Vlákno názorů k článku
Jednoduché porovnání unixových systémů
od MeDon - je nejlepsi :-)
-
David Kubicek (neregistrovaný)Mozna byste se divil. :) Ona "kompilace na miru" je pomerne komplexni zalezitost a zkompilovat si spravne vlastni system ze zdrojaku neni zadna sradna - ani v pripade Gentoo, kde vam to maintaineri distribuce prinesou zdanlive hotove pod nos a rozchodi to kazdy, kdo umi precist tri stranky howto. Je to jednak o podrobnych znalostech mechanismu kompilatoru a do jiste miry i o kazdem z "balicku", pze kazda aplikace vyzaduje indiv. zachazeni.
Dusledkem toho je pak samozrejme nejedno zklamani. :) Gentoo ten postup zpopularizovalo, takze bezne potkavate lidi, kteri pouzivaji Linux a GNU nastroje sotva dva roky, maji zcerstva Gentoo, libuji si, jak jim to "frci" a vsude kde muzou pisi, jaka je to nejrychlejsi distribuce. ;) Teoreticky urcite, v praxi pak zjistite, ze leta zkusenosti nenahradi zadne -O3 (ani podobne blbosti, jako ty dlouhatanske radky "optimalizacnich" parametru pro gcc, ktere si Gentooisti predavaji na svych forech coby univerzalni CFLAGS).
Nic proti Gentoo, urcite ma svuj potencial jako cviciste, ucebni pomucka nebo domaci desktop pro stredne pokrocile, kteri se chteji o GNU/Linuxu dozvedet vic. Urcite se da pohodlneji optimalizovat pro danou platformu nez binarne/zdrojakove distribuce (dejme tomu, ze src deb/rpm balicky nejsou tak pohodlne:). Take nesmime zapominat, ze je to pro nektere vyborna masturbacni pomucka. :)
Stejne tak by ale Gentooisti meli respektovat ostatni distribuce, mirene jinymi smery, jako je napr. stabilita, rychlost update, cistota ideologicka/filesystemu, umozneni efektivni a rychle prace denne... ;o) Zkratka - kazdemu co jeho jest!
PS: Jak tu nekdo psal o testu, kde Gentoo porazil napr. Debian - takovych je vic a je to dukaz toho co pisu, ze distribuce je obrazem svych maintaineru a admina. Kdyz si vezmete jaci lide a komunita stoji za Debianem, tak neni hanba prohrat. :D -
Bilbo (neregistrovaný)No, zkousel jsem jak Debian, tak Gentoo.
Rychlost nebudu srovnavat, debian byl 32bitovy a Gentoo pro AMD64, takze by to bylo srovnavat jablka s hruskama, ale co se tyce moznosti konfigurace, balickovani apod. tak gentoo je na tom lip - jeho myslenka s USE flags je dobra (i kdyz pouzitelna asi jen diky tomu ze se vse kompiluje ze zdrojaku, v binarni distribuci by to asi tak dobre neslo :o), balicku je o hodne vic.
Debian ma obcas tendenci "byt chytrejsi nez ja" - treba po upgradu openssh ho "automaticky restartuje". Ale jelikoz u sebe sshd nepoustim, tak tim "restartem" ho vlastne pusti, coz neni to co bych chtel ...
Debian ma taky tendence vselijake servery po instalaci hned cpat do /etc/rcX.d/ a rovnou je spoustet ... coz nekdy ma neprijemne nasledky.
Gentoo akorat nacpe neco do /etc/init.d a nalikuj si to do runlevelu jak chces ... to mi prijde jako lepsi pristup, nesnazi se myslet za mne.
Gentoo ma ale i nevyhody - cas na instalaci (nez se to cele zkompiluje, trva to dlouho, debian je nainstaleny hned), misto na disku (na starsi plecky typu "router na pude" se to nevejde, 1 GB disk na debian staci, na gentoo ne) a pak dlouhy upgrade (v debianu apt-get update, neboli stazeni novych balicku trva tak radove 20 sekund, v gentoo emerge --sync trva tak odhadem 3-5 minut (pravda, v gentoo je balicku o dost vice), instalace updatnutych balicku v debianu je rychla, v gentoo je to pomale (kompilace, kompilace... a casto potrebuju vykon procesoru na uzitecnejsi veci nez jen kompilace))
Takze kazdy at si vybere co chce ... ja osobne zkusim jeste ubuntu, to je zalozene na debianu, ale ma vetsi vyber balicku... -
David Kubicek (neregistrovaný)Nebudeme probirat konkretni veci, kazdemu vyhovuje neco jineho. Jen bych rad poukazal na to, ze co se tyka poctu balicku, tak je Debian tradine faulovan tim, ze se porovnava pocet v jeho stable verzi s nejakou prave vydanou distribuci. To je nefer, protoze u Debianu znamena "stable" mesice/roky stabilni a ne "posledni release toho-a-toho distra kvuli rejzovani penez".
