"Většinu testů vyhrálo Ubuntu 8.10 a v jednom byl rozdíl dokonce trojnásobný." uz jenom z tohoto se da celkem pekne usoudit, ze jde o nesmysl. 3x rychlejsi:) Mozna, kdyby testovali na stejne Jave a na stejne rychlem stroji, byly by vysledky uplne nekde jinde a s odchylkou tak pul procenta. Bohuzel se tak nestalo, viz odkaz.
Jestli to autor nepochopil, slo o Vanocni zert, proc to rve do zpravicek, to nechapu ...
Az na to, ze keby si si ten clanok precital, nekecas take blbosti, pretoze to bolo testovane na tom istom stroji s dual bootom, raz tam nabootovali Windows Vista a nasledne prebootovali do Ubuntu a nainstalovali tu Javu ktora bola pre ten system ako posledna, takze nebol to vianocni zart ani omylom.
Stejne je to nejake podezrele. Co jsem slysel, tak vetsina benchmarku Javy vychazi lip na Windows proste proto, ze optimalizaci interpretu na Windows se venuje vic pozornosti. Rad bych se presvedcil o opaku, ale jeden test (jeste k tomu na Ubuntu, coz neindikuje velke knowhow testera) me nepresvedci.
Aha dokaze mi nekdo vysvetlit, proc se lisi vysledky? To na tech vistach v pozadi hrali jeste Crysis? Protoze ty binarky jsou pro oba systemy prakticky totozne a tim, ze jsou na stejny procesor, tak budou i v jistem ohledu totozne i binarne. Takze mi to dost nejde na rozum ... rozdil by tam mohl byt, kdyby visty nasly ovladace vice zarizeni, kdyby na pozadi neco bezelo a podobne, ale i tak by rozdil nemohl byt vic nez pul procenta.
Na pozadi Windows Vista bezely DRM opicarny, ktere kontrolovaly beh Javy instrukci po instrukci, jestli se nahodou nesnazi delat neco zakazaneho, treba kopirovat BluyRay. Z tohoto duvodu programy na Viste bezi v podstate jako interpretovane, neco, jako by to bylo napsano v Basicu.
No nevim, jestli to napsali v Quick Basicu nebo jak se to jmenovalo, tak ten snad byl interpretovany. Jaky je Basic dnes nevim, posledni kompilovany jsem mel na ZX Spectru a videl jsem Basic od Borlandu, ktery mel tu vyhodu, ze dokazal vytvorit obrovsky .exe soubor i z "Hello World". BTW, on dnes jeste nekdo pouziva Basic, krome Microsoftu ve Windows Wista?
Dobrovolne se hlasim jako nostalgik cislo jedna :)
Po cem mam vlasne nostalgii? Ze by po starych dobrych casech, kdy se psal software poradne a ne hromada sracek? Skoda, ze stare dobre casy nikdy nebyly...
Fakt se vám stýská po dobách, kdy se okolo počítačů chodilo v bílém plášti a galoších, pevný disk měl menší kapacitu než dnešní microSD karta, počítač měl cenu několika luxusních vozů, a ovládal se z textového terminálu klávesami hjkl?
Souhlasím, že psát SW tak, jak vypadají distra Linuxu, je nešťastné. Nekvalitní a nedodělaný software poskládaný bez hlavy a paty, bez lokalizace, nápovědy nebo dokumentace, prakticky snůška freewarových bugů bez konceptu. Ale nevěšte hlavu. Takové systémy uživatelé nechtějí ani zdarma.
Nejlepsi je, jak pise, ze jeho pritelkyne je ziva. Aspon vime, ze neni nekrofil, jako ten Spanel co soulozil s manzelkou, kterou zavrazdil nekdy pred pul rokem. :-)
Mam za to, ze vas druhy odstavec se vztahuje na Windows mnohem vice, nez na Linux. Akorat tech napoved je ve Windows nekdy vice, protoze v Linuxu nekdy i uplne chybi. Ovsem ve Windows jsou zase nekdy tak blbe, ze kdyby chybely, vyslo by to nastejno. Nejlepsi je bublinova napoveda stylu, ze kdyz hledam, co znamena checkbox parametru A, rekne mi bublinka: "Nastavuje A". Holt, snuska proprietarnich bugu.
