Pokud si dobře pamatuji, tak né, že by byl Mironet svatý, ale ten kontrolní nákup bylo PC s Windows 98
, prodané jako bez OS
- a na disku zůstal kus W98 sestávající z bootovacích souborů DOSu, Norton Commandera a nějakých utilit pro kontrolu hardware. Evidentně tedy nějaký technik zapomněl po sestavení stroje a kontrole hardware po sobě zformátovat harddisk.
Následoval zásah, který byl vyloženě nepřiměřený, a při kterém zabavili i počítače zákazníků, které tam byly na servis či upgrade, a následně požadovali po Mironetu (!), aby doložil licence ode všeho, co na těch strojích zákazníci měli. Mironet se se snažil sehnat doklady od zákazníků (pozn: včetně mého kolegy - proto o tom vím), ale to nikam nevedlo.
Ten zásah byl naprosto neadekvátní a měl devastující dopady, nejen na Mironet. (Dostat z policie zabavený opravený počítač trvalo několik let...)
To bych netvrdil.
Ale v roce 2000 byla policie ve věcech kolem software prostě zcela neznalá, čehož Microsoft (s)prostě využil.
On ten zásah byl vcelku přiměřený deklarované výšce škody
, protože Microsoft ta čísla poněkud nadhodnotil. Za normálních okolností by se ty zákaznické stroje dostaly z policejních spárů poměrně rychle, ale v tom možství a chaosu nebyl nikdo schopen říct, který je který
. A budiž policii přičteno k dobru, že se (příliš) nesnažili obvinit ty zákazníky a nenutili je, aby doložili doklady k veškerému software, který na těch strojích byl - dle hesla: když to nemůžeme přišít Mironetu, přišijeme to jeho zákazníkům
.
Mimochodem: v té době jsem provozoval Windows NT 4.0, s řádně koupenou licencí, stejně, jako zmíněný kolega. Jím dodané doklady o koupi Microsoft rozporoval, protože na nich nebyly uvedené údaje o zákazníkovi, zejména chybělo IČO a razítko. Nemohli pochopit, že si tenhle systém koupil obyčejnej koncák
... ;-D
Jako jo. Je to plus mínus doba, kdy si půlka českého internetu dělala srandu z majora Dastycha. Nejen weby státní správy kosil CzERT, binary division a podobně. I ten Dastych říkal, že jak začínal, že si do práce musel přinést z domu vlastní počítač.
Naopak, co jsem slyšel v nějakém rozhovoru, tak Robert Novotný byl při vzniku sítě na strahovských kolejí, připojení kolejí k internetu a podobně. Kdo v té době zažil technickou VŠ, tak ví, co se v té době dělo na kolejních sítích, jaký byl vztah k licencím a podobně.
Můj ničím nepodložený názor je, že Microsoft nebyl s tou žalobou úplně mimo. Policie to asi i díky neznalosti potento a on měl prostě kliku, že to dopadlo tak, jak dopadlo.
To, že byl při vzniku sítí a to, že tehdy na síti šlo stáhnout cokoliv (a stále jde) přece vůbec nesouvisí s prodávanými PC. Firma žádný "černý" SW nenabízela. Co měl kdo soukromě doma s činností firmy taky vůbec nesouvisí. Nakonec po dvou letech co zabavila PC policie nic nenašla a "škodou" byl jeden neúplný MSDOS. Co ale zcela jistě souvisí, že firma odmítla Microsoftí OEM na každém PC.
Policie našla. Ale nesměla použít. Například ten kontrolní nákup nalezl hned několik nelegálních kousků SW. Jenže to PC někde dva týdny leželo a tak nebylo zřejmé, kdo to tam kdy nainstaloval. Závěr soudu v případě tohoto PC? Trestný čin se stal, ale nelze prokázat, že pachatelem byl Mironet.
A co se tehdejší praxe týká: firmy sice nelegální SW nenabízely, ale obvykle stačilo poprosit, aby vám to tam předinstalovali. Technik (nikoliv firma!) to obvykle na požádání udělal. Populární pro takové to domácí žvýkání byly Windows 98.
