Jednoduché porovnání unixových systémů
25. 11. 2005
29
nových názorů
-
Vážně? No já jsem posledně viděl dost zajímavé srovnání Gentoo a Debian a pro Gentoo to byla dost ostuda. Škoda, že už nemůžu vyštrachat URL, aby se pobavilo i obecenstvo. -
David Kubicek (neregistrovaný)Mozna byste se divil. :) Ona "kompilace na miru" je pomerne komplexni zalezitost a zkompilovat si spravne vlastni system ze zdrojaku neni zadna sradna - ani v pripade Gentoo, kde vam to maintaineri distribuce prinesou zdanlive hotove pod nos a rozchodi to kazdy, kdo umi precist tri stranky howto. Je to jednak o podrobnych znalostech mechanismu kompilatoru a do jiste miry i o kazdem z "balicku", pze kazda aplikace vyzaduje indiv. zachazeni.
Dusledkem toho je pak samozrejme nejedno zklamani. :) Gentoo ten postup zpopularizovalo, takze bezne potkavate lidi, kteri pouzivaji Linux a GNU nastroje sotva dva roky, maji zcerstva Gentoo, libuji si, jak jim to "frci" a vsude kde muzou pisi, jaka je to nejrychlejsi distribuce. ;) Teoreticky urcite, v praxi pak zjistite, ze leta zkusenosti nenahradi zadne -O3 (ani podobne blbosti, jako ty dlouhatanske radky "optimalizacnich" parametru pro gcc, ktere si Gentooisti predavaji na svych forech coby univerzalni CFLAGS).
Nic proti Gentoo, urcite ma svuj potencial jako cviciste, ucebni pomucka nebo domaci desktop pro stredne pokrocile, kteri se chteji o GNU/Linuxu dozvedet vic. Urcite se da pohodlneji optimalizovat pro danou platformu nez binarne/zdrojakove distribuce (dejme tomu, ze src deb/rpm balicky nejsou tak pohodlne:). Take nesmime zapominat, ze je to pro nektere vyborna masturbacni pomucka. :)
Stejne tak by ale Gentooisti meli respektovat ostatni distribuce, mirene jinymi smery, jako je napr. stabilita, rychlost update, cistota ideologicka/filesystemu, umozneni efektivni a rychle prace denne... ;o) Zkratka - kazdemu co jeho jest!
PS: Jak tu nekdo psal o testu, kde Gentoo porazil napr. Debian - takovych je vic a je to dukaz toho co pisu, ze distribuce je obrazem svych maintaineru a admina. Kdyz si vezmete jaci lide a komunita stoji za Debianem, tak neni hanba prohrat. :D -
Bilbo (neregistrovaný)No, zkousel jsem jak Debian, tak Gentoo.
Rychlost nebudu srovnavat, debian byl 32bitovy a Gentoo pro AMD64, takze by to bylo srovnavat jablka s hruskama, ale co se tyce moznosti konfigurace, balickovani apod. tak gentoo je na tom lip - jeho myslenka s USE flags je dobra (i kdyz pouzitelna asi jen diky tomu ze se vse kompiluje ze zdrojaku, v binarni distribuci by to asi tak dobre neslo :o), balicku je o hodne vic.
Debian ma obcas tendenci "byt chytrejsi nez ja" - treba po upgradu openssh ho "automaticky restartuje". Ale jelikoz u sebe sshd nepoustim, tak tim "restartem" ho vlastne pusti, coz neni to co bych chtel ...
Debian ma taky tendence vselijake servery po instalaci hned cpat do /etc/rcX.d/ a rovnou je spoustet ... coz nekdy ma neprijemne nasledky.
Gentoo akorat nacpe neco do /etc/init.d a nalikuj si to do runlevelu jak chces ... to mi prijde jako lepsi pristup, nesnazi se myslet za mne.
