Vlákno názorů ke zprávičce Jen 1 % uživatelů Debianu používá sysvinit od fr.brnusak - Jsem jeden z 99% co pouziva systemd z...
-
Jsem jeden z 99% co pouziva systemd z donuceni. Uz od 1.hlasovani chci prejit na Deuvan, ale kdyz doslo na reinstall tak sem potreboval pocitac rychle zprovoznit a tak zase
zvitezil systemd, ktery Linux posouva bliz k Win. Dobry priklad je automount. S initem staci jedna radka v fstab a v systemd jsou potreba 2 soubory s x radky pro kazdej adresar. A tak je to se vsim. Jakakoliv jednoducha konfigurace initu se v systemd stava slozita se zapisem do nekolika souboru. Pokud uzivatel nic neladi tak systemd funguje krasne, ale pokud si ho chce uzivatel priohnout ke svym potrebam, tak je to velmi slozite.
Pristi reinstall uz snad provedu na Deuvan. (U Raspbianu systemd nechapu uz vubec). -
chces rict ze Devuan nejde nainstalovat rychle?
btw: i se systemd pouzivam klasicnej zaznam v /etc/fstab, "pouze" pridavam volby:
nofail,x-systemd.device-timeout=1
aby systemd nestopnul start systemu do emergency rezimu jen proto ze nevidi datovej (= pro system nepotrebnej) disk a nenahodi ani SSH aby to slo poresit vzdalene... -
Jan HrachStříbrný podporovatelAno, nevím, co předřečník dělá (já si teda pod pojmem automount vždycky představoval připojení flashky aktuálnímu uživateli), záznamy ve fstabu vypadají furt stejně…
…až na to, že mount už není mount(2), ale něco, co spouští vygenerované mountovací unity a po změně fstabu se to musí reloadnout (!) a navíc nejde ručně mountnout jiné zařízení do adresáře co už ve fstabu je! (pozn. tohle se dělo na Debianu 9, v aktuální verzi jsem ještě neměl příležitost s tím zápasit, protože jsem nedávno změnil job z admina na vývojáře)
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
> Pro mne byla naopak vyhoda, ze neslo ovlivnovat obsah toho adresare, do ktereho mel byt pripojen jiny svazek.
Jenže on ovlivňovat jde - můžeš do něj cokoli zapisovat, jen do něj nelze připojit nic jiného. A ještě hůř: pokud jsem měl třeba ve fstabu "/dev/md0 /mnt/foo" a zadal jsem "mount /dev/md1 /mnt/foo", tak to bez jakékoli hlášky o chybě připojilo md0! Takže jsem pak spustil "rsync --delete ..." na špatné pole!
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
Vlastně si teď stoprocentně nejsem jistý, jestli se to stalo tak, jak jsem popsal, nebo takto:
## ve fstabu je /dev/md0 /mnt/foo # umount /mnt/foo ## upravím fstab na /dev/md1 /mnt/foo, ale nereloadnu systemd # mount /mnt/foo ## v /mnt/foo je opět připojeno /dev/md0 # rsync -a --delete něco někam
Každopádně i v tomto případě je to špatně. Pokud například změním unitu na disku, tak mi to alespoň řekne „soubor se změnil, musíte udělat daemon-reload“.
Zkusil jsem to zreprodukovat na aktuálním Debianu Unstable, a vypadá to, že to už opravili.
13. 11. 2019, 13:28 editováno autorem komentáře
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
Ano, protože (i pokud by to byl ten druhý případ): 1) mount vždycky fungoval tak, že přečetl aktuální fstab a podle toho se zařídil, 2) když se změní unita, tak systemd varuje.
-
Blbe jsem to specifikoval. Automount nfs svazku pri startupu. Teoreticky by melo fungovat do fstabu pridat parametr _netdev, ale me to nefungovalo. Nakonec jsem musel nadefinovat pro kazdej sitovej adresar systemd mount unit. To co v fstabu trvalo zadefinovat asi tak 5 minut v systemd trvalo hodinu (nekolik preklepu, ktery jsou kazdej v jinym souboru). Zrovna automount flashek funguje defaultne v systemd lip nez s initem.