Každý máme svůj názor. Ten váš podporuje fakt, že Linux, i když je zadarmo, po 15 letech používá cca 1% uživatelů desktopu. Můj podporuje fakt, že Windows, i přes jejich cenu, používá více než 95% uživatelů desktopu. Něco mi tedy říká, že můj náhled na problematiku sdílí daleko více lidí, než ten váš.
Aspon ze vam to pridava na sebevedomi, kdyz nic jine tak aspon "trzni podil" windows.
Min. 60% z toho jsou podle statistik zlodeji, ale ted se to cislicko hodi tak proc je nepouzit, ze ano? Podotykam ze podle stejnych statistik ma linux zminovane 1% takze ucelovka/FUD jak vysity.
Daleko vice lidi si windows ukradne, pokud tak cinite i vy tak jste opravdu na stejne lodi.
Nejde o sebevědomí, ale o to, že počítače jsou tu pro lidi. A lidi mají na věc vcelku jasný názor.
Pokud lidem nějaký SW zdarma natolik nevyhovuje, že raději ukradnou placený, nesvědčí to také o něčem?
Svoje Windows už dlouhou řadu let kupuji. Při dnešních cenách SW, a dostupnost alternativ zdarma (včetně těch open source alternativ) těžko někdo sám před sebou obhájí krádež SW.
Svedci to o jejich urovni. Uvedomte si ze vetsina uzivatelu windows jsou uhrovati mladici a slecny, kteri pari hry a v jejich kruzich je vetsi borec ten, kdo ma nejdrazsi kradeny software ;-).
Co myslite, jake zastoupeni by mely dnes Windows, kdyby do nich nebyly vrazeny ty miliardy za marketing? Jedine masivni investice do marketingu mohou vysvetlit skutecnost, ze se nekomu podarilo prodat takovy neuveritelny smejd, jakym byly Windows v pred-NT ere. U Microsoftu pak hraje roli i vselijake zpropitne. A ted se podivejte, jake prachy jdou do marketingu GNU/Linuxu.
LOL. A kde myslíte, že by byli dnes McDonald's, Coca Cola a Ford, kdyby necpali peníze do marketingu?
Windows v před-NT éře měly technické nedostatky, ale většina z nich lidi až tolik nepálila. Zvlášť když uživatelé uvážili cenu alternativ, která byla řádově vyšší. Můžete dělat DPT a psát dopisy na Windows 3.x, bez oddělení uživatelů a s kooperativním multitaskingem, nebo na jiném systému s těmito vlastnostmi, ale daleko dráž. Navíc výrobci ostatních platforem typicky chtěli poplatky za vývoj, kdežto MS naopak podporoval vývojáře, protože věděl, že v aplikacích je síla. Prostě Bill vsadil na business model, který fungoval.
Společnost kdysi IBM tvrdila, že do Linuxu investovala tuším miliardu dolarů, a mimo jiné v USA na chodnících provedla nepovolené sprejování loga své kampaně. IBM má pravda dost zkušeností se zabíjením produktů svou marketingovou neschopností, viz OS/2 :). Vyjma toho ale celou druhou polovinu devadesátých let padaly snad i z časopisů pro ženy CD s distribucemi Linuxu, a mediální kampaň byla opravdu velká. O naprosto okrajovém Linuxu dnes čtete ve všem možném tisku, opět s trochou nadsázky i v časopisech pro ženy. A to nemluvím o tom, že čtenáři rootu spamují ministerstva s "oduševnělými" dopisy, ve kterých píšou "proč ještě nepoužíváte bezpečný Linux a OOo, jak je doporučeno, když je to zdarma?", a podobné perly. http://www.flickr.com/photos/83245449@N00/39036635
Pokud hodnotíte marketing GNU/Linuxu jako špatný, čí je to problém? Když Coca Cola nebo Ford nebudou dělat marketing, půjdou do kytek. Nevidím důvod, proč by měli spotřebitelé omluvat mizerný marketing právě u GNU/Linuxu.
Největším selháním marketingu GNU/Linuxu je ale bohužel PRODUKT, což si zřejmě nikdy nepřiznáte.
Na čem si mám založit business? Na tom, že budu cpát prostředky do marketingu open source, a to bez návratnosti, protože open source neumožňuje vynutit platbu za užívání produktu? Děkuji, nechci.
