Značku už jsem navrhoval, ale mistr autor to neunesl a návrh na použití odpovídajícího symbolu zcenzuroval.
Jinak .hidden je podobná blbost, jako .nomedia na Androidu.
No, a skryté soubory slouží právě k tomu, aby se vám normálně nepletly do výpisu soubory, které vidět nepotřebujete, ale které přesunout jinam nelze. Třeba vaše konfigurační soubory (SSH, shell, editor a mnoho dalších) – musí být v nějaké jasně určené cestě, jsou vaše, takže ve vašem domácím adresáři, ale nechcete na ně běžně narážet. Nebo repository VCS – musí být u zdrojových kódů (nebo tam alespoň musí být odkaz), ale nechcete, aby se vám do zdrojáků pletlo. Ostatně, vypište si příkazem ls -a domácí adresář, a uvidíte, jestli skryté soubory používáte nebo nepoužíváte.
to je jak u (cenzurovano)... mozna mas vymytej mozek a tak si zapomel ze jsi mel drive vlastni moznost volby :)
tak nekolik prikladu v $HOME...
- muzes pro user binarky udelat adresar bin bez tecky(a pokud ano tak .profile pri pusteni shellu automaticky toto prida to $PATH) ale pouzivas prikazy z terminalu...
- "VirtualBox VMs" si tam dava VirtualBox, ale tobe je absolutne jedno co v tom je, protoze virtualy si poustis pres GUI VirtualBoxu, nebo VBox nastroj v terminalu...
- "Calibre knihovna" si tam dava Calibre, ale ty poustit knihy z GUI programu Calibre a importovat take musis z GUI...
proc by se to vse (resp. hromady dalsich krome techto prikladu) melo tedy (nutne) plest (kazdemu) mezi Dokumenty, Hudbu, Video a/nebo adresare ktere si v $HOME proste uzivatel sam udela?
Nevím jaký máš mozek ty, ale já normální.
Vždy mám možnost volby. A upřímně, jestli někdo v $HOME přidává další adresáře, avšak ne vnořené do správných adresářů tak je v podstatě podobný člověku s windows, který je schopný na C: nasekat 200 adresářů různě nazvaných, a pak se diví že nic nenajde.
Nicméně, pořád kladu otázku, a proč bych měl skrývat další adresáře ? Když tam (není-li zapnuté zobrazování skrytých) vidím osobně jen 14 adresářů ? A navíc jsou tam JEN WM, Dropbox, Mega a jeden TEST ?
Ostatní adresáře jsou vnořené tam kde mají být.
A pokud si někdo neumí udělat pořádek v adresářích, pak mu žádná tečka moc nepomůže.
Nevím, co je v tom článku, ale obecně smyslem skrývání souborů není nějaké utajení, ale to, aby tě neotravovaly soubory, které tě nezajímají – ono to většinou není potřeba, protože začínají tečkou, ale když si nějaký program bude vynucovat třeba adresář ~/XYZ (bez tečky) pro svoje nastavení nebo nějaké pomocné soubory, tak si ho dáš mezi skryté a máš od něj pokoj.
S tečkou mi to připadne právě dost dobře příhodné, protože záleží jenom na tom, jak si to člověk vylistuje a nemusí se mršit s nejakými na první pohled schovanými attributy - jako někde ve vlastnostech to hledat ve 4. záložce někde dole jestli je skrytý a jak ho odkrýt . . . Případně někde nějak zobrazovat skryté přes nastavení ve 3. okně vlevo dole . . . . a podobné blbiny. Pak na to člověk mrkne ani neví, jestli už skryté zobrazuje nebo ne.
"aby šlo libovolný soubor skrýt/odkrýt, aniž by se měnil jeho název."
To už by jsi zrovna mohl chtít mít generické jmého - když vezmeš tečku na začátku z pohledu prostě dalšího písmene v názvu . . .
Tohle je pomerne snadne nascriptovat.