Gentoo ma ale i nevyhody - cas na instalaci (nez se to cele zkompiluje, trva to dlouho, debian je nainstaleny hned), misto na disku (na starsi plecky typu "router na pude" se to nevejde, 1 GB disk na debian staci, na gentoo ne) a pak dlouhy upgrade (v debianu apt-get update, neboli stazeni novych balicku trva tak radove 20 sekund, v gentoo emerge --sync trva tak odhadem 3-5 minut (pravda, v gentoo je balicku o dost vice), instalace updatnutych balicku v debianu je rychla, v gentoo je to pomale (kompilace, kompilace... a casto potrebuju vykon procesoru na uzitecnejsi veci nez jen kompilace))
Takze kazdy at si vybere co chce ... ja osobne zkusim jeste ubuntu, to je zalozene na debianu, ale ma vetsi vyber balicku... -
David Kubicek (neregistrovaný)Nebudeme probirat konkretni veci, kazdemu vyhovuje neco jineho. Jen bych rad poukazal na to, ze co se tyka poctu balicku, tak je Debian tradine faulovan tim, ze se porovnava pocet v jeho stable verzi s nejakou prave vydanou distribuci. To je nefer, protoze u Debianu znamena "stable" mesice/roky stabilni a ne "posledni release toho-a-toho distra kvuli rejzovani penez".
Releasy u Debiana probihaji uplne jinak, to tu ale nebudu resit, je to popsano vsude. Proto je fair porovnavat vase distro s tou vetvi Debiana, ktera ma zhruba stejne verze aplikaci. To je temer vzdy (at proti poslednimu RH, SuSE, Mdk, etc) vetev sid.
Takze pokud je to pro nekoho dulezite, Debian sid ma k dnesnimu datu 24161 balicku. Abychom tedy srovnavali fair, kolik jich ma "~" Gentoo?
PS: Po letech jsem se rozhoupal od stable do odvaznych vod bleeding edge verzi :) a ted uz pres rok na desktopu sid pouzivam. Prakticky bez zadrhelu; v porovnani s nejnovejsimi "stabilnimi" releasy velkych distribuci je totiz Debian "unstable" bezudrzbovy! -
Bilbo (neregistrovaný)Ono hlavne debian v sobe neobsahuje software ktery nema "100% compatible opensource licenci" - cili napr. drivery nvidie tam nejsou, java runtime od sunu taky ne ... a tyhle veci treba v gentoo jsou.
http://packages.gentoo.org/categories/
"A total of 10319 packages exist in portage."
I kdyz spolehlive to srovnavat nejde, to co je v gentoo jeden package tak v debianu byva vic packagu a nekdy mozna i naopak, treba abiword je na debianu v 7 packages (abiword, abiword-plugins, abiword-common, abiword-gnome, abiword-plugins-gnome, abiword-doc, abiword-help), na gentoo ve 2 (abiword, abiword-plugins a veci typu chci/nechci podporu gnome nebo dokumentaci se resi pres USE flags)
Cili ani srovnani podle poctu balicku by nemuselo byt zrovna fer, protoze jeden a ten samy program (treba KDEcko) muze byt v ruznych distribucich rozdroben do ruzneho poctu balicku. Ferovejsi by mohlo byt pocitani podle source packages (treba v debianu ma vsech 7 abiwordich packagu jeden source package, v gentoo je svym zpusobem kazdy package source package, ale i tak se muzou pocty balicku u jednoho software lisit ... treba u toho abiwordu pak ma abiword jeden source package, gentoo dva
Mam zkusenosti spis ze castejc neni v debianu neco co je v gentoo nez naopak.