To je legrační, takhle se ztrapňovat. Z cvičných důvodů jsem si přepnul jazyk v OpenSUSE z angličtiny na španělštinu a španělsky na mě mluví prakticky všechny programy. Počínaje KDE a Midnight Commanderem, přes Firefox a Seamonkey až po Battle for Wesnoth. To bude asi tím, že Linux nemá lokalizaci. :-D
Kegrační je, že se ztrapňujete vy. Česká lokalizace Ubuntu (coby zřejmě nejlépe lokalizovaného Linuxu) má 33% textu nepřeloženo. A to jsou autoři optimističtí. Navíc je stav překladů mnohdy děsivý - každý pes jiná ves. Nedivte se, překládají to ametéři. Jistě vzpomínáte, když Google hledal vyhoněné č*ráky, což byl výsledek komunitního taky-překladu :) https://translations.launchpad.net/ubuntu/hardy/+lang/cs/+index http://www.zpravy.net/obrazky/google-hack-vc.gif
Nepleťte jablka a hrušky, jen se ztrapňujete sám...
V té lokalizaci, na kterou linkujete _jsou_ započteny i programy obsažené v repozitářích... Nejen naprosto holý systém, tak, jak je tomu u Windows, kde si každý program vše řeší stylem "každý pes, jiná ves"... ;-)
Jinými slovy přesně jako ve Windows - to, co je v dodávce, je lokalizováno, a zbytek si každý řeší sám. Ten "holý systém" je nesmysl, ale to asi víte sám.
Cast komercniho photoshopu a autocadu je rovnez v anglictine.
Vyhonenych c.raku bylo pozehnane i v komentarich zdrojaku windows, kde byly dokonce cileny na konkretni skupinu (linuxare). To jasne ukazuje jaka kultura vladne mezi vyvojari zminene platformy.
Vsak ty profesionalni lokalizace Microsoftu jsou take nekdy docela zabavne a nekdy ne moc srozumitelne. Svym zpusobem ma zde Linux vyhodu: preklady delaji vetsinou lide, kteri neco vedi o pocitacich, zatimco preklady Microsoftu delaji prekladatele. A tak Linuxove preklady nejsou mozna prilis sejkpirovske, ale maji vetsinou hlavu a patu, zatimco u MS clovek nekdy premysli nad tim, jake bylo originalni anglicke slovo a s cim si prekladatel spletl jeho vyznam.
Tak tak, hlavne na serveru to vadi.
No a pak poslete log vyvojarum SW, ktery jste si koupili, v 99% ho neprectou, ale napr v EMC pracuje jeden slovak jako prekladate Sk,Cz -> Eng
Vy tady šachujete s čísly a vyhoněnými čuráky, zatímco já jedu v kompletně španělské verzi Linuxu včetně všech aplikací, které používám (pravda, Netbeans jsou výjimka, ale za to jaksi komunita nemůže) a až španělštinu dostatečně vypiluju, přejdu plynule na jinou jazykovou verzi. Stačí přepnout jeden přepínač a restartovat systém. Až tohle dokážou Vaše Windows, ozvěte se. ;-)
Vám ta čísla nepřijdou důležitá? Pokud je třetina textů v českém distru nepřeložená, a řada z těch přeložených je špatně, není to podle vás problém? :)
Ve Windows samozřejmě můžete mít více jazykových verzích na jednom počítači. Rozdíl je v tom, že překlad prošel workflow, a někdo zkontroloval i výsledné dialogy, nejen ty stringy. Takže uřezané texty, překlady mimo kontext atd jsou ve Windows výjimka, ne pravidlo.
Takže jestli to dobře chápu, uživatel, pokud si pořádně připlatí, může mít ve svých Windows několik jazykových verzí najednou, včetně skvělých cca osmi přiložených aplikací typu Poznámkový blok a Malování, zatímco v Linuxu má tuto možnost sice v ceně, ale z těch tisíců programů obsažených v repozitáři cca 33% programů nemá českou lokalizaci. To mě opravdu netrápí. Pokud jsou špatné překlady pravidlem, jistě znáte pár výjimek které jsou přeloženy dobře, takže od těch bychom se mohli odpíchnout při snaze o nápravu. Sem s nimi, prosím. ;)
Jazykové verze se řeší v multilicencích, i když většina mezinárodních firem prostě používá anglické verze (stejně spolu ti lidé musejí mluvit, takže musí umět společný jazyk). Edice Enterprise a Ultimate mají MUI v ceně.