Jasně, technik "zapomněl" na stroji DOSové soubory Windows 98, Checkit 3.0, Norton Utilities 8.0, plnou verzi hry Rampart včetně souboru INC.NFO s "podpisem" warez skupiny která tu hru nelegálně šířila, a k tomu soubor _____CTI.MNE s tímto obsahem:
"Základní soubory MS DOSu.
Tuto část MS DOSu můžete používat pouze první dva měsíce po koupi počítače Thales a slouží ke spouštění programů dodávaných s tímto počítačem.
Do tří měsíců od data zakoupení máte u firmy MIRONET právo na koupi OEM software (software pro prodej pouze s počítačem)."
Naprosto zjevně technik prostě jen natáhl nějaké soubory pro testování a "zapomněl" :D. Dále na 12 počítačích Mironetu byl SW ke kterému firma DVA ROKY nebyla schopna doložit licence, až jí "voda odnesla účetnictví a archiv". Jasně :D. Dále ve firmě na šesti počítačích zákazníků byl nelegální SW, ale nepodařilo se identifikovat konkrétního pachatele. Dále majitel měl doma počítač se SW, ke kterému opět DVA ROKY nebyl schopen doložit licence (s nějakou výjimkou), až mu archiv také "odnesla voda". Jasně :D. K tomu měl majitel doma datové nosiče s aplikacemi a hrami, ke kterým neměl licenci. Prý si je zapomněli ve firmě neznámí zákazníci, tak si je vzal domů. Jasně :D, všichni to Mironetu věříme :D :D :D
Rozborka zde:
https://diit.cz/clanek/trestni-oznameni-druhy-posudek
Už podle toho CheckIt! bych tipoval právě toho technika.
Problematických nebylo jen 12 počítačů Mironetu, ale taky těch pár kousků, které patřily zákazníkům. Každopádně to nemohl Mironet doložit, protože ty stroje patřily někomu jinému.
MS považoval za nelegální
veškerý software, od kterého nebyli (zákazníci Mironetu) doložit licenci, tedy i ty NT4 na PC mého kolegy. (Ten to dokládal vytištěným dokladem, kde ale nebyla přesná identifikace kupujícího, protože to kupoval jako fyzická osoba - a tomu se prostě zdráhali věřit.) Paradoxem je, že i on tam měl nějaké hry, ale ty policie nenašla, protože si neporadili s NTFS partition, takže se to na seznam nedostalo.
Policie ani neměla potřebu hledat další a další pachatele, zvlášť ve chvíli, kdy je Microsoft přesvědčoval, že za všechno může Mironet, když zákazníkům tu licenci neprodal
.
Nakonec se ukázalo, že celý ten zásah byl naprosto zfušovaný, protože neseděla adresa na povolení k prohlídce, nebyla přesná a správná evidence zabavených počítačů a všeobecně to bylo špatně připravené.
A korunu tomu dal Microsoft, který se snažil tvrdit, že i dosud neprodané počítače musí obsahovat licenci Windows, a div nepožadoval započítat i dosud neposkládané sestavy. Celkově ta předpokládaná škoda
, odvozená od jednoho neúplného systému, byla poněkud dost nadhodnocená.
"A korunu tomu dal Microsoft, který se snažil tvrdit, že i dosud neprodané počítače musí obsahovat licenci Windows"
Podle toho by se na každé prodané záznamové médium měl nahrát film od Warner Bros (příklad) a prodávající by musel uhradit licenční poplatek. Pak by ho mohl smazat, ale tu licenci musí zaplatit, protože k čemu by asi bylo záznamové médium bez filmu od Warner Bros (příklad)? Stejně by si tam uživatel nějaký film stáhnul, tak co.
Aspoň máme ten autorský poplatek :-)
Jenže ono to tak opravdu (tenkrát) fungovalo - alespoň podle (adresy) Microsoftu (pro neznalé: 1 Microsoft Way...
). Podle nich prostě počítač bez systému neměl existovat, a to ani u prodejce - takže obchodník měl mít ke každému stroji rovnou nakoupenou licenci, která se však registrovala až na zákazníka.