Uprimne receno, momentalne taky pouzivam hlavne debiana (testing), gentoo mam spis na experimentovani. -
David Kubicek (neregistrovaný)Taky jsem to tak mel, nez me Gentoo zacalo stvat velkou casovou narocnosti (nejen kvuli kompilaci). :)
Jinak souhlasim, ze pocty balicku toho moc nerikaji (taky jsem to psal jako "vedlejsi vec"), ale jsou taci, co vam tim budou mavat pred oblicejem a neustale omilat ty ubijejici lzi, ze Debian je archaicka distribuce s minimem sw apod. Samozrejme tim jen davaji najevo, ze o veci nic nevi, ale jednou se jim to nekdo musi pokusit vysvetlit! :))
Ta ideologicka cistota mi prijde dobra. Je to dokonce jedna z veci, kvuli kterym deb pouzivam. Navic existuji metapackages, ktere samotnou nepritomnost nonfree v distru vynahrazuji - napr. ovladace pro NVidii stahnou, zkompilujou a nainstalujou automaticky. Dalsi moznosti je dat si do zdroju nektery z nonfree/alternativnich poolu (search @ apt-get.org/), kde ty veci jsou; pak vam muze byt cela nonfree absence ukradena, protoze vsechno mate spojene v jednom repository a ani nevite, ze jste spojili N poolu dohromady.
Nevim jak to je ted, ale kdyz jsem s Gentoo delal, sid mel casteji novejsi verze sw a i ted jsou cele oblasti, ktere Debian vyborne pokryva a o nichz nebude v portage zminka jeste dlouho, pokud vubec (hamradio, medicina, science apps, elektronika, atd).
Nevim, ale stejne to je asi jedno - clovek pouzije jen zlomek toho co distra nabizeji, ne? ;) -
clovek pouzije jen zlomek toho co distra nabizeji, ne? - presne. Proto kriterium "casteji mi neco chybelo tam nez onde" zavisi na konkretnim cloveku (na tom, v jake "oblasti" se pohybuje). A priznejme si, ze kdyz distribuci nepouziva nikdo z nejake oblasti, software z teto oblasti tam bude pomalu ...
Ze kriterium poctu balicku je nesmysl uz jsme se taky shodli. Zaver: vyvozovat obecne zavery o tom, kolik distribuce pokryva software, nejde a stejne by to nebylo k nicemu. -
prave z toho emerge --sync som vcelku sklamany. ono to najprv znie dobre a zaujimavo, ale v praxi som z toho vecneho cakania unaveny (a to mam 2ghz p-m). take freebsd zosynchronizuje ports collection behom zlomku casu.. a to radsej ani nehovorim o vecnych zmenach v /etc, ktorymi ma gentoo dost vytaca a vycerpava... :-((
-
anonymníReceno tu uz bylo ledacos, taktez jen pridam svou "do mlyna". Ja mam rad "veci pod kontrolou", mozna az moc. V pripade Debianu jsem tohoto pocitu bohuzel NIKDY nedocilil. Porad jsem mel v hlave jakehosi "brouka nejistoty". Asi to bude tim co uz tady bylo receno, nektera distra se snazi byt zbytecne moc chytra a nuti Vam myslenku, ze nektere veci vlastne ani nemusite umet a znat, protoze to za Vas muze udelat automaticky skript......Az jsem narazil na Gentoo, kde jsem byl nucen si manulane udelat skoro vse od A do Z a ten system tak vlastne pochopit (v ramci moznosti kazdeho soudruha pochopitelne (-:) a nemit "blbej pocit", ze nekde neco drima a v ten okamzik (kdy je to nejmene zapotrebi) mi to da pres h..u. Tak to byl jeden z dalsich subjektivnich pocitu.....
-
David Kubicek (neregistrovaný)/co pisu jsou jen moje poznatky a zkusenosti, doufam, ze si to nevezmete nejak osobne; proste jen mam nekdy potrebu se k necemu vyjadrit, jako kazdy z nas/
Presne tak, vy jste zarny priklad toho co jsem psal. :)
"kde jsem byl nucen si manulane udelat skoro vse od A do Z a ten system tak vlastne pochopit"
Na uceni je Gentoo skvela distribuce. Po instalaci jinde jste mel "brouka nejistoty", nevedel jste co se kde musi nastavit a co tedy distribuce udelala za vas - to je pochopitelne. Patrite k tomu zlomku lidi, ktere to neodradi a naopad jdou az "na dren", aby se neco noveho naucili.