Nejdeo 8 aplikací typu Notepadu a Malování, ale o kompletní Windows včetně aplikací typu Windows Mail, WMP, MSIE, Live Messenger, a včetně lokalizované verze MS Office. Jako dobře přeložené věci bych uvedl právě Windows a Office, z těch si můžete brát příklad.
Ty tisíce programů jsou ve skutečnosti tisíce balíčků. Řadu z nich nelze označit jako aplikace, a řada aplikací je zcela zbytečné smetí mizerné kvality.
Amarok, Kaffeine, Kopete, Firefox, Thunderbird, KMail i OpenOffice.org jsou taky plně lokalizované. A jak tak koukám na Váš odkaz, prakticky všechny texty, se kterými se běžný uživatel setká, jsou přeložené. Chápu, že Apache, Bind, Postfix, KMyFirewall, OpenSSH, dhcpcd, TightVNC, KTorrent, Xchat apod. považujete za smetí, to mě nepřekvapuje. ;-)
On taky asi není překlad jako překlad. Některé věci, jako třeba chybové hlášky, se zase tak často nezobrazují. No dobře, alespoň u některých aplikací nepřevažují. :-)
Překlady asi budou probíhat tak, že se přeloží to, co je na očích, co se často zobrazuje. Tedy těch 30% může znamenat naprostou většinu textů v nejčastěji používaných aplikacích.
Apropos, v českých Windows jsou některé chybové hlášky taky v angličtině, takže ani Windows nemá 100%.
Těch 38,7% u Ubuntu 8.10 (ne, to není 30%) je počítáno z lokalizovatelných stringů. Kolik stringů je přímo v kódu (například těch chybových hlášek), to asi nikdo ani neví. A co že není přeloženo? Vždyť se podívejte na ten link. Namátkou vidím desktop-effects-kde, desktop-kdeadmin, desktop-kdeartwork, desktop-kdegames, desktop-kdegraphics, desktop-kdenetwork, fontforge, goffice, gutenprint atd. atd. Faktem je, že česká lokalizace Ubuntu, coby zřejmě nejlépe přeloženého distra, stojí za starou bačkoru.
Zrovna z me zkusenosti, vykon javy zavisi celkem od veci jako prace s vlaknami a management pameti (Treba FFT muze byt tezce rekurzivni algoritmus, coz muze zavarit MM). Taky se tam vyskytli testy nad soubory, a to jsou vsechno oblasti, kde v Linuxu v posledni dobe odvedli ohromny kus prace.
Vykreslování 2D se liší proto, že se může použít několik způsobů – neakcelerované vykreslování, OpenGL, DirectDraw – a v tomto případě se zřejmě v každém systému použila jiná technologie (protože třeba na jednom systému je k dispozici a na druhém ne). Zbytek může být dán výkonem operačního systému v optimalizaci diskových operací, ve správě paměti, v přepínání vláken a procesů…
Ne, windows nezvladaji multithreadinh, bezte ten test 2 dny, tak se bud aplikace, nebo windows zhrouti, nejspise na nedostatek RAM, prtooze si ji celouz zfragmentuje a neumi udelat defragmentaci.
Takze tak, mi vzdy bezela java na linuxu vyrazne rychleji, uz na P3, 128MB RAM, kdy tataz aplikace pod windows nebyla mnohdy schopna ani zobrazit zony switche, v linuxu bylo vse OK a rychle.
Kdo nekdy srovnaval rychlost startu java appletu ve firefoxu v pripade Linuxu a Windows, tak tusi, kde je pravda. Pouzivam z 99 % Linux a pekne me sere, ze na Windowsech applety startuji _viditelne_ rychleji. Nemusim nic merit, poznam to od pohledu, takze ten rozdil je opravdu vyrazny.
Stejnetak to nema smysl merit na serveru. Ne proto, ze by to neslo nebo to bylo slozite, zavadejici, neobjektivni nebo cokoliv jineho. Nema to smysl proto, ze jen magor by dal serverovou Javu na Windows. Ani pripadny rozdil nekolika procent ve vykonu (a vic to v serverove aplikaci nikdy nebude) neoduvodni vyber windowsu jako serveroveho os pro cokoliv dulezitejsiho nez je nakupni kosik internetoveho obchodu.