Opravte me jestli se mylim, ale neplati v CR porad presumpce neviny? Proc bych ja mel prokazovat, ze sem neco nabyl legalne? Kterej zakon mi prikazuje uchovavat po nakupu (kolik let?) naky "papiry" a prokazovat licence vzdycky kdyz nakej nenazranej xindl zapinda a natahne svou chamtivou tlapu? Jestli se nepletu, tiha dokazovani je porad na zalujici (resp. obvinujici) strane, tak at prokaze (a to nad jakoukoli opravnenou pochybnost), ze sem neco nabyl nelegalne!
Licence musíte být schopen prokázat vždy. Autorovi stačí tvrdit, že jeho dílo užíváte bez licence a vy musíte dokázat, že ne.
Podobně jako jste to vy, kdo je povinen prokázat, že má jízdenku, povolení k nějaké činnosti, že jste doktor, že máte kvalifikaci na práci pod napětím atd. atd.
Nějak si nedokážu představit, že po mně bude někdo chtít zaplatit pokutu s tvrzením "já nemusím dokazovat, že jsem revizor, to vy byste musel dokázat že nejsem!" Nebo vlastně už tvrzení "já jízdenku mám, to vy dokažte že ji nemám!"
Ne. Autor by v tom případě v první řadě musel prokázat, že to dílo vůbec užívám, v opačném případě je přinejmenším v důkazní nouzi a má smolíka. Licenci prokázat povinen opravdu nejsem - pokud myslíte opak, ukažte mi zákon, který mi tuto povinnost přikazuje.
Profesní způsobilost sem nepleťte, ta a její prokazování upravená v příslušných zákonech nebo podzákoných předpisech, na které je úprava delegována, je jednoznačně (donedávna byla např. povinnost při řízení auta mít platný ŘP, OTP a doklad o pojistce).
A co se týče pokuty, tak opět pletete páté přes deváté - pokud neprokážete, že ten pasažér jel bez jízdenky, tak máte smůlu. Teprve pokud prokážete, že v daném dopr. prostředku byl a v rozporu s přepravním řádem se neprokázal platnou jízdenkou ač měl, tak ho můžete žalovat o zaplacení příslušné částky.
Dovolím si podotknout, že je třeba odlišit řízení občansko-právní a trestní. V občansko-právním řízení podává žalobu poškozená strana. "Mám strom na mém pozemku, jablko spadlo k sousedovi, a on mi ho odmítá vydat, přestože je moje, protože je z mého stromu." Naopak trestní řízení zahajuje stát, který zastupuje státní zástupce. Podnětem může být trestní oznámení (u některých činů je povinné), nebo například vlastní práce Policie ČR.
No a porušování autorského práva, to byl trestný čin podle § 152 tehdejšího TZ (dnes § 270 podle nového TZ). To znamená, že na základě podezření jedná přímo stát, a ten také opatřuje důkazy. Autor SW může být předvolán jako svědek, ale u soudu stojí stát a údajný pachatel, ne autor SW.
"neseděla adresa na povolení k prohlídce"
Oni fizlocajti napriklad prisli na jizak, to tam bylo v Blanici takova jedna mistnost. Ale pravne to byla samostatna firma. Jenze to fizlocajti netusili. Tak tam zacli ty kluky (3) vyslichat, kdo ze je treba jejich financni reditel ... a samozrejme se nasledne ukazalo, ze tam vubec nemeli co pohledavat, protoze byli v jiny firme nez na kterou meli povoleni.
Tak to popisuje Novotný. Soud to pokud vím popsal tak, že došlo ke spáchání trestného činu, ale nepovedlo se identifikovat konkrétního pachatele. Jinými slovy, nebyli schopni chytit za ruku konkrétního zaměstnance Mironetu. A firma měla směrnici ohledně legálního SW, takže to nebyla chyba firmy, ale neznámého zaměstnance, který nedělal, co interní směrnice přikazovala. Směrnice se typicky dodělá dodatečně, když začne problém, ale nedá se to prokázat. U instalací SW na počítače pak typicky neexistují protokoly, takže nelze doložit, kdo konkrétně co instaloval, a často ani kdo konkrétně na kterém stroji pracoval.