Kdyz ale dospejete do stadia, kdy vite, jak "to funguje", prace na/z Linuxu pro vas je nastroj a ne ucebni pomucka, ocenite jine vlastnosti, nez ze se se vsim musite pokazde delat znovu a znovu, cekat u vseho na kompilace a metodou pokus-omyl vychytvat USE, na ktery mate casto protichudne naroky...
U Debiana jsou v rezii distra zakladni veci jako default konfiguraky a korektni zacleneni softu do systemu; rozhodne nepatri mezi distra, ktera by se snazila byt chytrejsi nez admin, v tom se mnou jiste souhlasi vsichni, kteri jej pouzivaji nebo zkusili a pro prilisnou strohost/striktnost opustili. ;) Samozrejme pokud je kvantum necich znalosti mensi nez tato minimalni rezie, kterou kvuli efektivite prace distro udela za vas, muze dotycny nabyt dojmu, ze se jej nekdo snazi prechytracit. ;)
Jeden bod stranou - Gentoo, jak jsem zjistil ve svem okoli, se ale bohuzel min. z 60% pouziva jako masturbace. Jestli je ucebni pomuckou zalezi na uzivateli. Gentoo je poskladane tak, ze na jeho instalaci/spravu staci znat mene nez na instalaci/spravu Debiana. Pod rukama se sice odehrava cely proces od kompilace po integraci do systemu, ale nic vas nenuti si jej vsimat. Ve skutecnosti, Gentoo za vas dela mnohem vic nez Debian a ze zkusenosti vim, ze zdaleka neni tak pod kontrolou; to ze si baliky kompilujete vam nedava vetsi kontolu nad systemem (ostatne Debian take lze cely nakompilovat ze zdrojaku). To muzete zkouset vykladat nekomu, kdo ho nezna, ale ja s nim delal pres 3/4 roku. Pokud chcete mit veci pod absolutni kontrolou a nahlednout do vnitnosti GNU/Linux, postavte si Linux From Scratch, to je jedina "certifikace", ze si sam dokazete poskladat distro a ze jste "nucen si manulane udelat skoro vse od A do Z". Ac je LFS mnohem starsi nez Gentoo, neni zdaleka tak rozsireny - hadejte proc. Protoze na sestaveni narozdil od Gentoo musite opravdu znat.
A trocha praxe na zaver - kazdy nakonec skoncil u Debiana nebo Slackware. Kazdy, kdo se potrebuje na ten system spolehnout a denne s nim dela... -
anonymníBohuzel, Debian testing je ted v dost zoufalem stavu. Upgradovali KDE, rozvrtali tim zavislosti kde ceho, jsou tam konflikty v knihovnach... Takze kdyz treba chci nainstalovat Amarok, odinstaluje se pul KDE. Vzdycky jsem pouzival testing, ted ale asi budu muset downgradovat na stable. Cekal jsem, ze se to da postupne do poradku, ale krome neoficialniho mplayeru nejak zatim nic.
-
> Ac je LFS mnohem starsi nez Gentoo, neni zdaleka tak rozsireny - hadejte proc.
Protože Gentoo je ve skutečnosti velice praktická distribuce vhodná pro linuxový desktop, zatímco LFS má význam právě význam jenom pro výuku principů a velice speciální případy?
> Ve skutecnosti, Gentoo za vas dela mnohem vic nez Debian a ze zkusenosti vim, ze zdaleka neni tak pod kontrolou; to ze si baliky kompilujete vam nedava vetsi kontolu nad systemem (ostatne Debian take lze cely nakompilovat ze zdrojaku).