Na Windows applety startuju rychlejsie od JDK1.6.0_10, kde bolo uvedene tzv. kernel JVM spolu s mnohymi vychytavkami, ako class preloading, ktore vyrazne urychluju nabeh JVM. Bohuzial, z dovodu obmedzenych vyvojarskych zdrojov, su tieto optimalizacie dostupne len pre Win platformu.
Jsem fanda linuxu a profesionální javista, ale právě jako profík musím k testu říci svoje. Srovnávat serverovou verzi Javy na LINUXU s klientskou Javou na Windows je minimálně nefér. To že se testovalo na serverové verzi javy se dá z článku vyčíst. Tím tento test pokládám za test o ničem!
1) OpenJDK byla serverova edice
2) Kdyz se podivas na vysledek SciMarku, jsou OpenJDK a SunJDK pro linux podobne rychle, vista je ale 3x pomalejsi - coz je vice nez podezrele - vykon serverove a klientske javy by mel byt na tomto testu vice odlisny
3) SciMark ma server flag - obavam se ale ze majstri nepustili test na vistach s timto flagem :)
4) Stale si myslim ze pouzili SunJDK v serverove verzi, jen to v clanku neni uvedeno
5) Na vistach byl testovan starsi build SunJDK nez na linuxu ... coz ve me opet nevzbuzuje duveru
ked toho tolko viete, preco sa ich nespytate, pripadne im nedate nejaku radu? myslim, na phoronixe sa snazia robit veci poriadne a ferovo. nepripada mi to ako stranka kde len tak strielaju do vzduchu ...
Protože nechci :D Také nerad střílím jen tak do vzduchu a právě proto kdybych já dělal takový test (jako že je pro zákazníky často dělám), dal bych si tu práci abych přišel na to proč je něco pomalejšího. Určitě bych vzal profiler a kouknul se co je drahého na vistách a co na linuxu. Selský rozum mi ale říká jedno, windows vista i současné distribuce linuxu jsou už natolik vyladěné že rozdíl ve výkonu by měl být na obou platformách minimální. Kdyby mi vyšlo něco jiného, chybu bych hledal nejprve u sebe, u špatně nastaveného prostředí (kolik paměti si java může vzít, priority procesů, pokud je ve hře IO, tak zda tam nejsou nějaké filtry (třeba antivirák) apd.). Kdyby to pořád vycházelo stejně, zkusil bych ještě jiné buildy, ono taky ten build pro windows co zrovna vzali může mít v sobě bug co má vliv zrovna na tenhle benchamark. Je toho hafo co se mohlo stát ...
Proc? Koupit se to uz neda a nasazovat to nikdo nikde nebude. Delat testy na OS davne minulosti je nesmysl. Jeste tak 2003 nebo XP, ale i to je trochu pase.
Tak ten test jsem videl uz pred touhle zpravickou a je tezce zmrseny z nasledujicich duvodu:
1) porovnavaji se ruzne revize Javy (1.6.0_07 na WV oproti 1.6.0_10 na linuxu).Jak se lze docist v changelogu na java.sun.com, tak s kazdou revizi jsou do JVM pridavany dalsi rychlostni optimalizace. Takze vetsinou plati vyssi revize = vyssi vykon.
2) porovnavaji se ruzne JVM client vs. server. Rozdil mezi nimi je mimo jine ten, ze client JVM je zamerena na co nejrychlejsi start aplikace, kdezto serverova cast obetuje klidne vice CPU casu na optimalizace JIT: takze vysledny kod je lepe optimalizovany za cenu vetsich pocatecnich nakladu: coz se projevuje ve vypocetnich ulohach.
Jako objektivni test bych tedy bral ten, ktery by pouzil stejne revize Javy na vsech platformach a stejny JVM. Jinak to o rozdilu vykonu javy na ruznych platformach nevypovida vubec nic.
Kazdy den ted delam v praci i doma s NetBeans a Glassfishem. Moje zkusenost je, ze java je opravdu znatelne rychlejsi na Linuxu nez ve Windows a jeste o neco rychlejsi je v Solarisu.