Hint: systemd.path (alternativa explicitne uzivat inotify, ale s tim uz je prace)
Hint2: ls -tr
Problem je spis v tom, ze s timhle jednoduchym pristupem nezvladnes postihnout duplicitni jmena. Kdyz smazes dva soubory jmenem foo, tak mas k obnoveni k dispozici jenom posledni.
Panove a nejen Petr M, tesi me, kolik skvelych myslenek jste schopni prinest do spolecne studnice vedomosti lidstva v tak kratkem case. Ale napadlo vas, ze jsou pripady, kdy se skryvani hodi resit jinak, nez mazanim souboru nebo jejich presunem do adresare s bordelem? Co kdyz treba budete mit pologramotneho uzivatele, kteremu nemuzete duverovat, ze si nesmaze adresar s maily a konfiguraci maileru? To mu je jako presunete do archivu nebo do kose a vsichni byli stastni a jestli nezemreli, jsou stastni jeste dnes?
Trik popsany ve zpravicce je vetsine lidi uplne na hovno, ale muze se hodit pro nasazeni proti zhovadilym klikacim BFU, co vsechno dokurvi uz 5 minut po zasednuti k pocitaci.
Kazdy normalni OS ma uz od vyroby zadratovanou backup apku pro zurive klikace. Napriklad neco takove https://support.apple.com/cs-cz/HT201250
Musim se priznat, ze mi ta zpravicka neco dala, i kdyz z opacne strany, nez asi autor zamyslel.
S Unixem jsem se setkal jeste v minulem tisicileti a pak po dlouhe pauze znovu az po v polovine roku 2016, kdyz jsem si nainstaloval virtualne Ubuntu. Za tech vice nez 16 let jsem toho hodne zapomnel, takze aktualne znovuobjevuji pro me drive samozrejme veci. S prikazovou radkou jsem kamarad a filemanagery v Ubuntu nepouzivam. Prikaz "ls -a" znam a pouzivam stejne jako jeho DOS/WINDOWS ekvivalent "dir /a". Diky te mnohalete pauze s Unix like OS jsem si ted myslel, ze ty soubory s teckou na zacatku se normalne nezobrazuji pri vypisu "ls" z nejakeho podobneho duvodu jako proc nejde jen tak naprimo spoustet davku z aktualniho adresare (prikaz nenalezen) a musi se napsat ./batch.sh (kdyz adresar neni nastaven v PATH). Ano byla to hloupa uvaha, ale fakt jsem toho hodne o unixu zapomnel a nijak zvlast jsem nad tim nehloubal.
No a ted diky zpravicce jsem si znovu pripomnel, ze ty adresare a soubory, ktere bezne automaticky vypisuji pres "ls -a" jsou vlastne skryte. Diky autore za osvezeni zapomenutych znalosti.
Aaaaano, studentíci ze Žižkova stále neopravili... v náhledu vidím, po odeslání ne. No nic, tak aspoň link ...
Zprávička je podána stylem hodně hloupě, ale jistou informační hodnotu má. Já například o možnosti .hidden nevěděl (nesleduji linux tak podrobně).
A poté, co jsem (uf, už 15+ let) zjistil, jak obrovská spousta běžných lidí má na win problémy zobrazit i jen "program files", protože nebyly v XP exploreru by-default přístupné (muselo se povolit dalším kliknutím), tak ".hidden" může být zajímavá varianta, jak pro BFU skrýt adresáře (a příp. soubory) třetích stran, jejichž strukturu (==názvy) nechci (z libovolného důvodu) měnit. Dokonce i dopředně, i pokud ještě nejsou vytvořeny.
Sorry, ale první věci, co jsem na Linuxu zjistil (a bez kterých bych ho vlastně ani nerozchodil), bylo:
- Struktura adresářů (včetně /, /home, /etc, /mnt,...) - kvůli rozdělení disků, namontování NASu,...
- Uživatel a práva - několikrát potřeba su root, pak přepnutí adresářů, vytvořených pod rootem
- .hidden - už jenom proto, že se to týká dat progamů v /home (vy nezálohujete?)
Takže tuto znalost bych označil za elementární...