Ano, Gentoo není tak hardcore distribuce, jak si někteří myslí. Uživatel může nechat skoro vše na systému a dokonce může instalovat i z binárek. Pokud ale uživatel např. upgraduje MySQL, dozví se po proběhnutí instalace, co se změnilo a co má udělat. Vůbec v mnoha situacích systém člověku napovídá, co je potřeba udělat a pokud to nenapoví systém, tak pravděpodobně existuje nějaké Gentoo HOWTO k danému tématu. Na rozdíl od jiných distribucí nemusí uživatel přemýšlet, jakou verzi nebo větev systému právě má a shánět se po nejrůznějších alternativních repozitářích. Gentoo je prostě distribuce, která má největší uplatnění právě na domácích desktopech linuxových fanoušků. A myslím, že z mnohých vlastností Gentoo by se měli tvůrci ostatních distribucí poučit a popřemýšlet, zda se na popularitě Gentoo nepodílí právě to, že je v něčem podstatně lepší než ta jejich distribuce. -
David Kubíček (neregistrovaný)S tim druhym odstavcem musim naplno souhlasit. V tom prvnim jste to take trefil, ale stejne tak jsem to myslel ja. Psal jsem to z toho pohledu, ze Gentoo si lidi porizuji velmi casto jen jako nastroj, jehoz pomoci se snazi hlavne okoli ukazat, ze jsou strasne hardcore - tomu jsem rikal ta masturbace. Pritom opak je zpravidla pravdou. A jestli tedy maji takove ambice, at si troufnou na LFS. O to mi slo.
Nemuzu poprit, ze by Gentoo nemelo nektere pekne a uzivatelsky pritulne rysy. Take jiste plati, ze vsechna distra by se od sebe mohla v necem vzajemne ucit. Bohuzel se setkavam vetsinou s diskusemi, kde tyto charakteristiky vubec neprijdou na radu a jen posloucham testosteronem podlitou pecinku vsech (radoby) hardcore featur.
Kazda distribuce ma zjevne svoje obecenstvo a misto, kde se za urcitych podminek uplatni lepe nez jina. Nejsem zadny zatvrzely mono-distrista, jestli tak na nekoho pusobim. Dokonce jsem tu snad uz i psal, ze jsem zkousel paralelne s Debianem mnoho jinych a pokud bych nasel pro me lepsi, presel bych. Dnes uz je ale pro mne tato myslenka primo kacirska, protoze vim co od ostatnich muzu cekat, ze se "te moji" nevyrovnaji a jak jsem byl blahovy... :) Pokud se me ale nekdo zepta "jakou", zeptam se "na co" a podle toho mu neco doporucim; upozornuji, ze ne nutne Debian! :)
Puvodne tu tahle diskuse vypukla prave z tohoto duvodu - cesem se na to nabalily mene podstatne veci, ale jsem rad, ze ste mi pomohl uzavrit to gro! :) -
melkor (neregistrovaný)"A trocha praxe na zaver - kazdy nakonec skoncil u Debiana nebo Slackware. Kazdy, kdo se potrebuje na ten system spolehnout a denne s nim dela..."
Ze se tak blbe ptam: Ktera z tehle dvou distribuci ma certifikaci pro Oracle? Protoze pro lidi, kteri s tim delaji (alespon v nasi firme) je to DOST podstatna vec ... -
anonymnía vo tom to je ... :-) ze nakonec vsichni skonci u komercnich dister typu RHEL/Suse, popr. CentOS.
Debian je nepodporovana (napr. vyrobci HW) distribuce s mizernou security podporou, mizernym kernelem (specialne rady 2.6) a zastaralym SW a stabilita (cimz se Debianisti chlubi nejvic) NENI tak super, jak se vseobecne vyklada.
Co se tyce nasazeni Gentoo, tak to na server nepatri vubec :-).
Aby nevznikla mylka, mluvim o enerprise nasazeni - na bezne servery do labu je Debian dobrej :-) -
anonymníJednoznacne RedHat a Suse. Nejedna se jen o ovladace, kde nektere jsou a nektere ne v source podobe, ale napr. take o HW monitoring, ktery jiz vetsinou je pouze v binarce zkompilovany oproti nejake komercni distribuci (binarni ovladace do jadra + management sw).
