Naco je ten navod? Ved ked sa spusti instalator windows xp z CD (cd boot) tak po spusteni zakladnej casti instalatora sa spusti diskmanager (ak sa to da tak nazvat vobec) kde je mozne menit/mazat/vytvarat particie na hdd (zaujimave je to ze si mozete vytvorit napr. 3 NTFS particie ale naformatovat v procese instalacie mozete len tu jednu kde nainstalujete XP :))
Radsej by som uvital navod z M$ dielne ako spustit XP instalator bez toho aby stale premazal MBR a tak mi zrusil lilo/grub :(
Tradiční partition table má basic partitions, které jsou zapsané v MBR. Ty mohou být jen čyři. Pokud jich chceš více, můžeš partition vytvořit jako extended, a na jejím začátku mít další partition table, do které můžeš nacpat partitions více (tuším 16?). Problém je v tom, že Linux vytváří (vytvářel) extended partition, která na svém začátku neměla další partition table, takže byla neplatná. Takové věci se většina SW brání s tím, že na neplatnou partition table nechce vůbec sahat. Proto je nutné linuxové partitions ručně smazat.
Z dalších věci bych uvedl, že hranice partition má být na hranici stopy, což Linux ve spoustě případů ignoruje. Resp. neignoruje, ale inventivně si vymyslí jinou geomertii geometrii disku, a umístí partition na tuto iluzorní hranici stopy. Ostatní SW zvyklý na hranice stopy dle měřítek BIOSu tak s takovu partition table zpravidla odmítne pracovat. Jo, dodržování standardů, to by bylo...
Wokenni fdisk zarovnava na stopu. Nejsem si jist, kam zarovnava Linuxovy fdisk - zda na stopu nebo na cylindr. Taky si nejsem jist, co z toho je "standard" - myslim obecny, ne nezbytne Microsofti.
Pokud na IDE disku existuje tabulka rozdeleni, Linuxove jadro pri jejim cteni nastavi "logical" geometrii disku podle teto existujici tabulky. Pokud je disk "factory clean", tj. obsahuje v master bootu jenom nuly, coz plati i pro pripad kdy jste disk prepsali pomoci 'dd if=/dev/zero', nastavi se pri bootu "logical" geometrie rovna "physical" geometrii (kterou Linux zjisti z IDE registru disku).
Situace, kdy se Linux usnese na jine "logical" geometrii, nez je BIOSova translace, muze nastat jenom v pomerne vyjimecnych pripadech - napriklad kdyz v BIOSu nastavite natvrdo konkretni typ translace (CHS/LBA/LARGE} namisto abyste nechali "auto".
Award BIOS v rezimu "auto" nacte pri POSTu tabulku rozdeleni a podrzi se jeji geometrie.
SCSI disky (a potazmo snad i SATA disky na radici v nativnim rezimu) pouzivaji na urovni hardwaru vyhradne linearni adresaci, nemaji fyzickou geometrii. V tomto pripade, pokud je disk factory clean (nema tabulku rozdeleni), Linux si nejakou geometrii vymysli. Tato muze byt jina, nez jakou by vymyslel BIOS tohoto SCSI radice. Pokud se BIOS radice po rebootu neprizpusobi geometrii z tabulky rozdeleni, muze wokenni fdisk "videt" jinou geometrii, nez jakou vymyslel Linux.
Totez plati pro USB mass storage devices, ktera se v Linuxu hlasi jako SCSI. I kdyz je to treba IDE disk v USB ramecku, Linux z nej neumi precist fyzickou geometrii, protoze nema pristup do IDE registru.
No nevim.
Ja uz nekolikrat prelival linuxovou masinu Woknama (pokus prosadit Linux doma a kamaradu) a nikdy woknam nevadily linuxove partitions. Instalator je v klidu smaznul a vytvoril si svoje C:\ .
Jo a k tem extended partitions: vim jenom tolik, ze linuxovy fdisk ma pro extended partitions tri ruzne kody:
1) 0x5 extended
2) 0xf Windows extended
3) 0xdb Linux extended
Je mozne, ze Windows uznavaji jenom kod 0xf.
Taky rozumim tomu, ze kdyz v linuxovem fdisku vyrobim oddil a dam mu flag 0xf, tak to jeste neznamena, ze v tom oddilu vyrobi prazdnou extended tabulku rozdeleni. Prijde mi pomerne korektni, jestlize extended tabulku zalozi teprve ve chvili, kdy zacnu vytvaret paty nebo vyssi oddil.
Na Linuxovych utilitach okolo rozdeleni disku a vytvareni FS se mi libi, ze je vzdycky pomerne presne jasne, co konkretni utilita dela:
- vytvari tabulku rozdeleni
- vytvari souborovy system ve zvolenem oddilu (nebo na cely disk)
- instaluje zavadec do MBR nebo do boot sektoru konkretniho oddilu
apod.
Primary partition mohou byt pouze ctyri. Pokud chces vic, musis (alespon) jednu z tech ctyr predelat na extended partition. V extended partition mohou byt dalsi ctyri partition, ale nektery software (napr. DOS a Win 95, mozna i pozdejsi) povoluje pouze jednu obycejnou partition a jednu dalsi rozsirujici. Ani linux neumi dve rozsirujici partition v rozsirujici, pokud vim.
Linux zadne partition nevytvari. GNU/Linux obsahuje mnoho nastroju jak partition vytvorit, pokud byl s nekterym konkretnim nejaky problem, kernel za to nemuze.
Hranice partition muze byt kdekoliv a nevadi to ani windows, overeno. Muze to vadit nejakemu diskdoktorovy nebo tak neco, ale to neni dulezite. Problem je, ze v partition tabulce je u kazdeho sektoru uveden zacatek dvema zpusoby - v CHS a v LBA. Linux se ridi LBA. DOS pouziva CHS. Pokud je v linuxu nastavena jina geometrie disku nez v BIOSu - coz je pomerne snadne, protoze nekdy ve 2.6 vyhodili vetsinu kodu pro hadani geometrie disku z partition tabulky, alespon pro druhy a dalsi disky - tak linux napise spravnou LBA a spatnou CHS adresu a je prusvih. Neni to ovsem ciste chyba linuxu, jde proste o to ze linux se nemuze BIOSu zeptat jak je to "spravne". Na to by se muselo dohodnout rozhranni na predavani te informace mezi zavadecem (LILO/Grub) a kernelem.