Releasy u Debiana probihaji uplne jinak, to tu ale nebudu resit, je to popsano vsude. Proto je fair porovnavat vase distro s tou vetvi Debiana, ktera ma zhruba stejne verze aplikaci. To je temer vzdy (at proti poslednimu RH, SuSE, Mdk, etc) vetev sid.
Takze pokud je to pro nekoho dulezite, Debian sid ma k dnesnimu datu 24161 balicku. Abychom tedy srovnavali fair, kolik jich ma "~" Gentoo?
PS: Po letech jsem se rozhoupal od stable do odvaznych vod bleeding edge verzi :) a ted uz pres rok na desktopu sid pouzivam. Prakticky bez zadrhelu; v porovnani s nejnovejsimi "stabilnimi" releasy velkych distribuci je totiz Debian "unstable" bezudrzbovy! -
Bilbo (neregistrovaný)Ono hlavne debian v sobe neobsahuje software ktery nema "100% compatible opensource licenci" - cili napr. drivery nvidie tam nejsou, java runtime od sunu taky ne ... a tyhle veci treba v gentoo jsou.
http://packages.gentoo.org/categories/
"A total of 10319 packages exist in portage."
I kdyz spolehlive to srovnavat nejde, to co je v gentoo jeden package tak v debianu byva vic packagu a nekdy mozna i naopak, treba abiword je na debianu v 7 packages (abiword, abiword-plugins, abiword-common, abiword-gnome, abiword-plugins-gnome, abiword-doc, abiword-help), na gentoo ve 2 (abiword, abiword-plugins a veci typu chci/nechci podporu gnome nebo dokumentaci se resi pres USE flags)
Cili ani srovnani podle poctu balicku by nemuselo byt zrovna fer, protoze jeden a ten samy program (treba KDEcko) muze byt v ruznych distribucich rozdroben do ruzneho poctu balicku. Ferovejsi by mohlo byt pocitani podle source packages (treba v debianu ma vsech 7 abiwordich packagu jeden source package, v gentoo je svym zpusobem kazdy package source package, ale i tak se muzou pocty balicku u jednoho software lisit ... treba u toho abiwordu pak ma abiword jeden source package, gentoo dva
Mam zkusenosti spis ze castejc neni v debianu neco co je v gentoo nez naopak.
Uprimne receno, momentalne taky pouzivam hlavne debiana (testing), gentoo mam spis na experimentovani. -
David Kubicek (neregistrovaný)Taky jsem to tak mel, nez me Gentoo zacalo stvat velkou casovou narocnosti (nejen kvuli kompilaci). :)
Jinak souhlasim, ze pocty balicku toho moc nerikaji (taky jsem to psal jako "vedlejsi vec"), ale jsou taci, co vam tim budou mavat pred oblicejem a neustale omilat ty ubijejici lzi, ze Debian je archaicka distribuce s minimem sw apod. Samozrejme tim jen davaji najevo, ze o veci nic nevi, ale jednou se jim to nekdo musi pokusit vysvetlit! :))
Ta ideologicka cistota mi prijde dobra. Je to dokonce jedna z veci, kvuli kterym deb pouzivam. Navic existuji metapackages, ktere samotnou nepritomnost nonfree v distru vynahrazuji - napr. ovladace pro NVidii stahnou, zkompilujou a nainstalujou automaticky. Dalsi moznosti je dat si do zdroju nektery z nonfree/alternativnich poolu (search @ apt-get.org/), kde ty veci jsou; pak vam muze byt cela nonfree absence ukradena, protoze vsechno mate spojene v jednom repository a ani nevite, ze jste spojili N poolu dohromady.
Nevim jak to je ted, ale kdyz jsem s Gentoo delal, sid mel casteji novejsi verze sw a i ted jsou cele oblasti, ktere Debian vyborne pokryva a o nichz nebude v portage zminka jeste dlouho, pokud vubec (hamradio, medicina, science apps, elektronika, atd).
Nevim, ale stejne to je asi jedno - clovek pouzije jen zlomek toho co distra nabizeji, ne? ;) -
clovek pouzije jen zlomek toho co distra nabizeji, ne? - presne. Proto kriterium "casteji mi neco chybelo tam nez onde" zavisi na konkretnim cloveku (na tom, v jake "oblasti" se pohybuje). A priznejme si, ze kdyz distribuci nepouziva nikdo z nejake oblasti, software z teto oblasti tam bude pomalu ...
Ze kriterium poctu balicku je nesmysl uz jsme se taky shodli. Zaver: vyvozovat obecne zavery o tom, kolik distribuce pokryva software, nejde a stejne by to nebylo k nicemu. -
prave z toho emerge --sync som vcelku sklamany. ono to najprv znie dobre a zaujimavo, ale v praxi som z toho vecneho cakania unaveny (a to mam 2ghz p-m). take freebsd zosynchronizuje ports collection behom zlomku casu.. a to radsej ani nehovorim o vecnych zmenach v /etc, ktorymi ma gentoo dost vytaca a vycerpava... :-((