Vetsinou nejaky komercni produkt + hw jsou certifikovane proti nektere komercni distribuci. Pokud chcete mit podporu napr. vyse zmineneho Oraclu, tak pokud neprovozujete certifikovany OS, tak pokud mate problem, tak se s vami nikdo nebavi ...
Samozrejmne lze se pokusit (a nekdy to vyjde) ruzne prekompilovavat a ruzne doohybat sw a ovladace, aby fungoval napr. na Debianu, ale neni duvod to delat, pokud uz od zacatku pouziju vhodnou distribuci. Pokud nechci platit, muzu pouzit napr. CentOS jako free klon RHEL.
Dalsi vyhoda techto distribuci je ta, ze vam zarucuji pomerne dlouhou podporu - u RedHatu to je 7 let (Debian 2 roky?). -
David Kubíček (neregistrovaný)Prominte, ze to tak rikam, ale prestoze mate pravdu, michate pate pres devate. :) Ta diskuse zacala tim, ze se resilo, ktere distro je nejrychlejsi (resp. ktere neni) a zahy se prenesla na polemiku o kvalitach distribuci - jejich "obsaznosti", shopnostech a dasich specifikach.
Tento vztah se promita prevazne do osobnich preferenci kazdeho jedince, tedy co uprednostnuje na svuj desktop, v mensi mire pak u firemnich klientu nebo mensich serveru. V enterprise oblasti jdou tyto veci stranou a hlavni roli hraje, jak jste spravne uvedl, podpora vyrobcu HW a SW. Kdyby vsude platilo, ze se k realizaci voli ty nejkvalitnejsi prostredky, svet by mozna vypadal jinak; ale tak tomu neni.
SuSE i RH jsou dobre distribuce, ale zdaleka ne technicky nejlepsi - s tim asi budeme souhlasit vsichni. U jejich nasazeni nehraje roli to co oceni admin/user (kvalita, efektivita prace, ideologie, atp.), ale co je pro danou firmu ekonomicky nejvyhodnejsi. To ze stoji penize se oproti neplacenym a "nepodporovanym" distrum vrati moznosti rychleho nasazeni a relativne hladkeho vyreseni problemu dodavatelem nasazeneho/pouziteho SW/HW.
Za posledni dobu jsem instaloval nekolik novych produkcnich serveru (PPC, AMD64, IA-32), ale pres moje osobni antipatie jsem tam dal RHEL. Proc, protoze napr. jak IBM s WebSphere, tak Oracle databaze ho podporuji a kdyz neco bude segfaultovat nebo nepobezi jak ma, dovolame se reseni od dodavatele. O tom ale diskuse nebyla, tak by to udelal asi kazdy soudny clovek. V tom jste take mel ve svych prispevcich pravdu, vcetne toho, ze napr. Dell ma HW monitorovaci utility na rackove servery snad jen pro RH, nebo ze Gentoo na server nepatri uz vubec. :)
Pokud to ale budeme hnat do krajnosti jako vy, tak budeme muset akceptovat, ze Linux nema plno featur komercnich UNIXu a na opravdu kriticke/narocne oblasti se nehodi; ale muzeme z toho analogicky (tak jako vy) vyvozovat, ze pouzivat jej nema cenu a vsude cpat napr. AIX? Ne; jak jsem psal - kazdemu co jeho jest.
Pro me je zkratka Debian to prave orechove, pro nekoho Slack a nekdo si rad pohraje s Gentoo. V adekvatnich situacich. Lec pravdou stale zustavaji objektivni fakta, jako napr. vetsi flexibilita a featury debianiho balickovaciho systemu nez nabizi rpm a tgz, vyrazne mensi pocet kritickych chyb ze strany distribuce nez kdy mely RH nebo SuSE (nova verze vychazi az kdyz je skutecne leta otestovana a ne jako paka na tahani penez jako skoro vsude v komercni sfere), rozsahlost a podpora komunity, atd. O tom byla debata, o tech ciste technickych kvalitach, ktere jako zainteresovani jedinci hodnotime.
