méně přehřívá. Stačí vhodnou konstantu zapsat do MSR pomocí wrmsr 0x150. Ve Windows lze pak použít nástroj Throttlestop.
Snižování napětí (undervolting) však není vhodné pro úplné začátečníky. Velké snížení napětí má totiž vliv na stabilitu. Doporučuje se proto dostatečné testování, například autorem zvolený torture test mprime.
ano, na to byly neoficiální záplaty: https://wiki.archlinux.org/index.php/PHC
tady je výhoda, že se prostě zapíše MSR v rc.local a hotovo
A už někdo spočítal, kolik činí úspora peněz? Jinými slovy jestli to za to vůbec stojí?
Vzhledem k ceně energií mi žíly netrhá úspora energie, i když chápu že pro někoho rozdíl mezi např. sedmi hodinami a sedmi a půl (ovšem stažení jasu displeje mu ušetří řádově víc) může znamenat rozdíl mezi nákupem noťase že standardní nabídky a k šílenství vedoucím hledáním vyhovující konfigurace s výměnnou baterkou a příplatkem.
Co se mě týče, tak přezkoušení stability hlavně nějakou dobu trvá (klidně dny běhu v zátěži) a s ohledem na způsob výběru procesorů do řad (tedy sortování podle kvality) to nejde udělat jednou a aplikovat na všechny stroje, nýbrž by se to mělo provést na každém zvlášť. A když to budu dělat pro datacentra, tak to nechám běžet jak dlouho? Týden, kdy to nebude dělat to, kvůli čemu to investor koupil? To mě zabije. Nebo to odfláknu s rizikem, že to bude padat? To mě zabije každý ráno.
A u flotily noťasů taky nebudu riskovat, že mi to kolegové hodí na hlavu.
Jistěže je to o tom, jestli konkrétní uživatel je nebo není cílovka, jen si troufám tvrdit, že by udělali líp, kdyby úsilí zaměřili úplně jinam. Tohle je nimrání se v titěrnostech, a pokud je cílem vývoje Linuxu to, aby se stal systémem se kterým budou lidi (a to mnohé asi překvapí, ale nejsou to jenom správci serverů) pracovat radši než s Windows, tak to jde úplně mimo mísu, protože ti mají problémy úplně jiný.
Pánovi v odkazu jede v zátěži CPU na 3.22-3.43 Ghz a při podvoltování o 110mV na 3.42-3.67 Ghz
No to je zajisté velmi záslužné, ovšem drtivá většina lidí booka na baterku nehoní na plný výkon (většina dokonce ani na síti). Chybí především informace, o kolik se v plné zátěži změnila výdrž, protože to by aspoň šlo nějak extrapolovat. A ještě důležitější je, jak se to projevuje na životností toho CPU, a po jaké době to v důsledku změny parametrů začne dělat problémy a bude nutné to ladit znova.
Protože pokud tohle zkoušení nemá někdo jako živnost, daleko víc potřebuje, aby to jelo bez problémů a mohl se na stroj spolehnout. Teprve PAK má smysl řešit jakékoliv štelování.
Ano, ale tím, že bude větší frekvence, tak bude úloha dřív hotová a pak bude CPU déle spát. Tedy ušetří se i baterka.
Ano stojí to za to.
Undervolting notebooku nejlépe dokumentuje The Undervolting Guide. Zkušel jsem to na C2D T9300, kdy jsem stáhnutím napětí výrazně snížil hlučnost ntb a výdrž na baterku zvedl o cca o 10 minut. Více energie se dalo ušetřit omezením na nejnižší frekvenci, ale bylo to příliš pomalé. Na Windows byly populární RMClock nebo Throttlestop, na Linuxu byl potřeba PHC kernel. Ušetřením energie se také dalo dosáhnout delší doby v USA módu (předchůdce Turboboost)
U novějších procesorů je naopak místo udržování nízké frekvence preferovaný Race to idle, kdy procesor jede na maximum, udělá co nejvíce práce a co nejdřív se uspí do C8 stavu.
Práce s napětím od nástupu Core i nebyla na noteboocích možná, pár výjimek s podporou BIOSu (herní Clevo apod.) se daly tuningovat pomocí Intel XFR.
Osobně si myslím, že z této možnosti budou mít Vánoce hlavně Frankenpadisti :)
A co to slovo znamená? Dáme pryč předponu vy- a zbude nám "ditelně". "trlně Asi" je koncovka vyjadřující schopnost / možnost něco provést / uskutečnit, takže to má slovní kořen "dit"/"dít", takže to možná bude nějak souviset s nějakým dějem? Nebo se zastaralou formou slovesa říci, tedy "vypověditelně".
"Stará"... V obvyklém kontextu to znamená manželka ... Že by jí mytí nádobí šlo o hodinu rychleji? Jo, tomu bych možná i věřil.
Poslední variantu, tedy že autor neumí ani naprosté základy jazyka pro třetí třídu základní školy, jsem nechtěl ani zmiňovat, protože je příliš děsivá.
Ještě mohlo jít o kombinaci automatických oprav a umírající dotykové vrstvy tabletu, za čež třeba já mám chuť někdy přístroj jisté čínské značky rozbít obřím kladivem.
Abych nebyl OT, mě osobně třeba nejde o úspory nákladů za elektřinu, ale pokud mi laptop vydrží o klidně i půl hodinu déle, budu jen rád. Může to třeba znamenat, že stihnu dodělat něco, co bych jinak nestihl a musel bych se tomu věnovat jindy až budu mít u sebe zdroj/budu mit možnost ho zapojit bez nutnosti dalších nákladů. A ano, jsou místa, kde máte k dispozici jen baterii.
Cílem bylo odlehčenou, možná až lehce humornou, formou, byť musím přiznat, že sarkastickou až kousavou, upozornit na to, že pro technika je, s lehkou nadsázkou, životně důležité se vyjadřovat přesně a srozumitelně. Aby to nedopadalo jako v notoricky známém komixu o projektu zahradní houpačky.
