Nevím, co je v tom článku, ale obecně smyslem skrývání souborů není nějaké utajení, ale to, aby tě neotravovaly soubory, které tě nezajímají – ono to většinou není potřeba, protože začínají tečkou, ale když si nějaký program bude vynucovat třeba adresář ~/XYZ (bez tečky) pro svoje nastavení nebo nějaké pomocné soubory, tak si ho dáš mezi skryté a máš od něj pokoj.
S tečkou mi to připadne právě dost dobře příhodné, protože záleží jenom na tom, jak si to člověk vylistuje a nemusí se mršit s nejakými na první pohled schovanými attributy - jako někde ve vlastnostech to hledat ve 4. záložce někde dole jestli je skrytý a jak ho odkrýt . . . Případně někde nějak zobrazovat skryté přes nastavení ve 3. okně vlevo dole . . . . a podobné blbiny. Pak na to člověk mrkne ani neví, jestli už skryté zobrazuje nebo ne.
"aby šlo libovolný soubor skrýt/odkrýt, aniž by se měnil jeho název."
To už by jsi zrovna mohl chtít mít generické jmého - když vezmeš tečku na začátku z pohledu prostě dalšího písmene v názvu . . .