Btw, zatim vse co jsem potreboval z "enterprise" reseni na Debian dat, fungovalo: IBM WebSphere Application Server, IBM DB2 8.1, desitkovy i starsi Oracle klient/server, IBM TMTP, IBM WSAM, nektere IBM Tivoli veci... proste cokoliv. :) Nesmite zapominat, ze vsechny distra jsou GNU/Linux a lisi se prevazne jen verzemi SW a jinak opatchovanym jadrem.
Dalsi veci co jste Debianu vytykal jako "mizerna" security podpora, jadro, stary SW - to bych mohl ja stejne tak rich o ostatnich a RH zejmena. Pravdou ale je, ze snad zadne distro nemelo tolik bezpecnostnich problemu a vydanych errata jako RH (urcite ne Debian), ze pouziva jedno stare vychozi jadro, ktere si sami pak patchuji podle libosti (to delaji tedy skoro vsichni kvuli lepsimu prehledu nad zmenami, ale RH je vyrazne pomalejsi a patchuje nebezpecneji - nejen kvuli security), ze Debian ma opravy volne ke stazeni na security.debian.org rychleji nez RH (zkusenost) a co se tyce software ma RHEL petinu veci co Debian.
Chcete novejsi verze? Vemte si je z testing nebo unstable, ale pocitejte s moznymi problemy. Chcete jistotu? Pouzivejte starsi opatchovane verze. To si odvodi i decko. RH nema jiny soft nez Debian, novejsi verze nema oproti tem z testing/unstable vice opatchovane (zpravidla byvaji mene, proste nemuzou releasovat tolik zmen, co v Debianim repository neustale probihaji - v testing jen opravy, v unstable i features)...
To jsou debaty porad dokola. Zkratka jsem chtel napsat, ze mate vesmes pravdu, ale "jinde", nez se tu probiralo. Diky za sdileni vasich zkusenosti z komercni sfery; jestli se vyskytne prilezitost, jiste se s vami vsichni radi podelime o ty sve... ;) -
anonymníNepopiram, ze Debian je svym zpusobem dobra distribuce ... mam tady take asi 30 masin s Debianem a popravde receno, krome CentOSu/RHELu (a mozna nove Ubuntu serveru) bych nic jineho na server nedoporucil ... Omlouvam se, jestli jsem trochu off-topic, ale moje reakce mela defakto rict, ze rychlost neni vse. A kdyz jsem videl to velebeni Debianu a ty zprofanovane klise, tak jsem proste musel neco napsat :-)
Pravda je, ze balicku pro RHEL je mnohem mene nez na Debian, coz je brano jako vyhoda, ale vyhoda to byt nemusi a stava se, ze nektere okrajove balicky jsou mizerne spravovane a bezecnostni zaplaty se do nich nedostavaji vcas.
Vesmes mam zkusenosti, ze Debianovske kernely nejsou tak odladene jako RHEL-u - coz je logicke, protoze RedHat dela podporu a musi se zabyvat stiznostmi svych zakazniku, vetsinou se take provadi certifikace daneho HW na RHEL a tim se odladuji dalsi veci. RedHat ma take solidni kernelovy tym.
RedHat neni urcite nejlepsi distribuce (po ideove strance a cistote navrhu), ale to Debian take neni (ale uznavam ze vic nez RHEL). -
blE (neregistrovaný)... by me zajimalo jak se to v takovem GENTOO dela? ... v DEBIANu jsou i takove vychytavky: automaticky instalovany balicek - ten se odinstaluje pokud jej uz zadny soft nepotrebuje ... odinstalace --remove (nesmaze nastaveni /etc apod.) nebo --purge (jako by v systemu nebyl) ... apod.
diky za odpoved -
anonymníemerge -av depclean
dep -P -a
revdep-rebuild
(dep skript sa da stiahnut na http://forums.gentoo.org/viewtopic.php?t=142475)
